Španělsko
Geografie:
-rozloha: 504 780 km2
-obyvatelstvo:
39 134 000 (72% Španělé, 16% Katalánci, 8% Galicijci
a 2% Baskové)
-hlavní
město: Madrid (3 041 000 obyvatel)
-jazyky:
kastilská španělština (úřední), katalánština, galicijština
a baskičtina
-náboženství:
96% římských katolíků, 3% bez vyznání a 1% ostaní
-měna:
EURO
Přírodní
poměry:
Španělské
království je druhou největší zemí západní Evropy, hned po Francii. Dělí se s
Portugalskem o Pyrenejský poloostrov. Většina území Španělska se rozkládá na
rozsáhlé náhorní plošině Meseta. Nad ní však
vyčnívají horská pásma Sierra Morena a Sierra Nevada.
Na severu se tyčí Kantaberské pohoří (Cordillera Cantabrica) a vysoké
Pyreneje, tvořící hranici s Francií. Nejvyšší vrchol Španělska však leží na
jihovýchodě v Sieře Nevadě (Mulhacén
3478m). Španělsko má také úrodné pobřeží roviny a nížiny v povodí řekk Erba na severovýchodě a Guadalquiviru na jihozápadě. Ke Španělsku patří rovněž
Baleárské ostrovy ve Středozemním moři a Kanárské ostrovy u severovýchodního
pobřeží Afriky.
Obyvatelstvo:
Ve
Španělsku žije několik skupin obyvatelstva, které mají vlastní jazyky i kulturu.
Některé z nich usilují o získání samosprávy či dokonce samostatnosti. Především
jde o Basky na severu, jejichž organizace ETA využívá
při boji za nezávislost i teoristické akce. V 70. letech
získaly Baskicko i Katalánsko autonomní statut. V září 1998 vyhlásila ETA
jednostranné příměří, ale v srpnu 2000 provedla další teoristické
akce a pokračovala v nich i na počátku roku 2002.
Podnebí:
Španělsko
má horká léta, ale studené zimy, kde teploty klesají pod bor mrazu. Sníh
pokrývá nejvyšší vrcholy horstev. Pobřeží nížiny mají horká, suchá léta a mírné
zimy. Většina srážek se soustřeďuje do zimních měsíců. Málaga
má typické středomořské podnebí a je střediskem turistického ruchu.
Býčí zápasy (španělsky Corridas nebo Fiestas de Toros):
Zápasy
lidí a divokých býků, je ve španělských
krajích jako lidová zábava.S počátku patřily býčí zápasy ke hrám výlučně
rytířským, jichž se účastnily i sami králové. Teprve za Filipa V., který býčí
zápasy jako barbarský zvyk nenáviděl, pozbyly svého rytířského rázu, ale za to
se staly národními hrami a zůstaly jimi až do dneška. Za Karla IV. byly přímo
zakázány, a papež Pius V. vydal zvláštní bullu (listinu) proti nim, ale také
bez výsledku. Teď každé poněkud větší město španělska
má svoji arénu na býčí zápasy. Také všecky slavnosti národní, narození princů,
sňatky v rodině královské, nastolení králů a pod. bývají oslavovány býčími
zápasy.Nejproslulejší zápasiště jsou v Seville, Madridě a Valencii. Býci k
zápasení se chovají na místech zvaných ganaderias.
Mnohý z býků těch, jichž cena je mezi 1000-2500 franky, jsou tak divocí a
bojovní, že podstoupí zápas i se šelmami, jako jsou lvi a tygři. Žádný býk se
však nesmí účastnit zápasů dvakrát. Dříve zápasníky bývali rytíři zápasící
jenom pro česť a z osobní udatnosti, teď zápasí lidé
z řemesla, zvaní toreros.