|
Základní škola Dobřichovice, 5.května 40 |
|
|
Školní
řád |
|
|
Pedagogická
rada projednala dne |
10.11.2005 |
|
Směrnice
nabývá platnosti ode dne: |
10.11.2005 |
|
Klasifikační
řád (součást školního řádu) projednán a schválen pedagogickou radou dne: |
29.8.2005 |
I. Všeobecná ustanovení
1)
Tento řád stanovuje podrobnosti provozu školy, práva a povinnosti žáků, podmínky
výchovně vzdělávacího procesu ve škole, včetně vztahů mezi účastníky tohoto
procesu a povinnosti pracovníků školy.
2)
Řád školy je závazný pro všechny žáky a pracovníky školy.
3)
Pro některé součásti školy je vydán samostatný řád, tj. podrobnosti provozu a pravidel
chování. Jmenovitě jde o:
-
školní družinu
-
školní jídelnu
-
školní hřiště
-
řády učeben
-
knihovnu
II. Provoz školy a docházka žáků do školy
1)
Provoz školy je v pracovní dny od 7.00 do 19.00 hodin. Přítomnost jakýchkoli
osob
mimo tuto dobu nebo v jiné dny v prostorách školy musí vždy schválit ředitel
školy
nebo jeho zástupce.
2)
Pro žáky se budova školy otevírá v 7.40 hodin a žáci přicházejí do školy tak,
aby
nastoupili
nejpozději v 7.55 do učeben a začali se připravovat na vyučování.
3)
Pobyt žáků ve škole je dán rozvrhem povinných i nepovinných vyučovacích hodin,
rozvrhem
zájmových kroužků a organizací školní družiny a školní jídelny.
Jinak
je žákům pobyt ve škole povolen jen tehdy, je-li určen nebo schválen
některým
z pedagogických pracovníků školy, který vykonává nad žáky
pedagogický
dozor.
4)
Dopolední vyučování začíná v 8.00 hodin, odlišný začátek musí vždy schválit
ředitel
školy.
5)
Vyučování probíhá podle schváleného rozvrhu, včetně rozmístění tříd. Jakékoli
změny
je třeba včas projednat se zástupcem ředitele. Pokud jde o změny,
které
se týkají doby příchodu nebo odchodu žáků ze školy, musí být zaznamenány
v
žákovské knížce žáka a předem potvrzeny podpisem zákonného zástupce.
6)
Před ukončením dopoledního nebo odpoledního vyučování, zájmového kroužku
nebo
jiné předem naplánované aktivity mohou žáci opustit budovu školy jen se
souhlasem
třídního učitele (v případě jeho nepřítomnosti zástupce ředitele nebo
ředitele),
a to na základě písemného potvrzení zákonného zástupce žáka. V případě
náhlých
zdravotních potíží žáka je nutné jeho osobní předání rodičům, ve
výjimečných
a odůvodněných případech je nutný alespoň telefonický souhlas
rodičů
s odchodem dítěte ze školy.
V
případě úrazu nebo akutních zdravotních potíží zajistí škola doprovod žáka
k
lékaři bez prodlení a rodiče jsou o této skutečnosti informováni v co nejkratší
době.
7)
Zákonný zástupce je povinen omluvit žáka do 48 hodin od započetí absence.Po
ukončení absence žák předloží neprodleně (nejpozději do tří dnů) písemné
zdůvodnění své nepřítomnosti v ŽK.
8)
Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, požádá zákonný
zástupce
o uvolnění žáka:
a)
třídního učitele, jde-li o nepřítomnost v rozsahu nejvýše 1 vyučovacího týdne,
b)
ředitele školy, jde-li o nepřítomnost delší než 1 týden (v tomto případě je
nutná
vždy
písemná žádost, kterou žák předá třídnímu učiteli, který se k ní písemně
vyjádří
a předá řediteli školy.)
9)
Žák je povinen se zúčastňovat výuky všech předmětů učebního plánu podle
rozvrhu,
mimořádných a předem oznámených vyučovacích hodin (laboratorní
práce,
třídnické hodiny apod.), všech výchovných a vzdělávacích akcí, označených
školou
jako povinné. Jako povinné mohou být označeny pouze takové akce, které
nevyžadují
finanční úhradu ze strany rodičů. Pokud se žák nezúčastní mimoškolní
akce,
která probíhá v době běžného vyučování, stanoví mu škola náhradní
zaměstnání,
na které je jeho docházka rovněž povinná.
10)
Docházka na volitelné nebo nepovinné vyučovací hodiny a předměty, na které se
žák
na začátku školního roku nebo pololetí přihlásil, je pro něj rovněž povinná.
Změna
je možná po souhlasu ředitele školy vždy jen na konci pololetí, a to na
základě
písemné žádosti zákonného zástupce žáka.
11
) Veškeré akce mimo objekt školy (exkurze, vycházky, výlety, kulturní a
sportovní
akce
apod.) musí být předem projednány se zástupcem ředitele, který mj. zajistí
vykonávání
dozoru nad žáky a další provozní a bezpečnostní podmínky akce.
