zpět na referáty   zpět na zeměpis   zpět na život školy

            Španělsko

Geografie:

-rozloha: 504 780 km2

-obyvatelstvo: 39 134 000 (72% Španělé, 16% Katalánci, 8% Galicijci a 2% Baskové)

-hlavní město: Madrid (3 041 000 obyvatel)

-jazyky: kastilská španělština (úřední), katalánština, galicijština a baskičtina

-náboženství: 96% římských katolíků, 3% bez vyznání a 1% ostaní

-měna: EURO

 

Přírodní poměry:

Španělské království je druhou největší zemí západní Evropy, hned po Francii. Dělí se s Portugalskem o Pyrenejský poloostrov. Většina území Španělska se rozkládá na rozsáhlé náhorní plošině Meseta. Nad ní však vyčnívají horská pásma Sierra Morena a Sierra Nevada. Na severu se tyčí Kantaberské pohoří (Cordillera Cantabrica) a vysoké Pyreneje, tvořící hranici s Francií. Nejvyšší vrchol Španělska však leží na jihovýchodě v Sieře Nevadě (Mulhacén 3478m). Španělsko má také úrodné pobřeží roviny a nížiny v povodí řekk Erba na severovýchodě a Guadalquiviru na jihozápadě. Ke Španělsku patří rovněž Baleárské ostrovy ve Středozemním moři a Kanárské ostrovy u severovýchodního pobřeží Afriky.

 

Obyvatelstvo:

Ve Španělsku žije několik skupin obyvatelstva, které mají vlastní jazyky i kulturu. Některé z nich usilují o získání samosprávy či dokonce samostatnosti. Především jde o Basky na severu, jejichž organizace ETA využívá při boji za nezávislost i teoristické akce. V 70. letech získaly Baskicko i Katalánsko autonomní statut. V září 1998 vyhlásila ETA jednostranné příměří, ale v srpnu 2000 provedla další teoristické akce a pokračovala v nich i na počátku roku 2002.

 

Podnebí:

Španělsko má horká léta, ale studené zimy, kde teploty klesají pod bor mrazu. Sníh pokrývá nejvyšší vrcholy horstev. Pobřeží nížiny mají horká, suchá léta a mírné zimy. Většina srážek se soustřeďuje do zimních měsíců. Málaga má typické středomořské podnebí a je střediskem turistického ruchu.

 

Býčí zápasy (španělsky Corridas nebo Fiestas de Toros):

Zápasy lidí a divokých býků, je  ve španělských krajích jako lidová zábava.S počátku patřily býčí zápasy ke hrám výlučně rytířským, jichž se účastnily i sami králové. Teprve za Filipa V., který býčí zápasy jako barbarský zvyk nenáviděl, pozbyly svého rytířského rázu, ale za to se staly národními hrami a zůstaly jimi až do dneška. Za Karla IV. byly přímo zakázány, a papež Pius V. vydal zvláštní bullu (listinu) proti nim, ale také bez výsledku. Teď každé poněkud větší město španělska má svoji arénu na býčí zápasy. Také všecky slavnosti národní, narození princů, sňatky v rodině královské, nastolení králů a pod. bývají oslavovány býčími zápasy.Nejproslulejší zápasiště jsou v Seville, Madridě a Valencii. Býci k zápasení se chovají na místech zvaných ganaderias. Mnohý z býků těch, jichž cena je mezi 1000-2500 franky, jsou tak divocí a bojovní, že podstoupí zápas i se šelmami, jako jsou lvi a tygři. Žádný býk se však nesmí účastnit zápasů dvakrát. Dříve zápasníky bývali rytíři zápasící jenom pro česť a z osobní udatnosti, teď zápasí lidé z řemesla, zvaní toreros.