v ultrafialovém světle 
26.2. 1998 ve Venezuele 
|
Slunce je naší nejbližší hvězdou. Vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě přibližně 7 miliard let. Sluneční záření ovlivňuje celou sluneční soustavu. Bez Slunce by neexistovaly planety ani život na Zemi. Slunce svým rozměrem i zářením patří jen k průměrným hvězdám tzv. hlavní posloupnosti. Jeho poloha v naší Galaxii není nijak výjimečná. Leží asi v 1/3 průměru disku Galaxie (přibližně 30 000 světelných let od jejího středu). Slunce je obrovská rotující plynová koule s průměrnou hustotou 1,41 g/cm3, tady o něco větší než má voda (1 g/cm3). Teplota uprostřed Slunce dosahuje 15 milionů °C. Povrch Slunce, zvaný fotosféra, má teplotu asi 5 500°C. Typickými útvary ve fotosféře jsou sluneční skvrny. Z fotosféry jsou vyvrhovány desetitisíce kilometrů nad povrch protuberance - oblaka plazmatu ovládaná magnetickými poli. Koróna je jakási řídká horní atmosféra Slunce, která nemá ostré hranice a zasahuje hluboko do Sluneční soustavy. Teplota koróny v blízkosti Slunce (přibližně 1,5 milionu °C) je paradoxně vyšší než teplota fotosféry (5 500°C). Erupce jsou náhlá zjasnění ve fotosféře a chromosféře doprovázená výrazným uvolněním hmoty a energie. Může dojít až k odtržení oblaku plazmatu se zamrzlým magnetickým polem, který putuje Sluneční soustavou. Zachytí-li tento oblak magnetosféra naší Země, dojde k výrazným polárním zářím a magnetickým bouřím. Sluneční skvrny jsou tmavší oblasti na povrchu Slunce. Tyto útvary, někdy velké i 50 tisíc km, vznikají interakcemi magnetického pole Slunce a vzhledem k nižší teplotě se jeví jako tmavé oblasti. Sluneční vítr je označení pro proudy nabitých částic, vyvržených ze Slunce tlakem záření. Sluneční vítr v podstatě vytváří vnější atmosféru Slunce - korónu, která prostupuje celou Sluneční soustavou. Sluneční vítr interaguje s magnetosférami planet a komet. Při průniku částic do magnetosféry Země dochází k polárním zářím a magnetickým bouřím.
| ||||||||||||||||||||||