III. Povinnosti žáků
1)
Žák je povinen se ve škole a při všech akcích pořádaných školou chovat slušně, respektovat
pokyny pedagogů a dodržovat základní mravní principy a pravidla společenského
chování. Zejména se musí zdržet takového jednání, které by :
-
ohrožovalo či poškozovalo zdraví jeho samého nebo jeho spolužáků,
-
snižovalo důstojnost či porušovalo práva kteréhokoli spolužáka,
-
vedlo k poškozování či znehodnocování učebnic, školních potřeb, školního
majetku a majetku spolužáků,
-
jakkoli narušovalo průběh vyučování nebo jiné akce pořádané školou.
Pravidla
slušného a společenského chování dodržují žáci i na prostranství školní
zahrady,
školního hřiště a před školní budovou, a to i v době mimo vyučování.
2)
V celém areálu školy a při všech akcích pořádaných školou platí pro žáky zákaz nošení,
držení, distribuce a užívání návykových látek a to včetně alkoholu a tabákových
výrobků.
3)
Žák je povinen v případě negativního hodnocení svého chování ze strany pedagogických
pracovníků usilovat o nápravu.
4)
Každý žák je povinen dodržovat základní hygienická pravidla (podrobnější informace
obdrží od třídního učitele).
5)
Každý žák zodpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a podílí se podle
svých možností na udržování čistoty a estetického vzhledu celé učebny a ostatních
společných prostor školy. Způsobí-li jakékoli poškození zařízení školy,učebních
pomůcek nebo majetku spolužáků, je povinen to ihned hlásit učiteli, je-li
škoda
způsobena úmyslně, jsou rodiče povinni ji v plné míře uhradit. Za pořádek v
učebně (včetně čistoty tabule) odpovídá služba, určená třídním učitelem.
6)
Po ukončení přestávky se každý žák zdržuje na svém místě v učebně, je povinen mít
před zahájením vyučování připraveny své věci a pomůcky tak, aby je v průběhu vyučovací
hodiny mohl co nejefektivněji používat. Dostaví-li se do učebny pozdě, ihned se
omluví vyučujícímu.
7)
Žákům je přísně zakázáno nosit do školy jakékoli předměty, kterými by mohlo dojít
k ohrožení zdraví vlastního nebo jiných osob (nože a jiné zbraně, jedovaté a nebezpečné
látky, pyrotechnické výrobky apod.).
8)
Žák nesmí nosit do školy mimořádně cenné věci (nejde-li o součást oblečení,
obutí
nebo
jiného běžně používaného a potřebného vybavení – např. mobilní telefony – viz
další ustanovení) a větší částky peněz (nejde-li o peníze vybírané školou v
určený den, například na školu v přírodě apod.)
9)
Používání mobilního telefonu je zakázáno v době, kdy by mohlo jakkoli narušovat
činnost učitele a ostatních žáků, tj. zejména při výuce, během zájmových kroužků,činnosti
školní družiny a společných akcí mimo školní budovu (např. návštěvách koncertů,
divadelních představení, muzeí apod.) V této době je žák povinen telefon vypnout.
10)
Žák má svůj telefon v osobním opatrování po celou dobu pobytu ve škole nebo na akcích,
organizovaných školou, s výjimkou případů, kdy si jej musí odložit na pokyn
učitele na stanovené místo nebo kdy si jej musí odložit na místo k tomu určené
v souvislosti s činnostmi, které přímé opatrování telefonu vylučují (například
výuka tělesné výchovy, sportovní kroužek, práce v keramické dílně, práce na
pozemku apod.). V době, kdy má žák svůj telefon v přímém opatrování, nenese
škola za jeho ztrátu, poškození či odcizení odpovědnost a žák (resp. jeho
zákonný
zástupce) nemá nárok na náhradu škody. Všichni žáci jsou ale povinni si počínat
tak, aby ke škodám pokud možno nedocházelo.
11)
Žáci jsou ve škole upraveni a oblečeni přiměřeně prostředí a činnostem, které vykonávají.
12)
Žák je povinen nosit všechny vyučovací předměty i na akce pořádané školou žákovskou
knížku, kterou pravidelně (minimálně 1 x týdně) předkládá ke kontrole rodičům.
Dále je povinen nosit všechny příslušné pomůcky na vyučování a učebnice podle
pokynu vyučujících.
13)
Po vstupu do budovy jsou žáci povinni se přezout a boty i svrchní oděv odložit v
šatně. V případě, že žák přijede do školy na jízdním kole, koloběžce, skateboardu,
kolečkových bruslích apod. a zanechá je v šatně nebo kdekoliv objektu školy,
činí tak na své riziko a v případě ztráty nebo odcizení nemá nárok na náhradu
škody.
14)
Každý žák se snaží podle svých možností přispívat k tomu, aby ve škole vládla klidná
a přátelská atmosféra, aby se množství hluku snížilo na minimum a aby práce ve
vyučovacích hodinách probíhala co nejefektivněji.
IV. Práva žáků
1)
Žák má právo svobodně vyjadřovat své názory, a to ve všech záležitostech, které
se ho týkají a při dodržení pravidel slušné komunikace. Jeho názorům musí být věnována
patřičná pozornost.
