Školní vzdělávací program základní
školy Dobřichovice:
Škola pro Evropu
Název školy: |
Základní škola Dobřichovice |
Adresa školy: |
května 40, 252 29 Dobřichovice |
Jméno ředitele: |
Mgr. Bohuslav Stejskal |
Zástupce ředitele: |
Mgr. Pavlína Seidlerová |
Koordinátor ŠVP: |
Mgr. Radka Habešová |
Kontakty: |
257711149, 257711264 |
IČO: |
47003057 |
IZO: |
000241181 |
REDIZO: |
600052083 |
Adresa: |
Vítova 61, 252 29 Dobřichovice |
Kontakty: |
257711590 |
Platnost od: 1. 9. 2007
Podpis ředitele: |
|
Charakteristika pedagogického sboru
Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce
Výchovné a vzdělávací strategie
Charakteristika oblastí výchovy a vzdělávání na naší
škole
Zabezpečení výuky žáků se speciálními potřebami
Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných
Učební plán ŠVP Dobřichovice – první stupeň
Učební plán ŠVP Dobřichovice – 2. stupeň
Hodnocení žáků a autoevaluace školy
Autoevaluace školy a její evaluační činnost
ŠVP |
Školní vzdělávací program |
M |
Matematika |
DVPP |
Další vzdělávání pedagogických pracovníků |
NJ |
Německý jazyk |
projekt SIPVZ |
Státní informační politika ve vzdělání |
PČ |
Pracovní činnosti |
KPŠ |
Klub přátel školy |
PP |
Přírodopis |
ŠD |
školní družina |
PRV |
Prvouka |
ZUŠ |
Základní umělecká škola |
PŘ |
Přírodověda |
RVP ZV |
Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání |
TV |
Tělesná výchova |
PPP |
Pedagogicko-psychologická poradna |
VLA |
Vlastivěda |
SPUCH |
Specifické poruchy učení a chobání |
VOZ |
Výchova k občanství a zdraví |
AJ |
Anglický jazyk |
VV |
Výtvarná výchova |
ČJ |
Český jazyk a literatura |
Z |
Zeměpis |
D |
Dějepis |
VGS |
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech |
F |
Fyzika |
EV |
Enviromentální výchova |
FJ |
Francouzský jazyk |
OSV |
Osobnostní a sociální výchova |
HV |
Hudební výchova |
MV |
Mediální výchova |
CH |
Chemie |
MKV |
Multikulturní výchova |
INF |
Informatika |
VDO |
Výchova demokratického občana |
Jsme školou s prvním až devátým postupným ročníkem. Škola ve školním roce 2006/2007 vzdělává 421 žáků, průměrná naplněnost tříd je 21 žáků. V každém ročníku vyučujeme ve dvou paralelních třídách. Dále jsou ve škole čtyři speciální třídy, ve kterých vyučujeme podle vzdělávacích programů Zvláštní a Pomocná škola a žáky se speciálními poruchami učení.
Vyučuje
se ve třech od sebe poměrně vzdálených budovách. První stupeň je ve dvou
navzájem propojených budovách. Starší je z roku 1983 (v roce 2006 zásadně
rekonstruována) a mladší z roku 2002. Budova druhého stupně je
částečně z roku
Škola je dobře vybavena učebními pomůckami a učebnicemi, při výuce různých předmětů je využíván výukový software. Pro další studium a práci žáků i pedagogů je k dispozici dobře vybavená školní knihovna. Učebnice, literatura, učební pomůcky a výukový software jsou průběžně doplňovány o nové. Na odborné učebny navazují kabinety a bohaté sbírky učebních pomůcek. Díky tomu, že disponujeme pěti kopírkami, mohou žáci využívat ve výuce namnožené materiály.
Jednou z priorit školy ve výuce i v běžném chodu školy je využití informačních a komunikačních technologií. Z toho pak vychází i vybavenost školy touto technikou. Pro výuku nejen INF, ale i dalších předmětů jsou určeny dvě učebny výpočetní techniky (v každé 15 – 20 stanic). Pro práci žáků jsou další počítače v učebně fyziky a po jednom v každé třídě. Učitelé mají k dispozici počítače ve sborovnách a kabinetech. Všechny počítače na škole jsou napojeny na internet. Ve všech třídách je televize a video. Dále škola disponuje kvalitně vybavenými odbornými učebnami. Do všech učeben je postupně dodáván moderní školní nábytek. Nedostatkem školy je, že nevlastní svoji tělocvičnu. Na tělesnou výchovu si škola pronajímá prostory Sokola Dobřichovice.
Zajišťujeme maximální bezpečnost a ochranu zdraví žáků a učitelů, a dále zajišťujeme režim školy s ohledem na psychické a fyzické zdraví. Pro dodržování pitného režimu dětí a pracovníků školy slouží nápojový automat a barely s pitnou vodou ve třídách 1. stupně. Pro aktivní odpočinek je k dispozici školní družina a rekreační velké přestávky na přilehlých školních hřištích. Samozřejmostí je kvalitní sociální zázemí školy (WC, sprchy). Veškeré hygienické normy jsou dodržovány ve školní kuchyni a jídelně, včetně skladby jídelníčku.
Ve školním roce 2006/2007 tvoří pedagogický sbor: ředitel, zástupce ředitele pro první stupeň a zástupce ředitele pro druhý stupeň, 32 učitelů včetně výchovného poradce (8 učitelů bez potřebné kvalifikace). Dále máme čtyři vychovatelky školní družiny, knihovnici, tři asistenty pedagoga a psychologa. Sbor je smíšený s většinovou převahou žen (4 muži), věkově pestrý (od mladých spolupracovníků až po zkušené kolegy). Ve sboru jsou zastoupeni pedagogové s kvalifikací pro dyslektickou a logopedickou péčí, a to především na prvním stupni a speciální pedagogové pro děti čtyř speciálních tříd. Prioritou školy je další vzdělávání pedagogických pracovníků. Hlavními oblastmi DVPP jsou psychologie, pedagogika, osobnostní a sociální výchova, moderní metody v didaktice předmětů a v neposlední řadě i práce s výpočetní a komunikační technikou. V uplynulých letech téměř 100 % pedagogů prošlo úrovní Z ve školení práce na počítači v projektu SIPVZ a přibližně 30 % pedagogů prošlo úrovní P (úvodní modul, volitelné moduly: počítačová grafika a digitální fotografie, tvorba www stránek a publikování na webu, atd.). Cílem je rutinní práce na počítači, komunikace prostřednictvím elektronické pošty a využívání výpočetní, komunikační a prezentační techniky ve vhodných případech i ve výuce žáků.
Ve školním roce 2006/2007 školu navštěvuje 421 žáků. Kromě žáků z Dobřichovic tvoří výraznou část žáci dojíždějící z okolních obcí (Lety, Karlík, Všenory a Řevnice).V posledních letech se ve škole vzdělávají i děti cizích státních příslušníků. Máme dlouholeté zkušenosti s integrací žáků se speciálními poruchami učení a i žáků s jiným zdravotním postižením. V tomto roce je ve škole každý integrovaný žák má vypracován na základě doporučení školního psychologa vlastní individuální vzdělávací plán, který je pravidelně aktualizován a doplňován.
Téma projektů volí vyučující podle věkových skupin, podle náplně učiva nebo reagují na aktuální dění ve společnosti. Některé projekty jsou třídní, jiné ročníkové či školní. O zapojení třídy do školního projektu rozhodují žáci se svým třídním učitelem. Seznam se stručnou anotací školních projektů je přílohou ŠVP a je každým rokem aktualizován. Prostřednictvím projektů realizujeme ve škole průřezová témata.
Škola je již dlouhodobě zapojena do mezinárodních projektů Comenius spolu se školami z Německa, Holandska a Itálie. Tyto projekty probíhají vždy v tříletých cyklech. Dále naše škola, rozvíjí systematicky a dlouhodobě kontakty se zahraničními školami a pravidelně se účastní mezinárodních akcí.
Jedná se o:
Tyto mezinárodní aktivity nám přinášejí cenné zkušenosti, zážitky, nová přátelství. Možnost poznat jinou kulturu, způsob života, srovnávat ji s naší a poučit se z toho. Nenahraditelné jsou i zážitky z první opravdové cizojazyčné komunikace a poznatek, že učit se cizím jazykům je nezbytné... Škola pracuje v tříletých cyklech na mezinárodních projektech Sokrates zaštítěného Evropskou unií. Program Comenius je součástí programu Socrates a vychází z pilotních projektů členských států EU, jejichž cílem je spolupráce žáků vybraných škol různých zemí Evropy a dále zvýšit úroveň vzdělávání na těchto typech škol, jakož i úroveň vzdělávání migračních dělníků a Rómů a stimulovat vzájemné výměny učitelů.
Vzhledem k těmto aktivitám se naše základní škola řadí mezi jednu z mála škol v ČR, které mají přímé partnery v zahraničí a vytváří tak nové, podnětné a neobvyklé podmínky pro vzdělávání svých žáků. Bezprostřední spolupráce na projektu bude mít pro většinu z nich jistě velký přínos pro jejich další studium a posléze i zaměstnání.
Škola trvale usiluje o udržení atmosféry důvěry a otevřenosti mezi učiteli a rodiči a opírá se při výchovně vzdělávací činnosti o principy partnerství mezi rodinou a školou. Spolupráce s rodiči žáků se neustále rozvíjí. Rodiče mohou školu navštívit kdykoliv po vzájemné dohodě s vyučujícím a jsou o dění ve škole informování prostřednictvím webových stránek. Pro rodiče a veřejnost škola každoročně pořádá Den otevřených dveří.
Spolupráce s rodiči se opírá o:
Klub přátel školy je reprezentován volenými zástupci jednotlivých tříd, kteří jsou v úzkém kontaktu s vedením školy i s třídními učiteli. Rodičovská organizace pomáhá škole také finančně: poskytováním darů na nákup učebních pomůcek, úhradou nákupu odměn do různých soutěží apod. KPŠ poskytuje také příspěvky na výjezdy do škol v přírodě.
Na
základě zákona č. 561/2004 Sb.1 §
Škola se také snaží obracet na rodiče dětí v materských školách a poskytovat jim všechny informace, které by jim mohly být užitečné před nástupem do ZŠ. V okamžiku zápisu mají tak již rodiče všeobecné informace o škole, o vzdělávacím programu a o pedagogické koncepci školy.
Školní družina je základním článkem zařízení výchovy mimo vyučování. ŠD není pokračováním školního vyučování, ani ho nikterak nenahrazuje. Hlavním posláním je zabezpečení zájmové činnosti, odpočinku a rekreace žáků. Vhodné střídání práce a odpočinku přispívá k odstranění únavy z předchozí školní činnosti, učí je ušlechtilé zábavě, pomáhá uspokojovat a rozvíjet kulturní potřeby a rozmanité zájmy žáků. Mimo činnosti výchovně vzdělávací plní ŠD funkci sociální, tzn. dohled nad žáky po určitou dobu před nebo po skončení vyučování. ŠD pracuje v kontextu dalších subjektů nabízejících aktivity mimo vyučování (zájmové kroužky, ZUŠ apod.).
V knihovně a studovně je soustředěna většina informačních zdrojů školy. Fond tvoří naučná literatura, beletrie, knihy encyklopedického charakteru, slovníky, odborné příručky, časopisy, videotéka, fonotéka a fond CD a DVD disků. Celý fond knihovny je zpracován na počítači, katalog je přístupný pedagogům i žákům na školní síti. Pro žáky je zde k dispozici 18 počítačů s Internetem a výukovými programy. Učitelé hojně využívají fond a prostory knihovny ve výuce, vedou žáky k tomu, aby si sami vyhledávali informace a tím si také učební látku lépe osvojili. Žáci si mohou vypůjčit veškerou literaturu, kterou potřebují, zpracovávají zde referáty od vyhledávání informací až po vlastní realizaci. Knihovna poskytuje učitelům i žákům kvalitní zdroj informací a tím vytváří podmínky pro projektové vyučování a globální výchovu.
ŠVP vychází z cílů základního vzdělávání a klíčových kompetencí RVP ZV a z koncepce, která vznikla několikaletou snahou o inovaci pedagogického procesu a života naší školy, analýzou vlastních možností a schopností pedagogického sboru, požadavků rodičů a navázáním na tradice školy. Klade důraz na principy humanistické pedagogiky. Program je orientován na žáka, respektuje jeho osobní možnosti a individuální potřeby. Umožňuje efektivní profesionální práci učitele. Má snahu všem vytvořit zázemí, které umožňuje rozvíjet tvořivost, a současně zohledňuje možnosti školy. Má vybavit každého žáka vším potřebným pro úspěšný život. Školní vzdělávací program klade důraz na všestranný rozvoj osobnosti každého jedince. Vychází také z tradičního postavení školy v obci a propojuje její působení se životem i potřebami Dobřichovic. To je též významný prvek při vytváření občanských kompetencí.
Zaměřujeme se zejména na tyto oblasti:
Společné postupy, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Jsou uplatňovány všemi pedagogy při výuce i mimo ni.
Vedeme žáky k odpovědnosti za své učení. Umožňujeme jim, aby si své učení organizovali a řídili, zvládali sebehodnocení a pracovali s chybou. Motivujeme je k celoživotnímu učení.
Podněcujeme žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problému.
Vedeme žáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci.
Rozvíjíme u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých.
Vychováváme žáky jako svobodné občany, kteří znají své povinnosti a uplatňují svá práva, respektují práva druhých, jako osobnosti, které jsou zodpovědné za svůj život, zdraví i životní prostředí a které jsou ohleduplné a schopné pomoci druhým.
Vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci, učíme je používat při práci vhodné materiály, nástroje a technologie, učíme je chránit si zdraví při práci a pomáháme jim při volbě budoucího povolání.
Bezpečné školní prostředí nevytváří jen školní prostory, ale především lidé, kteří v tomto prostředí pracují a navštěvují je.
Škola vytváří prostor pro rozvíjení osobnosti každého žáka. Ve spolupráci se školním speciálním pedagogem, výchovným poradcem a školním psychologem se věnujeme žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (rozumí se tím žáci se zrakovým postižením, sluchovým postižením, mentálním postižením, vadami řeči, s více vadami, s autismem, se specifickými poruchami učení nebo chování apod.). Tito žáci jsou vzděláváni podle individuálního vzdělávacího plánu, který vychází z diagnostiky a doporučení školního psychologa či PPP a vzdělávacího obsahu.Na škole byly postupně zřízeny čtyři specializované třídy pro žáky se specifickými poruchami učení nebo mentálním postižením (výuka podle vzdělávacího programu Zvláštní škola a Pomocná škola). Byl vypracován systém práce s těmito žáky.
Naše škola poskytuje vzdělání dětem, které by nezvládly nároky běžné základní školy.Snažíme se dát svým žákům co nejširší rozsah základního vzdělání, avšak respektujeme i jejich speciální potřeby. Tyto potřeby nevnímáme negativně a přijímáme děti takové, jaké jsou. Usilujeme o rozvíjení všech jejich schopností a chceme je dobře připravit na jejich budoucí život.
Nabízíme dětem nejen vzdělání, ale uvědomujeme si potřebu rozvíjet jejich sociální dovednosti a zaměřujeme se také na hodnotovou orientaci. Podporujeme otevřenou a účinnou komunikaci, klademe důraz na spolupráci, učíme je respektovat sebe i ostatní, vyjadřovat vhodnou formou své názory, hájit svá práva a v neposlední řadě plnit si své povinnosti. Snížený počet žáků ve třídách nám umožňuje tyto cíle plnit.
Do vyučování včleňujeme takové činnosti, které vedou k sebepoznání a rozvíjení zdravého sebevědomí. Naše žáky chceme především připravit pro jejich budoucí povolání a také pro rodinný život. Naplnit tento cíl nám pomáhá zvýšený počet hodin pracovního vyučování. Důležité je pro nás také vzdělávat žáky v zacházení s informačními medii, učíme je vyhledávat a zpracovávat informace a probouzet v nich zájem o další vzdělávání.
Obecné podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami:
Žáci
s poruchami učení a chování patří do skupiny žáků se zdravotním postižením (střední
a těžší formy – zařazení do specializované třídy) nebo do skupiny žáků se
zdravotním znevýhodněním (lehčí formy – integrace). Při výuce žáci pracují se
speciálními pomůckami (čtecí okénka, bzučáky, tabulky gramatických jevů atd.),
učebnicemi, čítankami a výukovými programy na počítači. Každému jedinci se
SPUCH je vypracován individuální vzdělávací plán. Na jeho tvorbě se podílí
vyučující daného předmětu, speciální pedagog, rodiče a podle potřeby další osoby.
Ve výuce žáků je třeba vycházet z jejich dosažené úrovně vědomostí a dovedností. Specifika vzdělávání žáků druhého stupně platí stejná jako pro první stupeň. Dále se snažíme žáky vést k pocitu odpovědnosti, k poznání sebe sama a tím k poznání. Stupni není zřízena specializovaná učebna, všechny děti se SPUCH jsou integrovány. Důležitosti dodržování zásad psychohygieny práce a vytváření vlastního režimu. Při výuce dbáme na účelné používání názorných pomůcek.
Vzdělávání žáků tělesně postižených bude probíhat ve třídách na prvním a druhém stupni školy formou individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení speciálně pedagogického centra budou realizovány změny v učebním plánu. Budova prvního stupně je bezbariérová ale druhého stupně nikoliv. Proto je nutné na druhém stupni požadovat přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovýmto dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka.
Vzdělávání žáků s více vadami bude probíhat ve třídách na prvním a druhém stupni školy formou individuální integrace nebo zařazení do speciálních tříd se vzdělávacím programem Zvláštní a Pomocná škola. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Na základě posouzení školního psychologa nebo PPP o závažnosti postižení bude požadována přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým to dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka. Na základě doporučení školního psychologa je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku.
Zařazení nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých vyučovacích předmětech. Pro tyto žáky je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. V rámci vyučování matematiky projevují tito žáci kvalitní koncentraci, dobrou paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené požadavky. Umožňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvizy, záhady, problémové úlohy) i navštívit vyučovací hodiny ve vyšších ročnících. V dalších vyučovacích předmětech jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky…), jsou pověřováni vedením a řízením skupin. Na žáky s hudebním nadáním klade učitel vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je zapojuje do činností v hodině – mohou doprovázet na hudební nástroj, předzpívávat píseň, atd. Žákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce – volí různé techniky, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách. Žáci nadaní spíše technicky, manuálně zruční, bývají pověřováni náročnějšími částmi při plnění zadaných úkolů, jsou pověřováni vedením skupiny. Jsou směřováni k zapojení do zájmových aktivit organizovaných školou nebo základní uměleckou školou, při samotné výuce. Pohybově nadaní žáci jsou podporovaní v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák projevuje největší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy nebo mimo ni. Reprezentují školu. Usměrňujeme žáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Není výjimkou, že vyniká-li žák v jedné oblasti, v jiné je průměrný. Na základě doporučení odborného pracoviště je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku. Dále jsou talentovaní žáci přihlašování do mimoškolních soutěží a olympiád.
Průřezová témata jsou nedílnou součástí základního vzdělání, neboť odráží aktuální problémy současného světa, rozvíjí osobnost žáka v oblasti postojů a hodnot a vytváří příležitost pro individuální uplatnění žáků i jejich vzájemnou spolupráci.
Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k Evropě a globálním souvislostem, Multikulturní výchova, Enviromentální výchova, Mediální výchova procházejí napříč předměty a jsou součástí bezpečného prostředí školy. Jsou realizována v jednotlivých předmětech i mimo předměty formou projektů, ve kterých žáci musí používat svoje znalosti a dovednosti z různých vzdělávacích oborů.
Zařazení jednotlivých průřezových témat je uvedené v této kapitole a také v tabulkách jednotlivých vyučovacích předmětů, kde jsou realizována.
Cíle jsou realizovány ve všech předmětech, při projektovém vyučování a kooperativním učení: Spolehlivost, spravedlivost a respektování; 1. a 6. – 9. třída
(zpravodajství, reklama, informativní, zábavné a hlavní sdělení)
(znalost problému, předsudky, faktický a fiktivní obsah)
(jedinečnost a individualita člověka a jeho respektování)
(stejná práva, předsudky, tolerance, solidarita, slušné chování)
(rovnocennost, různé způsoby života, rasizmus)
(směr, kterým se svět vyvíjí, nutnost cizího jazyka)
(minoritní skupiny, lidská práva)
(demokratické společenství, parlament, spolupráce s orgány a institucemi v obci)
(práva a povinnosti občana, Listina zákl. práv a svobod, demokratický politický systém)
(volební systém, obec)
(demokracie, diktatura, anarchie, spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka, Ústava)
Učební plán Školního vzdělávacího programu „Škola pro Evropu“ vychází z učebního plánu RVP ZV. V tomto plánu jsou stanoveny minimální časové dotace. V našem učením plánu jsme tyto dotace respektovali.
Vzdělávací oblast |
Vyučované předměty |
1. ročník |
2. ročník |
3. ročník |
4. ročník |
5. ročník |
Časová dotace |
Z toho disponibilní dotace |
Jazyk a jazyková komunikace |
Český jazyk a literatura |
9 |
9 |
9 |
8 |
7 |
42 |
4 |
Anglický jazyk |
|
|
3 |
3 |
4 |
10 |
1 |
|
Matematika a její aplikace |
Matematika |
4 |
5 |
5 |
5 |
4 |
23 |
1 |
Informatika a komunikační technologie |
Informatika (J) |
|
|
|
|
1 |
1 |
|
Člověk a jeho svět |
Člověk a jeho svět |
2 |
3 |
2 |
4 |
4 |
15 |
3 |
Umění a kultura |
Hudební výchova |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
12 |
|
Výtvarná výchova |
1 |
1 |
1 |
2 |
2 |
|
|
|
Člověk a zdraví |
Tělesná výchova |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
10 |
|
Člověk a svět práce |
Pracovní činnosti |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
5 |
|
celkem: |
|
20 |
22 |
24 |
26 |
26 |
118 |
9 |
Vyučované předměty |
6. ročník |
7. ročník |
8. ročník |
9. ročník |
Časová dotace |
Z toho disponibilní dotace |
|
Jazyk a jazyková komunikace |
Český jazyk a literatura |
5 |
4 |
5 |
4 |
18 |
3 |
Anglický jazyk |
4 |
4 |
4 |
4 |
16 |
4 |
|
Matematika a její aplikace |
Matematika |
5 |
5 |
4 |
5 |
19 |
4 |
Člověk a příroda |
Fyzika |
2 |
2 |
1 |
2 |
7 |
1 |
Chemie |
|
|
2 |
1 |
3 |
||
Přírodopis |
2 |
2 |
2 |
1 |
7 |
||
Zeměpis |
1 |
1 |
1 |
2 |
5 |
||
Člověk a společnost |
Dějepis |
2 |
2 |
2 |
2 |
8 |
1 |
Výchova k občanství a zdraví |
1 |
2 |
2 |
2 |
7 |
1 |
|
Umění a kultura |
Hudební výchova |
1 |
1 |
1 |
1 |
4 |
|
Výtvarná výchova |
2 |
2 |
1 |
1 |
6 |
|
|
Člověk a zdraví |
Tělesná výchova |
2 |
2 |
2 |
2 |
8 |
|
Člověk a svět práce |
Pracovní činnosti |
1 |
1 |
1 |
1 |
4 |
1 |
Informatika a komunikační technologie |
Informatika |
|
|
|
1 |
1 |
|
Volitelné předměty |
Druhý cizí jazyk |
2 |
2 |
3 |
2 |
9 |
9 |
Informatika |
2 |
2 |
3 |
2 |
9 |
9 |
|
celkem: |
|
30 |
30 |
31 |
31 |
122 |
24 |
Tabulka
počtu hodin učebního plánu podle oblastí a oborů vycházejících z RVP ZV uvádí
počet hodin ve vazbě na jednotlivé oblasti RVP. Ve Školním vzdělávacím
programu Škola pro Evropu dochází k následujícím úpravám jednotlivých
vyučovacích předmětů:
Od šestého ročníku si žáci vybírají ze dvou studijních směrů a to buď druhý cizí jazyk nebo informatiku (tyto předměty jsou volitelné).
Informatika jako nový předmět učebního plánu je vyučován na prvním stupni v pátém ročníku a na druhém stupni v sedmém a devátém ročníku (pouze žáci, kteří si jej nevybrali jako studijní směr). Žáci, kteří si vyberou Informatiku jako svůj studijní směr mají tento předmět zařazen v každém ročníku s dotací dvou hodin týdně. Aplikace dovedností z předmětu využívají žáci takřka ve všech předmětech.
