Kuvajt 
Kuvajt, oficiálním názvem Stát Kuvajt, je malá monarchie v jihozápadní Asii při Perském zálivu. Jeho sousedy jsou Irák a Saúdská Arábie. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu, např. Búbiján či Fajlaka. Země se řadí k hlavním světovým producentům ropy; udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % zásob této suroviny.
Rozloha: 17 820 km² (157. na světě)
Počet obyvatel: 2 335 648 (139. na světě)
Hustota zalidnění:
131 ob. / km² (80. na světě)
Státní zřízení konstituční monarchie
Vznik: 19. června 1961 (nezávislost na Velké Británii)
Obyvatelstvo:
Přes 80 % obyvatel představují etničtí Arabové, z toho
ovšem jen necelá polovina jsou vlastní Kuvajťané, větší část představují tzv. Bidunové,
přistěhovalci z jiných arabských zemí (ponejvíce Egypta), kteří nemají
kuvajtské občanství. Velké skupiny přistěhovalců se rekrutují z Pákistánu, Indie,
Bangladéše (dohromady 9 %), Íránu (4 %), Sýrie či Filipín. Kuvajtská
vláda se zatím bez valného úspěchu pokouší snížit podíl přistěhovalců na
obyvatelstvu země (55 % v roce 2005). Úředním jazykem je arabština,
široce užívána je i angličtina, lze se setkat i s perštinou. Míra gramotnosti
dosahuje 84 %. Kuvajtští občané mají zajištěno bezplatné vzdělání, od
základního až po univerzitní; děti přistěhovalců nárok na tyto výhody nemají.
Přírodní podmínky:
Většinu země pokrývá plochá pouštní krajina, mírně se svažující k severovýchodu. Stálé vodní toky neexistují, na ostrovech při severovýchodním pobřeží se prostírají solné bažiny.
Ekonomika:
V
Ropní průmysl
Těžba, zpracování a vývoz ropy a zemního plynu je základem kuvajtské ekonomiky.
1934 - udělena koncese na těžbu ropy
1938 - první ropný vrt
1946
- první komerční vývoz ropy
1975 - znárodnění ropného průmyslu
Zdroj:Wikipedia