2)
Žák může při dodržení zásad slušné komunikace vznášet dotazy k učitelům a má
právo na své dotazy obdržet odpověď (aniž by byl kárán za nevědomost nebo vyrušování).
3)
Žák má právo využívat v maximální možné míře vzdělávací nabídku školy, která je
dána rozvrhem vyučovacích hodin a dalších akcí, pořádaných školou. Právo účasti
žáka na akcích mimo objekt školy však může být omezeno v případě, že by touto
účastí mohly být ohroženy zdraví nebo bezpečnost jeho samého nebo jiných (například
v důsledku obtížně zvladatelného chování žáka).
4)
Žák má právo využívat přiměřeně svému věku a schopnostem materiální vybavení školy,
školní zařízení a prostory, určené žákům, a to v souladu s tímto řádem a případně
dalšími obecně stanovenými provozními pravidly.
5)
Žák má právo využívat podle možností školy dostupné informační
technologie,vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace (pokud to není v
rozporu s jinými obecně závaznými předpisy – ochrana osobnosti, autorská
práva apod.).
6)
Žák má právo na respektování svých individuálních zvláštností a odlišností a zdravotního
stavu.
7)
Žák má právo na osobní bezpečí v prostorách školy i na všech akcích pořádaných školou
a na účinnou pomoc v ohrožení.
8)
Nově přijatý žák má právo na pomoc při adaptaci v nových podmínkách.
9)
Žák má právo kdykoli se obrátit na pedagogického pracovníka školy se žádostí o pomoc,
radu či informaci.
10)
Žák má právo účastnit se soutěží a prezentace svých prací, výrobků a nápadů.
11)
Žák má právo přicházet s nápady, podněty a návrhy, které se týkají činnosti
školy nebo třídy, a to buď přímo k učiteli nebo řediteli školy.
12)
Žák má právo učit se v pěkném a čistém prostředí a na pozitivní klima ve třídě.
13)
Žák má právo na spravedlivé hodnocení s přihlédnutím k individuálním zvláštnostem
a osobním handicapům a na včasné a objektivní seznámení se svým hodnocením.
14)
Žák má právo na pomoc výchovného poradce a speciálního pedagoga.
15)
Žák má právo být zvolen a volit své spolužáky do žákovského parlamentu (v
souladu
s
pravidly).
16)
Ve škole pracuje školní parlament jako další
součást vlivu žáků na dění ve škole. Zástupce do parlamentu vysílají jednotlivé
třídy. Žákovský parlament je orgánem žáků, který umožňuje demokratickou cestou
hledat a nalézat nejvhodnější řešení jejich problémů, uspokojování jejich
potřeb a zájmů a který garantuje realizaci nalezených řešení. Žákovský parlament
spolupracuje zejména s ředitelem školy.
V. Práva zákonných zástupců žáků
Zákonní zástupci žáků mají právo:
1. na informace o průběhu a
výsledcích vzdělávání svého dítěte,
2. volit a být voleni do školské
rady
3. vyjadřovat se ke všem
rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich
vyjádřením musí být věnována pozornost,
4. na informace a poradenskou
pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle
školního vzdělávacího programu,
5. požádat o uvolnění žáka
z výuky podle pravidel tohoto řádu.
VI. Povinnosti zákonných zástupců žáků
Zákonní zástupci žáků mají
povinnost:
1. zajistit, aby žák docházel
řádně do školy,
2. na vyzvání ředitele školy se
osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
3. informovat školu o změně
zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných
skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
4. dokládat důvody nepřítomnosti a
dodržovat pravidla omlouvání žáka ve vyučování v souladu s podmínkami
stanovenými školním řádem,
5. oznamovat škole údaje nezbytné
pro školní matriku (§ 28 odst.
6. zajistit, aby žáci přicházeli
do školy na vyučování a školní akce včas, správně vybaveni a připraveni, nebyli
infikováni, nemocni a intoxikováni.
7. V případě
neomluvené absence a při pozdních
omluvách absencí je škola povinna informovat o docházce žáka příslušné oddělení
péče o dítě.
VII. Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými
pracovníky školy
Pedagogičtí pracovníci školy
vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které
bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního
řádu a dalších nezbytných organizačních opatření
Všichni zaměstnanci školy budou
žáky chránit před všemi formami špatného
zacházení, sexuálním násilím,
využíváním. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými.
Nebudou se vměšovat do jejich soukromí a
jejich korespondence. Budou žáky chránit
před nezákonnými útoky na jejich pověst.
Zjistí-li, že dítě je týráno, krutě trestáno
nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se se všemi orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost
budeme věnovat ochraně před návykovými
látkami.
Informace, které zákonný zástupce
žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi
(zdravotní způsobilost,…) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí
se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
Vyzve-li ředitel školy nebo jiný
pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných
otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným
zástupcem žáka.
Žák zdraví v budově a na
školních akcích pracovníky školy srozumitelným pozdravem. Pracovník školy
žákovi na pozdrav odpoví.