Ve výuce cizích jazyků nabízí učební plán výuku prvního cizího jazyka od třetí třídy a druhého cizího jazyka (jako volitelného předmětu) od šesté třídy.
Ve vzdělávací oblasti a současně předmětu Člověk a jeho svět jsou zastoupeny původní předměty Prvouka, Přírodověda a Vlastivěda.
Výstupy zasahující do oboru RVP Výchova ke zdraví jsou také realizovány v předmětech Prvouka, Přírodověda a Vlastivěda na prvním stupni. (Při tvorbě ŠVP jsme obsah oblasti Člověk a jeho svět rozpracovali do oblastí – Člověk a společnost, Člověk a příroda a Člověk a zdraví).
Předmět Výchova k občanství a zdraví vznikl integrací očekávaných výstupů oborů RVP ZV Výchova k občanství a Výchova ke zdraví. Současně část očekávaných výstupů je naplňována v předmětu Dramatická výchova.
Vzdělávací oblast Člověk a svět práce v předmětu Pracovní činnosti dělíme na oddíly Dílny (práce s drobnými materiály a práce montážní a demontážní), Pěstitelství a chovatelství – Pěstitelky, Vaření (příprava pokrmů) pro šestý a sedmý ročník a Volba povolání pro osmý a devátý ročník.
Předmět Český jazyk a literatura je složen ze tří složek: komunikační a slohová výchova, jazyková výchova a literární výchova. V prvním ročníku má předmět komplexní charakter. V druhém až pátém ročníku má složky specifického charakteru: čtení a literární výchova, jazykové vyučování, slohový výcvik, psaní. O časové dotaci jednotlivých složek rozhodne vyučující. Ve druhém až pátém ročníku se psaní vyučuje v týdnu zpravidla v menších časových celcích, než je celá vyučovací hodina. Časová dotace je pro první ročník devět hodin, pro druhý ročník devět hodin, pro třetí ročník devět hodin, pro čtvrtý ročník osm hodin, pro pátý ročník sedm hodin. Předmět je realizován ve třídě a dle uvážení učitele i v jiných prostorách a různými formami.
V předmětu jsou pro první ročník realizována tato průřezová témata:
V předmětu jsou pro druhý ročník realizována tato průřezová témata:
V předmětu jsou pro třetí ročník realizována tato průřezová témata:
V předmětu jsou pro čtvrtý ročník realizována tato průřezová témata:
V předmětu jsou pro pátý ročník realizována tato průřezová témata:
Dovednosti získané v předmětu Český jazyk a literatura jsou potřebné pro kvalitní jazykové vzdělání a jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Osvojení a užívání českého jazyka jako jazyka mateřského v jeho mluvené i písemné podobě otevírá cestu k poznání a pochopení přírodních i společenských skutečností a duchovního bohatství minulosti i dneška. Vytváří se tím předpoklady k úspěšnému dorozumívání z lidmi tím, že učí interpretovat jejich vyjádření a reagovat na ně, učí porozumět sám sobě, nalézt svou roli i místo mezi vrstevníky i ve společnosti. Žáci se učí číst s porozuměním, kultivovaně psát a mluvit, výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, pocity a prožitky. Získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Žáci poznávají prostřednictví četby základní literární druhy, získávají čtenářské návyky a dospívají k takovým poznatků a prožitkům, které pozitivně ovlivňují jejich postoje a obohacují jejich duchovní život.
Ve vyučovacím předmětu Český jazyk využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
1.2 porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti
1.3 respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru
1.4 pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost
1.5 v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči
1.6 volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích
1.7 na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev
1.8 zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
1.9 píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev
1.10 píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení
1.11 seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh
žák:
1.12 čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas
1.13 rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává
1.14 posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení
1.15 reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta
1.16 vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku
1.17 rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě
1.18 volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru
1.19 rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace
1.20 píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry
1.21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti
žák:
2.1 rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky
2.2 porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná
2.3 porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost
2.4 rozlišuje slovní druhy v základním tvaru
2.5 užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves
2.6 spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy
2.7 rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky
2.8 odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě - mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování
žák:
2.9 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová
2.10 rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku
2.11 určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu
2.12 rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary
2.13 vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty
2.14 odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí
2.15 užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje
2.16 píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách
2.17 zvládá základní příklady syntaktického pravopisu
žák:
3.1 čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku
3.2 vyjadřuje své pocity z přečteného textu
3.3 rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění
3.4 pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností
žák:
3.5 vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je
3.6 volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma
3.7 rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů
3.8 při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Čte plynule a s porozuměním text přiměřeného obsahu a náročnosti. |
komunikační a slohová výchova, nácvik praktického čtení, přípravná cvičení sluchová a zraková, čtení slov po hláskách a uvědomělé čtení krátkých vět, technika čtení, čtení pozorné, plynulé |
|
OSV: Rozvoj schopností poznávání |
1.1 |
Pozná tečku, čárku, dvojtečku, otazník, vykřičník, pomlčku, členění textu, respektuje tyto prvky při čtení. |
orientační prvky v textu |
|
|
1.1 |
Srozumitelně vyslovuje hlásky a slova, opravuje svou nedbalou nebo nesprávnou výslovnost. |
výcvik spisovné výslovnosti, rozvíjení znělého hlasu |
HV |
|
1.4 |
Objasní význam slova a čteného textu. |
významová stránka čteného textu, věcné čtení |
|
|
1.1 |
Pozorně, aktivně a zdvořile naslouchá, rozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti. |
základní komunikační pravidla, praktické a věcné naslouchání |
|
|
1.2, 1.3 |
Používá základní techniku mluveného projevu, dýchání, tvoření hlasu, vlastní výslovnost, vhodné tempo řeči, opravuje chyby. |
technika mluveného projevu |
|
|
1.5 |
Vyjadřuje se spisovně podle možností žáka 1. ročníku. |
krátké mluvené projevy, slovní zásoba |
|
|
1.7 |
Vypravuje podle obrázků, dokáže správně pozdravit, poděkovat, omluvit se, poprosit, oslovit, blahopřát, předat vzkaz, účastnit se rozhovoru. |
komunikační žánry, vypravování, vedení dialogu, rozprava |
|
OSV: Mezilidské vztahy |
1.6 |
Zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním. |
základní hygienické návyky, správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, umístění sešitu, zacházení s grafickým materiálem |
TV |
|
1.8 |
Píše správné tvary písmen a číslic ve větší velikosti a liniatuře. |
psaní jednotlivých prvků písmen a číslic, orientace v liniatuře, kvalitativní znaky písma, poznávání a osvojování písmen a číslic |
VV, PČ |
|
1.9 |
Správně píše a spojuje písmena, slabiky a slova, interpunkční znaménka. |
poznávání a osvojování spojů písmen, psaní slov, vět, interpunkce, znaménka. |
|
OSV: Rozvoj schopností poznávání |
1.9 |
Převádí slova a věty z podoby mluvené do podoby psané. |
psaní krátkých slov a vět, psaní velkých počátečních písmen |
|
|
1.10 |
Opisuje podle předlohy, přepisuje, píše diktát, autodiktát. |
opis, přepis, diktát, autodiktát |
|
|
1.10 |
Dodržuje čitelnost a úhlednost psaného projevu, kontroluje vlastní písemný projev. |
technika psaní: úhlednost, přehlednost, čitelnost |
|
|
1.9, 1.10 |
Rozlišuje zvukovou a gramatickou podobu slova, člení slova na hlásky, rozlišuje věty, slova, slabiky, hlásky z hlediska potřeb čtení a psaní. |
jazyková výchova, zvuková stránka jazyka, sluchové rozlišení hlásek, čtení slov na hlásky, věta, slovo, slabika, hláska |
|
OSV: Rozvoj schopností poznávání |
2.1 |
Pozná písmeno malé, velké, tištěné, psané. |
poznávání písmen abecedy ve vztahu jim odpovídajícím hláskám |
|
|
2.1 |
Rozšiřuje si slovní zásobu, uvědomuje si významy slov. |
slovní zásoba, význam slov |
|
|
2.2 |
Čte a přednáší zpaměti přiměřené literární texty. |
literární výchova, poezie pro děti, rozpočitadla, říkadla, přísloví, hádanky |
|
|
3.1 |
Volně reprodukuje text podle svých schopností. Účastní se dramatizace, ilustruje je. Vytváří přiměřený vlastní text. |
tvořivá činnost s literárním textem, neverbální vyjádření, tvůrčí psaní |
HV, VV, TV, PČ |
|
3.4 |
Čte literární texty jiných pro děti, zvládá naslouchání literárnímu textu, vyjadřuje své pocity, vnímá orientační prvky v textu a čtení jako zdroj informací. |
praktické čtení, postavy pohádek a povídek, hledání motivů činů literárních postav, pocity z četby |
PRV |
MKV: Kulturní rozdíly EV: Ekosystémy |
2.9 |
Účastní se dramatizace veršovaných a prozaických textů, ilustruje je, vytváří vlastní text. |
neverbální vyjádření, tvůrčí psaní |
VV |
|
3.4 |
Vnímá ilustrace literárních děl pro děti, zná dětské časopisy. |
ilustrace, dětské časopisy |
VV, PČ |
|
3.3 |
Třídí základní literární pojmy a odlišuje pohádku od ostatních vyprávění. |
literární druhy a žánry: rozpočitadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka, spisovatel, kniha, divadelní představení, loutkové divadlo |
|
|
3.3 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti, rozpozná orientační prvky v textu. |
komunikační a slohová výchova, nácvik praktického a věcného čtení |
|
|
1.1 |
Reaguje na písemné nebo mluvené pokyny přiměřené složitosti. |
věcné čtení a naslouchání |
|
|
1.2 |
Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru a techniky mluveného projevu, pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou výslovnost. |
oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí, zdvořilé vystupování, nonverbální prostředky, komunikační žánry: oslovení, pozdrav, poděkování, omluva, blahopřání, rozhovor, prosba, vzkaz |
PRV |
OSV: Kreativita |
1.3, 1.4, 1.5, 1.6 |
Na základě vlastního zážitku vytvoří krátký mluvený projev, zvládá naslouchání ostatním. |
nácvik mluvních projevů, tvoření hlasu, dýchání, výslovnost, vhodné tempo řeči, intonace, přízvuk |
|
|
1.2, 1.3, 1.6, 1.7 |
Vypravuje a popisuje, seřadí ilustrace podle dějových posloupností a vypráví podle nich jednoduchý příběh, vypravuje příběh z vlastní zkušenosti. |
jednoduché vypravování, popis |
PRV, VV, PČ |
|
1.11 |
Zvládá hygienické návyky spojené se psaním, píše psací i velká tiskací písmena a číslice podle normy psaní v přirozené velikosti a liniatuře. |
správné sezení, držení psacího náčiní, zacházení s grafickým materiálem, hygiena zraku, psaní psacích písmen podle tvarových skupin a norem psaní, psaní velkých tiskacích písmen |
|
|
1.9 |
Správně spojuje písmena i slabiky, zvládá kontrolu vlastního písemného projevu. |
technika psaní, sebekontrola |
|
|
1.9 |
Píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení, vypravování, popis. |
formální úprava textu, čitelnost a úhlednost písma, blahopřání, pozdrav, adresa, vypravování, popis |
PRV, VV, PČ |
|
|
Orientuje se v dělení hlásek, tvoření slabik, uvědoměle rozlišuje a používá slabiku pro dělení slova. |
zvuková stránka jazyka, slabikotvorné r, l |
|
|
2.1 |
Odůvodňuje a čte správně i/y po měkkých a tvrdých souhláskách. |
psaní i/y po měkkých i tvrdých souhláskách |
|
OSV: Osobnostní rozvoj |
2.8 |
Vyslovuje a píše uvědoměle souhlásky na konci a uvnitř slov. |
spodoba |
|
|
|
Dodržuje správnou výslovnost a psaní skupin dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě. |
psaní a výslovnost slov s „ě“ |
|
|
2.8 |
Vytváří jednoduché věty, spojuje věty do jednoduchých souvětí vhodnými spojkami. |
stavba věty, nejfrekventovanější spojky, spojovací výrazy |
PRV |
|
2.6, 2.7 |
Dodržuje pořádek slov ve větě, rozlišuje grafickou podobu věty. |
sestavování slov ve věty, slovosled, grafická podoba věty |
|
|
2.7 |
Poznává a tvoří druhy vět podle postoje mluvčího. |
druhy vět, vhodné jazykové a zvukové prostředky |
|
|
2.7 |
Rozlišuje slova podle významu. |
význam slov, slova stejného, nebo podobného významu, slova protikladná, nadřazená, podřazená, souřadná |
PRV |
|
2.2 |
Orientuje se v poznávání podstatných jmen, sloves, předložek v textu. |
slovní druhy |
|
|
2.3, 2.4, 2.5 |
Píše správně velká písmena ve jménech obecných a vlastních. |
jména obecná a vlastní |
PRV |
|
2.3, 2.5 |
Zdokonaluje techniku čtení, čte a přednáší zpaměti přiměřené prozaické i veršované literární texty ve vhodném frázování a tempu, naslouchá uměleckému slovu. |
literární výchova, nácvik čtení, poezie pro děti a o dětech, zážitková próza a poezie |
PRV, HV |
|
3.1, 3.3 |
Rozlišuje hádanky, slovní hříčky, říkadla a přísloví. |
lidová slovesnost |
|
|
3.3, 3.4 |
Orientuje se v textu, pozná pohádku od ostatních vyprávění, vyjadřuje své pocity z četby. |
tématická literatura |
PRV |
EV: Ekosystémy MKV: Kulturní rozdíly |
3.2, 3.3 |
Převypráví a domyslí jednoduché příběhy a pohádky, dramatizuje a dotvoří text. |
tvořivá činnost s literárním textem |
VV, HV, TV |
OSV: Osobnostní rozvoj MKV: Kulturní rozdíly |
3.4 |
V literárních dílech pro děti hledá spojitosti textu s ilustrací. |
ilustrace, ilustrátoři |
VV |
|
3.4 |
Rozlišuje a používá základní literární pojmy. |
poezie, básník, báseň, verš, rým, rytmus, přízvuk, próza, vypravěč, vyprávění, příběh, děj, pohádka, povídka, bajka, divadlo, jeviště, herec, divák, loutky |
|
|
3.3 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Užívá základní znalosti o větě a souvětí, má povědomí o interpunkci, vhodně spojuje věty a doplňuje souvětí, rozezná stavbu věty jednoduché. |
věta a souvětí |
|
|
2.6 |
Rozpozná slovo a skutečnost, třídí slova podle významu, určí počet slabik, rozliší slabiky a hlásky, dává správně přízvuk. |
slova podobná a protikladná, příbuzná, počet slabik, slovní přízvuk, hlásky |
|
|
2.2 |
Správně píše i/y v daných slovech, umí je zdůvodnit. |
vyjmenovaná slova specifická, slova příbuzná. |
|
OSV: Osobnostní rozvoj |
2.8 |
Rozlišuje základní slovní druhy, porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost. |
slovní druhy ohebné a neohebné, podstatná jména, slovesa |
|
|
2.3, 2.4 |
Rozlišuje vlastní jména a užívá správně pravopis. |
vlastní jména |
|
|
|
Vybírá vhodné vyjadřovací prostředky pro popis, vypravování, používá jednoduché formální slohové útvary, volně reprodukuje text, vypráví podle obrázků. |
komunikační a slohová výchova, přání, pozdrav, dopis, žádost, komunikační žánry, otázka a odpověď, nadpis, členění jazykového projevu |
PRV |
OSV: Mezilidské vztahy |
|
Zdokonaluje schopnosti plynulého čtení s porozuměním, dramatizace textu, čtení hlasité i tiché, rozpozná hlavní děj přiměřeného literárního díla, podstatu příběhu a postavy, vyjádří své city a názory, čte a přednáší zpaměti. |
čtení a literární výchova, próza a poezie, regionální literatura, divadlo a media |
VV, PRV, HV |
MKV: Kulturní rozdíly MV: Kritické čtení a vnímání sdělení |
1.7, 3.1, 3.2 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Porovnává významy slov, rozlišuje slova podle významu, pozná stavbu slova, určí kořen, předponovou a příponovou část. |
nauka o slově, slova stejného, nebo podobného významu a slova vícevýznamová, citově zabarvená, slova spisovná a nespisovná, stavba slova, kořen, předpona, přípona |
|
|
2.9, 2.12 |
Rozlišuje předpony a předložky. |
předložky a předpony |
|
|
|
Správně zdůvodní a napíše i/y po obojetných souhláskách u vyjmenovaných a příbuzných slov. |
pravopis i/y, vyjmenovaná slova a slova příbuzná |
|
OSV: Osobnostní rozvoj |
2.8, 2.16 |
Určuje slovní druhy základních plnovýznamových slov a používá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu. |
slovní druhy |
|
OSV: Osobnostní rozvoj |
2.4 |
Zařadí podstatné jméno ke vhodnému vzoru, správně napíše a zdůvodní i/y v koncovkách podstatných jmen. |
podstatná jména, vzory podstatných jmen rodu mužského, ženského a středního |
|
|
2.5 |
Vyhledá infinitiv ve větě, určuje mluvnické kategorie u sloves. |
mluvnické kategorie sloves |
|
|
2.5 |
Pozná větu jednoduchou a souvětí, vhodně spojuje věty do souvětí, určí základní skladební dvojici, píše správně i/y v příčestí minulém. |
stavba věty, věta jednoduchá a souvětí, spojovací výrazy, i/y v příčestí minulém, základní skladebné dvojice |
|
|
2.13, 2.14 |
Orientuje se v textu, využívá přímé řeči k dramatizaci textu. |
přímá řeč |
|
|
1.12 |
Hledá motivy činů literárních postav, volně reprodukuje text podle svých schopností, rozlišuje pohádku od jiných literárních forem, porovnává vyjadřování v próze a poezii, popíše elementární literární pojmy při jednoduchém rozboru textu, divadelního představení či filmu, vyjadřuje své pocity. |
literární výchova, próza a poezie, literární formy, rozbor textu, představení, filmu |
VLA, PŘ, VV, HV |
|
1.15, 3.3, 3.4, 3.6, 3.8 |
Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas s využitím správné techniky čtení, používá čtení jako zdroj důležitých informací. Rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost, vhodně ji využívá podle komunikační situace, používá formy společenské komunikace, vede správně dialog, zanechá vzkaz, sestaví osnovu vyprávění a popisu, vytvoří krátký mluvený nebo psaný projev. |
komunikační a slohová výchova, komunikační žánry, práce s literárním textem, dialog, vlastní tvorba textu pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, oznámení, telefonní rozhovor |
VV, VLA, PŘ |
OSV: Kreativita OSV: Sociální rozvoj |
1.16, 1.19, 1.20, 1.21 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Používá jazyk jako nástroj dorozumívání, rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně jí užívá podle komunikační situace, volí náležitou intonaci. |
národní jazyk, spisovná a nespisovná výslovnost, přízvuk, pauzy a tempo řeči, intonace |
VLA |
OSV: Osobnostní rozvoj MV: Kritické čtení a vnímání sdělení |
1.18, 1.19 |
Určí stavbu slova. |
kořen slova, část předponová a příponová |
|
|
2.10 |
Doplňuje správně předpony podle smyslu, zdůvodňuje pravopis s přihlédnutím ke způsobu tvoření slov. |
souhláskové skupiny na rozhraní předpony nebo přípony a kořene, psaní zdvojených souhlásek, skupiny bě/bje, pě/pje, vě/vje, mě/mně |
|
|
2.8 |
Zná základní význam předpon a předložek, používá je správně v textu. |
předpony s, z, vz, předložky s, z |
|
|
|
Píše správně pravopis vyjmenovaných a frekventovaných slov příbuzných. |
pravopis y/i po obojetných souhláskách |
|
|
2.16, 1.17 |
Rozpoznává slovní druhy, určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu. |
tvarosloví: slovní druhy |
|
|
2.11 |
Určí mluvnické kategorie podstatných jmen, píše správně y/i v koncovkách, rozliší druhy přídavných jmen, píše správně přídavná jména měkká a tvrdá. |
podstatná jména, pád, číslo, rod, vzor, přídavná jména, druhy, vzory přídavných jmen tvrdých a měkkých |
|
|
2.11 |
Určuje mluvnické kategorie u sloves, poznává tvary podmiňovacího způsobu. |
slovesa, osoba, číslo, čas, způsob |
|
|
2.11 |
Zná druhy zájmen, používá správně osobní a přivlastňovací zájmena, nahradí podstatná jména zájmeny. |
zájmena, druhy zájmen |
|
|
|
V textu vyhledá a určí číslovky, skloňuje základní číslovky. |
číslovky, druhy, skloňování |
|
|
|
Odliší větu jednoduchou, souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí, vyhledá základní skladební dvojici a označí základ věty, zná skladební dvojice ve větě, rozpozná podmět vyjádřený i nevyjádřený, podmět několikanásobný, používá pravidla shody podmětu s přísudkem při psaní i/y. |
skladba, věta jednoduchá, souvětí, skladebné dvojice, podmět vyjádřený, nevyjádřený, několikanásobný, i/y v příčestí minulém |
|
|
2.13, 2.14, 2.15, 2.17 |
Správně užívá interpunkci v přímé řeči a vymezí ji v textu, rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, zaznamená podstatné informace, posoudí úplnost či neúplnost sdělení, reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení. |
komunikační výchova, přímá řeč, komunikační žánry |
VLA, PŘ |
OSV: Sociální rozvoj |
1.13, 1.14, 1.15, 1.20 |
Vyjadřuje své pocity s přečteného textu, volně reprodukuje podle svých schopností hlavní myšlenky literárního textu, orientuje se v hledání motivů literárních postav, tvořivě pracuje na dané téma, vytvoří adekvátní literární text, pamatuje si fakta sdělení, rozlišuje různé tipy uměleckých a neuměleckých textů, zvládá jednoduchý rozbor literárních textů s použitím elementárních literárních pojmů. |
práce s literárním textem |
VLA, PŘ, VV, PČ |
OSV: Kreativita |
|
Rozlišuje vyjadřování v próze a poezii, používá elementární literární pojmy při jednoduchém rozboru textu, vytváří si vztah k próze i poezii. |
próza, poezie |
VV, HV |
|
3.8 |
Uvede příklady a diskutuje o manipulativní komunikaci v reklamě, pozná rozdíl mezi reklamou a zprávou, zhodnotí kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, orientuje se ve vhodné filmové tvorbě. |
media, kritické čtení, reklama, zpráva, film |
INF |
MV: Kritické čtení a vnímání sdělení MV: Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality |
1.17 |
Sestaví osnovu a na jejím základě vytváří krátký mluvený, nebo písemný projev s regionální tematikou. |
popis, vyprávění, zpráva, oznámení |
VLA, PŘ |
MV: Produktivní činnost |
1.21 |
Napíše dopis, telegram, dokáže vyplnit tiskopisy. |
dopis, telegram, tiskopisy |
INF |
|
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se skládá ze tří vzájemně propojených částí: z jazykové, komunikační výchovy a literatury. V šestém a osmém ročníku se vyučuje pět hodin týdně, v sedmém a devátém ročníku čtyři hodiny týdně. Výuka probíhá zpravidla v kmenových učebnách, včetně počítačové, bývá však doplněna i o návštěvy knihoven, divadel nebo muzeí.
Předmětem prolínají tato průřezová témata:
Dovednosti, které si v rámci předmětu žáci osvojují, jsou důležité nejen pro vzdělávání v mateřském jazyce, ale i pro výuku cizích jazyků. Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura je zaměřeno na rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu, na porozumění různým druhům mluvených i psaných jazykových projevů, na rozpoznání záměru autora, hlavní myšlenky, na orientaci v různých komunikačních situacích. Dále je zaměřeno na vnímání literatury jako specifického zdroje poznání a prožitků. V neposlední řadě se zabývá prací s různými zdroji informací (slovníky, encyklopedie, jazykové příručky, bibliografie, internet) pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných k dalšímu vzdělávání a sebevzdělávání.
Ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji
1.2 rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru
1.3 rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj
1.4 dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci
1.5 odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru
1.6 v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči
1.7 zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu
1.8 využívá základy studijního čtení – vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát
1.9 uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování
1.10 využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů
žák:
2.1 spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova
2.2 rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech
2.3 samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami
2.4 správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci
2.5 využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace
2.6 rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí
2.7 v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí
2.8 rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití
žák:
3.1 uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla
3.2 rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora
3.3 formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo
3.4 tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie
3.5 rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloží argumenty
3.6 rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele
3.7 uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře
3.8 porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování
3.9 vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Rozlišuje spisovný jazyk i nespisovné útvary ČJ a vědomě je využívá ve vhodných komunikačních situacích. |
obecné poučení o jazyce, zvuková stránka jazyka – přízvuk |
AJ, NJ, FJ |
|
2.1, 2.5, 2.8 |
Užívá slovníky a Pravidla českého pravopisu. |
PČP, SSČ |
AJ, NJ, FJ |
|
2.3 |
Používá základní pravopisná pravidla. |
stavba slova, skladba, věta jednoduchá a souvětí, druhy slov, podstatná jména |
|
|
2.7 |
Rozpozná slovní druhy a tvoří jejich spisovné tvary. |
přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa |
|
|
2.4 |
Rozlišuje významové vztahy ve větě a v souvětí. |
rozvíjející větné členy, věta jednoduchá a souvětí |
AJ, NJ, FJ |
|
2.6 |
Rozlišuje základní literární druhy a žánry. |
poezie, próza, drama |
|
|
3.6 |
Rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších. |
lidová slovesnost |
HV |
VGS: Evropa a svět nás zajímá MKV: Kulturní rozdíly |
3.6 |
Přednáší zpaměti literární text přiměřený věku. |
báseň |
|
|
3.1 |
Vyjádří své dojmy z přečteného textu. |
pohádky, bajky |
|
|
3.3 |
Volně reprodukuje text dle svých schopností. |
starověké eposy |
|
|
3.1 |
Zvládá dramatizaci jednoduchého textu. |
řecké báje a pověsti, římské báje |
D, VV |
|
3.4 |
Komunikuje pohotově a přiměřeně v běžných komunikačních situacích. |
formální a neformální styl, pravidla komunikace, soukromý dopis |
VOZ |
OSV |
1.4 |
Obhájí potřebu spisovné výslovnosti ve svém projevu i funkci nespisovných jazykových prostředků. |
rozlišení různých komunikačních prostředků, komunikační prostředky literárních postav, subjektivně zabarvený popis |
VOZ |
|
1.5 |
Zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu. |
pravidla komunikace, vedení diskuse a dialogu |
VOZ |
OSV |
1.7 |
Uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel a vytvoří souvislý text s jednoduchou grafickou úpravou. |
členění textu, interpunkce, pozvánka, výklad |
VOZ |
|
1.9 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Rozpozná slovní druhy a tvoří jejich spisovné tvary. |
procvičování ohebných slovních druhů, slovesné tvary, slovesný rod činný a trpný, příslovce, stupňování, předložky, spojky, částice, citoslovce |
AJ, NJ, FJ |
|
2.4 |
Používá základní pravopisná pravidla. |
pravopis velkých písmen ve vlastních jménech, shoda Př s Po, několikanásobné větné členy |
|
|
2.7 |
Užívá slovníky a Pravidla českého pravopisu. |
pravopis velkých písmen ve vlastních jménech |
|
|
2.3 |
Aktivně si rozšiřuje vlastní slovní zásobu. |
slovní zásoba, obohacování slovní zásoby |
AJ, NJ, FJ |
|
2.2 |
Rozlišuje významové vztahy ve větě a v souvětí. |
věta, druhy vět podle postoje mluvčího, přísudek – druhy, vedlejší věta přísudková, podmět, vedlejší věta podmětná, předmět, vedlejší věta předmětná, příslovečné určení a tyto druhy vedlejších vět příslovečných, přívlastek, vedlejší věta přívlastková |
AJ, NJ, FJ |
|
2.6 |
Orientuje se v hlavních žánrech literatury a jednoduše a výstižně je charakterizuje. |
literární žánry |
|
VGS: Evropa a svět nás zajímá |
3.6 |
Formuluje vlastní názor na přečtený text. |
Bible – Starý a Nový zákon |
D |
|
3.3 |
Charakterizuje středověkou literaturu na našem území i ve světě a rozlišuje její žánry. |
literatura v době husitské a Karla IV. |
D |
|
3.6 |
Orientuje se v základních literárních pojmech. |
literární pojmy |
|
|
3.6 |
Výrazně čte nebo přednáší vhodný text. |
dobrodružná literatura, povídka, román |
|
|
3.1 |
Odlišuje fakta od názorů a hodnocení, ověřuje je pomocí otázek nebo porovnáním s dostupnými zdroji. |
kritické čtení, úřední dopis |
VOZ |
MV: Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality, Vnímání autora mediálního sdělení |
1.1 |
V mluveném projevu připraveném i nepřipraveném užívá vhodných verbálních i neverbálních prostředků řeči. |
komunikace verbální a neverbální |
|
OSV: Seberegulace a sebeorganizace |
1.6 |
Využívá základy studijního čtení. |
výtah, výpisky, čtení s porozuměním, referát |
Odborné předměty |
|
1.8 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Rozlišuje spisovný jazyk i nespisovné útvary ČJ a vědomě je využívá ve vhodných komunikačních situacích. |
skupiny slovanských jazyků, útvary češtiny, výslovnost slov přejatých obecných i vlastních |
|
|
2.1, 2.5, 2.8 |
Rozpozná slovní druhy a tvoří jejich spisovné tvary. |
ohebné a neohebné slovní druhy |
|
|
2.4 |
Rozlišuje významové vztahy ve větě a v souvětí. |
větná stavba, významové poměry mezi několikanásobnými větnými členy, stavba souvětí, druhy vedlejších vět, významový poměr mezi větami hlavními |
AJ, NJ, FJ |
|
2.6 |
Používá základní pravopisná pravidla. |
psaní slov přejatých, interpunkce ve větě jednoduché, interpunkce v souvětí |
|
|
2.7 |
Užívá slovníky a Pravidla českého pravopisu. |
přejatá slova |
|
|
2.3 |
Aktivně si rozšiřuje vlastní slovní zásobu. |
přejímání z cizích jazyků |
AJ, NJ, FJ, Z |
|
2.2 |
Uceleně reprodukuje přečtený text. |
renesance a humanismus |
D, VV, HV |
|
3.1 |
Porovnává literární, dramatické a filmové ztvárnění téhož námětu. |
baroko a klasicismus, národní obrození a 1. pol. 19. století |
D, VV, HV |
VGS: Evropa a svět nás zajímá |
3.8 |
Formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby nebo kulturní akce a tvoří vlastní literární text. |
literatura 2. pol. 19. století, literatura přelomu |
VV, HV |
|
3.8, 3.9 |
Rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera. |
formulace otázek na dané téma, aktivní vstup do rozhovoru, charakteristika |
|
MV: Vnímání autora mediálních sdělení |
1.2 |
Rozpozná manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k nim kritický postoj. |
porovnávání různých zdrojů informací, výpisky |
|
MV: Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality |
1.3 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Rozlišuje spisovný jazyk i nespisovné útvary ČJ a vědomě je využívá ve vhodných komunikačních situacích. |
obecné poučení o jazyce, skupiny jazyků, slovanské jazyky, zvuková stránka jazyka, výslovnost přejatých slov |
AJ, NJ, FJ, Z |
|
2.1, 2.5, 2.8 |
Užívá slovníky a Pravidla českého pravopisu. |
psaní slov přejatých |
|
|
2.3 |
Používá základní pravopisná pravidla. |
stavba slova, pravopis koncovek jmen a sloves, psaní velkých písmen, čárka v souvětí podřadném, souřadném |
|
|
2.7 |
Aktivně si rozšiřuje vlastní slovní zásobu. |
slovní zásoba |
|
|
2.2 |
Rozpozná slovní druhy a tvoří jejich spisovné tvary. |
slovní druhy |
|
|
2.4 |
Rozlišuje významové vztahy ve větě a v souvětí. |
věta jednoduchá, souvětí |
|
|
2.6 |
Orientuje se v základních literárních směrech. |
česká i světová literatura 1. pol. 20. stol. – meziválečná próza a poezie, odraz války v literatuře |
D |
|
3.7 |
Má přehled o významných představitelích české a světové literatury. |
2. pol. 20. stol. – česká literatura oficiální, exilová a samizdatová |
|
|
3.7 |
Snaží se rozlišit literaturu hodnotnou a konzumní. |
moderní román, současná literatura |
|
|
3.5 |
Rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora. |
autoři s typickým stylem |
|
|
3.2 |
Projevuje zájem o divadelní a filmová představení. |
divadelní představení |
|
|
3.3, 3.8 |
Vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně a dalších informačních zdrojích. |
práce s encyklopediemi, slovníky, internetem |
|
|
3.9 |
Tvoří jazykové projevy podle komunikační situace s využitím jazykové normy. |
zásady kultivovaného projevu, připravený a nepřipravený projev, životopis |
|
OSV |
1.9 |
Svých poznatků o jazyce, stylu, gramatice využívá k práci s textem i k tvořivému psaní. |
úvaha, fejeton, esej |
|
MV |
1.10 |
Předmět Anglický jazyk je vyučován jako první cizí jazyk od třetího ročníku a bude od šestého ročníku doplněn druhým cizím jazykem. Je mu vyčleněna časová dotace tři hodiny týdně ve třetím a čtvrtém ročníku, čtyři hodiny týdně v pátém ročníku a tři hodiny týdně v šestém až devátém ročníku. Konverzaci v anglickém jazyce je vyčleněna časová dotace dvě hodiny v sedmém až devátém ročníku. Konverzaci v anglickém jazyce nabízíme jako volitelný předmět pouze těm, co nemají druhý jazyk. Žáci jsou na hodiny anglického jazyka děleni do výkonnostních skupin v každém ročníku. Rozdělení do skupin probíhá podle celkového prospěchu žáka. V rámci RVP byl anglický jazyk zařazen do programu zvláštní škola s časovou dotací dvě hodiny týdně. Jedenkrát týdně v rámci hodinové dotace, druhou hodinu si rodiče hradí. Předmět je realizován v učebně i na akcích školy mimo budovu jako jsou výměnné pobyty. Žáci mohou vyjet do Německa, Itálie a též do Spojených států amerických, kde se nachází naše partnerská škola ve státě Wisconsin. Žáci jsou ubytováni přímo v rodinách a docházejí i na výuku. Naši školu také navštěvují pedagogové a studenti z dalších zemí (Japonsko).
Anglický jazyk je spjat s průřezovými tématy, která jsou v něm realizována v běžných hodinách, na akcích školy, v projektech:
Cílem předmětu Anglický jazyk je umožnit dětem komunikovat i mimo hranice České republiky, což nabylo na důležitosti se vstupem ČR do EU a s procesem globalizace a sbližováním národů v Evropě i mimo hranice Evropy. Výuka jazyků na naší škole je zaměřena především na osvojení si komunikačních dovedností mluvenou i psanou formou. Nedílnou součástí výuky je samozřejmě gramatika daného jazyka tak, aby žáci komunikovali i formálně správně. Výuka je doplněna poznatky z různých oblastí života národů a států, v nichž se daným jazykem hovoří. Děti se seznamují s historií, kulturou, geografií, hospodářstvím apod. Při výuce dbáme též na správnou výslovnost a přízvuk, které jsou důležité pro správné porozumění a významové pochopení jazyka v kontextu. Žáci mají k dispozici zvukové nahrávky, obrazové materiály, časopisy, počítačové výukové programy. Často je do výuky zařazováno projektové vyučování, kdy žáci zhodnotí vše, co se již naučili, a dle svých schopností a zájmů dosavadní znalosti a dovednosti rozšiřují. Co se týče programu zvláštní škola, výuka probíhá jednotně podle programu, který vytvořila Rada Evropy v roce 2002. Začínáme úrovní A1. Vzhledem k tomu, že na naší škole je velký počet žáků s různě závažnými vývojovými poruchami učení, pracujeme s dětmi převážně ve skupinách, kde mohou optimálně využít svých schopností.
Ve vyučovacím předmětu Anglický jazyk využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby
1.2 rozumí jednoduchým pokynům a větám, adekvátně na ně reaguje
1.3 rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova
1.4 pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace dvou osob s dostatkem času pro porozumění
1.5 používá abecední slovník učebnice
žák:
2.1 rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům
2.2 rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a využívá je při své práci
2.3 čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu
2.4 vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku
2.5 používá dvojjazyčný slovník
žák:
3.1 sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení; vyplní své základní údaje do formulářů
3.2 reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace
3.3 obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu
žák:
4.1 aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem, poskytne požadovanou informaci
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
slovní zásoba a fráze, pozdravy, názvy barev, čísla 1-12, školní potřeby; What´s this? How are you? I´m fine… |
M |
1.1, 1.2, 1.4 |
||
Ptá se na barvy a odpovídá, ptá se na věk a odpovídá. |
|
1.1, 1.2, 1.3 |
||
Vyjádří čas, zeptá se na čas. |
PRV |
1.1, 1.2, 1.4 |
||
1.1, 1.2, 1.4 |
||||
Mluví o členech své rodiny, popíše vzhled člověka, pojmenuje části lidského těla. |
PRV, ČJ |
1.1, 1.2, 1.4 |
||
Mluví o tom, kde různé předměty jsou. |
ČJ |
1.1, 1.2, 1.4 |
||
Mluví o oblečení, zeptá se, zdali někomu nějaká věc patří. |
1.1, 1.2, 1.4 |
|||
Dává příkazy a rozumí jim, mluví o tom, co dokáže. |
slovesa pohybu, sloveso can, I can…/I can´t… |
1.1, 1.2, 1.3 |
||
Pojmenuje domácí zvířata, určuje jejich velikost, barvu, věk. |
big, small, short, long |
PRV |
1.1, 1.2, 1.4 |
|
Mluví o tom, co má a nemá rád, pojmenuje běžné ovoce a zeleninu, základní potraviny. |
PRV |
1.1, 1.2, 1.3, 1.4 |
||
Pojmenuje dny. |
1.1, 1.2 |
|||
Mluví o tom, co lidé právě dělají. |
ČJ |
1.1, 1.2 |
||
Formuluje otázky na správný spelling slov. |
HV |
1.1 |
||
Zazpívá písničky, říká básničky. |
1.1 |
|||
Vyhledává informace v textu, čte přiměřené texty. |
1.1 |
|||
Píše jednotlivá slova a krátké anglické věty. |
1.3 |
|||
Rozumí přiměřeně obtížným nahrávkám z učebnice a pokynům učitele. |
audio a video nahrávky |
1.4 |
||
1.5 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Mluvení: Aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pochopí její obsah. Umí pozdravit a rozloučit se, představit se a poděkovat. Umí používat čísla a říci kolik je hodin. Dokáže se ptát na to, kde lidé žijí, koho znají. Poslech: Porozumí známým slovům v poslechu, jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje.Rozumí základním frázím týkajících se rodiny, své osoby a okolí. Čtení: Rozumí krátkým jednoduchým dopisům, běžným nápisům, dokáže najít v jednoduchých textech konkrétní informace. Psaní: |
Mluvení: slovní zásoba daná tematickými celky – pozdravy a představování, jednoduché pokyny ze školního prostředí a reakce na ně, jednoduchá konverzace o ostatních lidech, v obchodě, školní předměty, časové informace, každodenní činnosti, volný čas, domov. Poslech: odkud lidé pocházejí, číslovky, pokyny ze školního prostředí, jednoduchá telefonní konverzace, písničky. Čtení: dopis, pohlednice, texty s vyhledáním konkrétní informace, příběhy v podobě comicsu. Psaní: pohlednice a dopis s jednoduchým textem, doplňování jednoduchého textu, vypracovávání projektů o svém životě, různých osobách, texty o tom, kdy se co odehrává. Gramatika: |
MV EV |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
MKV: |
1.1, 1.2, 1.3 |
|||
Pozdraví, rozloučí se, představí se a poděkuje, používá čísla, domluví se v obchodě, u lékaře, v restauraci, vypráví krátký jednoduchý příběh podle obrázků. |
PŘ, M |
EV: |
||
Reprodukuje známá slova v poslechu, jednoduché pokyny a adekvátně na ně reaguje, základní fráze týkajících se rodiny, své osoby a okolí, volného času. |
M, HV |
MV: |
||
Reprodukuje obsah krátkých jednoduchých, neodborných textů, najde konkrétní informace v jednoduchých textech. |
Z |
|||
Napíše gramaticky správný krátký text o svém zvířeti, o sobě a své rodině, vyplní formulář (jméno, bydliště, věk, tel. číslo). |
gramatické struktury: data, řadové číslovky, zájmena v předmětu, some/any, that/this/these/those, budoucí čas, stupňování přídavných jmen, have to, příslovce opakování |
ČJ, PŘ |
Předmět Anglický jazyk je vyučován jako první cizí jazyk od třetího ročníku a bude od šestého ročníku doplněn druhým cizím jazykem. Je mu vyčleněna časová dotace tři hodiny týdně ve třetím a čtvrtém ročníku, čtyři hodiny týdně v pátém ročníku a tři hodiny týdně v šestém až devátém ročníku. Konverzaci v anglickém jazyce je vyčleněna časová dotace dvě hodiny v sedmém až devátém ročníku. Konverzaci v anglickém jazyce nabízíme jako volitelný předmět pouze těm, co nemají druhý jazyk. Žáci jsou na hodiny anglického jazyka děleni do výkonnostních skupin v každém ročníku. Rozdělení do skupin probíhá podle celkového prospěchu žáka. V rámci RVP byl anglický jazyk zařazen do programu zvláštní škola s časovou dotací dvě hodiny týdně. Jedenkrát týdně v rámci hodinové dotace, druhou hodinu si rodiče hradí. Předmět je realizován v učebně i na akcích školy mimo budovu jako jsou výměnné pobyty. Žáci mohou vyjet do Německa, Itálie a též do Spojených států amerických, kde se nachází naše partnerská škola ve státě Wisconsin. Žáci jsou ubytováni přímo v rodinách a docházejí i na výuku. Naši školu také navštěvují pedagogové a studenti z dalších zemí (Japonsko).
Anglický jazyk je spjat s průřezovými tématy, která jsou v něm realizována v běžných hodinách, na akcích školy, v projektech:
Cílem předmětu Anglický jazyk je umožnit dětem komunikovat i mimo hranice České republiky, což nabylo na důležitosti se vstupem ČR do EU a s procesem globalizace a sbližováním národů v Evropě i mimo hranice Evropy. Výuka jazyků na naší škole je zaměřena především na osvojení si komunikačních dovedností mluvenou i psanou formou. Nedílnou součástí výuky je samozřejmě gramatika daného jazyka tak, aby žáci komunikovali i formálně správně. Výuka je doplněna poznatky z různých oblastí života národů a států, v nichž se daným jazykem hovoří. Děti se seznamují s historií, kulturou, geografií, hospodářstvím apod. Při výuce dbáme též na správnou výslovnost a přízvuk, které jsou důležité pro správné porozumění a významové pochopení jazyka v kontextu. Žáci mají k dispozici zvukové nahrávky, obrazové materiály, časopisy, počítačové výukové programy. Často je do výuky zařazováno projektové vyučování, kdy žáci zhodnotí vše, co se již naučili, a dle svých schopností a zájmů dosavadní znalosti a dovednosti rozšiřují. Co se týče programu zvláštní škola, výuka probíhá jednotně podle programu, který vytvořila Rada Evropy v roce 2002. Začínáme úrovní A1. Vzhledem k tomu, že na naší škole je velký počet žáků s různě závažnými vývojovými poruchami učení, pracujeme s dětmi převážně ve skupinách, kde mohou optimálně využít svých schopností.
Ve vyučovacím předmětu Anglický jazyk využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům
1.2 rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a využívá je při své práci
1.3 čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu
1.4 vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku
1.5 používá dvojjazyčný slovník
žák:
2.1 sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení; vyplní své základní údaje do formulářů
2.2 reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace
2.3 obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu
žák:
3.1 aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem, poskytne požadovanou informaci
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Přiměřeně obtížným způsobem se domluví v běžných každodenních situacích, vyžádá přiměřeně obtížnou informaci. |
ČJ, VOZ |
MKV: |
1.1, 2.4, 3.1 |
|
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
VOZ |
||||
VOZ |
2.3, 2.4, 3.1 |
|||
písničky, telefonní rozhovor, běžný každodenní rozhovor, vyprávěný příběh |
ČJ |
MKV: |
||
texty s tématy: život dětí ve škole, na diskotéce, při sportu, zálibách, zamyšlení nad životem v budoucnosti |
MKV: |
|||
Psaní (A2) |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
MV: Kritické čtení a vnímání |
2.3, 2.4, 3.1 |
|||
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
VOZ |
||||
PP, Z |
2.1 |
|||
VOZ, ČJ, PP |
2.3 |
|||
HV |
||||
VOZ, Z, ČJ, PP |
||||
VOZ |
1.2 |
|||
ČJ |
||||
VOZ, PP, CH, F, HV, Z |
MKV |
projekt (B1) účast na mezinárodní konferenci studentů evropských zemí ke DNU EVROPY, CARPI, Itálie 2.1 |
Předmět se realizuje ve všech ročnících takto: první až čtvrtý ročník pět hodin týdně, pátý ročník čtyři hodiny týdně. Výuka probíhá v učebnách.
Toto průřezové téma realizuje průběžně:
Postupně seznamuje žáky s kvantitativní stránkou světa v němž žijí. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě. Klade důraz na porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Vychází z individuálních zkušeností žáků a z individuálního procesu učení se. Žáci si osvojují matematické operace, rozpoznávají určité typy změn a závislostí. Určují a znázorňují geometrické útvary a modelují reálné situace. Řeší problémové situace a úlohy z běžného života.
