|
|
Soubor korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna Karla IV., k ní náležící pouzdro a poduška, královské žezlo a jeho pouzdro, královské jablko a jeho pouzdro, korunovační plášť a další oděvní součásti: pás, manipul, štola a hermelínový límec. Ve středověku patřily k souboru ještě prsten, zlaté náramky a křišťálová nádoba na sv. olej. Jsou trvale uloženy na Pražském hradě v Korunní komoře. Na základě ustanovení císaře Karla IV, od 19. století opět dodržovaného, mohou být České korunovační klenoty vystavovány vždy jen při výjimečných příležitostech a pouze na území Pražského hradu. O vystavení korunovačních klenotů rozhoduje prezident republiky a k otevření Korunní komory se musí sejít sedm držitelů klíčů. Jsou jimi prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, probošt Metropolitní kapituly u svatého Víta a primátor hlavního města Prahy. Při korunovacích českých králů byl užíván také ostatkový kříž, zvaný Korunovační a obřadní korunovační meč, zvaný Svatováclavský. Oba předměty se obvykle vystavují společně s korunovačními klenoty, jsou ale součástí chrámového pokladu u sv. Víta. Po roce 1918, po vzniku Československé republiky, přestaly korunovační klenoty sloužit svému původnímu účelu, o to více však vzrostl jejich význam jako symbolů české samostatnosti a státnosti. Stalo se proto zvykem vystavovat je při významných historických výročích a mimořádných událostech. Ve 20. století se tak stalo devětkrát. V 21. století byly České korunovační klenoty vystaveny v roce 2003 u příležitosti desátého výročí vzniku České republiky, volby nového prezidenta a osmdesátého pátého výročí založení Československé republiky. Nyní, v roce 2008, jsou vystaveny u příležitosti 90. výročí vzniku samostatné republiky a znovuzvolení Václava Klause českým prezidentem. Hodnotu Českých korunovačních klenotů nelze v penězích vůbec vyjádřit. Kromě nedocenitelné hodnoty historické se staly vzácným symbolem české státnosti. |
| Svatováclavská koruna – ke své korunovaci v roce 1347 ji nechal zhotovit Karel IV. Je vysoká 19 centimetrů a váží téměř 2,4 kilogramu. Zdobí ji celkem 96 drahokamů, nichž některé patří k největším na světě, a 20 perel. | |
| Královské jablko – vysoké 22 centimetrů, váží 780 gramů. Zdobí je 6 spinelů, 8 safírů a 31 perel. Jablko nechal vyrobit císař Ferdinand I. v letech 1532 až 1534. |
|
| Královské žezlo – 67 centimetrů dlouhé, váží 1013 gramů. Zdobí je 4 safíry, 5 spinelů a 62 perel. Žezlo nechal vyrobit císař Ferdinand I. v letech 1532 až 1534. |
|
| Korunovační roucho – zhotoveno z luxusní hedvábné tkaniny protkávané zlatem. Plášť je 312 centimetrů široký a 236 centimetrů dlouhý. Po celém obvodu je lemován hermelínem – bílou zimní kožešinou hranostaje. Pravděpodobně jej nechal zhotovit ke své korunovaci českým králem Ferdinand II. v roce 1617. | |
| Ostatkový kříž – vyroben po roce 1354. Jsou do něj vloženy ostatky Kristova umučení (dřevo kříže, část provazu a hřeb). Je zdoben safíry, kamejemi a perlami. | |
| Svatováclavský meč – gotická zbraň, při korunovaci byl využíván jako součást slavnostního oděvu. | |
| Korunní komora - České korunovační klenoty jsou trvale uloženy na Pražském hradě v Korunní komoře nad jižní předsíní katedrály sv. Víta, s výjimkou textilních součástí, které mají své místo v klimatizovaném depozitáři sbírek Pražského hradu. |