Všichni pedagogičtí pracovníci se
povinně zúčastňují třídních schůzek a konzultačních dnů, na kterých informují
zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání. V případě omluvené
nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí, aby zákonní zástupci byli
informováni jiným způsobem.
VIII. Režim ve školní jídelně
1)
Ve školní jídelně se žáci stravují za předpokladu, že zde plní všechna
příslušná pravidla řádu školy, včetně pokynů zaměstnanců kuchyně.
2)
Do jídelny přicházejí žáci v určený čas (nejdříve ve 12.00), chovají se zde
slušně, dbají všech pravidel správného stolování a společenského chování. Po
obědě uklidí svá místa.
3)
V případě, že některý žák opakovaně poruší kázeň v jídelně, může být po
předchozím upozornění rodičů vyloučen na určitou dobu ze stravování. O vyloučení
rozhoduje ředitel školy.
4)
Poslední dozor v jídelně končí s odchodem všech dětí z jídelny a učitel uzamkne
vstupní dveře.
IX. Žákovský parlament
1)
Žákovský parlament je orgánem žákovské samosprávy a partnerem vedení školy a
pedagogického
sboru při projednávání všech záležitostí, které se přímo týkají žáků
školy.
2)
Žákovský parlament se skládá z volených zástupců 6.-9.tříd.
3)
Žákovský parelament volí svého předsedu a 1-2 místopředsedy. Jednání rady se uskutečňují
podle potřeby, svolává je předseda z vlastní iniciativy nebo na základě požádání
členů rady, ředitele školy.
4)
Žákovský parlament může předkládat vedení školy své návrhy, připomínky a
podněty,které se týkají žáků a žádat jejich projednání.
X. Úmluva mezi žáky a
učiteli
(Pozn.:
Tato část školního řádu je výsledkem projednávání školních pravidel v
jednotlivých
třídách
a vychází z názorů a potřeb žáků. Může být doplňována a upravována, a to vždy
k
začátku nového školního roku. Změnu mohou iniciovat jak učitelé, tak žáci.)
1)
Komunikace mezi učitelem a žákem se odehrává na základě slušnosti, vzájemného respektu
a tolerance. Nejsou přípustné žádné urážky a ponižování,
ztrapňování,zesměšňování, vulgární vyjadřování atp.
2)
Kolektivní tresty nejsou přípustné (učitel nemůže trestat všechny žáky za přestupky
jednotlivců či menších skupin).
3)
Učitel i žák budou respektovat čas začátku i konce vyučovací hodiny.
4)
Učitel vždy žákům předem oznámí, že se bude psát společná klasifikovaná písemná
práce v rozsahu větším než polovina vyučovací hodiny. V jednom dnu nesmí
docházet ke kumulaci více těchto delších písemných prací.
5)
Žák nebude zneužívat svých práv, deklarovaných v oddílu IV.
6)
Žák bude respektovat učitele, a to i tehdy, když mu nevyhovuje současný stav nebo
když se domnívá, že učitel nepostupuje správně. V případě neshody lze
řešit s vedením školy za účasti všech zúčastněných.
7)
Každý žák se podle svých schopností a sil snaží přispívat k tomu, aby vzájemné vztahy
mezi žáky a učiteli a mezi žáky navzájem byly vytvářeny na základě vzájemného
respektu a tolerance.
8)
Žák nebude ve školní jídelně nucen do jídla.
XI. Povinnosti pracovníků školy
Všichni
pracovníci:
1)
Každý pracovník se ve své práci řídí obecně závaznými předpisy, zejména Zákoníkem
práce a Pracovním řádem pro zaměstnance škol a školských zařízení a dále
konkrétními pokyny a směrnicemi, vydanými ředitelem školy (viz odkazy v dalších
bodech tohoto řádu). Jejich konkrétní pracovní náplň je určena ředitelem školy
ve zvláštním dokumentu.
2) Zaměstnanec má právo na další vzdělávání a současně je
povinen sledovat odbornou literaturu, právní předpisy a vnitřní školní normy.
Učitelé:
1)
Všichni učitelé přicházejí do školy nejpozději 15 minut před začátkem své první
vyučovací hodiny nebo pohotovosti.
2)
Nemůže-li se vyučující dostavit z nepředvídaných důvodů do školy, je povinen o tom
včas uvědomit vedení školy.
3)
Každý učitel je povinen se včas seznámit s pokyny v týdenním plánu školy, denně
při příchodu do školy a při odchodu ze školy zkontrolovat svoji přihrádku ve sborovně,
seznámit se s přehledem suplování, případně s aktuálními pokyny na nástěnce ve
sborovně.
4)
První vyučovací hodinu nosí vyučující třídní knihu do třídy. Vyučující, který
končí dopolední či odpolední vyučování, odpovídá za její opětovné uložení do sborovny.
Každý učitel odpovídá za správnost svých zápisů v třídní knize a zejména zápis
nepřítomnosti žáků.
5)
Učitelé se řídí řádem školy a jsou povinni vyžadovat jeho dodržování od všech žáků,
i když sami nevykonávají dozor.