Ve vyučovacím předmětu Matematika využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků
1.2 čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti
1.3 užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose
1.4 provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly
1.5 řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace
žák:
1.6 využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení
1.7 provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel
1.8 zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel
1.9 řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel
žák:
2.1 orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času
2.2 popisuje jednoduché závislosti z praktického života
2.3 doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel
žák:
2.4 vyhledává, sbírá a třídí data
2.5 čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy
žák:
3.1 rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci
3.2 porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky
3.3 rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině
žák:
3.4 narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnici); užívá jednoduché konstrukce
3.5 sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran
3.6 sestrojí rovnoběžky a kolmice
3.7 určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu
3.8 rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru
žák:
4.1 řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Čte a zapisuje čísla do 20, používá čísla k vyjádření počtu a pořadí, porovnává čísla na základě množství nebo pořadí, počítá prvky daného souboru do 20, vytváří soubory s daným počtem prvků do 20, sčítá a odčítá s přechodem přes 10. |
čtení a psaní čísel, číselná řada, číselná osa, římské číslice, vztahy menší, větší, rovno, znaménka, číselná osa, počítání prvků, vytváření konkrétních souborů s daným počtem prvků do 20, sčítání a odčítání, počítání na číselné ose, modelování úloh |
TV |
MKV: Kulturní rozdíly |
1.1 |
Řeší a tvoří úlohy. |
řešení a vytváření slovních úloh |
TV, ČJ |
OSV: Morální rozvoj |
1.5 |
Počítá zpaměti. |
pamětné počítání |
|
1.4 |
|
Orientuje se v čase a v prostoru. |
geometrické pojmy: vpravo, vlevo, pod,… užití skládanek a stavebnic |
VV, PČ, PRV |
2.1 |
|
Rozezná a pojmenuje geometrické útvary: trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh, krychle, kvádr, válec, koule. |
rovinné obrazce, tělesa |
VV |
3.1 |
|
Měří na dílky, doplní posloupnosti čísel, dokreslí geometrické vzory. |
využívání pravidelností, rytmu |
HV, VV |
3.2 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Čte a zapisuje čísla do 100, používá čísla k vyjádření počtu a pořadí, porovnává čísla na základě množství nebo pořadí, počítá prvky daného souboru do 100, vytváří soubory s daným počtem prvků do 100. |
čtení a psaní čísel, číselná řada, číselná osa, římské číslice, vztahy menší, větší, rovno, znaménka, číselná osa, počítání prvků, vytváření konkrétních souborů s daným počtem prvků do 100 |
TV |
MKV: Kulturní rozdíly |
1.1 |
Sčítá a odčítá s přechodem přes 10, řeší a tvoří úlohy. |
sčítání a odčítání, počítání na číselné ose, modelování úloh, řešení a vytváření slovních úloh |
TV, ČJ |
OSV: Morální rozvoj |
1.5 |
Podle grafického znázornění zapíše spoje násobilek, vytvoří či znázorní spoje násobilek, postupuje v číselné řadě po násobcích, počítá zpaměti. |
propedeutika násobení, násobilka 1 – 5, 10, násobilka 1 – 5, 10, pamětné počítání |
TV |
Rozšiřující učivo: násobilka 6 – 9 1.4 |
|
Orientuje se v čase a v prostoru. |
geometrické pojmy: vpravo, vlevo, pod, …, užití skládanek a stavebnic |
VV, PČ, PRV |
2.1 |
|
Rozezná a pojmenuje geometrické útvary: trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh, krychle, kvádr, válec, koule. |
rovinné obrazce, tělesa |
VV |
3.1 |
|
Měří na dílky. |
měření délky |
|
3.2 |
|
Doplní posloupnosti čísel, dokreslí geometrické vzory. |
využívání pravidelností, rytmu |
HV, VV |
2.3 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Čte a zapisuje čísla do 1000, porovnává čísla, rozkládá čísla v desítkové soustavě. |
čtení a psaní čísel, počítání po jedné, po desítkách a po stovkách, číselná osa, číselná řada, rozkládání čísel v desítkové soustavě |
|
MKV: Kulturní rozdíly |
1.2 |
Zobrazí trojciferné číslo na číselné ose. |
číselná osa, číselná řada |
|
1.3 |
|
Vytvoří konkrétní soubor s daným počtem prvků do 1000. |
úlohy s penězi, mm papírem, apod. |
|
1.1 |
|
Zaokrouhluje na sta a na desítky, sčítá a odčítá dvojciferná čísla zpaměti, písemně sčítá a odčítá dvojciferná a trojciferná čísla bez přechodu i s přechodem přes desítku, postupuje v číselné řadě po násobcích, násobí a dělí v oboru malé násobilky, určuje neúplný podíl a zbytek. |
zaokrouhlování čísel, sčítání a odčítání, sčítání a odčítání násobků deseti, písemné sčítání a odčítání, malá násobilka, sudá a lichá čísla, příprava na dělení se zbytkem |
TV |
1.4 |
|
Odhaduje výsledky všech početních operací, kontroluje písemné výpočty, řeší a tvoří úlohy se všemi početními operacemi. |
odhadování výsledků, kontrola opakováním výpočtu, záměnou sčítanců nebo činitelů, obrácením výkonu, slovní úlohy jednoduché a složité |
TV |
OSV: Morální rozvoj |
Řešení slovních úloh s nadbytečnými údaji. 1.5 |
Určí číslo o „n“ menší/větší, „n“ krát menší/větší. |
sčítání, odčítání, násobení, dělení |
|
1.5 |
|
Doplňuje a vytváří tabulky, schémata, posloupnosti čísel. |
tabulky, schémata |
TV |
2.3 |
|
Násobí a dělí zpaměti v oboru do sta mimo násobilku. |
násobení a dělení s rozkladem |
|
OSV: Morální rozvoj |
1.4 |
Popisuje jednoduché závislosti z praktického života. |
závislosti a jejich vlastnosti |
|
2.2 |
|
Orientuje se v čase a prostoru. |
časové jednotky minuta až rok, stavby z krychlí a stavebnic podle zadání, pohledy zpředu, zleva, zprava, shora, čtvercová síť, apod. |
PRV |
Navrhujeme tématické vyučování zaměřené na měření veličin: čas, délka, hmotnost, objem, (M, TV, PRV) 2.1 |
|
Měří délky úseček s přesností na mm, porovnává velikost geometrických útvarů. |
měření, převody jednotek, odhadování, geometrické útvary |
|
3.2 |
|
Určí obvod trojúhelníku, čtverce, obdélníku, vyznačí bod, sestrojí úsečku, narýsuje přímku a kružnici, spočítá vrcholy, stěny a hrany na tělesech. |
obvod, strana, přímka, úsečka, bod, průsečík, poloměr a průměr kružnice, krychle, kvádr, jehlan |
|
Rozšiřující učivo: skládání hlavolamů 3.1 |
|
Rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině. |
osová souměrnost |
|
3.3 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Čte a zapisuje čísla do |
čtení a psaní čísel, počítání po tisících, desetitisících, statisících, číselná osa, číselná řada, porovnávání čísel, řešení jednoduchých nerovnic, rozkládání čísel v desítkové soustavě, zaokrouhlování čísel |
VLA |
MKV: Kulturní rozdíly |
1.8 |
Sčítá a odčítá zpaměti čísla, která mají nejvýše dvě číslice různé od nuly, písemně sčítá a odčítá. |
pamětné sčítání a odčítání, písemné sčítání a odčítání |
|
OSV: Morální rozvoj |
1.7 |
Automaticky používá spoje všech násobilek, pamětně násobí a dělí čísla do 1 000 000 (nejvýše se dvěma různými číslicemi) jednociferným číslem. |
násobilka, pamětné násobení a dělení |
|
1.6 |
|
Násobí a dělí v oboru do 100 mimo násobilku, využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení. |
násobilka, asociativnost a komutativnost |
|
1.6 |
|
Písemně násobí dvojciferným a trojciferným činitelem, písemně dělí jednociferným číslem. |
písemné násobení, písemné dělení |
|
1.7 |
|
Odhaduje výsledky všech početních operací, kontroluje písemné výpočty. |
odhadování výsledků zaokrouhlováním, kontrola opakováním výpočtu, záměnou sčítanců nebo činitelů, obrácením výkonu, posouzení reálnosti výsledku |
|
1.8 |
|
Řeší a tvoří úlohy se všemi početními operacemi v celém oboru přirozených čísel, určí číslo o „n“ menší/větší, „n“ krát menší/větší. |
řešení slovních úloh na porovnávání čísel, na početní výkony, na vztahy o „n“ více/méně, „n“ krát více/méně, na dva až tři početní výkony, magické čtverce, početní operace v daném oboru čísel |
TV |
1.9 |
|
Názorně vyznačí polovinu, třetinu, čtvrtinu, pětinu, desetinu celku, řeší jednoduché slovní úlohy na určení , , , , daného počtu. |
příprava na počítání se zlomky, zlomky |
HV, TV |
||
Čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy, orientuje se v plánu i na mapě. |
závislosti a jejich vlastnosti, tabulky, diagramy, jízdní řády, sloupcové grafy, měřítko mapy |
|
2.5 |
|
Vyznačí bod, sestrojí úsečku, narýsuje přímku, polopřímku, kružnici, kolmici, rovnoběžku. |
přímka, úsečka, bod, průsečík, přímka, polopřímka, poloměr a průměr kružnice, kolmice, rovnoběžky, vzájemná poloha dvou přímek v rovině |
|
3.6 |
|
Graficky sčítá a odčítá úsečky. |
grafické sčítání a odčítání úseček |
|
3.5 |
|
Měří délky úseček s přesností na mm. |
měření, převody jednotek, odhadování |
TV, PČ, PŘ |
3.2 |
|
Určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu. |
obsah obrazce, cm2, m2 |
|
3.7 |
|
Vymodeluje síť kvádru a krychle, spočítá vrcholy, stěny a hrany na tělesech, rozezná a nakreslí různé pohledy na tělesa. |
modelování kvádru, krychle ze sítě, síť kvádru a krychle rozložením krabičky, krychle, kvádr, jehlan, kužel, válec, pohledy na tělesa shora, zpředu, z boku |
PČ, VV |
3.1 |
|
Pozná a nakreslí souměrný útvar, určí osu souměrnosti modelováním, překládáním, apod. |
osově souměrné útvary, osa souměrnosti |
VV |
3.8 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Čte a zapisuje čísla přes milión a zobrazuje je na číselné ose. |
čtení a psaní čísel, počítání po tisících, desetitisících, statisících, číselná osa, seznámení s názvy velkých čísel |
|
MKV: Kulturní rozdíly |
1.3 |
Porovnává čísla a řeší příslušné nerovnice. |
číselná osa, číselná řada, porovnávání čísel, řešení jednoduchých nerovnic |
|
1.9 |
|
Rozkládá a zapisuje čísla v desítkové soustavě. |
zápis čísel v desítkové soustavě |
|
1.1 |
|
Zaokrouhluje čísla s požadovanou přesností. |
zaokrouhlování čísel |
VLA, PŘ |
||
Sčítá a odčítá zpaměti čísla, která mají nejvýše dvě číslice různé od nuly, automaticky používá spoje všech násobilek. |
pamětné sčítání a odčítání, násobilka |
|
1.6 |
|
Pamětně násobí a dělí přirozená čísla v jednoduchých případech, využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení. |
pamětně násobí a dělí, asociativnost a komutativnost |
|
1.6 |
|
Písemně sčítá a odčítá, písemně násobí až čtyřciferným činitelem, písemně dělí jednociferným a dvojciferným dělitelem. |
písemné sčítání a odčítání, písemné násobení, písemné dělení |
|
1.7 |
|
Odhaduje výsledky všech početních operací, kontroluje písemné výpočty. |
odhadování výsledků zaokrouhlováním, kontrola opakováním výpočtu, záměnou sčítanců nebo činitelů, obrácením výkonu, posouzení reálnosti výsledku |
|
OSV: Morální rozvoj |
1.8 |
Řeší a tvoří úlohy se všemi početními operacemi v celém oboru přirozených čísel. |
řešení slovních úloh na porovnávání čísel, na početní výkony, na vztahy o „n“ více/méně, „n“ krát více/méně, na až čtyři početní výkony, magické čtverce |
TV |
OSV: Morální rozvoj |
1.9 |
Názorně vyznačí nebo vymodeluje jakoukoliv část celku, čte
a zapisuje smíšená čísla a převádí je na zlomky, čte a zapisuje
desetinným číslem zlomky se jmenovatelem 10, |
příprava na počítání se zlomky, různé modely pro znázorňování (čtvercová síť, číselná osa,…), smíšená čísla, zlomky, desetinná čárka, desetinná čísla, číselná osa, písemné násobení, sčítání a odčítání desetinných čísel |
TV |
||
Násobí a dělí desetinná čísla 10, |
násobení a dělení desetinných čísel 10, 100, 1000, převody jednotek |
|
||
Čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy. |
tabulky, diagramy, jízdní řády, sloupcové grafy, soustava souřadnic |
TV |
2.5 |
|
Řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky. |
číselné a obrázkové řady, magické čtverce, prostorová představivost |
|
OSV: Morální rozvoj |
4.1 |
Pozná a nakreslí souměrný útvar, určí osu souměrnosti modelováním, překládáním, apod. |
osově souměrné útvary, osa souměrnosti |
VV |
3.8 |
|
Vyhledává, sbírá a třídí data. |
závislosti a jejich vlastnosti |
|
2.4 |
|
Narýsuje obdélník, čtverec, trojúhelník, osu úsečky a sítě kvádru a krychle. |
trojúhelníková nerovnost, druhy trojúhelníků, sítě těles |
|
3.4, 3.6 |
|
Vypočítá obvod a obsah obdélníku a čtverce a povrch kvádru a krychle. |
výpočty a odhady obvodu a obsahu, jednotky délky a obsahu, modelování kvádru, krychle ze sítě, slovní úlohy |
|
3.7 |
|
Rozezná a nakreslí různé pohledy na tělesa. |
krychle, kvádr, jehlan, kužel, válec, pohledy na tělesa |
VV |
3.1 |
Předmět Matematika se vyučuje na druhém stupni v šestém až devátém ročníku .V šestém ročníku je pětihodinová a v sedmém až devátém ročníku čtyřhodinová hodinová týdenní dotace (celkem 17 hodin). Nadaní a talentovaní žáci mohou dále rozvíjet své schopnosti a dovednosti ve volitelném předmětu Seminář z matematiky .Seminář z matematiky je realizován v devátém ročníku v jednohodinové týdenní dotaci.
Výuka Matematiky je organizována zpravidla v budově školy. Žáci využívají prostředků výpočetní techniky (především kalkulátorů, vhodného počítačového softwaru, určitých typů výukových programů).
Ve vyučovacím předmětu Matematika je realizováno průřezové téma:
Vyučovací předmět Matematika je předmět, který je chápan jako odraz reálných vztahů v hmotném světě. V základním vzdělávání je především založen na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Žáci v něm získávají početní dovednosti v oboru přirozených a racionálních čísel, aby si uměli poradit s praktickými úlohami denní potřeby ve všech oblastech, bez problémů rozpoznat příčiny a důsledky, odvodit nové skutečnosti, naučit se rýsovat, pracovat s tabulkami a grafy, vyhledávat informace, ověřovat pravdivost svých tvrzení. Vzdělání v tomto předmětu směřuje k rozvíjení vlastních zkušeností, potřebě počítat, kreslit a hrát si. Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití. Řešení logických úloh, jejichž obtížnost je závislá na míře rozumové vyspělosti žáků, posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní.
Ve vyučovacím předmětu Matematika využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; užívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu
1.2 zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor
1.3 modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel
1.4 užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem)
1.5 řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem; pracuje s měřítky map a plánů
1.6 řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, že procentová část je větší než celek)
1.7 matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných; určí hodnotu výrazu, sčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním
1.8 formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav
1.9 analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel
žák:
2.1 vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data
2.2 porovnává soubory dat
2.3 určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti
2.4 vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem
2.5 matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů
žák:
3.1 zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; využívá potřebnou matematickou symboliku
3.2 charakterizuje a třídí základní rovinné útvary
3.3 určuje velikost úhlu měřením a výpočtem
3.4 odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů
3.5 využívá pojem množina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru a k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh
3.6 načrtne a sestrojí rovinné útvary
3.7 užívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků
3.8 načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti, určí osově a středově souměrný útvar
3.9 určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti
3.10 odhaduje a vypočítá objem a povrch těles
3.11 načrtne a sestrojí sítě základních těles
3.12 načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině
3.13 analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu
žák:
4.1 užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací
4.2 řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Sestrojí obraz kvádru a krychle ve volném rovnoběžném promítání, vypočítá jejich objem a povrch, sestrojí jejich síť a řeší úlohy z praxe na výpočty jejich objemů a povrchů. |
krychle a kvádr |
F |
3.9, 3.10, 3.11, 3.12 |
|
Provádí zaokrouhlování desetinných čísel na daný řád, početní operace s desetinnými čísly a řeší slovní úlohy z praxe s využitím desetinných čísel. |
desetinná čísla |
1.1, 1.2, 1.4, 1.9 |
||
Modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel. |
dělitelnost přirozených čísel |
1.3 |
||
Dokáže narýsovat úhel dané velikosti a určit velikost úhlu měřením a výpočtem. |
úhel a jeho velikost |
3.3 |
||
Načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru v osové souměrnosti, určí osově souměrný útvar. |
osová souměrnost |
3.8 |
||
Načrtne a sestrojí
trojúhelníky, dokáže je třídit a popsat. |
trojúhelník |
3.1, 3.5, 3.6 |
||
Provádí početní
operace se zlomky a s jejich využitím řeší úlohy z praxe. |
zlomky |
1.1, 1.4, 1.9 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Konkretizuje užití záporných čísel v praxi. Dovede zapsat a znázornit na číselné ose čísla kladná i záporná. Porovná dvě celá i desetinná čísla, určí a ukáže na číselné ose číslo opačné k danému číslu. Určí absolutní hodnotu čísel pomocí číselné osy. Sčítá, odčítá, násobí a dělí dvě celá čísla. Sčítá, odčítá, násobí a dělí dvě desetinná čísla. |
celá čísla |
|
1.1 |
|
Určí shodné útvary, užívá věty o shodnosti útvarů sss, sus, usu. Zopakuje si konstrukci trojúhelníků zadaných sss, sus, usu. |
shodnost |
|
3.6, 3.7 |
|
Zopakuje si konstrukci obrazu v osové souměrnosti. Pomocí průsvitného papíru i měřením ověří vlastnosti shodných geometrických obrazců. Rozezná jednoduché souměrné útvary v rovině. Sestrojí obraz ve středové souměrnosti. Určí střed souměrnosti ve středově souměrných rovinných útvarech. |
středová souměrnost |
|
3.8 |
|
Porovná dvě veličiny poměrem. Daný poměr zjednoduší krácením. Zvětší (zmenší) danou hodnotu v daném poměru. Rozdělí celek na dvě (tři) části v daném poměru. Řeší slovní úlohy z praxe s využitím poměru. Využívá dané měřítko při čtení map, při zhotovování jednoduchých plánů. |
poměr |
Z |
1.5 |
|
Určí, zda daná závislost je nebo není přímá (nepřímá) úměrnost a své tvrzení zdůvodní. Zapíše tabulku přímé (nepřímé) úměrnosti. Zakreslí graf přímé (nepřímé) úměrnosti – zakreslí bod o daných souřadnicích v pravoúhlé soustavě souřadnic. Přečte souřadnice bodu vyznačeného v pravoúhlé soustavě souřadnic. Řeší slovní úlohy s využitím vztahů přímé a nepřímé úměrnosti. Řeší slovní úlohy pomocí trojčlenky. |
CH |
1.5 |
||
Určí, kolik procent je daná část z celku. Určí, jak velkou část celku tvoří daný počet procent. Určí celek z dané části a příslušného počtu procent. Své poznatky využívá k řešení slovních úloh s procenty. Řeší jednoduché příklady na výpočet úroků. |
procenta, úroky |
|
1.2, 1.4, 1.6 |
|
Podle vlastností rozliší jednotlivé druhy rovnoběžníků. Sestrojí rovnoběžník, zapíše postup konstrukce. Vypočítá obvod a obsah rovnoběžníku a trojúhelníku. Sestrojí lichoběžník, zapíše postup konstrukce. Pomocí vzorce vypočítá obvod a obsah lichoběžníku. Řeší slovní úlohy z praxe vedoucí k výpočtu obvodu a obsahu rovnoběžníku, lichoběžníku trojúhelníku. |
|
3.4, 3.5, 3.6 |
||
Sestrojí obraz hranolů ve volném rovnoběžném promítání, vypočítá jejich objem a povrch, sestrojí jejich síť a řeší úlohy z praxe na výpočty jejich objemů a povrchů. |
hranoly |
F |
3.9, 3.10, 3.11, 3.12 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Užívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu, používá Pythagorovu větu v praxi a při řešení slovních úloh. |
mocniny, Pythagorova věta |
1.1, 2.5, 3.12 |
||
Určí hodnotu výrazu a matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných. |
výraz |
1.7 |
||
Provádí početní operace s mnohočleny, rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním. |
mnohočleny |
1.7 |
||
Formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic. |
lineární rovnice |
F |
1.8 |
|
Vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data, porovnává soubory dat a vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem. |
základy statistiky |
2.1, 2.2, 2.4 |
||
Určuje vzájemnou polohu přímky a kružnice, dvou kružnic, sestrojí tečnu ke kružnici, vypočítá obsah a obvod kruhu, délku kružnice a užívá Thaletovu větu v praxi. |
kruh, kružnice |
2.5, 3.3 |
||
Načrtne a sestrojí síť válce, vypočítá jeho povrch a objem a řeší slovní úlohy vedoucí k výpočtům objemu a povrchu válce. |
válec |
3.9, 3.10, 3.12 |
||
3.4, 3.5 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Určí podmínky, za kterých má lomený výraz smysl. Zkrátí a rozšíří lomené výrazy. Provede početní operace (+, -, ., :) s lomenými výrazy. Přehledně, stručně zapíše řešení úlohy. Upraví složený lomený výraz a dále ho zjednoduší. |
lomené algebraické výrazy |
1.7, 1.9 |
||
Vyřeší za pomoci ekvivalentních úprav rovnice se zlomky a závorkami, s neznámou ve jmenovateli. Provede zkoušku řešení. Matematicky správně a účelně zapíše postup řešení. Vyřeší slovní úlohy z praxe (provede rozbor slovní úlohy, vyřeší úlohu, provede zkoušku správnosti svého řešení). Vyřeší vhodnou metodou soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými. |
rovnice a soustavy dvou rovnic o dvou
neznámých |
1.8, 1.9 |
||
Rozezná funkční vztah od jiných vztahů. Vysvětlí pojem lineární funkce. Vyjádří danou lineární funkci tabulkou, rovnicí, grafem. Sestrojí graf lineární funkce s důrazem na přesnost rýsování. Graficky vyřeší soustavu dvou lineárních rovnic o dvou neznámých. Použije funkci při řešení úloh z praxe. Vysvětlí pojem nepřímá úměrnost. Sestrojí graf nepřímé úměrnosti s důrazem na přesnost rýsování. |
funkce |
2.1, 2.2, 2.3, 2.4 |
||
Vysvětlí pojmy: podobnost rovinných útvarů, podobnost trojúhelníků a matematicky je vyjádří. Rozpozná podobné rovinné útvary, správně podobnost zapíše pomocí matematické symboliky. Určí poměr podobnosti. Na základě poměru podobnosti určí velikosti dalších útvarů. Použije poměru podobnosti při práci s plány a mapami. Sestrojí podobný útvar danému. |
podobnost a její užití v praxi |
Z |
2.1, 3.4, 3.6, 3.12 |
|
Vysvětlí pojmy: jehlan, kužel, koule. Uvede základní vlastnosti jehlanu, kužele a koule, načrtne tato tělesa. Vypočítá povrch a objem jehlanu, kužele a koule s užitím vzorce (k základním početním operacím využije kalkulátor, vyhledá potřebné informace pro práci v tabulkách, literatuře).Vyřeší slovní úlohy a reálné příklady z praxe. |
objem a povrch těles |
3.9, 3.10, 3.11, 3.12, 3.13 |
||
Pomocí procent vypočítá slevu, daň, vypočítá výši úroku. Definuje základní termíny pro úročení: úrok, sazba, úroková doba, úrokovací období. Uvede metody výpočtu úroků. Vypočítá podle vzorců konečnou výši uložené částky, při dané úrokové sazbě, dané době úročení a po odečtení daně. |
finanční matematika |
2.1, 2.2, 2.5 |
Předmět Informatika je realizován jednu hodinu týdně v pátém
ročníku, v počítačové učebně prvního stupně.
V tomto předmětu jsou zastoupeny tato průřezová témata:
Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje žákům získat elementární dovednosti pro ovládání výpočetní techniky, schopnost získávat informace na Internetu, třídit je a využívat, naučit se pomocí výpočetní techniky psát, kreslit, komunikovat. Získané dovednosti jsou elementárním základem pro další sebevzdělávání a prohlubování znalostí v oblasti INF. Žáci se učí využívat počítač jako pracovní nástroj i v rámci propojení s ostatními předměty školního vzdělávacího programu.
Ve vyučovacím předmětu informatika využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 využívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie
1.2 respektuje pravidla bezpečné práce s hardware i software a postupuje poučeně v případě jejich závady
1.3 chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím
žák:
2.1 při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty
2.2 vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích
2.3 komunikuje pomocí internetu či jiných běžných komunikačních zařízení
žák:
3.1 pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vyjmenuje části PC a zná základní přídavná zařízení k PC, zná jejich základní funkci a využití. Zná základní počítačové pojmy a odliší je (hardware a software). |
AJ |
|||
Pracuje v operačním systému (dále jen OS) Windows a jeho základním příslušenstvím, pracuje s okny, složkami, soubory, zvládá základní aplikace ze sady Windows a aktivně je využívá. |
pracovní prostředí OS, plocha obrazovky – struktura a popis nejdůležitějších částí (panely, ikony, tlačítka, lišty, okna – jejich základní struktura a rozdělení, práce s okny), práce se soubory, složkami – ukládání, kopírování (schránka), odstraňování, změna názvu, organizace dat v počítači, vytváření vlastních složek |
1.1 |
||
Vytvoří textový dokument, jednoduchými formami ho upravuje a stylizuje dbá na gramatickou správnost psaného souboru, pracuje s Klipartem, vkládá obrázek do textového souboru, pracuje v grafickém editoru, vytvoří jednoduchý obrázek, ovládá základy a zásady při tisku. |
příslušenství OS Windows: |
ČJ, M, AJ, VV, VLA |
OSV: Kreativita MV: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, Interpretace
vztahu mediálních sdělení |
1.1, 3.1 |
Ovládá základní práci v síti Internet a s www adresami, aktivně vyhledává informace, třídí je, posuzuje jejich závažnost, formuluje požadavek při vyhledávání na internetu, řídí se pravidly základů komunikace v rámci internetu, aktivně využívá e-mail, vytvořené dokumenty přikládá jako přílohy. |
VLA, AJ |
OSV: Mezilidské vztahy, Rozvoj schopností poznávání MV: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, Fungování a vliv médií ve společnosti, Vnímání autora mediálních sdělení VGS: Objevujeme Evropu a svět, Evropa a svět nás zajímá MKV: Multikulturalita |
2.1, 2.2 |
|
Respektuje pravidla bezpečného a správného zacházení s hardware i software, závadu řeší podle daných pravidel. |
1.2, 2.3 |
|||
Zná zásady ochrany dat a informací a pravidla bezpečného internetu. |
OSV: |
1.3 |
Předmět Informatika se vyučuje na druhém stupni v šestém až devátém ročníku. Tomuto předmětu je vyčleněna časová dotace dvě hodiny v každém ročníku. Předmět je realizován v učebně a na akcích školy.
