Belgie

                                                                    

Oficiální název (český): Království Belgie

Oficiální název (originální): Royaume de Belgique, Koninkrijk België

Státní zřízení: parlamentní monarchie Členství v mezinár. organizacích: OSN, EU, NATO, OECD

Hlavní město (počet obyvatel): Bruxelles (Brussel) [Brusel] (950 tis.)

Rozloha (pořadí ve světě): 30 519 km2 (136.)

Počet obyvatel (pořadí): 10 063 000 (74.)

Úřední, resp. užívané jazyky: francouzština, vlámština (úř. j.), němčina

Měna: belgický frank

Dějiny Belgie

Název Belgie pochází z označení keltských kmenů, které žily na území království v nejstarších dobách. Římané, kteří ovládli oblast v prvním století př.n.l. je označovali latinským slovem Belgae, čili Belgové.

V pátém století našeho letopočtu osídlili území Frankové,

 a po rozpadu říše Karla Velikého se území rozdělilo mezi         

 západofranckou říši Karla Holého a říši Lothara I.

Ve středověku  se oblast rozdrobila na mnoho drobných

 Státečků, ale ve 14. a 15. století  je začali sjednocovat

burgundští vévodové. Státy se začaly označovat názvem

17 provincií. Za osmdesátileté války  bylo území dnešní

Belgie dobyto Španěly a připadlo Habsburkům.

Koncem 18. století se Belgie zmocnili Francouzi

a po Napoleonově porážce u Waterloo r.1815

se Belgie stala součástí Spojeného království nizozemského.

Po revoluci r. 1830 se Belgie v roce 1931 odtrhla od  Nizozemí a stala nezávislou, neutrální konstituční monarchií, jejímž prvním králem byl Leopold I. Ve dvacátém století byla Belgie v obou světových válkách, přes svoji neutralitu, okupována Německem Po různých konfliktech mezi Vlámy a Valony došlo k úpravám ústavy a Belgie se přeměnila ve federální stát.

Ekonomika Belgie

Belgie je stát s vyspělým průmyslem a intenzivním zemědělstvím. Na jihu země se nachází ložiska uhlí a železné rudy. Těží se zde také uran a lignit, zpracovává se olovo, měď, zinek, kobalt, germanium a radium. Základem belgické ekonomiky je průmysl, soustředěný v severní, vlámské části země. Nejvýznamnější je průmysl strojírenský (zbraně a elektrotechnická zařízení), hutnický, chemický (hnojiva, plasty, umělá vlákna, a textilní (bruselská, či flanderská krajka).V potravinářství Belgie je známá výroba piva, cukru a čokolády, zejména pralinek. Belgie omezuje těžbu uhlí a tím i uhelnou energetiku, 60% energie pochází z jaderných elektráren. Petrochemický průmysl je koncentrován v Antverpách, které jsou proslulé i broušením diamantů. Zemědělství se soustřeďuje především na živočišnou výrobu. Chovají se zde vepři, drůbež a skot. Pěstuje se pšenice, ječmen, cukrová řepa, zelenina  a brambory. Hustá silniční a železniční síť umožňuje pohodlné cestování, cestovní ruch má na hospodářství Belgie významný podíl. Belgie má otevřenou ekonomiku, a jako zakládající člen Evropské unie podporuje sjednocování ekonomiky evropské. Měnou Belgie se stalo euro, které nahradilo belgický frank. Belgie se orientovala na zahraniční obchod s dovozem potravinářských výrobků, strojních zařízení, nebroušených diamantů, ropy a jejích produktů, chemikálií, textilu oděvů a oděvních doplňků. Vyváží zejména železo, ocel, automobily, opracované diamanty, plasty, ropné produkty, textil, potravinářské výrobky.

 

Kultura v Belgii

Kulturní život Belgie se rozvíjí uvnitř každého společenství. Kromě královské vojenské akademie Belgie nemá žádné dvojjazyčné univerzity, jednotná média, společné kulturní, či vědecké instituce. Belgie je známá výtvarným uměním a architekturou. Na jejím území se vyvíjely všechny významné evropské umělecké slohy, od románské, gotické, barokní a renesanční architektury,  přes vlámské renesanční a barokní obrazy, až k renesanční vokální hudbě v jižní části nížin. Řada osobností tohoto regionu ovlivnila světové umění, vědu i sport. Byli to například:
Pieter Brueghel starší, známý malíř 16. stol. a zakladatel malířské dynastie.
Adolphe Sax, vynálezce saxofonu. 
César Franck, hudební skladatel 19. stol., narodil se v Lutychu, ale většinu života prožil v Paříži. Pracoval jako varhaník, vyučoval i skladbu a prosadil se až v pozdějším věku zejména Symfonií d moll a Sonátou pro housle a klavír A dur.
Hergé (civilním jménem Georges Remi), belgický kreslíř 20. stol, tvůrce komiksové postavičky Tintin.
Bernard Mercator (de Kremer), vlámský matematik a zeměpisec 16. stol.. Zabýval se kartografií a vytvořil mapu Palestiny, světa, Vlámska, Evropy, Lotrinska a Britských ostrovů. Byl obviněn z kacířství a v roce 1544 strávil dokonce 7 měsíců ve vězení.
Blahoslavený Jozef Damien de Veuster, známý též jako Otec malomocných, vlámský katolický kněz a misionář, který v 19. stol. zasvětil život pomoci malomocným na havajském ostrově Molokai. V roce 1889 sám na malomocenství zemřel.
Peter Paul Rubens, vlámský barokní malíř, jeden z nejslavnějších světových malířů, žil a tvořil v Antverpách, jeho žákem byl  Van Dyck.
Georges Simeon, jehož detektivky s postavou komisaře Maigreta pobavily už několik generací milovníků neobvyklých řešení detektivních zápletek.

 

Zajímavosti

Belgie je místem karnevalů a pestrých průvodů v historických kostýmech, jejichž kořeny sahají až do středověku. Dějištěm těchto atrakcí bývají Bruggy, Brusel, Charleroi i další města Belgie.
Belgie je také, podobně jako Holandsko, zemí větrných mlýnů.
V Belgii najdeme Waterloo, slavné místo Napoleonovy porážky.
Belgie se vyznačuje skvělou kuchyní, o níž se tvrdí, že má francouzskou kvalitu a německou kvantitu.