6)
Každý učitel ve svých vyučovacích hodinách a dalších činnostech, které řídí,
plně zodpovídá za bezpečnost žáků, za dodržování pravidel duševní i tělesné
hygieny v práci žáků (za spolupráce s ostatními vyučujícími) a podle možností i
za hygienu pracovního prostředí (větrání, čistota apod.).
7)
Při zápisech do žákovských knížek se učitel řídí metodickým pokynem ředitele školy
pro vedení žákovských knížek.
8)
Správce učebny (dílny, kabinetu apod.) zodpovídá za stav inventáře, pravidelně
jej kontroluje a zjištěné závady hlásí, zvláště mají-li vliv na bezpečnost
žáků. Zodpovídá také v rámci možností za estetickou a funkční úpravu svěřeného interiéru.
9)
Vyučující jednotlivých předmětů (popř. službu konající učitelé) poskytují
třídnímu učiteli průběžně informace o změnách prospěchu žáků, o jejich chování
a individuálních zvláštnostech.
10)
Každý úraz hlásí vyučující neprodleně vedení školy a řídí se v této otázce zvláštním
pokynem ředitele k řešení školních úrazů.
11)
Pokud učitel vybírá od rodičů či žáků jakékoli finanční částky, řídí se
zvláštním pokynem ředitele školy pro tuto oblast.
12)
V oblasti ochrany majetku školy i osob se učitel řídí směrnicí školy pro
ochranu majetku.
13)
V případě, že učitel zjistí závady v úklidu školy, zapíše tuto skutečnost do určeného
sešitu ve sborovně.
Třídní
učitelé:
1)
Třídní učitel koordinuje výchovně vzdělávací činnosti ve třídě, shromažďuje poznatky
o prospěchu, chování, individuálních zvláštnostech a problémech žáků a vede o
nich přehledným způsobem dokumentaci. Na základě informací od jednotlivých
učitelů ovlivňuje hygienické podmínky výuky a domácí přípravy.
2)
Zodpovídá za dodržování individuálního přístupu k žákům se specifickými poruchami
učení a chování, se zdravotními problémy a dalšími handicapy.
3)
Probere s žáky na začátku školního roku pravidla řádu školy a vysvětlí je.
Rodiče prokazatelným způsobem seznámí s řádem školy (s částmi, které se jich
přímo týkají).
4)
Je povinen denně sledovat docházku žáků, zjišťovat příčinu absencí a nejpozději
jednou za týden provádět v třídní knize omluvení či neomluvení zameškaných hodin.
5)
Zodpovídá za vedení třídní knihy, třídního výkazu a žákovských knížek všech svých
žáků v souladu s platnými předpisy a pokyny ředitele školy.
6)
Zodpovídá za úroveň spolupráce s rodiči žáků, za jejich informovanost o
vzniklých problémech a v případě jejich zájmu je povinen jim nabídnout konzultace
mimo obvyklou pracovní dobu.
7)
Zodpovídá za předání informačních bulletinů a dalších materiálů pro rodiče
všech žákům
8)
Alespoň jedenkrát za měsíc organizuje třídnické hodiny.
9)
Stanovuje ve své třídě žákovské služby a kontroluje a hodnotí jejich činnost.
Pracovníci
vykonávající dozor:
1)
Dozor nad žáky začíná 20 minut před zahájením dopoledního (odpoledního) vyučování
. Dozírající učitel odpovídá za bezpečnost a chování žáků v určeném prostoru,
za klidný a plynulý provoz (chodby, šatny) a v rámci možností za čistotu a
hygienu prostředí.
2)
Při akcích, kdy místem pro shromáždění žáků není prostor školy, zajišťuje pedagogický
pracovník dozor na určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení
akce skončí zajišťování dozoru na předem určeném místě a v předem určeném čase
– toto místo a čas musí pedagogický pracovník oznámit rodičům i vedení školy
nejpozději 1 den před konáním akce.
3)
Dozor je v určeném úseku vykonáván tak, aby pedagog měl co nejlepší přehled o dění
ve všech prostorách tohoto úseku. Zvláštní pozornost je třeba věnovat těm
prostorám, které představují větší riziko z hlediska porušování kázně, možností
šikanování, vandalství apod.
4)
Povinnost vykonávat dozor je určena rozvrhem dozorů, který je vyvěšen ve sborovně
a v každém úseku školy. Pokud pověřený pedagog nemůže z jakéhokoli důvodu
dozor vykonávat, je o tom povinen neprodleně informovat zástupce ředitele nebo
za sebe zajistit náhradu.
5)
Učitelé, kteří jsou určeni na dozory o velké přestávce na hřiště (1.stupeň),
posílí v době uzavření hřiště nebo nepříznivého počasí, kdy žáci nechodí ven,
dozory v patrech podle rozpisu a jsou také přednostně využíváni k zástupům
za nepřítomné kolegy (proto je nutné, aby pečlivě sledovali suplování dozorů).
Při přecházení žáků na místa
vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního
provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející
učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské
kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou
žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují
vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.
Při výuce v tělocvičně, dílnách,
na pozemcích, v laboratoři zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy
pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu
jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a
dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede
učitel záznam do třídní knihy. Řády odborných učeben tvoří přílohu vnitřního
řádu školy.
