Poté, co říšský protektor Reinhard Heydrich 4. června 1942 zemřel na následky zranění způsobených atentátem (27. května 1942), došlo k velké vlně zatýkání a vyšetřování. Jedna z informací zavedla Gestapo k lidickým rodinám Horákových a Stříbrných, jejichž synové byli v té době příslušníky RAF v Anglii. Obě rodiny byly 4.6.1942 zatčeny a odvezeny do Prahy, kde byly později popraveny.
V roce 1942 bylo v obci Lidice hlášeno 493 obyvatel a stálo zde 102 domů. Kromě 14 statků tu fungoval i mlýn a obyvatelé provozovali řadu kulturních a sportovních spolků.
Ráno 10.6.1942 byly Lidice obklíčeny. Celkem 173 mužů starších 15 let bylo shromážděno v zahradě Horákova statku. Zde byli muži postupně popraveni a pohřbeni v hromadném hrobě. Ženy byly i s dětmi odvezeny do Kladna a o 3 dny později byly matky a děti odděleny. Němci převezli celkem 203 lidických žen do koncentračního tábora Ravensbrück, odkud se jich v roce 1945 vrátilo 143. Jejich 88 dětí, které nebyly určeny k převýchově v rodinách SS v Říši, bylo odvezeno do Lodže a následně zavražděno v plynových autech v Chelmnu. Z dětí zavlečených do Říše se po válce podařilo najít pouze 9. Několik nejmenších dětí přežilo válku v německém dětském domově v dnešní Thomayerově nemocnici v Praze. Celkem se do Lidic vrátilo 17 dětí.
Všechny budovy vesnice včetně kostela byly 10.6.1942 vypáleny a následně srovnány se zemí, sutiny byly odvezeny a zbytek byl zavezen zeminou. Na území bývalých Lidic neměl zůstat důkaz, že zde kdysi existovaly.
Toto jsou pouze náhledy, celý obrázek uvidíte až po kliknutí na náhled.
Okno se zvětšeným obrázkem zavřete tím, že na obrázek kliknete.
Na přelomu 40. a 50.let 20. století byly v těsné blízkosti vyhlazené vesnice z rozhodnutí vlády a na náklad státu vybudovány nové Lidice. V místech, kde stávaly Lidice staré, byl zřízen památník s muzeem, kde byla mapována historie Lidic, především jejich konec v roce 1942, ale také osudy jejich odvlečených obyvatel. V roce 1955 byl z popudu člena britského parlamentu Dr. Barnetta Stresse, který byl členem britského hnutí "Lidice budou žít", v prostoru mezi starými a novými Lidicemi zřízen "Sad přátelství a míru". Byly zde vysazeny růže věnované do sadu z mnoha zemí světa. V roce 2000 byl odhalen bronzový "Památník dětských obětí války" vytvořený akademickou sochařkou Marií Uchytilovou na paměť lidických dětí zavražděných v Chelmnu v roce 1942.
Lidice byly propagandou komunistického režimu zneužívány a toto úzké spojení vedlo po roce 1989 k ochladnutí zájmu o udržování areálu, kterému byla věnovaná minimální pozornost. Po roce 2000, kdy byla zřízena příspěvková organizace Památník Lidice, se situace začala zlepšovat. V rámci akce "Růže pro Lidice" byl díky darům od nás i ze zahraničí obnoven zpustlý Růžový sad. Také byl instalován už zmiňovaný "Památník dětských obětí války", upraven prostor památníku a přepracována expozice muzea tak, aby lépe přiblížila život a zničení starých Lidic a osudy jejich obyvatel.
Lidický areál je národní kulturní památkou od roku 1995. Jako jedno z nejvýznamnějších pietních míst v České republice má mnohá specifika i z hlediska památkové péče. V tomto případě nejde o hodnotu historické architektury nebo uměleckého díla, ale o hodnotu symbolickou.