Informatika je těsně spjata s průřezovými tématy, která jsou realizována v běžných hodinách i v projektech:
Hlavním posláním výuky informatiky na základní škole je seznámení se základy práce na počítači. Žáci se naučí základy obsluhy počítače i jeho údržby, naučí se pracovat s textovým editorem, tabulkovým kalkulátorem, prezentačním manažerem, grafickými editory (včetně úpravy fotografií), naučí se využívat služeb internetu, tvořit webové stránky a publikovat je na internetu. Své znalosti si žáci budou ověřovat v praxi pomocí interdisciplinárních projektů, neboť informatika je průřezový předmět, který v sobě zahrnuje témata ze všech ostatních výukových předmětů. Osnovy jsou dostatečně flexibilní, aby se do nich práce s počítačovými technologiemi mohla zařadit.
Ve vyučovacím předmětu Informatika využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost a vzájemnou návaznost
žák:
2.1 ovládá práci s textovými a grafickými editory i tabulkovými editory a využívá vhodných aplikací
2.2 uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem
2.3 pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví
2.4 používá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji
2.5 zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Orientuje se u pracovní stanice. Popíše základní periferie počítače. |
základy obsluhy počítače, spouštění a vypínání, přihlašování do počítačové sítě, hardware – druhy PC podle tvaru a použití, základní části PC, historie PC |
|
||
Orientuje se při používání klávesnice a myši. |
části klávesnice, druhy klávesnic, druhy myší, použití tlačítek myši a kolečka |
|
||
Bezpečně používá výukové programy v rámci školní sítě. |
programy firmy Terasoft aj. |
všechny předměty |
||
Ovládá a využívá základní příslušenství operačního systému. Orientuje se ve složce Dokumenty. Vytvoří si složku v Dokumentech. Uloží si vytvořený soubor a najde uložený soubor v Dokumentech. Vytvoří jednoduchý obrázek a text pomocí programů z Příslušenství OS. Přenáší údaje z jednoho programu Příslušenství do druhého. S užitím speciálního textového editoru napíše a upraví jednoduchý text. |
uživatelské programy – vytvořit, upravit, vytisknout obrázek či text, příslušenství OS, zápis a mazání znaků, pohyb po textu, označování textu, formátování textu. |
VV, ČJ, AJ, M, F |
||
Dokáže uvést negativní vlivy práce s PC na zdraví a ví, jak je omezit, řídí se správnými zásadami při práci na PC. |
práce s PC a naše zdraví – vliv práce na tělesné zdraví |
|
||
Používá základní činnosti v textovém editoru. |
textový editor Word – text, úprava textu, obrázek, textové pole, WordArt apod. |
všechny předměty |
2.1 |
|
Používá základní činnosti v tabulkovém kalkulátoru. |
tabulkový kalkulátor Excel – jednoduchá tabulka, sloupcový graf |
M, F |
2.1 |
|
Otevře stránku, jejíž adresu zná. Vyhledá stránku jako zdroj informace. Odpovědně přistupuje k nevhodným obsahům na stránkách. Využívá služby základních portálů. Zřídí si vlastní e-mailovou schránku. |
služby Internetu – využití www stránek, základy práce s prohlížečem, základy elektronické pošty, internet jako zdroj informací |
všechny předměty |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Popíše základní součásti PC a jejich vztahy a vlastnosti. Vysvětlí funkci dalších periférií, dokáže je připojit. |
hardware – funkce jednotlivých částí PC |
|
||
Rozlišuje soubory, adresáře, chápe jejich strukturovanost. Uvede základní příklady typů programů a odpovídající formáty souborů. Bezpečně užívá základní ovládání používaného operačního systému. |
operační systémy – základní pojmy, přehled programů podle užití PC, pojmy operačního systému – obrazovka, spouštění a ukončení programu, okno programu |
|
||
Využívá podobnosti ovládání programů pro OS a některé klávesové zkratky. Poradí si v základních případech selhání OS. |
operační systémy – vlastnosti programů určených pro OS |
|
||
Chápe rizika různých závislostí na PC. Zhodnotí klady a zápory počítačových her. Je informován o negativních jevech Internetu. |
práce s PC a naše zdraví – psychologická a sociální rizika práce s PC, počítačové hry a pojmy z oblasti her |
|
||
Rozlišuje grafiku bitmapovou a vektorovou, jejich vznik, vlastnosti a možnosti zpracování. Zobrazí si náhledy a vlastnosti obrázků v prohlížeči. |
počítačová grafika – druhy obrázků a grafických programů |
VV |
2.1 |
|
Zpracovává informace získané z různých zdrojů v textovém editoru. Upravuje vlastnosti textu, stránky, dokumentu. Zařazuje vhodně do textu další objekty – obrázky, tabulky, grafy apod. Uplatňuje základní estetická a typografická pravidla. Vytvoří různé typy dokumentů. |
práce s textem – textový editor, písmo, kopírování a přesun textu pomocí Schránky, stránka, zobrazení stránky, odstavec a jeho vlastnosti, struktura dokumentu, objekty v textu, pravidla pro estetickou úpravu textu |
všechny předměty |
2.1, 2.2 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Orientuje se v základních parametrech PC. |
hardware – orientovat se v základních parametrech PC |
|
||
Porovná základní vlastnosti operačních systémů. Provádí základní operace se soubory a složkami. |
operační systémy – stručná historie, Průzkumník, souborový manažer |
|
2.2 |
|
Dbá na pořádek a logickou strukturu ve svých složkách. Dokáže chránit svůj počítač před viry. Dodržuje pravidla preventivní ochrany před viry. |
ochrana dat – zabezpečení PC a dat před zneužitím cizí osobou, před poruchou PC, chybou obsluhy, před počítačovými viry, antivirové programy, péče o PC, pořádek v PC jako základ efektivní práce. |
|
||
Vysvětlí princip počítačové sítě a fungování Internetu. Zhodnotí různé možnosti připojení k Internetu. |
počítačové sítě – Internet a jeho fungování, možnosti připojení |
|
2.4 |
|
Vyhledá potřebné informace s užitím www vyhledávačů. |
počítačové sítě – služby Internetu |
všechny předměty |
1.1 |
|
Vytvoří a upraví vektorové objekty v grafickém editoru. Zpracuje dokument v grafickém editoru. Získá bitmapový obrázek skenováním, fotografováním. Zkombinuje v dokumentu bitmapové a vektorové objekty. |
počítačová grafika – vektorové obrázky, skenování, tvorba dokumentů, tvorba www stránek |
VV |
2.1 |
|
Prezentuje svou osobu, třídu, školu, město v programu pro tvorbu prezentací. |
vytváření a publikování prezentací – základy práce se snímky, vlastnosti prezentací, vkládání objektů, zásady pro zpracování počítačové prezentace |
všechny předměty |
2.5 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Seznámí se s dalšími zařízeními a jejich využitím v informatice – fotoaparát, kamera, CD-RW, DVD, projektor. |
hardware – orientace v současném technickém vybavení PC, skenery a digitální fotografie, digitální a analogová zařízení |
|
2.5 |
|
Dokáže vybrat vhodný program pro řešení úkolu. Samostatně instaluje a odinstaluje legální software. Rozlišuje druhy verzí programů. |
software – přehled programů |
|
2.3 |
|
Uvědomuje si problémy spojené s autorskými právy, zásadami etiky, výhody registrování programů. |
paragrafy a počítače – vznik programu a náklady spojené s jeho tvorbou, autorská práva, licence, multilicence, výhody registrovaného uživatele, výhody a kontrola užívání legálního softwaru ochrana před nelegálním kopírováním, základy počítačové etiky |
|
2.3 |
|
Jmenuje výhody a nevýhody lokálních sítí. |
počítačové sítě – lokální sítě |
|
1.1 |
|
Vytvoří a upraví tabulky s využitím součtů, průměrů, řazení v tabulkovém editoru. Statistické tabulky doplní o grafickou prezentaci dat. |
tabulky a grafy – tabulka, buňka, relativní a absolutní odkaz, formát buňky, grafy, seznamy |
M, F |
2.1, 2.5 |
|
Vytvoří www stránky pro danou tematiku s využitím pokročilejších technik. |
HTML – struktura stránky, úpravy textu, odkazy, obrázky, tabulky, seznamy, rámy, styly |
|
2.5 |
Přírodopis je na druhém stupni vyučován ve dvouhodinové týdenní dotaci ve všech ročnících. Předmět je realizován v učebně biologie, v terénu i při akcích mimo školu.
Přírodopis je těsně spjat s průřezovými tématy, která jsou v něm realizována v běžných hodinách, při akcích školy, na školách v přírodě i v projektech:
Tato průřezová témata realizujeme průběžně:
Přírodopis žákům umožňuje poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikaci v praktickém životě, rozvíjení dovedností objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Učí žáky rozlišovat příčiny přírodních dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je, popř. ovlivňovat, a to hlavně s řešením praktických problémů. V tomto předmětu jsou využívány k poznávání přírody exkurze, praktická cvičení ve škole (laboratorní práce) i v terénu.
Ve vyučovacím předmětu Přírodopis využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí
1.2 začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě)
1.3 rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost
žák:
2.1 rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi
2.2 odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností
2.3 projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům
žák:
3.1 využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti
3.2 pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije
3.3 uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích
žák:
4.1 pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích
4.2 roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě
4.3 provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů
žák:
5.1 uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví
5.2 dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných
5.3 chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě
5.4 uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu
5.5 reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Zná název obce, ve které žije, adresu, prostředí školy. |
EV: |
1.1 |
||
Rozlišuje příbuzenské vztahy v rodině, rozlišuje různá povolání. |
MKV: Kulturní rozdíly VDO: |
2.1 |
||
Časově se orientuje. |
3.1 |
|||
Pozoruje roční období. |
EV: |
4.1 |
||
Poznává přírodniny a živočichy v okolí školy, provádí jednoduché pokusy s přírodninami. |
4.2 |
|||
Zvládá základní hygienické návyky, pojmenuje základní části lidského těla. |
OSV: |
5.1 |
||
Chová se podle základních pravidel silničního provozu, reaguje adekvátně na pokyny dospělých. |
5.4 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Popíše cestu do školy, orientuje se v okolí školy, vyjmenuje důležité budovy v obci. |
1.1 |
|||
Orientuje se v širších rodinných vztazích, chápe význam a potřebu různých povolání, dodržuje základní pravidla společenského chování. |
2.1, 2.2 |
|||
Porovnává přítomnost a minulost. |
3.3 |
|||
Popisuje viditelné změny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích a porovnává je, uvede příklady výskytu rostlin a živočichů v okolí obce. |
4.1, 4.2 |
|||
Dodržuje zásady bezpečného chování, aby neohrožoval zdraví své i jiných. |
5.2 |
|||
Uplatňuje základní pravidla silničního provozu. |
5.4 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, určí základní světové strany, pozoruje změny v okolí školy, rozliší přírodní a umělé prvky v krajině. |
EV: |
1.1, 1.3 |
||
Projevuje toleranci k odlišnostem spolužáků, rozeznává a netoleruje negativní projevy chování, rozlišuje kladné a záporné povahové vlastnosti. |
mezilidské vztahy, komunikace, diskuse, řešení konfliktů, vzájemná pomoc a tolerance |
ČJ, VV |
VDO: |
2.3 |
Pojmenuje rodáky, historické památky, významné události regionu, interpretuje báje a pověsti, objevuje dávnou minulost. |
EV: |
3.2, 3.3 |
||
Provádí pokusy u známých látek, určuje společné a rozdílné vlastnosti látek, změří základní veličiny. |
M |
EV: |
4.3 |
|
Rozeznává skupiny zvířat a rostlin, popisuje význam rostlin a živočichů pro člověka. |
význam rostlin a živočichů pro člověka, péče, skupiny rostlin a živočichů |
|
4.2 |
|
Požádá a přivolá pomoc, využívá znalosti o lidském těle v péči o zdraví, využívá zdravotně preventivní návyky. |
OSV: |
5.1, 5.5 |
Přírodověda je realizována ve čtvrtém až pátém ročníku ve třídě nebo v přírodě s využitím skupinové práce. Časová dotace je ve čtvrtém i pátém ročníku dvě hodiny.
V předmětu přírodověda jsou realizována tato průřezová témata:
Tato průběhová témata realizujeme průběžně:
Přírodověda je zaměřena na získávání vědomostí a dovedností a schopností, které jim umožní aktivně poznávat přírodu a prostředí ve kterém člověk žije a pracuje. Učí se poznávat základní jevy a vztahy v přírodě, souvislosti mezi organizmy a prostředím i mezi člověkem a ostatní biosférou. Vede k používání získaných vědomostí k vlastní praktické činnosti. Vytváří odpovědný vztah k přírodě a životnímu prostředí.
Ve vyučovací oblasti Člověk a jeho svět využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují vytváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu
1.2 určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě
1.3 rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí
1.4 vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického
1.5 zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích
1.6 rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam
žák:
2.1 vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě)
2.2 rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky
2.3 rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy
2.4 orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích
2.5 poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města)
žák:
3.1 pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy
3.2 využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek
3.3 rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik
3.4 srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik
3.5 objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů
žák:
4.1 objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka
4.2 vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období
4.3 zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí
4.4 porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy
4.5 zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat
4.6 založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu
žák:
5.1 využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života
5.2 rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození
5.3 účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob
5.4 uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události
5.5 předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek
5.6 uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou
5.7 ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc
5.8 uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Žák rozlišuje základní společenstva v okolí obce, orientuje se v přírodě, pozoruje přírodu v každém ročním období, popisuje a třídí organismy, orientuje se v atlasech, encyklopediích. |
EV: |
|||
Změří základní fyzikální veličiny, srovnává základní charakteristiky živé i neživé přírody. |
M |
EV: |
||
Vysvětlí důvody pohybu Země, význam Slunce pro život na Zemi. |
||||
Popíše projevy života, vliv střídání ročních období na živé organismy, jednoduše vysvětlí, co znamená rovnováha v přírodě. |
EV: |
|||
Uplatňuje základní hygienické a preventivní postupy přispívající k ochraně zdraví. |
||||
Přispívá k ochraně životního prostředí. |
||||
Odmítá návykové látky. |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Porovnává, třídí organismy do skupin, využívá klíče a atlasy. Zhodnotí konkrétní činnosti člověka v přírodě. |
EV: |
|||
Využívá znalostí lidského těla, vysvětlí základní funkce orgánů, rozlišuje etapy lidského života. |
EV: |
|||
Ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc. |
VV, PČ |
OSV: |
||
Účelně organizuje práci, zábavu, odpočinek, účelně se chová v modelových situacích. |
OSV: |
|||
Uvede důsledky pohybu Země kolem své osy. |
EV: |
|||
Orientuje se v prostoru a čase, využívá technické vymoženosti. |
Vlastivěda je realizována ve čtvrtém a pátém ročníku ve třídě nebo v terénu (okolí školy, muzea, výstavy, exkurze) s využitím skupinové práce. Časová dotace je ve čtvrtém ročníku dvě hodiny a v pátém ročníku taktéž dvě hodiny.
V předmětu vlastivěda jsou realizována i tato průřezová témata:
Tato průřezová témata realizujeme průběžně:
Vlastivěda seznamuje s důležitými historickými událostmi, významnými osobnostmi regionálních i národních dějin, formuje vědomí příslušnosti k vlastnímu národu. Informuje o způsobu života lidí v sousedních zemích Evropy. Rozvíjí schopnost pozorovat, analyzovat, srovnávat, pojmenovávat jevy a děje a vyprávět o nich. Učí používat získané vědomosti v praktických činnostech.
Ve vyučovací oblasti Člověk a jeho svět využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují vytváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu
1.2 určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě
1.3 rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí
1.4 vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického
1.5 zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích
1.6 rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam
žák:
2.1 vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě)
2.2 rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky
2.3 rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy
2.4 orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích
2.5 poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města)
žák:
3.1 pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy
3.2 využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek
3.3 rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik
3.4 srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik
3.5 objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů
žák:
4.1 objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka
4.2 vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období
4.3 zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí
4.4 porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy
4.5 zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat
4.6 založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu
žák:
5.1 využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života
5.2 rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození
5.3 účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob
5.4 uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události
5.5 předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek
5.6 uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou
5.7 ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc
5.8 uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Pracuje s pojmy domov, region, škola, stát, demokracie. |
EV: |
|||
Vyhledává ve vlastivědné mapě, orientuje se v plánu okolí, najde dané místo, orientuje se na politické mapě Evropy. |
Česká republika, území, vodstvo, podnebí, místo v němž žijeme, oblasti ČR, města, obce |
VV |
||
Hodnotí a srovnává postavení a jednání lidí ve společnosti, používá pojmy vztahující se k hospodářskému, kulturnímu a politickému životu. |
soužití národů a národností |
OSV: Mezilidské vztahy VDO: |
||
Srovnává a hodnotí práci a život našich předků, hodnotí a srovnává postavení lidí ve společnosti v minulosti a současnosti, pojmenuje některé osobnosti z našich dějin, orientuje se v reáliích minulosti a současnosti, srovnává a hodnotí změny ve společenském životě. |
EV: |
|||
Všímá si dění v nejbližším společnosti a přírodním prostředí, posoudí některé konkrétní činnosti v přírodě a jejich dopady na životní prostředí. |
EV: |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Pracuje s časovými údaji, zná významné osobnosti jednotlivých období. |
EV: |
|||
Umí vysvětlit význam vědy a techniky. |
EV: |
|||
Srovnává a hodnotí způsob života v hlavních dějinných obdobích, objasní vznik ČSR, posoudí život v období nacistické okupace, umí charakterizovat poválečné období, období totality a demokracie. |
T.G. Masaryk, první sv. válka, druhá sv. válka, ČSR 1945 – 1948, obnovení demokracie, vlast, vlastenectví, národnostní menšiny |
VDO: |
||
Zdůvodní význam chráněných částí přírody a památek, zná pohoří a vodstvo ČR. |
EV: |
|||
Určí polohu Evropy na mapě světa, umí vyhledat světadíly a oceány. |
||||
Vyhledá státy a jejich hlavní města, zná stručnou historii sousedních států a charakteristické rysy jednotlivých kultur. |
Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko |
Dějepis se vyučuje na druhém stupni v šestém až devátém ročníku. Tomuto předmětu je vyčleněna dvouhodinová časová dotace ve všech ročnících druhého stupně. Předmět je realizován v učebně i při akcích mimo budovu školy.
Dějepis je těsně spjat s průřezovými tématy, která jsou v něm realizována ve vyučovacích hodinách, při akcích školy, na školách v přírodě a v projektech:
Tato průřezová témata realizujeme průběžně:
Hlavním posláním výuky dějepisu na základní škole je seznámení se s životem lidí v minulosti, kultivace historického vědomí jedince, uchování historické paměti, podstatné je rozvíjení občanství mladého člověka. Obsah předmětu je koncipován tak, aby vynikly důležité skutky a jevy, které zásadně ovlivnily vývoj společnosti a odrazily se v naší současnosti. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není uzavřená minulost. Historické problémy jsou konkretizovány na regionálních dějinách.
Ve vyučovacím předmětu Dějepis využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků
1.2 uvede příklady zdrojů informací o minulosti; pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromažďovány
1.3 orientuje se na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu
žák:
2.1 charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu
2.2 objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost
2.3 uvede příklady archeologických kultur na našem území
žák:
3.1 rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací
3.2 uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví
3.3 demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem
3.4 porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie
žák:
4.1 popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států
4.2 porovná základní rysy západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti
4.3 objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech
4.4 vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám
4.5 ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury
žák:
5.1 vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky žádající reformu církve včetně reakce církve na tyto požadavky
5.2 vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život
5.3 popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky
5.4 objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboženských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie
5.5 objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky
5.6 na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus
5.7 rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich představitele a příklady významných kulturních památek
žák:
6.1 vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti
6.2 objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé
6.3 porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů
6.4 charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede požadavky formulované ve vybraných evropských revolucích
6.5 na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy
6.6 vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla; charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií
žák:
7.1 na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledky
7.2 rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů
7.3 charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonomických a politických souvislostech a důsledky jejich existence pro svět; rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu
7.4 na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv
7.5 zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí
žák:
8.1 vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání obou bloků
8.2 vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce
8.3 posoudí postavení rozvojových zemí
8.4 prokáže základní orientaci v problémech současného světa
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Uvede příklad potřebnosti, důležitosti dějepisných znalostí, ale i příklad, jak se lidé často z dějin nepoučí. |
člověk v dějinách, význam zkoumání dějin |
|
VGS: Evropa a svět nás zajímá, Jsme Evropané |
|
Uvede zdroje historických pramenů. |
historické prameny |
|
|
|
Orientuje se na časové ose: rozliší pojmy rok, století, tisíciletí, počítání před naším letopočtem a našeho letopočtu. |
historický čas a prostor |
|
|
|
Charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu. |
lidé v pravěku |
|
|
|
Objasní význam zemědělství a pracování kovů. |
lidé v pravěku |
|
|
|
Uvede příklad archeologických kultur na našem území, v jednotlivých obdobích. |
lidé v pravěku |
Z |
|
|
Vysvětlí rychlejší vývoj nejstarších starověkých civilizací na základě přírodních podmínek. |
první státy – oblast Mezopotámie, Egypta, Indie a Číny |
Z |
|
|
Uvede významné památky staroorientálních států. |
první státy – oblast Mezopotámie, Egypta, Indie a Číny |
|
|
|
Vypráví o jednotlivých etapách řeckých a římských dějin, zamyslí se nad přínosem antické kultury. |
antika – Řecko a Řím |
ČJ: Řecké báje a divadlo |
|
|
Pokusí se porovnat formy vlády v jednotlivých státech. |
antika – Řecko a Řím |
|
|
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Objasní změnu evropské situace po příchodu nových etnik. |
zrod středověké Evropy: stěhování národů, Hunové |
|
VGS: Evropa a svět nás zajímá, Jsme Evropané |
|
Porovná základní rysy západoevropské, byzantsko‑slovanské a islámské kulturní oblasti, pokusí se vymezit úlohu víry v životě středověkého člověka. |
utváření států, islám, křesťanství, Karel IV. |
|
|
|
Objasní situaci Velkomoravské říše, vývoj českého státu, snaží se pochopit evropské souvislosti. |
Velká Morava, český stát |
|
|
|
Charakterizuje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury. |
přemyslovský stát, Lucemburkové, románské a gotické umění |
ČJ |
MV: Fungování a vliv médií ve společnosti, Produktivní činnosti |
|
Objasní nepořádky v církvi, pokusí se vysvětlit Husovy reformní myšlenky, shromáždí poznatky o válkách s křižáky, o husitském vojenství. |
husitství |
|
|
|
Demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky. |
objevné plavby |
|
|
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vysvětlí antický ideál člověka a jeho znovuobjevení, potřebu reformy církve. |
renesance, reformace |
ČJ, VV, HV |
|
|
Popíše okolnosti nástupu Habsburků na český trůn v evropských souvislostech, vysvětlí podstatu jejich sporu se stavy. |
Habsburkové na českém trůně, vznik habsburské monarchie |
|
VGS: Evropa a svět nás zajímá, Jsme Evropané |
|
Vysvětlí příčiny a důsledky třicetileté války. |
třicetiletá válka |
|
VGS: Objevujeme Evropu a svět |
|
Na základě porovnání feudálního a kapitalistického systému porovná vývoj ve vybraných zemích. |
svět ve 2. polovině 17.a v 18. století, rozvoj vědy a techniky |
F, CH |
|
|
Porovná kulturní slohy renesance a baroko. |
renesance, baroko |
|
|
|
Vysvětlí změny, které charakterizují vznik moderní společnosti v Evropě a u nás, pokusí se vysvětlit souvislosti. |
francouzská revoluce, napoleonské války, industrializace |
|
|
|
Porovná utváření novodobého českého národa v souvislosti s evropskými a světovými událostmi a charakterizuje požadavky sociálních skupin v revoluci. |
revoluce 19. století, sociální otázka |
VOZ |
|
|
Charakterizuje jednotlivé politické proudy. |
konzervatizmus, liberalismus, demokratismus,socialismus, ústava |
VOZ |
|
|
Vymezí rozdílné tempo modernizace v Evropě a ve světě, soupeření mezi velmocemi a význam kolonií. |
svět ve 2. polovině 19. století, kolonialismus |
F |
|
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vysvětlí na příkladech důsledky zneužití techniky ve válce. |
první světová válka a její důsledky |
ČJ |
VGS: Evropa a svět nás zajímá, Jsme Evropané |
|
Zamyslí se nad výhodami a nevýhodami demokratických systémů. |
situace ve světě, vznik ČSR |
|
VDO: Principy demokracie jako formy vlády a rozhodování |
|
Vyvodí odlišnosti demokracie a totality, uvede shody a rozdíly dvou podob totality – komunismu a fašismu. |
svět ve |
|
|
|
Vysvětlí na příkladech nepřijatelnost rasismu a antisemitismu. |
druhá světová válka, holocaust |
ČJ |
|
|
Charakterizuje příčiny a důsledky střetu dvou bloků – komunistického a kapitalistického. |
studená válka, ČSR ve 2. polovině 20. století |
|
|
|
Doloží na příkladech důvody euroatlantické spolupráce. |
věda a technika, sport a zábava |
|
|
|
Popíše situaci v rozvojových zemích. |
rozpad koloniálního systému |
|
|
|
Zhodnotí problémy současného světa. |
problémy současnosti |
|
|
Předmět Výchova k občanství a ke zdraví vznikl sloučením vzdělávacích oborů Výchova k občanství a Výchova ke zdraví. Je mu vyčleněna časová dotace jedné hodiny týdně v šestém ročníku a dvou hodin týdně v sedmém, osmém a devátém ročníku. Předmět je realizován v učebně i na akcích školy mimo budovu.