Poučení na počátku školního roku
provádí třídní učitel, který žáky
seznámí zejména:
a) se školním řádem,
b) se zásadami bezpečného chování
ve třídě, na chodbách, schodištích, v
šatnách, při odchodu ze školy a příchodu
do školy a na veřejných komunikacích,
c) se zákazem přinášet do školy
věci, které nesouvisejí s vyučováním,
d) s postupem při úrazech,
e) s nebezpečím vzniku požáru a s
postupem v případě požáru.
Poučení na počátku první vyučovací
hodiny přichází v úvahu pouze u
některých předmětů, zejména fyziky,
chemie, tělesné výchovy, pracovního vyučování a podobně, nebo před výukou v laboratořích, jazykových
učebnách, školních dílnách či na
školních pozemcích. Vyučující seznámí žáky
s pravidly bezpečného chování a upozorní je
na možné ohrožení života, zdraví či majetku.
Poučení před činnostmi, které se
provádí mimo školní budovu. (Jde o
takové činnosti, jakými jsou vycházky,
výlety, lyžařské výcviky, exkurze, branná cvičení, brigády, plavecké výcviky.) Seznámení se
všemi pravidly chování, případnými
zákazy apod. a poučení o správném
vybavení žáků provede třídní učitel nebo ten, kdo bude nad dětmi vykonávat dohled.
Poučení před prázdninami provádí
třídní učitel, který:
a) varuje žáky před škodlivými
vlivy alkoholu, kouření, známostmi s
neznámými lidmi apod.
b) upozorní je na možné nebezpečí
pro život a zdraví v případě nálezu a
manipulace s nevybuchlou municí a poučí
je, jak se v takové situaci zachovat,
c)informuje o nebezpečí vzniku
požáru, o dopravní kázni,
d) varuje před koupáním v místech,
která neznají , atp.
Každý úraz, poranění či nehodu, k
níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě nebo hřišti jsou žáci povinni
hlásit ihned svému třídnímu učiteli nebo někomu z vyučujících.
Záznam o školním úrazu:
Kniha úrazů je uložena ve sborovně
II. stupně,V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo
při činnostech ve škole nebo na akcích organizovaných školou, a to nejpozději
do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví.
Zápis do knihy úrazů provádí
a) vyučující příslušného předmětu
(např. úraz při hodině Tv),
b) učitel konající dozor (např. o
přestávkách),
c) vedoucí kurzu (např. při úrazu
na lyžařském kurzu),
d) třídní učitel (všechny ostatní
případy).
V knize úrazů se uvede
a) pořadové číslo úrazu,
b) jméno, popřípadě jména,
příjmení a datum narození zraněného,
c) popis úrazu,
d) popis události, při které
k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události,
e) zda a kým byl úraz ošetřen,
f) podpis zaměstnance právnické
osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, který provedl zápis
do knihy úrazů,
g) další údaje, pokud jsou
potřebné k sepsání záznamu o úrazu.
Osobní údaje, které jsou součástí
knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě
jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu.
XII. Pravidla hodnocení žáků
Klasifikační řád
(schváleno
pedagogickou radou dne 29.8.2005)
Obecná ustanovení
Na základě ustanovení zákona č.
561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici.
Směrnice je součástí školního řádu
školy, podle § 30 odst. (2) školského zákona („Školní řád obsahuje také
pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.“).
OBSAH
I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování
ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení
žáků,
II. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití
klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení,
III. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách,
IV.Způsob získávání podkladů pro
hodnocení, zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v
případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a
klasifikace,
V. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami.
I.Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování
ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení
žáků,
1.Pedagogičtí pracovníci
zajišťují, aby žáci, studenti, zákonní zástupci dětí a nezletilých
žáků,popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací
povinnost byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka
nebo studenta.
2.Každé pololetí se vydává žákovi
vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z
vysvědčení.
3.Hodnocení výsledků vzdělávání
žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"),
slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy
se souhlasem školské rady.
4.Škola převede slovní hodnocení
do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka
na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo
zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely
přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
5.U žáka s vývojovou poruchou
učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti
zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se
hodnotí slovně.
6.V posledním roce plnění povinné
školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů
vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání
vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve
střední škole.
7.Do vyššího ročníku postoupí žák,
který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených
školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření
stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do
vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci
prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již
v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto
žáka.
8. Nelze-li žáka hodnotit na konci
prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to
tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců
po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu,
žák se za první pololetí nehodnotí.
9.Nelze-li žáka hodnotit na konci
druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to
tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září
následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje
žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
10.Má-li zákonný zástupce žáka
pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může
do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl,
nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele
školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu
ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14
dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
11.Žák, který plní povinnou školní
docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl
být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již
jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho
zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních
důvodů.
12.Ředitel školy může žákovi,
který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl
nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování
ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v
žádosti.
13. Výchovnými opatřeními jsou
pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je
podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení,
vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská
opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná
ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo
školského zařízení nebo třídní učitel. Ředitel školy nebo školského zařízení
může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto
zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo
o vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení. V rozhodnutí o
podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení zkušební
lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák nebo student v
průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto
zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem, může ředitel školy nebo školského
zařízení rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit
ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.
