|
Penzion U Karla, Velká Úpa, Krkonoše Tento školní rok vyjelo 28 žáků naší školy na lyžařský výcvik do Velké Úpy. Přivítal nás malý příjemný penzion U Karla. Celý týden se nám zde příjemně bydlelo - a to především díky bezvadnému panu správci a skvělé paní kuchařce, která nám klidně k snídani usmažila palačinky nebo ráno upekla čerstvý borůvkový koláč. Podmínky pro lyžování byly ideální. Všechny děti se během týdne ve sjezdovém lyžování zlepšily, a to tak, že jsme v polovině týdne mohli směle zrušit 4. družstvo, protože už v něm neměl kdo být! Někteří si poprvé v životě vyzkoušeli také běžky - a podle nátury jednotlivých žáků je ovládlo buď nadšení, nebo zoufalství. Nakonec ale vždy zvítězil humor. Závěrečné závody ukázaly, že i ten, kdo přijel na výcvik jako nezkušený lyžař, se tak zlepšil, že zvládl naši náročnou slalomovou trať a zvítězil alespoň sám nad sebou. Děti si užívaly nejen pobyt na sněhu, ale i společné večery, pro které si samy připravovaly program. Letos to byly večery zvlášť vydařené a děti dobře pobavily nejen samy sebe, ale i přihlížející dospělé. Na rozdíl od prostonaného loňského lyžařského výcviku, letos slečna zdravotnice neměla skoro vůbec žádnou práci. Letošní lyžařský výcvik se prostě vydařil.
Postřehy některých účastníků kurzu Bydleli jsme ve Velké Úpě v Krkonoších. Chata se jmenovala "U Karla". Byla to zatím nejlepší chata, v jaké jsme byli ubytováni. Vařili tam bezvadně. Jednou dokonce uvařili i "čínu s hranolkami". Snídaně byly také dobré. Počasí bylo celý týden skvělé. Někdy sněžilo, ale to vůbec nevadilo, protože jsme měli brýle. Jeden den dopoledne pršelo. Večer tály rampouchy za střechy, ale přes noc vždycky nasněžilo a mrzlo, takže byly nové rampouchy. Chodili jsme přes ulici na vlek a později, když jsme to už uměli lépe, tak jsme jezdili do Portášek a do Pece pod Sněžkou, ale tam to bylo dražší. Byli jsme rozděleni na 4 skupiny a později jsme se zúžili na 3 skupiny. Každý den měla jiná skupina program. Hrály se hry a dvakrát byla diskotéka ... Tohle byl ten nejlepší lyžák, jaký jsem zažila! Anička Hochová Jídlo bylo dobré a byly veliké porce. My jsme měli stůl s našimi spolubydlícími, kteří si dávali denně sedm knedlíků. ... Kdybyste měli instruktora jako my, taky nebudete mít rádi běžky (až na jedince). Jinak bylo lyžování super. ... Večerní programy jsme měli různé, asi nejvíc jsme se zasmáli, když jsme měli hru, že bylo pět dvojic a ti se měli poznat. ... Poslední den jsme měli diskotéku, na kterou jsme si měli vzít masku; holky byly dvojčata, fracci, dobro, raperka a kluci nebyli konkrétní. Elena Juráková Poslední večer se rozdávaly diplomy se sušenkami. Diplomy se dávaly za závody a charakteristiku osob. Andrea Šebková Když jsme dorazili k chatě, udivili jsme se, že nás, takové rošťáky, pošlou do takové chaty, jako je chata U Karla ve Velké Úpě. První jídlo, ale i ostatní, byly super. Iveta Synáková Lyžovalo se mnoha způsoby, např. po obličeji, občas po nohou, i po rukou to nějací experti zvládli. Večerní programy se konaly po večeři a byly velmi zajímavé. Alžběta Němcová Chata byla blízko sjezdovky a autobusové zastávky, ze které jsme jezdili skibusem do Pece pod Sněžkou... Poslední den jsme měli závod v lyžování (slalom). Na prvním místě se umístil Filip Kolman, na druhém místě Bětka Němcová a na třetím místě byl Matěj Neubert. Každý den vypadal asi takto: budíček 7.30 :o(, 8.00 snídaně, 9.00 lyže. Blízko našeho penzionu byl místní malý vlek, na kterém jsme většinou lyžovali. Některé dny jsme jeli lyžovat do Pece. Bylo to tam super. Myslím, že to bylo fajn a že jsme si to užili. Tamara Jiříková Třetí den byl odpočinkový, a proto jsme se vydali na výlet do Pece, kde si každý doplnil nezbytně nutné jídlo - sladkosti. Lenka Stuchlíková Fotografie z kurzu najdete zde. Mnoho dalších fotografií je k nahlédnutí ve škole. |