Tato průřezová témata realizujeme průběžně:
Tento vzdělávací předmět se zaměřuje na vytváření orientace žáků v sociální realitě a jejich začleňování do společenských vztahů. Vede žáky k sebepoznávání i poznávání osobnosti druhých lidí, jejich jednání v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky se vztahy v rodině i širších společenstvích, s hospodářským životem, činností institucí a orgánů, s možnostmi zapojení se do občanského života. Vede žáky k respektu a uplatňování mravních principů a pravidel soužití, k přebírání zodpovědnosti za své názory, chování, jednání i jejich důsledky. Motivuje žáky k vlastní účasti na demokratické společnosti. Výchova přináší základní poznání o významu duševního i tělesného zdraví i k dovednostem při poskytování první pomoci. Žáci rozvíjejí své dovednosti v odmítání škodlivých látek, předcházení úrazům, ve zvládání chování při mimořádných situacích. Rozšiřují své poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků v souvislosti se sociálním, psychickým a fyzickým zdravím. Navazuje na poznání a dovednosti získané na prvním stupni v oblasti Člověk a jeho svět.
Ve vyučovacím předmětu VOZ využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 objasní účel důležitých symbolů našeho státu a způsoby jejich používání
1.2 rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu
1.3 zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje
1.4 zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které ho zajímají
1.5 kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí
1.6 zhodnotí a na příkladech doloží význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své možnosti, jak může v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a v situacích ohrožení
1.7 uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem
1.8 objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám
1.9 rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti
1.10 posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci
žák:
2.1 objasní, jak může realističtější poznání a hodnocení vlastní osobnosti a potenciálu pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu života
2.2 posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek
2.3 rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání
2.4 popíše, jak lze usměrňovat a kultivovat charakterové a volní vlastnosti, rozvíjet osobní přednosti, překonávat osobní nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru
žák:
3.1 rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, uvede jejich příklady
3.2 objasní potřebu dodržování zásad ochrany duševního vlastnictví a jejich znalost uplatňuje ve svém jednání
3.3 dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi
3.4 vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí
3.5 rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směruje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané
3.6 rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti
3.7 na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu
žák:
4.1 rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky
4.2 rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu
4.3 objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro každodenní život občanů
4.4 vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů
4.5 přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod
4.6 objasní význam právní úpravy důležitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manželství
4.7 provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy – osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem věci
4.8 dodržuje právní ustanovení, která se na něj vztahují a uvědomuje si rizika jejich porušování
4.9 rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů
4.10 rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady
žák:
5.1 popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování
5.2 uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimž má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy
5.3 uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady a zápory
5.4 uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i možné důsledky pro život lidstva
5.5 objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni – v obci, regionu
5.6 uvede příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke způsobům jeho potírání
žák:
6.1 respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery; pozitivní komunikací a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě)
6.2 vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu (vrstevnická komunita, rodinné prostředí) z hlediska prospěšnosti zdraví
6.3 vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím; vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví
6.4 posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví
6.5 usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví
6.6 vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbližším okolí
6.7 dává do souvislostí složení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých možností uplatňuje zdravé stravovací návyky
6.8 uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běžnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami; svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc
6.9 projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce
6.10 samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím
6.11 optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví
6.12 v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a životními cíli mladých lidí přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální chování
6.13 dává do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek a životní perspektivu mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni; v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhým
6.14 vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností možný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi
6.15 projevuje odpovědné chování v situacích ohrožení zdraví, osobního bezpečí, při mimořádných událostech; v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové
vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Je schopen spolupracovat s lidmi při řešení konkrétních úkolů. |
naše škola, práva a povinnosti žáků, žákovská samospráva, pravidla a normy soužití ve třídě, mezilidské vztahy a komunikace, kooperace, bezpečné prostředí ve škole |
ČJ |
OSV: Mezilidské vztahy |
|
Respektuje pravidla soužití. |
pravidla ve třídě |
|
OSV: Mezilidské vztahy |
|
Objasní souvislost mezi dovoláváním se vlastních práv a plněním vlastních povinností. |
naše obec, pravidla silničního provozu |
|
VDO: Formy účasti občanů na politickém životě EV: Vztah člověka k prostředí, Ekosystém |
|
Uvede státní symboly a způsoby jejich používání. |
státní symboly |
HV, D |
|
|
Uvede příklady rozmanitostí kulturních projevů, hodnot a tradic vlastního národa. |
kultura, tradice, památná místa, významné osobnosti, kulturní instituce |
Z, ČJ |
|
|
Je veden k respektu k jiným národům a etnikům, k jejich kulturním odlišnostem. |
kulturní rozdíly, rovnost, rasizmus |
Z, ČJ, VV |
MKV: Kulturní rozdíly, Etnický původ |
|
Vysvětlí úlohu rodiny ve svém životě i společnosti a význam udržování zdravých společenských vztahů. |
rodina, zásady lidského soužití, morálka a mravnost, svoboda a závislost, dělba práce, pravidla chování |
|
|
|
Užívá pozitivní komunikaci. |
mezilidské vztahy a komunikace |
ČJ |
|
|
S ohledem na osobní charakterové vlastnosti pěstuje zdravou sebedůvěru. |
podobnost a odlišnost lidí, osobní vlastnosti, projevy chování |
ČJ |
|
|
Využívá kooperace ke zlepšení vztahů ve skupině. |
kooperace v různých situacích, její pravidla |
|
OSV: Seberegulace a sebeorganizace |
6.2 |
Projevuje odpovědné chování v situacích ohrožení zdraví, osobní bezpečí. |
požár, povodeň |
CH, B, F, Z |
|
|
Zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které ho zajímají. |
kulturní tisk, zdroje informací a kulturních akcí |
ČJ |
|
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové
vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje. |
morálka, svoboda, pravidla chování |
|
|
|
Na příkladech popíše vliv médií, propagandy a reklamy na veřejné mínění. |
morálka a mravnost, svoboda, média |
ČJ, D |
MV: Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality, Vnímání autora mediálního sdělení, Fungování a vliv médií ve společnosti |
|
Je schopen přizpůsobit své chování a jednání, vnímá projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí. |
charakter, vlastnosti, dovednosti, schopnosti, předpoklady |
|
|
|
Uvede příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke způsobům jeho potírání. |
terorismus |
|
|
|
Vysvětlí role členů komunity. |
pravidla soužití v prostředí třídy |
|
|
|
Uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na duševní zdraví lidí v komunitě. |
dovednosti pro řešení problémů v mezilidských vztazích |
|
|
|
Vysvětlí změny v období dospívání. |
dětství, puberta, dospívání, sebekontrola, sebepoznání |
PP |
OSV: Sebepoznání a sebepojetí, Seberegulace a sebeorganizace |
|
Vhodně reaguje v kontaktu se sociálně patologickými jevy. |
šikana, sexuální zneužívání dětí, zdravotní a sociální rizika, zneužívání návykových látek, patologické hráčství, doping ve sportu |
|
|
|
Projevuje odpovědné chování v situacích ohrožení zdraví, osobního bezpečí, při mimořádných událostech. |
topografie, první pomoc, zemětřesení |
Z, F, CH, PP, VOZ |
|
|
Vysvětlí rozdíl mezi vlastenectvím a nacionalismem, doloží na příkladech. |
vlast, vlastenectví, nacionalismus |
|
|
|
Zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti. |
problémy lidské nesnášenlivosti |
|
MKV: Lidské vztahy, Princip sociálního smíru a solidarity VGS: Objevujeme Evropu a svět |
|
Uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích. |
osobní a neosobní vztahy, konflikty v mezilidských vztazích |
|
|
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové
vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Objasní fungování EU, popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život. |
EU |
Z |
VGS: Jsme Evropané |
|
Uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady a zápory. |
globalizace |
|
|
|
Má přehled o globálních problémech současnosti, popíše jejich příčiny a důsledky pro život lidstva, navrhuje řešení globálních problémů. |
globální a lokální problémy, způsoby jejich řešení |
Z, PP, F |
EV: Vztah člověka k prostředí |
|
Je otevřen sebepoznávacím a psychohygienickým technikám, které mohou pozitivně ovlivnit jeho sebepojetí, rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu života. |
vnímání, prožívání, poznávání a posuzování skutečnosti, sebe i druhých, sebehodnocení, stereotypy a posuzování druhých, osobní hodnoty |
|
OSV: Sebepoznání a sebepojetí, Seberegulace a sebeorganizace |
|
Odhadne situaci a zvolí způsob pomoci lidem v případě nouze a ohrožení. |
první pomoc |
PČ, INF, VV, ČJ |
|
|
Rozlišuje nejčastější formy a typy států. |
typy a formy států, znaky států |
D, Z |
|
|
Je obeznámen s principem fungování státní moci. |
státní občanství ČR, Ústava ČR, složky státní moci |
|
VDO: Principy demokracie jako formy vlády a rozhodování |
|
Objasní zřízení demokratického právního státu a jeho výhody. |
státní správa a samospráva, principy demokracie |
|
|
|
Vyloží smysl voleb a dopad jejich výsledků na život občanů. |
volby do zastupitelstev |
|
|
|
Posoudí význam ochrany lidských práv a svobod. |
lidská práva |
|
|
|
Vysvětlí na příkladech vztah mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím. |
zdraví tělesné, duševní a sociální |
|
|
|
Usiluje o aktivní podporu svého zdraví. |
zdraví a jeho formy |
|
|
|
Vytváří si svůj názor na hodnotu zdraví. |
pojetí člověka ve zdraví a nemoci, základní lidské potřeby |
PP |
EV: Vztah člověka k prostředí |
|
Uplatňuje zdravé stravovací návyky. |
zásady zdravého stravování, poruchy příjmu potravy, režim dne |
PP |
|
|
Pečuje o své zdraví a chová se zodpovědně při styku s chorobami. |
přenosné i nepřenosné choroby, úrazy |
PP |
|
|
Projevuje odpovědné chování v situacích ohrožení zdraví, osobního bezpečí, při mimořádných událostech. |
první pomoc |
PP |
|
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové
vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví. |
formy vlastnictví, hmotné a duševní vlastnictví |
|
|
|
Popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým svěřeným majetkem. |
funkce a podoby peněz, rozpočet rodiny, daně |
M |
|
|
Vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí. |
formy placení, hospodaření s penězi |
|
|
|
Popíše úlohu a význam hlavních mezinárodních organizací a společenství. |
mezinárodní společenství |
D |
|
|
Orientuje se v základních pojmech státního hospodářství a sociálního systému. |
dávky, příspěvky, daně |
|
|
|
Rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti. |
nabídka, poptávka |
|
|
|
Na příkladech doloží podstatu fungování trhu. |
trh |
|
|
|
Uvede příklady vztahů, které v ČR podléhají právní úpravě. |
vlastnictví, pracovní poměr, manželství |
|
VDO: Občan, občanská společnost a stát |
|
Uvede příklady smluv upravujících občansko-právní vztahy. |
koupě, pronájem |
|
|
|
Je obeznámen s riziky souvisejícími s porušováním právních ustanovení. |
protiprávní jednání, trestní postižitelnost, porušování předpisů v silničním provozu |
|
|
|
Vysvětlí pojem právní ochrana. |
právní ochrana |
|
|
|
Rozpozná protiprávní jednání, uvede příklady přestupků a trestných činů. |
přestupek, trestný čin |
|
|
|
Projevuje odpovědný vztah k sobě samému, vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu. |
životní styl |
|
|
|
Předchází stresovým situacím. |
tělesná a duševní hygiena, psychohygiena, zvládání stresu |
TV |
OSV: Psychohygiena |
|
Chová se kultivovaně k druhému pohlaví. |
sexuální dospívání, vztahy s opačným pohlavím |
|
|
|
Přijímá odpovědnost za bezpečný sexuální chování. |
těhotenství, rodičovství, pohlavní choroby |
PP |
|
|
Uplatňuje své dovednosti proti manipulaci a agresi vrstevníků, médií a sekt. |
reklama, sekty,komunikace s vrstevníky i neznámými lidmi |
|
|
|
Projevuje odpovědné chování v situacích ohrožení zdraví, osobního bezpečí, při mimořádných situacích. |
chemický a radiační poplach, zasažení elektrickým proudem |
F, CH, PP, Z |
|
|
Zná možnosti, jak dosáhnout vlastního i společného cíle. |
životní cíle a plány, motivace, vůle |
|
|
|
Hledá způsoby překonávání osobních nedostatků a vlivů moderní společnosti. |
sebezměna, adaptace na životní změny |
|
|
Fyzika je povinným vyučovacím předmětem pro žáky druhého stupně ZŠ v šestém až devátém ročníku. Vyučuje se v dvě hodinové týdenní dotaci. Vyučovací předmět Fyzika je zpravidla vyučován v odborné učebně fyziky a v kmenových třídách. Výuka fyziky ve vhodných případech probíhá i v jiných prostorách školy a mimo budovu školy.
Ve vyučovacím předmětu fyzika je jsou realizována tyto průřezová témata:
Předmět svým charakterem (a vzdělávacím obsahem) velmi často přesahuje do dalších předmětů (CH, PP, Z, PČ, VOZ aj.).
Vyučovací předmět Fyzika je jedním z vyučovacích předmětů ŠvP (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis), který žákovi umožňuje poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Předmět rozvíjí dovedností žáků objektivně a spolehlivě pozorovat, měřit, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Osvojením si základních fyzikálních pojmů, veličin a zákonitostí vede žáky k porozumění fyzikálních jevů a procesů, vyskytujících se v přírodě, běžném životě i v technické či technologické praxi. Předmět Fyzika seznamuje žáky s možnostmi a perspektivami moderních technologií, učí žáky rozlišovat příčiny fyzikálních dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je, popř. ovlivňovat, a to hlavně v souvislosti s řešením praktických problémů.
Ve vyučovacím předmětu Fyzika využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa
1.2 uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí
1.3 předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty
1.4 využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů
žák:
2.1 rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu
2.2 využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles
2.3 změří velikost působící síly
2.4 určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici
2.5 využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích
2.6 aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů
žák:
3.1 využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů
3.2 předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní
žák:
4.1 určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa
4.2 využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem
4.3 využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh
4.4 určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem
4.5 zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí
žák:
5.1 rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku
5.2 posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí
žák:
5.1 sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu
5.2 rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí
5.3 rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností
5.4 využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů
5.5 využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní
5.6 zapojí správně polovodičovou diodu
5.7 využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh
5.8 rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami
žák:
7.1 objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet
7.2 odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Uvede hlavní jednotku délky, její díly a násobky. Změří danou délku délkovým měřidlem a zapíše výsledek (s určením odchylky měření). Vyjádří výsledek měření veličiny číselnou hodnotou a jednotkou. Určí aritmetický průměr z naměřených hodnot dané veličiny. Vyjádří délku při dané jednotce jinou jednotkou délky. |
měření délky pevného tělesa |
|
||
Uvede hlavní jednotku objemu, její díly a násobky. Změří objem (kapalného, pevného tělesa) při použití odměrného válce a zapíše výsledek (s určením odchylky měření). Vyjádří výsledek měření veličiny číselnou hodnotou a jednotkou. Určí aritmetický průměr z naměřených hodnot dané veličiny. Vyjádří objem při dané jednotce jinou jednotkou objemu. |
měření objemu tělesa, jednotky objemu |
|
||
Uvede hlavní jednotku hmotnosti její díly a násobky. Zváží dané těleso na digitálních vahách a hmotnost zapíše (s určením odchylky měření). Vyjádří výsledek vážení číselnou hodnotou a jednotkou. Určí aritmetický průměr z naměřených hodnot dané veličiny. Vyjádří hmotnost při dané jednotce jinou jednotku hmotnosti. |
měření hmotnosti tělesa |
|
||
Uvede jednotku hustoty a vyjádří hustotu při dané jednotce jinou jednotkou hustoty. Experimentálně určí hustotu látky ze změřené hmotnosti a objemu (k výpočtu použije vztah: ρ=m/V). Vyhledává hustotu v tabulkách. K výpočtům používá vztah: ρ=m/V (a jeho úpravy). |
hustota |
|
||
Uvede hlavní jednotku času, její díly a násobky. Změří čas a zapíše výsledek (s určením odchylky měření). Vyjádří výsledek měření veličiny číselnou hodnotou a jednotkou. Určí aritmetický průměr z naměřených hodnot dané veličiny. Vyjádří čas při dané jednotce jinou jednotkou času. |
měření času |
|
||
Posoudí, zda se objem tělesa při dané změně teploty zvětší či zmenší. Posoudí, zda se délka kovové tyče při dané změně teploty zvětší či zmenší. Popíše princip teploměru, uvede některé typy teploměrů. Uvede jednotky teploty. Změří teplotu i rozdíl teplot teploměrem a zapíše výsledek. Objasní pojem: termograf. |
měření teploty tělesa |
|
||
Doloží
na příkladech, že působení dvou těles je vždy vzájemné. Posoudí v konkrétní
situaci, která dvě tělesa na sebe působí. Rozliší, zda působením síly došlo
ke změně tvaru či pohybu tělesa. Charakterizuje gravitační sílu, jako
působení gravitačního pole, které je kolem každého tělesa. Objasní pojem
gravitační pole Země, určí směr gravitační síly. Porovná velikost gravitační
síly působící na dvě různá tělesa, na těleso v různé vzdálenosti od Země. Uvede
přibližnou charakteristiku hlavní jednotky: Newton (síla, kterou země
přitahuje těleso o hmotnosti přibližně |
látky a tělesa, síly |
|
||
Popíše složení atomu. Uvede, čím se liší atomy různých prvků. Uvede druh elektrického náboje protonu, elektronu a neutronu. Určí (na základě znalosti počtu elektronů a protonů), zda jde o kladný, záporný iont nebo o neutrální atom. Určí (na základě znalostí druhu náboje), zda se dvě tělesa budou přitahovat, odpuzovat, či zda na sebe nebudou elektricky působit. Objasní pojem: elektrování těles. Ověří existenci elektrického pole a charakterizuje elektrickou sílu jako působení elektrického pole na těleso. Popíše elektrické pole pomocí siločar. |
elektrické vlastnosti látek |
|
||
Stanoví rozdíl mezi magnety přírodními a umělými. Popíše póly magnetu a stanoví, jaké póly magnetu se vzájemně přitahují a jaké se odpuzují. Vysvětlí pojem magnetické pole a určí, jak se projevuje. Objasní pojem: magnetizace látky. Rozlišuje magneticky tvrdou, měkkou ocel. Vysvětlí pojem: indukční čáry. Stanoví umístění severního a jižního magnetického pólu Země. Objasní princip kompasu. |
magnetické vlastnosti látek |
|
|
|
Podle schématu sestaví elektrický obvod. Rozlišuje mezi pojmy: uzavřený a otevřený elektrický obvod. Obecně charakterizuje elektrický proud. Stanoví, jaký proud bude procházet obvodem při vyšším napětí. Uvede hlavní jednotku elektrického proudu. Uvede hlavní jednotku napětí, některé její díly a násobky. Uvede zdroj napětí. Rozliší izolant a vodič. Vymezí rozdíl mezi rozvětveným a nerozvětveným elektrickým obvodem a popíše velikost proudu. |
elektrický proud v kovech |
|
6.1, 6.3 |
|
Uvede, že při průchodu elektrického proudu se vodič zahřívá a určí, zda se zahřívá více nebo méně při průchodu většího proudu. Uvede příklady tepelných spotřebičů. Vysvětlí pojem zkrat, objasní princip pojistky, uvede schematickou značku pojistky. Prokáže znalost zásad správného použití elektrického spotřebiče. |
tepelné elektrické spotřebiče |
|
||
Uvede, že kolem elektrického vodiče je magnetické pole. Popíše cívku, schéma cívky. Znázorní průběh magnetického pole v okolí cívky indukčními čarami, označí severní a jižní pól cívky. Popíše princip galvanometru, uvede schematickou značku galvanometru. Určí, jaké bude magnetické pole při větším proudu. Uvede příklady využití elektromagnetu v praxi. Objasní princip elektrického zvonku. |
magnetické pole elektrického proudu |
|
||
Objasní vedení elektrického proudu ve vodném roztoku a v plynu. Uvede příklady elektrického proudu ve vzduchu a vysvětlí jejich vznik. Rozlišuje pojmy: blesk, hrom. |
proud v kapalinách a plynech |
|
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Objasní klid a pohyb tělesa jako stálost jeho polohy vzhledem k jinému tělesu. Na konkrétním příkladu pozná, zda je těleso v klidu či v pohybu vzhledem k jinému tělesu. Objasní pojem: trajektorie; vysvětlí rozdíl mezi trajektorií a dráhou. Uvede, jak značíme dráhu a v jakých jednotkách ji udáváme. Podle tvaru trajektorie rozezná, zda jde o pohyb přímočarý či křivočarý. Popíše pohyb posuvný a otáčivý. Rozezná (na základě znalosti dráhy a času), zda se jedná o pohyb rovnoměrný či nerovnoměrný. Změří uraženou dráhu tělesa a zapíše výsledek. Používá s porozuměním vztah: v=s/t při výpočtu rychlosti pohybu tělesa. Experimentálně určí rychlost rovnoměrného pohybu a průměrnou rychlost nerovnoměrného pohybu. Vyjádří rychlost při dané jednotce jinou jednotkou rychlosti. Vyjádří grafem závislost dráhy na čase při rovnoměrném pohybu a vyčte z něj hodnoty času a rychlosti. |
pohyb tělesa |
M, TV |
|
2.1, 2.2 |
Znázorní orientovanou úsečkou sílu o známé velikosti, směru, působišti, používá vztah mezi gravitační silou a hmotností: Fg=m.g. Pracuje s veličinou g a její jednotkou N/kg. Určí pomocí olovnice svislý směr, změří danou sílu siloměrem a zapíše výsledek. Uvede přibližnou charakteristiku hlavní jednotky Newton. |
síla a její měření |
Z |
|
2.3 |
Určí graficky i výpočtem výslednici dvou sil stejného, opačného směru. Vysvětlí, kdy dochází k rovnováze sil a určí jakou velikost má v tomto případě výslednice, určí graficky výslednici dvou sil různého směru. Charakterizuje těžiště tělesa jako působiště gravitační síly působící na těleso. Experimentálně určí polohu těžiště. Při řešení praktických úloh využívá poznatek, že poloha těžiště závisí na rozložení látky v tělese. Stanoví rozdíl mezi tíhou a gravitační silou tělesa. |
skládání a rozkládání sil |
M |
|
2.4 |
Objasní podstatu prvního pohybového zákona. Objasní podstatu druhého pohybového zákona. Objasní podstatu třetího pohybového zákona. Použije znalosti pohybových zákonů při objasňování běžných situací. |