14.Zvláště hrubé slovní a úmyslné
fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení
se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto
zákonem.
15. O podmíněném vyloučení nebo o
vyloučení žáka či studenta rozhodne ředitel školy nebo školského zařízení do
dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo studenta dozvěděl, nejpozději
však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil, s
výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle
zvláštního právního předpisu. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou
radu. Žák nebo student přestává být žákem nebo studentem školy nebo školského zařízení
dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení,
nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
Základní vzdělávání
1. Ředitel školy může na základě
vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby
žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za
mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo
statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
2. Třídní učitel může na základě
vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po
projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný
projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
3. Při porušení povinností
stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele,
c) důtku ředitele školy.
4. Pravidla pro udělování pochval
a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu.
5. Třídní učitel neprodleně oznámí
řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi
uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
6. Ředitel školy nebo třídní
učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení
napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho
zákonnému zástupci.
7.
Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená
do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na
vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
II. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití
klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení,
1. Chování žáka ve škole a na
akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení
stupni:
a) 1 - velmi dobré,
b) 2 - uspokojivé,
c) 3 - neuspokojivé.
2. Výsledky vzdělávání žáka v
jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím
programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě
použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka,
které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních
osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho
vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje
posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho
přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a
naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a
doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
3. Výsledky vzdělávání žáka v
jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím
programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni
prospěchu:
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - dobrý,
d) 4 - dostatečný,
e) 5 - nedostatečný.
4. Při hodnocení touto stupnicí
jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných
školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl
zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách
jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a
osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle
žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho
výkon.
5. Při hodnocení žáka podle
odstavců
6. Celkové hodnocení žáka se na
vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a).
7. Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem
hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr
stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím
programem není vyšší než
b) prospěl(a), není-li v žádném z
povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na
vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním
hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém
z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na
vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním
hodnocením.
8. Výsledky práce v zájmových
útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na
vysvědčení stupni:
a) pracoval(a) úspěšně,
b) pracoval(a).
9. Při
hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České
republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka
považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení
těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura
určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří
po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy
považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která
ovlivňuje výkon žáka.
III.Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách,
1. Žáci devátých ročníků a žáci,
kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci
druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou
předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
2. Opravné zkoušky se konají
nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem
školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné
zkoušky jsou komisionální.
3. Žák, který nevykoná opravnou
zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných
důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky
nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen
do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
4. V odůvodněných případech může
krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení
na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní
inspektor.
Odlišnosti pro individuální vzdělávání
1.
Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8
dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li
zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský
úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.
Odlišnosti pro zkoušky při plnění povinné školní docházky v
zahraničí
1. Žák, který plní povinnou školní
docházku v zahraniční škole, a koná zkoušku ve spádové škole, koná ji:
a) ve všech ročnících ze
vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného
Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
b) v posledních dvou ročnících
prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k
České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým
vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
c) na druhém stupni ze
vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru
Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího
oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
2. Žák, který plní povinnou školní
docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu
uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.
3. Obsahem zkoušky je vzdělávací
obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1
nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v
souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným
obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným
časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení
termínu zkoušky.
4. Zkoušku lze konat za období
nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních
roků.
5. Zkouška je komisionální. Komisi
jmenuje ředitel zkoušející školy.
6. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel
zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel,
b) zkoušející učitel, jímž je
vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný
vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný
vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené
Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
7. Termín konání zkoušky dohodne
ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška
uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška
koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející
školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze
závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející
školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do
čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.
8. Před konáním zkoušky předloží
zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný
ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení
neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku
základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka
potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního
vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro
stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního
roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně
ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti
překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného
překladu.
9. O zkoušce se pořizuje protokol,
který se stává součástí dokumentace školy.
10. Výsledek zkoušky stanoví
komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm
prospěchu. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným
způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitel
zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování.
Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle
§ 38 školského zákona".
11. V případě, že zákonný zástupce
žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení.
Odlišnosti pro komisionální přezkoušení na základní škole a
pro opravné zkoušky
1. Komisi pro komisionální
přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu
ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
2. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel
školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu
je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je
vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný
vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný
vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené
Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
3. Výsledek přezkoušení již nelze
napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise
hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí
výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V
případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá
nové vysvědčení.
4. O přezkoušení se pořizuje
protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
5. Žák může v jednom dni vykonat
přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve
stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín
přezkoušení.
6. Konkrétní obsah a rozsah
přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
7. Vykonáním přezkoušení není
dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
8. Tato ustanovení se obdobně
vztahují také na vzdělávání žáků nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého
gymnázia, s výjimkami uvedenými ve vyhlášce o základním vzdělávání v § 1,
2, 4, 5, 7, 8,
IV.Způsob získávání podkladů pro hodnocení,
1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým
zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl
v průběhu klasifikačního období zakolísat v
učebních výkonech pro určitou indispozici.
