zpět na referáty   zpět na zeměpis   zpět na život školy

Zakavkazsko

Jižní část kavkazského regionu se označuje jako Zakavkazsko. Zakavkazsko je nevelké území, odedávna značně hustě osídlené. Má pestré přírodní podmínky, obyvatelstvo i hospodářství. Jsou tam 3 republiky: Arménie, Ázerbajdžán a Gruzie.Arméni a Gruzíni patří mezi staré křesťanské národy s vysokou kulturou. Arménie byla první zemí na světě, v níž se křesťanství v roce 301 stalo státním náboženstvím. Ázerbajdžánci jsou příbuzní Turkům. Věřící vyznávají islám.Vztahy mezi kavkazskými národy jsou složité, v některých případech velmi napjaté.Zakavkazsko zaujímá hlavně část jižních svahů Velkého Kavkazu, Malý Kavkaz, Arménskou vysočinu a nížiny Kura-arakskou a Kolchidskou.Zakavkazsko je důležité protože vyváži ropu.

Arménie

Rozloha: 29800 km2
Počet obyvatel: 3800000 (1998)
Hlavní město: Jerevan 1226000 obyvatel
Nejvyšší hora: Aragac 4090 m

Významná řeka (jezero): Aras Nehri (Araks) 1072 km; Sevan 1200 km2
Hlavní etnické skupiny: Arméni 93%, Ázerbajdžánci 3%, Kurdové
Úřední Jazyk: arménština
Náboženství: arménská apoštolská církev
Hospodářství: rozvinutý průmysl, zemědělství

 

Tato země byla součástí perské říše, roku 301 se stala prvním křesťanským státem světa. Roku 1828 část země získalo Rusko. Během první světové války turecká vláda nechala z Anatolie deportovat asi 1,75 milionu Arménů. Někteří se usadili v ruské části Arménie a roku 1918 založili nezávislou republiku, ze které vznikla v roce 1920 Arménská SSR. Turecká část Arménie se roku 1923 stala součástí nové Turecké republiky.

Arménie je jedna z trojice zakavkazských republik, které až do roku 1991 patřily k Sovětskému svazu. Na severu a východě ji lemuje pohoří Malého Kavkazu. Jinak většinu rozlohy země zaujímá Arménská vysočina, která je sopečného původu. Proto je oblast postihována častými zemětřeseními. Poslední vážné otřesy přišly v roce 1988, kdy téměř srovnaly se zemí město Gyumri na západě země.

Koncem 80. let vypukl spor mezi Arménií a Ázerbajdžánem o Náhorní Karabach (etnicky arménská část Ázerbajdžánu), který přerostl ve válku.

V současnosti stojí v čele státu prezident Robert Sedraki Kočarjan,který vládne s podporou parlamentní koalice. Snaží se o mírové řešení konfliktu v Karabachu.


Gruzie

Rozloha: 69700 km2
Počet obyvatel: 5431000 (1998)
Hlavní město: Tbilisi 1253000 obyvatel

Nejvyšší hora: Šchara 5068 m
Významné řeky: Kura 1364 km,
Rioni 327 km

Hlavní etnické skupiny: Gruzínci 70%, Arméni 8%, Ázerbajdžánci 6%, Rusové, Osetinci

Úřední jazyk: gruzínština

Náboženství: gruzínští pravoslavní 65%, muslimové 11%
Hospodářství: rozvinuté zemědělství.
Hlavními plodinami je vinná réva, ovoce, čaj a zelenina. Země je známá pro výborné víno, brandy a keramiku.

 

Původní obyvatelstvo dnešní Gruzie tvořily kmeny Kolchů a Iberů. Od počátku 19. století byly jednotlivé části Gruzie postupně připojovány k Rusku, celá země mu připadla roku 1864. Po ruské revoluci a neúspěšném pokusu o federaci zakavkazských států vznikl v roce 1918 v Gruzii nezávislý stát, roku 1921 se území stalo součástí Zakavkazské SFSR v rámci SSSR. V roce 1936 byla vytvořena Gruzínská SSR. Roku 1991 vyhlásila Gruzie nezávislost, v roce 1993 se stala členem SNS. V první polovině 90. let v zemi probíhala občanská válka mezi politickými frakcemi a boje se separatisty v autonomních oblastech Abcházie a Jižní Osetie.
V současnosti stojí v čele státu prezident Michail Nikolozovič Saakašvili, bývalý ministr spravedlnosti. Jeho hnutí Kmara roku 2003 donutilo k odstoupení prezidenta Ševarnadzeho.

 

Ázerbajdžán

Rozloha: 86600 km2
Počet obyvatel: 7650000 (1998)
Hlavní město: Baku 1087000 obyvatel
Nejvyšší hora: Bazardjuzu 4466 m
Významné řeky: Kura 1364 km, Araks 1072 km
Hlavní etnické skupiny: Ázerbajdžánci 83%, Arméni 6%, Rusové 6%, Lezginci
Úřední jazyk: ázerbájdžánština
Náboženství: muslimové-šíitští 62% a sunnitští 26%, pravoslavní 12%
Hospodářství: rozvíjí se zemědělství, průmysl, těžba ropy

Území dnešního Ázerbajdžánu bylo kolébkou několika starověkých civilizací, například MédieUrartu. Ve 13. století se země stala centrem mongolské říše. Severní část Ázerbajdžánu byla roku 1828 anektována Ruskem (jižní je součástí Íránu). Význam území vzrostl koncem 19. století v důsledku těžby ropy. Od roku 1922 byl Ázerbajdžán součástí Zakavkazské SFSR v rámci SSSR, po jejím zrušení v roce 1936 byla vytvořena Ázerbájdžánská SSR. Od roku 1988 probíhá ozbrojený konflikt v ázerbájdžánské enklávě v Náhorním Karabachu, kde žijí převážně Arméni. V roce 1991 Ázerbajdžán vyhlásil nezávislost jako šíitsko-muslimský stát. Byl zakládajícím členem SNS, odkud však roku 1992 vystoupil. Do SNS se vrátil po vojenském puči v roce 1993.
V současnosti stojí v čele státu prezident Ilham Alijev.