Newtonovy zákony |
|
|
2.5 |
Určí rameno síly, je-li dáno působiště síly a osa otáčení. Používá vztah pro moment síly: M=F.r, používá jednotku Nm. |
otáčivé účinky síly |
|
|
2.6 |
Charakterizuje tlakovou sílu, používá vztah pro výpočet tlaku p=F/S. Na praktických příkladech uvede, jak lze zvětšit (zmenšit) tlak. Uvede hlavní jednotku tlaku její dílky a násobky. Při výpočtech používá vztah pro výpočet síly: F=S.p. |
deformační účinky síly |
|
|
2.4 |
Používá a využívá poznatek, že třecí síla je přímo úměrná tlakové síle, souvisí s materiálem a drsností stykových ploch. Měří velikost třecí síly a zapíše jednotky. Na konkrétních příkladech objasní, jak můžeme třecí sílu zvětšit (zmenšit). |
tření |
|
|
2.4 |
Objasní podstatu Pascalova zákona. Charakterizuje hydrostatický tlak. Objasní využití Pascalova zákona v hydraulickém zařízení a popíše účinky gravitační síly na kapalinu. Objasní vznik vztlakové síly při ponoření tělesa do kapaliny. Objasní podstatu Archimédova zákona, vyvodí (z porovnání vztlakové a gravitační síly), zda se těleso potopí, bude vznášet, bude plovat. Charakterizuje atmosférický tlak. Určí (porovnáním tlaku v uzavřené nádobě a tlaku atmosférického), zda bude v nádobě přetlak či podtlak. Objasní princip rtuťového tlakoměru, aneroidu. Uvede, jak se mění atmosférický tlak s nadmořskou výškou, určí tzv. normální tlak. Objasní pojem: vztlaková síla v atmosféře; uvede příklady praktického využití vztlakové síly. Uvede, k čemu se používá manometr, popíše, jak tento přístroj funguje. |
mechanické vlastnosti kapalin, mechanické vlastnosti plynů |
Z, TV |
EV: Vztah člověka k prostředí |
3.1, 3.2 |
Charakterizuje zdroj světla jako těleso, jež samo vysílá světlo. Rozliší zdroj světla od tělesa, které světlo odráží. Charakterizuje bodový a plošný zdroj světla. Na konkrétních příkladech rozliší různá optická prostředí (průhledné, průsvitné, neprůhledné). Objasní a načrtne vznik rozbíhavého a rovnoběžného svazku paprsků pomocí clony. Objasní vznik stínů za tělesem. Objasní vznik zatmění Slunce a Měsíce. Uvede vlastnosti rychlosti světla. |
přímočaré šíření světla |
Z |
|
6.7 |
Vysvětlí zákon odrazu světla (odražený a dopadající paprsek leží v jedné rovině a úhel odrazu se rovná úhlu dopadu), aplikuje tento zákon při objasňování principu zobrazení předmětu rovinným zrcadlem. Rozpozná duté a kulové zrcadlo, objasní pojmy: ohnisko, ohnisková vzdálenost (dutého a kulového zrcadla). Popíše, jak se chovají paprsky význačného směru na kulovém zrcadle a aplikuje tuto znalost při objasnění principu zobrazení předmětu kulovým zrcadlem. |
odraz světla na rozhraní dvou prostředí |
|
|
6.7 |
Určí (ze znalostí úhlu dopadu a úhlu lomu paprsku na rozhraní dvou prostředí nebo ze znalosti rychlosti světla v těchto prostředích), zda nastává lom od kolmice či ke kolmici. Charakterizuje pojem mezní úhel, uvede, co nastane při jeho překročení. Rozpozná spojku a rozptylku, objasní pojmy: ohnisko, ohnisková vzdálenost (spojky a rozptylky). Popíše, jak se chovají paprsky význačného směru na tenké spojce a rozptylce a aplikuje tuto znalost při objasnění principu zobrazení tenkou čočkou. Objasní princip zobrazení lupou a oční čočkou. Objasní krátkozrakost a dalekozrakost oka a podstatu jejich korekce. Objasní lom světla na optickém hranolu a rozklad bílého světla optickým hranolem. |
lom světla na rozhraní dvou optických prostředí |
PP |
|
6.8 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Uvede podmínky konání práce. Uvede hlavní jednotku práce (Joule) a výkonu (Watt), uvede některé jejich díly a násobky. Vyjádří práci, resp. výkon při dané jednotce jinou jednotkou, při řešení problémů a úloh používá vztahy: W=F/S, P=W/t. Objasní souvislost mezi konáním práce a pohybovou, resp. polohovou energii tělesa. Při řešení problémů a úloh užívá vztah pro výpočet polohové gravitační energie tělesa: Ep=m.g.h, při řešení problémů a úloh užívá vztah pro výpočet pohybové energie tělesa: Ek=1/2.m.v2. V konkrétních příkladech na pohyb tělesa v gravitačním poli Země určí, kdy dojde k poklesu (vzrůstu) polohové (pohybové) energie, tělesa vyjádří rovnováhu na páce, kladce pomocí momentu sil. Objasní funkci páky, kladky v praxi, objasní princip vážení na rovnoramenných vahách. Porovná kladku (pevnou, volnou) a kladkostroj, objasní princip nakloněné roviny. |
práce, energie |
|||
Charakterizuje vnitřní energii tělesa jako celkovou polohovou a pohybovou energii jeho částic. V konkrétních problémových úlohách určí, jak se mění vnitřní energie tělesa při konání práce a při tepelné výměně. Rozpozná v přírodě i v praktickém životě některé formy tepelné výměny (vedením, tepelným zářením). |
vnitřní energie |
|||
Určí množství přijatého či odevzdaného tepla tělesem (při stálém skupenství) ze znalosti hmotnosti a změny teploty tělesa a měrné tepelné kapacity. Vyhledá v tabulkách měrné tepelné kapacity vybraných látek. Rozpozná základní skupenské přeměny (tání, tuhnutí, zkapalnění, vypařování, sublimace, desublimace, var) ve svém okolí i v přírodě. Určí skupenské teplo tání tělesa. Vymezí hlavní faktory, na nichž závisí rychlost vypařování kapaliny a teplota varu kapaliny a využívá tyto poznatky k řešení problémů a úloh. Vymezí podmínky, za nichž nastává zkapalnění vodní páry ve vzduchu a využívá tyto poznatky k řešení problémů a úloh. Uvede vlastnosti, kterými se voda liší od ostatních kapalin. |
teplo, změna skupenství |
|||
Uvede příklady periodických dějů z praxe a přírody a správně k nim určí periodu. Vysvětlí pojmy: frekvence, perioda; uvede, na čem tyto veličiny závisí u kmitavého pohybu tělesa na pružině. Popíše, z čeho se skládá matematické kyvadlo a na čem závisí jeho perioda (frekvence). Rozliší tón a hluk. V konkrétních úlohách aplikuje poznatek, že výška tónu je tím větší, čím větší je jeho kmitočet. Uvede některé možnosti zmenšování škodlivých vlivů nadměrně hlasitého zvuku na člověka. Uvede zdroje zvuku ve svém okolí, odůvodní, proč je přítomnost látkového prostředí, nezbytnou podmínkou pro šíření zvuku. Objasní odraz zvuku, jako odraz zvukového rozruchu od překážky a vysvětlí vznik ozvěny. V konkrétních problémových úlohách využije poznatek, že rychlost zvuku závisí na prostředí, v němž se zvuk šíří. |
zvukové jevy |
|||
Uvede hlavní jednotku elektrického náboje, některé její díly. Objasní podstatu Coulombova zákona. Rozhodne (na základě znalostí druhu náboje), zda se budou dvě tělesa elektricky přitahovat či odpuzovat. Rozhodne (ze znalosti počtu protonů a elektronů v částici), kdy se jedná o kladný, záporný iont a kdy o elektroneutrální atom. Rozliší pokusem vodič a izolant. Objasní podstatu elektrostatické indukce. Popíše elektrické pole pomocí siločar. Uvede hlavní jednotku napětí, některé její díly a násobky. |
elektrostatický náboj |
|||
Změří stejnosměrné napětí elektrického obvodu. Ověří pokusem podmínky průchodu elektrického proudu obvodem. Stanoví nezbytné podmínky vzniku elektrického proudu v obvodu. Charakterizuje vedení elektrického proudu v kovech (jako usměrněný pohyb volných elektronů), v kapalinách (jako usměrněný pohyb volných iontů), v plynech (jako usměrněný pohyb volných iontů a elektronů) a v polovodičích (jako usměrněný pohyb volných elektronů a děr). Uvede hlavní jednotku elektrického proudu, některé její díly a násobky. Změří elektrický proud ampérmetrem, zapíše číselnou hodnotu a jednotku. Zapojí správně polovodičovou diodu v závěrném či propustném směru a ověří její usměrňovací účinek. Uvede příklady zdrojů elektrického napětí, určí směr elektrického proudu v elektrické obvodu. |
vedení elektrického proudu |
|||
Objasní Ohmův zákon. Uvede hlavní jednotku elektrického odporu, některé její násobky. Při řešení konkrétních úloh použije vztah: R=U/I. Při řešení konkrétních problémových úloh použije poznatek, že odpor vodiče se zvětšuje se zvětšující se délkou a teplotou vodiče, zmenšuje se zvětšujícím se obsahem jeho průřezu a souvisí s druhem materiálu vodiče. Porovná celkový odpor při paralelním, sériovém zapojení odporů. Objasní princip rezistoru s plynule proměnným odporem. Vysvětlí funkci pojistky v elektrickém obvodu. Při řešení konkrétních úloh použije vztahy pro elektrickou práci a výkon: P=U.I, W=U.I.t. Ověří tepelné účinky elektrického proudu. |
zákony elektrického proudu v obvodech |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Ověří, zda je v okolí cívky magnetické pole a znázorní grafický průběh indukčních čar. Určí, jak se mění magnetické pole prochází-li obvodem větší proud. Vysvětlí princip feromagnetického ampérmetru a voltmetru. Uvede konkrétní příklad z praxe o využití otáčivého účinku stejnorodého magnetického pole na cívku s elektrickým proudem (např. stejnosměrný elektromotor apod.). Objasní pojmy: elektromagnetická indukce, indukovaný proud, indukované napětí. |
elektromagnetické jevy |
|||
Popíše princip vzniku střídavého proudu (napětí). Charakterizuje střídavé napětí pomocí periody a kmitočtu. Rozliší stejnosměrný proud od střídavého na základě jejich časového průběhu. Určí periodu střídavého proudu (napětí) z jeho kmitočtu a naopak. Objasní činnost transformátoru. Používá s porozuměním transformační vztah. Uvede příklady použití transformátoru v praxi. |
střídavý proud |
|||
Rozpozná v jednoduchých případech vzájemnou přeměnu jedné formy energie na jinou a využívá těchto znalostí při objasňování procesů v přírodě a v praktickém životě. Objasní pojmy: jaderná síla, jaderná energie. Určí, co udává protonové číslo, nukleonové číslo. Uvede příklady přirozených radionuklidů a umělých radionuklidů. Vysvětlí pojem řetězová reakce.Vysvětlí princip jaderného reaktoru. |
energie a její přeměny |
|||
Vymezí sluneční soustavu jako soustavu tvořenou Sluncem a jeho planetami. Objasní (kvalitativně) střídání dne a noci otáčením Země kolem své osy a střídání ročních období obíháním Země kolem Slunce. Charakterizuje sluneční soustavu (jako soustavu vesmírných těles tvořenou Sluncem, jeho planetami, měsíci planet, planetkami a kometami, ve které planety a planetky obíhají kolem Slunce pod vlivem jeho gravitačního pole a měsíce planet obíhají kolem planet pod vlivem jejich gravitačních polí). Objasní (kvalitativně) vznik měsíčních fází. Uvede základní rozdíly mezi hvězdou a planetou. |
vesmír |
Vyučující předmět Chemie je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda, která zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Vyučuje se dvě hodiny týdně v osmém a devátém ročníku. Předmět je realizován v učebně chemie, která je vybavena a uzpůsobena tak, že ji lze používat zároveň jako laboratoř. Část předmětu je realizována i na akcích mimo budovu školy.
V rámci předmětu Chemie jsou realizována průřezová témata:
Chemie poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Tento vyučovací předmět vede žáky k získávání a upevňování dovedností pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s vybranými nebezpečnými látkami.Chemie umožňuje žákům porozumět souvislostem mezi činností lidí a stavem přírodního a životního prostředí. Chemie také utváří dovednosti vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí. Tento předmět vede žáky k uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů.
Ve vyučovacím předmětu Chemie využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 určí společné a rozdílné vlastnosti látek
1.2 pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými látkami a hodnotí jejich rizikovost; posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí
1.3 objasní nejefektivnější jednání v modelových příkladech havárie s únikem nebezpečných látek
žák:
2.1 rozlišuje směsi a chemické látky
2.2 vypočítá složení roztoků, připraví prakticky roztok daného složení
2.3 vysvětlí základní faktory ovlivňující rozpouštění pevných látek
2.4 navrhne postupy a prakticky provede oddělování složek směsí o známém složení; uvede příklady oddělování složek v praxi
2.5 rozliší různé druhy vody a uvede příklady jejich výskytu a použití
2.6 uvede příklady znečišťování vody a vzduchu v pracovním prostředí a domácnosti, navrhne nejvhodnější preventivní opatření a způsoby likvidace znečištění
žák:
3.1 používá pojmy atom a molekula ve správných souvislostech
3.2 rozlišuje chemické prvky a chemické sloučeniny a pojmy užívá ve správných souvislostech
3.3 orientuje se v periodické soustavě chemických prvků, rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich možné vlastnosti
žák:
4.1 rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, uvede příklady prakticky důležitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich využívání
4.2 přečte chemické rovnice a s užitím zákona zachování hmotnosti vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu
4.3 aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemických reakcí v praxi a při předcházení jejich nebezpečnému průběhu
žák:
5.1 porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na životní prostředí
5.2 vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet
5.3 orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem a uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi
žák:
6.1 rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití
6.2 zhodnotí užívání fosilních paliv a vyráběných paliv jako zdrojů energie a uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy
6.3 rozliší vybrané deriváty uhlovodíků, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití
6.4 orientuje se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy a koncových produktů biochemického zpracování, především bílkovin, tuků, sacharidů
6.5 určí podmínky postačující pro aktivní fotosyntézu
6.6 uvede příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů
žák:
7.1 zhodnotí využívání prvotních a druhotných surovin z hlediska trvale udržitelného rozvoje na Zemi
7.2 aplikuje znalosti o principech hašení požárů na řešení modelových situací z praxe
7.3 orientuje se v přípravě a využívání různých látek v praxi a jejich vlivech na životní prostředí a zdraví člověka
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Určí společné a rozdílné vlastnosti látek. |
látka a těleso |
F |
EV: |
|
Uvede zásady bezpečné práce s chemickými látkami a posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí. |
pravidla bezpečné práce v laboratoři i v běžném životě |
PŘ, VOZ |
||
Rozliší směsi a chemické látky. |
směsi |
|
||
Vypočítá složení roztoků, připraví prakticky roztok daného složení a vysvětlí základní faktory ovlivňující rozpouštění pevných látek. |
roztoky |
M |
||
Navrhne postupy a prakticky provede oddělování složek směsí o známém složení a uvede příklady oddělování složek v praxi. |
oddělování směsí |
F |
||
Rozliší různé druhy vody a uvede příklady jejich výskytu a použití. |
voda |
PŘ, Z, VOZ |
||
Uvede příklady znečisťování vody a vzduchu. Navrhne nejvhodnější preventivní opatření a způsoby likvidace znečištění. |
voda a vzduch |
PŘ, F |
||
Používá pojmy atom a molekula ve správných souvislostech. |
složení látek, atomy, molekuly |
F |
||
Rozlišuje chemické prvky a chemické sloučeniny a pojmy užívá ve správných souvislostech. |
chemické prvky, chemické sloučeniny |
|
||
Orientuje se v periodické soustavě chemických prvků, rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich možné vlastnosti. |
chemické prvky, periodická tabulka |
|
||
Rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí. |
chemické reakce |
|
||
Přečte chemickou rovnici a s užitím zákona zachování hmotnosti vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu. |
zákon zachování hmotnosti |
M |
||
Aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemických reakcí v praxi a při předcházení jejich nebezpečnému průběhu. |
chemická reakce |
|
||
Popíše vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů a halogenidů, posoudí vliv těchto látek na životní prostředí. |
oxidy a halogenidy |
Př |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Popíše vlastnosti a použití vybraných prakticky významných kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv těchto látek na životní prostředí. |
kyseliny, hydroxidy a soli |
PŘ ,VOZ |
||
Vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet. |
kyseliny |
PŘ |
||
Orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi. |
neutralizace |
PŘ ,VOZ |
||
Uvede příklady prakticky důležitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich využívání. |
Redoxní reakce |
F |
||
Zhodnotí užívání
fosilních paliv a vyráběných paliv jako zdrojů energie a uvede příklady
produktů průmyslového zpracování
ropy. |
paliva – uhlí, ropa, zemní plyn, průmyslově vyráběná paliva, zpracování ropy |
PŘ, Z |
||
Rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití. |
organická chemie, uhlovodíky |
|
||
Rozliší vybrané deriváty uhlovodíků, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití. |
deriváty uhlovodíků |
|
||
Orientuje se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy, uvede podmínky jejího průběhu a její význam pro život na Zemi. |
fotosyntéza |
PŘ |
||
Uvede příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů. |
bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy |
PŘ ,VOZ |
||
Objasní nejefektivnější jednání v modelových příkladech havárie s únikem nebezpečných látek. Aplikuje znalosti o principech hašení požárů na řešení modelových situací z praxe. |
P – branné cvičení, havárie s únikem nebezpečných
látek, hašení požárů |
PŘ |
||
Zhodnotí využívání prvotních a druhotných surovin z hlediska trvale udržitelného rozvoje na Zemi. |
chemie a životní prostředí |
Z, VOZ |
||
Orientuje se v přípravě a užívání různých látek v praxi a jejich vlivech na životní prostředí a zdraví člověka. |
chemie a společnost |
VOZ |
Přírodopis je na druhém stupni vyučován ve dvouhodinové týdenní dotaci ve všech ročnících. Předmět je realizován v učebně biologie, v terénu i při akcích mimo školu.
Přírodopis je těsně spjat s průřezovými tématy, která jsou v něm realizována v běžných hodinách, při akcích školy, na školách v přírodě i v projektech:
Tato průřezová témata realizujeme průběžně:
Přírodopis žákům umožňuje poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikaci v praktickém životě, rozvíjení dovedností objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Učí žáky rozlišovat příčiny přírodních dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je, popř. ovlivňovat, a to hlavně s řešením praktických problémů. V tomto předmětu jsou využívány k poznávání přírody exkurze, praktická cvičení ve škole (laboratorní práce) i v terénu.
Ve vyučovacím předmětu Přírodopis využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
1.2 popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel
1.3 rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i ivočichů
1.4 třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek
1.5 vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti
1.6 uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů
1.7 uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka
žák:
2.1 rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků
2.2 vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v otravních řetězcích
2.3 objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků
žák:
3.1 odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k ednotlivým orgánům
3.2 porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku
3.3 vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin
3.4 rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů
3.5 odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí
žák:
4.1 porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů
4.2 rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin
4.3 odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí
4.4 zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy
žák:
5.1 určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy
5.2 orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka
5.3 objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří
5.4 rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby
5.5 aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla
žák:
6.1 objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života
6.2 rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek
6.3 rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody
6.4 porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě
6.5 rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků
6.6 uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi
žák:
7.1 uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi
7.2 rozlišuje a uvede příklady systémů organismů – populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému
7.3 vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a hodnotí jejich význam
7.4 uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému
žák:
8.1 aplikuje praktické metody poznávání přírody
8.2 dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
buňka |
OSV: |
|||
Dodržuje základní
pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody. |
práce s mikroskopem |
|||
práce s mikroskopem |
||||
Uvede na příkladech
z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka. |
bakterie, viry |
|||
Vysvětlí různé způsoby
výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních
řetězcích. |
kvasinky, houby bez plodnic |
|||
Rozpozná naše
nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle
charakteristických znaků. |
houby s plodnicemi |
|||
Objasní funkci dvou
organismů ve stélce lišejníků. |
lišejníky |
EV: |
||
Porovná vnější a
vnitřní stavbu vybraných živočichů, skupin živočichů, vysvětlí funkci
jednotlivých orgánů. |
prvoci, bezobratlí |
|||
významní zástupci bezobratlých |
||||
Vysvětlí podstatu
pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam
z hlediska dědičnosti. |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Rozlišuje a porovná
jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do
hlavních taxonomických skupin. |
||||
Odvodí na základě
pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech
objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí. |
||||
Zhodnotí význam
živočichů v přírodě i pro člověka uplatňuje zásady bezpečného chování ve
styku se živočichy. |
||||
Odvodí na základě
pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám
prostředí. |
||||
Porovná vnější a
vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí
a vztahů v rostlině jako celku. |
||||
Vysvětlí princip
základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování
rostlin. |
||||
Rozlišuje základní
systematické skupiny rostlin a určuje jejich významné zástupce pomocí klíčů a
atlasů. |
EV: |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy. |
||||
Aplikuje předlékařskou 1. pomoc při poranění a jiném poškození těla. |
CH, VOZ |
|||
Uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů. |
||||
Orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka. |
||||
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života. |
vznik a stavba Země |
|||
Rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek. |
||||
Rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody. |
vnitřní a vnější geologické děje |
EV: |
||
Porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě. |
vznik, složení, typy půd |
EV: |
||
Rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků. |
éry vzniku života |
EV: |
||
vzájemné vztahy mezi organismy |
||||
Rozlišuje a uvede příklady systémů organismů – populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému. |
populace, společenstva, ekosystémy |
EV: |
||
Vysvětlí podstatu potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam. |
potravní řetězce |
|||
Uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému. |
globální problémy |
|||
EV: |
Zeměpis se vyučuje na druhém stupni v šestém až devátém ročníku. Tomuto předmětu je vyčleněna časová dotace dvě hodiny v šestém ročníku, jedna hodina v sedmém ročníku, jedna hodina v osmém ročníku, dvě hodiny v devátém ročníku. Předmět je realizován v učebně, na akcích školy, v terénu.
Zeměpis je těsně spjat s průřezovými tématy, která jsou realizována v běžných hodinách, při akcích školy, na školách v přírodě i v projektech:
Tato průřezová témata realizujeme průběžně:
Hlavním posláním výuky zeměpisu na základní škole je seznámení se s životem lidí na různých místech naší planety. Žáci by měli porozumět některým zákonitostem přírody, měli by si uvědomovat užitečnost poznatků o přírodě i o činnostech lidí a jejich aplikací v praktickém životě. Podstatné je rozvíjet komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou. Obsah předmětu je sestaven tak, aby žáci neustále dávali do souvislostí své blízké okolí, region, naši vlast, Evropu, ostatní svět a nejbližší vesmír.