2. Hodnocení průběhu a výsledků
vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné,
srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné,
pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají
vyučující zejména: soustavným
diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými
druhy zkoušek (písemné, ústní,
grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností
žáků, konzultacemi s ostatními
vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a
zdravotnickými pracovníky.
4. Žák
2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé
pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období.
Zkoušení
je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v
kabinetech. Výjimka je možná jen při
diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
5.
Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky
hodnocených projevů, výkonů, výtvorů.
Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení
písemných zkoušek a prací a praktických
činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu
při celkové klasifikaci, zástupcům žáka
a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.
6. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne
učitel rovnoměrně na celý školní rok,
aby se nadměrně nenahromadily v
určitých obdobích.
7. O
termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou
dobu předem. Ostatní vyučující o tom
informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného
charakteru.
8.Učitel
je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy
doložit správnost celkové klasifikace
žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení,
písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního
období předá tento klasifikační přehled
zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
9.
Vyučující zajistí zapsání známek také do katalogových listů a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou
zapisovány známky z jednotlivých
předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
10.
Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka
mimo školu (lázeňské léčení, léčebné
pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí
škola při instituci, kde byl žák
umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.
11. Při
určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí
kvalita práce a učební výsledky, jichž
žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň
prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační
období musí odpovídat známkám, které žák získal a dalším kritériím, které byly
sděleny žákům i rodičům.
12.
Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v
pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu.
13. Na
konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před
jednáním pedagogické rady o
klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a
připraví návrhy na umožnění opravných
zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.
14.
Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo při individuálně
dohodnutých konzultacích Údaje o
klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.
15. V
případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a
prokazatelným způsobem.
16.
Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce
uschovávají po dobu, během které se
klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok
včetně hlavních prázdnin, v případě
žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými
zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné
práce musí být předloženy všem žákům a
na požádání ve škole také rodičům.
17.
Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu
do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, účelem zkoušení není nacházet mezery ve
vědomostech žáka, ale hodnotit to, co
umí, - učitel klasifikuje jen probrané
učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, - před prověřováním znalostí musí
mít žáci dostatek času k naučení,
procvičení a zažití učiva. - prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.
18. Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením
psychologických vyšetření, které mají
vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových
vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů
(nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.
19.Klasifikace chování
a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po
projednání s učiteli, kteří ve třídě
vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje
o ni ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat
návrh na pedagogické radě i další
vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně
dodržování vnitřního řádu školy během
klasifikačního období).
b) Při
klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k
posílení kázně se přihlíží pouze tehdy,
jestliže tato opatření byla neúčinná. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou
následující:
Stupeň
1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně
závažných přestupků se dopouští
ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň
2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák
se dopustí závažného přestupku proti
pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných
přestupků. Zpravidla se přes důtku
třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje
bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných
osob.
Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole
je v příkrém rozporu s pravidly
slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je
jimi vážně ohrožena výchova nebo
bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.
Zpravidla se přes důtku ředitele školy
dopouští dalších přestupků.
V.Způsob
hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
1.Dítětem, žákem a studentem se
speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením,
zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.Zdravotním postižením je
pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení,
vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení
nebo chování. Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc
nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují
zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s
nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy,
nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta
a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.
2. Děti, žáci a studenti se
speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek
při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.
3. Při hodnocení žáků a studentů
se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo
znevýhodnění. Vyučující respektují
doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a
také volí vhodné a přiměřené způsoby
získávání podkladů.
4.U žáka s vývojovou poruchou
učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti
zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se
hodnotí slovně.
5. Pro zjišťování úrovně žákových
vědomostí a dovedností volí učitel
takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv.
Kontrolní práce a diktáty píší tito
žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v
nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony
odpovídající jeho předpokladům.
6. Vyučující klade důraz na ten
druh projevu, ve kterém má žák
předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevycházím z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů,
které žák zvládl.
7. Klasifikace byla provázena
hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty
neúspěchu, návodem, jak mezery a
nedostatky překonávat,
8. Všechna navrhovaná pedagogická
opatření se zásadně projednávají s
rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.
9. V hodnocení se přístup
vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony
žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.
9. Vzdělávání žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o
základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.
Hodnocení nadaných dětí, žáků a studentů
1.Ředitel školy může mimořádně
nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování
předchozího ročníku.Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části
učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek
stanoví ředitel školy.
2. Individuálně vzdělávaný žák
koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl
přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného
žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho
hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do
dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního
vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku
neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním
termínu.
Přehled právních předpisů ze
kterých klasifikační řád vychází:
Zákon č. 561/2004 Sb. o
předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
zákon)
Vyhláška č. 13/2005 Sb. o středním
vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
Vyhláška č. 48/2005 Sb. o
základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o
vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí,
žáků a studentů mimořádně nadaných
Mgr Bohuslav Stejskal
ředitel
školy