zpět na život školy
Velikonoční sbírka pro děti ze stacionáře
Před časem u nás byla na besedě paní ředitelka dobřichovického stacionáře. Napadlo nás, že bychom dětem mohli udělat radost nějakými výtvarnými potřebami, tak jsme vyhlásili na 2. stupni sbírku. Od žáků a učitelů jsme vybrali skoro 800 Kč a nakoupili jsme prstové barvy, tempery, modelovací hmotu a drobné dárky. Vše jsme předali osobně ve středu 19. března.
Všem vám děkujeme!
9.A a 9.B

Postřehy ze stacionáře
Ve stacionáři se mi moc líbilo. Přišlo mi to doopravdy jako v nějaké rodině, a také se mezi sebou mají rádi. Když jsme s nima zpívali, bylo to velice hezké a fakt to bylo příjemné je sledovat, jak je to baví. Z našich dárků měli ohromnou radost a určitě si jich moc vážili. Denisa Vicherová

Ve stacionáři jsem se cítila dobře a byla jsem ráda, že se dětem dárky líbí. Byl to hezký pocit, když z nich měly radost. Jinak na mě velmi zapůsobilo prostředí, jak tam jsou prostě všichni spolu a provádí různé aktivity. Šárka Hartmannová

Bylo to, jako bychom vstoupili do jiného světa, do světa, kde všechno plyne pomaleji, kde neexistují žádné pře, kde si všichni vycházejí vstříc. Avšak kdybychom chtěli do tohohle světa, museli bychom odevzdat daň, zřeknout se reálného světa, což mnozí z nás nedokáží. Eliška Pulcová

Bylo to velmi radostné, vidět ty děti jaké dělají pokroky a učí se. Bylo hezké, jak se k sobě chovají. Jen tak se chytnou za ruce, dají si pusu - dokážou rozdávat více lásky než "normální" lidi. Aneta Vaňhová

Hodina ve stacionáři byla velmi zajímavá. S dětmi jsme si zazpívali a zahráli s věcmi, které jsme jim přinesli. Prostředí na mě zapůsobilo velmi pohodově. Lidé tam byli velmi milí a děti se ani nestyděly. Bylo hezké vidět, jak se smějí lidé, kteří jsou v situacích, ve kterých by se málokdo z nás smál. Lucka Jovanovičová

Když jsme vešli dovnitř, tak nás malý Míša šel hned uvítat. Bylo hezké, že jsme si hned všechno prohlédly. Zpívali jsme a smáli jsme se. Když jsem rozdávala píšťalky, tak děti byly moc šťastný a nebály se mě. Tereza Čechová

Připadalo mi, jako by ti lidé byli příbuzní. Budili dojem šťastné a spokojené rodiny. Překvapilo mě, že se nás nebáli. Když jsem ke každému přišla a řekla, aby si vybrali razítko, které se jim líbí, nadšeně si je začali prohlížet a vybírat. Lenka Křivánková

Hrozně hezky zpívají a všichni se moc snaží. Byl tam jeden kluk, který nemluvil, ale ukazoval slova na takové desce, kde měl písmenka. Ptal se, jestli jsme šli nebo se plazili, že nás z okna neviděl. Klára Štíbrová
Toto jsou pouze náhledy, celý obrázek uvidíte až po kliknutí na náhled.
Okno se zvětšeným obrázkem zavřete tím, že na obrázek kliknete.

zpět na život školy