zpět na referáty    zpět na dějepis   zpět na život školy

Sphinx

Toto je pouze náhled, celý obrázek uvidíte až po kliknutí na náhled.
Okno se zvětšeným obrázkem zavřete tím, že na obrázek kliknete.

Sfinx - (latinsky Sphinx, též sfinga) je mýtický tvor, který má tělo lva s hlavou berana, sokola nebo člověka. Sfinga byla vymyšlena ve starověkém Egyptě odkud se dostala do řecké mytologie. V moderním umění se Sfinx stala symbolem záhodnosti ženy.

Nejznámější je sfinx je Velká Sfinga v Gize, která je zároveň největší sochou na světě. Další velmi známou je tzv. Růžová sfinx, která je z růžového mramoru a je zajímavá jednak zvláštním, jakoby napjatým výrazem a dále tím, že má na hrudi pečeť, kterou získala od hyského lupiče. Velmi známá je také cesta k Vesétským chrámovým komplexům Karnak a Luxor, k těmto chrámům vedla široká cesta bohů roubená sfingami. Tyto sfinx symbolizují boha Amóna, mají lví tělo a beraní hlavu, mezi předními prackami jim stojí sochy panovníků.

Ve starověkém Řecku byla vyobrazena na celé řadě vlysů, či váz z čehož lze usuzovat, že Oidpúv mýtus byl velmi populární.

V římském umění se sfinx téměř nevyskytovala, ačkoli se Římané se sfinx mohli setkávat díky dílům dovezeným z Egypta. V evropském umění se sfinx poprvé vyskytuje koncem baroka ve Francii, během 16. a 17. století se objevuje na rytinách, později i jako socha. V tomto období bývá okřídlena, tělo bývá lví a hlava a hruď je zobrazení mladé ženy.

V Evropě se stal motiv sfinx populární především v empíru, kdy se dostala na výzdobu nábytku či schodišť. Dále se relativně často objevuje v sochařské výzdobě parků. Taková sfinx je téměř vždy ležící a na základě řeckých vzorů. Nejznámější česká socha sfinx se nachází v parku u zámku Veltrusy. V malířství pak sfinx pronikla do symbolismu, kde se stala symbolem záhodnosti.

Zdroj cs.wikipedia.org