Ve vyučovacím předmětu Zeměpis využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů
1.2 používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii
1.3 přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině
1.4 vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu
žák:
2.1 zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy
2.2 prokáže na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů Země na život lidí a organismů
2.3 rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu
2.4 porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost
žák:
3.1 rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa
3.2 lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny
3.3 porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států
3.4 zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich
žák:
4.1 posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa
4.2 posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel
4.3 zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje
4.4 porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit
4.5 porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků
4.6 lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech
žák:
5.1 porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin
5.2 uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů)
5.3 uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí
žák:
6.1 vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy
6.2 hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům
6.3 hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu
6.4 lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit
6.5 uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států
žák:
7.1 ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu
7.2 aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny
7.3 uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Zhodnotí postavení Země ve vesmíru, srovnává její vlastnosti s ostatními tělesy, posoudí důsledky pohybů Země na život. |
||||
Využívá a přiměřeně hodnotí základní geografické informace z map, grafů, statistik a dalších informačních zdrojů. |
||||
Uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v přírodě, orientuje se v terénu. |
||||
Přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné a přírodní sféře, jejich zákonitosti, souvislosti a podmíněnost jevů, porovná vliv procesů v přírodní sféře na přírodu a lidstvo. |
PP |
EV: |
||
Uvádí na vybraných příkladech vliv člověka na životní prostředí a jeho složky. |
||||
Vytváří a využívá osobní myšlenkové mapy pro orientaci v konkrétních regionech, porovnává jejich polohu, rozlohu, přírodní, společenské, hospodářské poměry. |
EV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí MKV: |
|||
Využívá a přiměřeně hodnotí základní geografické informace z map, grafů, statistik a dalších informačních zdrojů. |
||||
Posoudí strukturu, pohyby, rozložení světové populace a znaky a funkce lidských sídel. |
EV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí MKV: |
|||
Uvádí na vybraných příkladech vliv člověka na životní prostředí a jeho složky. |
EV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí MKV: |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vytváří a využívá osobní myšlenkové mapy pro orientaci v konkrétních regionech, porovnává jejich polohu, rozlohu, přírodní, společenské, hospodářské poměry. |
EV: |
|||
Využívá a přiměřeně hodnotí základní geografické informace z map, grafů, statistik a dalších informačních zdrojů. |
MV: |
|||
Posoudí strukturu, pohyby, rozložení světové populace a znaky a funkce lidských sídel. |
||||
Uvádí na vybraných příkladech vliv člověka na životní prostředí a jeho složky. |
EV: |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vytváří a využívá osobní myšlenkové mapy pro orientaci v konkrétních regionech, porovnává jejich polohu, rozlohu, přírodní, společenské, hospodářské poměry. |
EV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí VGS: |
|||
Využívá a přiměřeně hodnotí základní geografické informace z map, grafů, statistik a dalších informačních zdrojů. |
EV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí VGS: |
|||
Posoudí strukturu, pohyby, rozložení světové populace a znaky a funkce lidských sídel. |
||||
Uvádí na vybraných příkladech vliv člověka na životní prostředí a jeho složky. |
EV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí VGS: |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vytváří a využívá osobní myšlenkové mapy pro orientaci v konkrétních regionech, porovnává jejich polohu, rozlohu, přírodní, společenské, hospodářské poměry. |
EV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí VGS: |
|||
Využívá a přiměřeně hodnotí základní geografické informace z map, grafů, statistik a dalších informačních zdrojů. |
EV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí VGS: |
|||
Posoudí strukturu, pohyby, rozložení světové populace a znaky a funkce lidských sídel. |
||||
Uvádí na vybraných příkladech vliv člověka na životní prostředí a jeho složky. |
EV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí VGS: |
|||
Hodnotí a srovnává polohu, přírodní, společenské a hospodářské poměry České republiky a její mezinárodní působení, na mapách lokalizuje významné objekty. |
EV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí VGS: |
|||
Vymezí a charakterizuje místní region a jeho poměry. |
Česká republika - poloha, členitost,přírodní podmínky, obyvatelstvo, hospodářství, kraje, místní region |
EV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí VGS: Evropa a svět nás zajímá |
Předmětu Hudební výchova je vyčleněna časová dotace jedna hodina týdně v prvním až pátém ročníku. Předmět je realizován v učebně, v případě potřeby jinde.
Hudební výchova je těsně spjata s průřezovými tématy, která jsou realizována v běžných
hodinách i v projektech:
Hudební výchova dává žákům příležitost, aby projevovali a uspokojovali svou přirozenou potřebu setkávání s hudbou. Tuto potřebu předmět podněcuje, rozvíjí a kultivuje v organizaci hudebně výchovných činností s širším záměrem obohacovat jejich estetické vnímání a prožívání světa.
Ve vyučovacím předmětu Hudební výchova využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase
1.2 rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem
1.3 využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře
1.4 reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie
1.5 rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby
1.6 rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální
žák:
1.7 zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti
1.8 realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou, tancem, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not
1.9 využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní
1.10 rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby
1.11 vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace
1.12 rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny
1.13 ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. |
pěvecké dovednosti (dýchání, výslovnost, nasazení a tvorba tónů, dynamicky odlišený zpěv) |
ČJ |
|
1.1 |
Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem. |
reprodukce motivů, témat, jednoduchých skladbiček pomocí jednoduchých hudebních nástrojů z Orfeova instrumentáře, zobcových fléten, keyboardů apod. |
M |
OSV: Kreativita |
1.2 |
Využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře. |
práce s deseti písněmi, dvě hudebně pohybové hry |
|
|
1.3 |
Reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje tempo, dynamiku, směr melodie. |
dvoudobý, třídobý a čtyřdobý takt, taneční hry se zpěvem, jednoduché lidové tance |
M, PRV |
OSV: Psychohygiena MKV |
1.4 |
Rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby. |
délka, síla, barva, výška |
|
|
1.5 |
Rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně-instrumentální. |
čtyři poslechové skladby |
|
|
1.6 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. |
realizace písní ve , a taktu |
M |
|
1.1 |
Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem. |
reprodukce motivů, téma, jednoduchých skladbiček pomocí jednoduchých hudebních nástrojů z Orfeova instrumentáře, zobcových fléten, keyboardů apod. |
M |
OSV: Kreativita |
1.2 |
Využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře. |
pracovat s deseti písněmi, tři hudebně pohybové hry |
|
|
1.3 |
Reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje tempo, dynamiku, směr melodie. |
dvoudobý, třídobý a čtyřdobý takt, taneční hry se zpěvem, jednoduché lidové tance |
M |
OSV: Psychohygiena MKV |
1.4 |
Rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby. |
souzvuk, akord |
|
|
1.5 |
Rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně-instrumentální. |
4 poslechové skladby |
|
|
1.6 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. |
prodleva, kánon, lidový dvojhlas apod. |
ČJ |
|
|
Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem. |
tvorba předeher s využitím tónového materiálu písně |
|
|
|
Využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře. |
pracovat s deseti písněmi (durová i mollová tónina), tři pohybové hry |
|
|
|
Reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje tempo, dynamiku, směr melodie. |
pantomima a pohybová improvizace s využitím tanečních kroků |
TV |
|
|
Rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby. |
Rytmus, melodie, harmonie, barva, kontrast a gradace, pohyb melodie |
|
|
|
Rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně-instrumentální. |
4 poslechové skladby |
|
|
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti. |
diatonické postupy v durových a mollových tóninách, hudební hry |
|
|
|
Orientuje se v zápisu jednoduché písně či skladby a podle svých individuálních schopností a dovedností ji realizuje. |
tvorba předeher, meziher a doher s využitím tónového materiálu písně, hudební doprovod, hudební hry, jednodílná písňová forma |
|
|
|
Využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní. |
pantomima a pohybová improvizace s využitím tanečních kroků |
TV |
|
|
Rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby. |
hudba vokální, instrumentální, vokálně-instrumentální – hudba taneční, pochodová, ukolébavka apod. |
|
|
|
Vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace. |
lidský hlas a hudební nástroj |
|
|
|
Rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny. |
hudební styly a žánry, příprava na počítání se zlomky |
ČJ, M |
MV |
|
Ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace. |
hudba taneční |
TV |
MV |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti. |
orientace v notovém záznamu jednoduché melodie, její reprodukce |
|
|
|
Orientuje se v zápisu jednoduché písně či skladby a podle svých individuálních schopností a dovedností ji realizuje. |
čtení a zápis rytmického schématu písně |
|
|
|
Využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní. |
rytmické schéma jednoduché skladby, záznam melodie a její reprodukce |
|
|
|
Rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby. |
pamětné uchování a reprodukce pohybu prováděných při tanci či pohybových hrách |
TV |
|
|
Vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace. |
hudební styly a žánry – hudba taneční, pochodová, ukolébavky apod. |
|
MV |
|
Rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny. |
hudební formy – malá písňová forma, velká písňová forma, rondo, variace |
|
|
|
Ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace. |
interpretace hudby – slovní vyjádření (jaká je to hudba a proč je taková) |
ČJ |
|
Předmět Hudební výchova je vyučován od šestého ročníku do ročníku devátého. Je mu vyčleněna časová dotace jedné hodiny týdně ve všech ročnících. Předmět je realizován v učebně vybavené klavírem a stereofonním přehrávacím systémem, popřípadě na výchovných koncertech.
Tato průřezová témata realizujeme průběžně:
Obsah předmětu Hudební výchova poskytuje základní přehled o hudebních žánrech, vyučuje elementární ovládání vybraných hudebních nástrojů, předkládá žákům přehled o hudebních autorech minulosti i současnosti a přehled o vývoji vážné a populární hudby ve světovém i v národním měřítku. Hudební teorie je předkládána v návaznosti na konkrétní díla či autory. Součástí výuky je také projektové vyučování.
Ve vyučovacím předmětu Hudební výchova využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách
1.2 uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běžném životě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáže ocenit kvalitní vokální projev druhého
1.3 reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace
1.4 realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a žánrů
1.5 rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu
1.6 orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá užité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku
1.7 zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovnává ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami
1.8 vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu‚ zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. |
||||
instrumentální činnost: doprovod pro hudebně dramatické projevy, na základě svých individuálních schopností hra podle notového záznamu |
||||
VGS: |
||||
VGS: |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách. |
||||
MV: |
||||
Reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, volí jednoduché doprovody. |
MV: |
|||
Rozpozná některé z tanců různých stylových období a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu. |
||||
MV: |
||||
VGS: |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách. |
||||
Reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace. |
||||
VGS: |
||||
Zařadí slyšenou hudbu do stylového období a porovná ji s dalšími skladbami. |
poslechová činnost: hudební styly a žánry |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách. |
||||
Uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu‚ zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáže ocenit kvalitní vokální projev druhého. |
||||
Rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu. |
hudebně pohybová činnost: pohybové reakce na hudbu, taneční hudba různých stylových období |
|||
VGS: Jsme Evropané |
||||
Zařadí slyšenou hudbu do stylového období a porovná ji s dalšími skladbami. |
||||
Předmětu Výtvarná výchova je vyčleněna časová dotace jedna hodina týdně v prvním až třetím ročníku a dvě hodiny týdně v čtvrtém až pátém ročníku. Předmět je realizován v učebně, na školní zahradě, v okolí školy, podle potřeby ve výstavních síních a v galeriích.
Výtvarná výchova je těsně spjata s průřezovými tématy, která jsou realizována v běžných hodinách, na školách v přírodě i v projektech:
Tato průřezová témata realizujeme průběžně:
Výtvarná výchova umožňuje žákům poznávat okolní svět i svůj vnitřní svět prostřednictvím výtvarných činností a postupně se formujícího výtvarného myšlení. Žáci se učí rozumět výtvarnému umění, jeho jazyku a významům. Učí se chápat výtvarnou kulturu v nejširším slova smyslu jako nedílnou součást svého duchovního života a bohatství společnosti. Toto poznávání je zaměřeno na kultivaci schopností žáků svět kolem sebe citlivě vnímat, prožívat jej, objevovat v něm estetické hodnoty, ty chránit. Tím, že žákům umožňuje, aby si v činnostech prakticky osvojovali potřebné výtvarné dovednosti a techniky, rozvíjí jejich přirozenou potřebu vlastního výtvarného vyjádření.
Ve vyučovacím předmětu výtvarná výchova využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ
1.2 v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace
1.3 vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky
1.4 interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností
1.5 na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil
žák:
1.6 při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření; porovnává je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné)
1.7 užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a barevné plochy; v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup; v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model
1.8 při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která mají komunikační účinky pro jeho nejbližší sociální vztahy
1.9 nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě
1.10 osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění)
1.11 porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace
1.12 nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ. |
linie, tvary, objemy, světlostí a barevné kvality |
ČJ |
|
1.1 |
V tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace. |
akční tvar malby a kresby |
|
EV |
ŠvP 1.2 |
Vyjadřuje rozdíly při vnímání událostí různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky. |
manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru |
|
|
1.3 |
Interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností. |
osobní postoj v komunikaci – jeho utváření a zdůvodňování |
ČJ |
EV |
1.4 |
Na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil. |
odlišné interpretace vizuálně obrazných vyjádření (samostatně vytvořených a přejatých) v rámci skupin, v nichž se dítě pohybuje |
ČJ |
OSV |
1.5 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ. |
textury – jejich jednoduché vztahy (podobnost, kontrast, rytmus) |
|
|
1.1 |
V tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace. |
textury, jejich kombinace a proměny v ploše, objemu a prostoru |
M |
|
1.2 |
Vyjadřuje rozdíly při vnímání událostí různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky. |
manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby a kresby |
|
|
1.3 |
Interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností. |
odlišné interpretace vizuálně obrazných vyjádření, jejich porovnávání s vlastní interpretací |
ČJ |
EV MKV |
ŠvP 1.4 |
Na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil. |
komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření (v komunikaci se spolužáky) |
ČJ |
OSV |
1.5 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ. |
uspořádání objektů do celků,uspořádání na základě jejich výraznosti a velikosti |
M |
|
1.1 |
V tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace. |
prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností |
|
EV |
1.2 |
Vyjadřuje rozdíly při vnímání událostí různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky. |
manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby a kresby |
|
|
1.3 |
Interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností. |
odlišné interpretace vizuálně obrazných vyjádření (samostatně vytvořených a přejatých) |
ČJ |
EV MKV |
ŠvP 1.4 |
Na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil. |
komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření (v komunikaci s rodinnými příslušníky a v rámci skupin) |
ČJ |
OSV |
1.5 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření; porovnává je na základě vztahů (světlostí poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy aj.). |
vizuálně obrazná vyjádření podnětů hmatových, sluchových, pohybových, čichových, chuťových |
PŘ |
|
1.6 |
Užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a barevné plochy; v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup; v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model. |
vyjádření vizuálních podnětů prostředky vnímatelnými ostatními smysly |
M |
EV |
ŠvP 1.7 |
Při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která mají komunikační účinky pro jeho nejbližší sociální vztahy. |
typy vizuálních obrazných vyjádření – jejich rozlišení, výběr a uplatnění – hračky, objekty, ilustrace textů, volná malba |
ČJ |
MV |
1.8 |
Nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazné vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání dalšími smysly; uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě. |
typy vizuálních obrazných vyjádření – skulptura, plastika, animovaný film, comics, fotografie |
|
MV |
1.9 |
Porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace. |
v komunikaci se spolužáky, rodinnými příslušníky a v rámci skupin, v nichž se žák pohybuje (ve škole i mimo školu) |
|
|
1.11 |
Osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuální obrazné vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění). |
typy vizuálně obrazných vyjádření – elektronický obraz, reklama |
|
MV |
1.10 |
Nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálních obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil. |
vysvětlování výsledků tvorby podle vlastních schopností a zaměření |
|
OSV |
1.12 |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření; porovnává je na základě vztahů (světlostí poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy aj.). |
smyslové účinky vizuálních obrazových vyjádření – umělecká výtvarná tvorba, fotografie, film, tiskoviny, televize, elektronická média, reklama |
|
MV |
1.6 |
Užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a barevné plochy, v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup; v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model. |
přístupy k vizuálně obraznému vyjádření – hledisko jejich vnímání (statické, dynamické) |
M |
|
1.7 |
Při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která mají komunikační účinky pro jeho nejbližší sociální vztahy. |
hledisko jejich motivace (fantazijní, založené na smyslovém vnímání) |
ČJ |
EV |
ŠvP 1.8 |
Nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazné vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání dalšími smysly; uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě. |
uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru |
M |
|
1.9 |
Porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace. |
prvky vizuálně obrazného vyjádření, jejich kombinace a proměny v ploše, objemu a prostoru |
|
|
1.11 |
Osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálního obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění). |
proměny komunikačního obsahu – záměry tvorby a proměny obsahu vlastních vizuálních obrazných vyjádření i děl výtvarného umění |
|
|
1.10 |
Nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálních obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil. |
vysvětlování výsledků tvorby podle vlastních schopností a zaměření |
|
OSV |
1.12 |
Výtvarná výchova je realizována jako samostatný předmět, v průběhu roku jsou zařazovány krátkodobé i dlouhodobé projekty oborové i projekty s ostatními předměty. Časová dotace v šestém a sedmém ročníku jsou dvě hodiny týdně, v osmém a devátém ročníku jedna hodina týdně.
Výtvarná výchova je realizována v odborné učebně výtvarné výchovy, podle potřeby v učebně informatiky i mimo budovu školy (práce v plenéru, návštěvy výstav). Od šestého ročníku jsou žáci na výtvarnou výchovu děleni napříč třídami podle zaměření vzdělávacího programu na cizí jazyk, nebo na informatiku.
Ve výtvarné výchově se realizují tato průřezová témata:
Tato průřezová témata realizujeme průběžně:
Výtvarná výchova rozvíjí vlastní vnímání a poznávání sama sebe a svého okolí, pracuje s emocemi, uměleckým prožitkem. Rozvíjí individuální schopnosti a dovednosti žáků v oblasti umění (praktické i teoretické), je založena na tvůrčích činnostech. Nahlíží do světa umění a umožňuje základní orientaci v kulturních souvislostech. Vede žáky ke schopnosti prezentovat své práce, obhajovat je, vysvětlovat, naslouchat ostatním, hodnotit svou práci i práci druhých, sdělovat vhodnou formou svůj názor – vychovává k toleranci a pozitivnímu sebehodnocení. Rozvíjí tvůrčí potenciál každého žáka.
Ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků; variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků
1.2 užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie
1.3 užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; k tvorbě užívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích – počítačová grafika, fotografie, video, animace
1.4 vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření; porovnává a hodnotí jeho účinky s účinky již existujících i běžně užívaných vizuálně obrazných vyjádření
1.5 rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu
1.6 interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti; vychází při tom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků
1.7 porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů
1.8 ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření pro ztvárnění vlastních i vizuálních zkušeností, vjemů, představ, fantazie a poznatků. |
1.1 |
|||
Užívá prostředky vizuálně obrazného vyjádření k zachycení jevů a procesů, seznamuje se s některými metodami uplatňovanými v současném výtvarném umění a digitálních médiích. |
lineární kompozice, dekorativní plocha z linií, prostorové zobrazování předmětů, počítačová grafika |
|||
Vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření a je schopen je obhájit. |
MKV: |
|||
Rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v různých rovinách (smyslová, subjektivní, sociální, symbolické…). |
rozvíjení smyslového vnímání, dekorativní plochy z barevných papírů, textilu |
|||
Porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření, vysvětluje své postoje k nim. |
plastická a prostorová tvorba |
|||
Vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření a je schopen je obhájit. |
lidská hlava, figura |
|||
Vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření a je schopen je obhájit. |
písmo a užitá grafika, barevné řešení ploch, kompozice s využitím kontrastu – malba |
|||
Rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v různých rovinách (smyslová, subjektivní, sociální, symbolické…). |
||||
Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření pro ztvárnění vlastních i vizuálních zkušeností, vjemů, představ, fantazie a poznatků. |
||||
Vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření a je schopen je obhájit. |
subjektivní výtvarné vyjádření reality, vnímání okolních jevů |
|||
Interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti (na základě svých historických znalostí i osobních zkušeností a prožitků), nalézá vhodné formy pro jejich prezentaci a je schopen uvědomit si jejich komunikační účinky. |
nejstarší dějiny umění |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření pro ztvárnění vlastních i vizuálních zkušeností, vjemů, představ, fantazie a poznatků. |
||||
Vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření a je schopen je obhájit. |
barevné vyjadřování, technika malby, výrazové možnosti využití |
|||
Rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v různých rovinách (smyslová, subjektivní, sociální, symbolické…). |
||||
Užívá vizuálně obrazného vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie. |
||||
Vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření a je schopen je obhájit. |
||||
Interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti (na základě svých historických znalostí i osobních zkušeností a prožitků), nalézá vhodné formy pro jejich prezentaci a je schopen uvědomit si jejich komunikační účinky. |
práce s uměleckým dílem – experimenty s reprodukcemi uměleckých děl |
|||
Porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření, vysvětluje své postoje k nim. |
prostorové práce, architektura |
|||
Užívá prostředky vizuálně obrazného vyjádření pro zachycení jevů a procesů, seznamuje se s některými metodami uplatňovanými v současném výtvarném umění a digitálních médiích. |
MV: |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření pro ztvárnění vlastních i vizuálních zkušeností, vjemů, představ, fantazie a poznatků. |
linie jako výtvarný prostředek – kresebné etudy, různé typy zobrazování |
|||
Užívá prostředky vizuálně obrazného vyjádření pro zachycení jevů a procesů, seznamuje se s některými metodami uplatňovanými v současném výtvarném umění a digitálních médií. |
VGS: |
|||
Rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v různých rovinách (smyslová, subjektivní, sociální, symbolické…). |
grafické techniky |
|||
Vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření a je schopen je obhájit. |
písmo, užitá grafika |
|||
Rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v různých rovinách (smyslová, subjektivní, sociální, symbolické…). |
vánoční a velikonoční objekty, komunikační grafika |
|||
Interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti (na základě svých historických znalostí i osobních zkušeností a prožitků), nalézá vhodné formy pro jejich prezentaci a je schopen uvědomit si jejich komunikační účinky. |
||||
Vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření a je schopen je obhájit. |
||||
Užívá vizuálně obrazného vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie. |
||||
Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření pro ztvárnění vlastních i vizuálních zkušeností, vjemů, představ, fantazie a poznatků. |
zdokonalování techniky malby, barevná škála |
|||
Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření pro ztvárnění vlastních i vizuálních zkušeností, vjemů, představ, fantazie a poznatků. |
lineární perspektiva |
|||
Užívá prostředky vizuálně obrazného vyjádření pro zachycení jevů a procesů, seznamuje se s některými metodami uplatňovanými v současném výtvarném umění a digitálních médií. |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření pro ztvárnění vlastních i vizuálních zkušeností, vjemů, představ, fantazie a poznatků. |
||||
Užívá prostředky vizuálně obrazného vyjádření pro zachycení jevů a procesů, v současném výtvarném umění. |
||||
Vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření a je schopen je obhájit. |
||||
Rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v různých rovinách (smyslová, subjektivní, sociální, symbolické…). |
||||
Interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti (na základě svých historických znalostí i osobních zkušeností a prožitků), nalézá vhodné formy pro jejich prezentaci a je schopen uvědomit si jejich komunikační účinky. |
moderní umělecké směry, současné výtvarné umění |
|||
Porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření, vysvětluje své postoje k nim. |
||||
Užívá metody současného výtvarného umění a digitálních médií. |
||||
Vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření a je schopen je obhájit. |
Předmětu tělesná výchova je vyčleněna časová dotace dvou hodin týdně od prvního až do pátého ročníku. Výuka probíhá v prostorách tělocvičny, na hřišti, v okolí školy, popřípadě na plaveckém bazéně.
Tělesná výchova je těsně spjata s průřezovým tématem:
V tělesné výchově nacházejí žáci prostor k osvojování si nových pohybových dovedností, k ovládnutí a využívání různého sportovního náčiní a nářadí, kultivovali svůj pohybový projev i správné držení. Aplikovali pohyb do každodenního života. Zvykají si na rozličné sociální role, které vyžadují spolupráci, tvořivost, překonání zábran, organizační schopnosti i nutnou míru odpovědnosti za zdraví své i svých spolužáků. Zvládali základní organizační, hygienické a bezpečnostní zásady pohybově sportovní činnosti.
Ve vyučovacím předmětu tělesná výchova využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti
1.2 zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení
1.3 spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích
1.4 uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy
1.5 reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci
žák:
1.6 podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti
1.7 zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením
1.8 zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti; vytváří varianty osvojených pohybových her
1.9 uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běžném sportovním prostředí; adekvátně reaguje v situaci úrazu spolužáka
1.10 jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti
1.11 jedná v duchu fair‑play: dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví
1.12 užívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví; cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení
1.13 zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy
1.14 změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími výsledky
žák:
2.1 uplatňuje správné způsoby držení těla v různých polohách a pracovních činnostech; zaujímá správné základní cvičební polohy
2.2 zvládá jednoduchá speciální cvičení související s vlastním oslabením
žák:
2.3 zařazuje pravidelně do svého pohybového režimu speciální vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením v optimálním počtu opakování
2.4 zvládá základní techniku speciálních cvičení; koriguje techniku cvičení podle obrazu v zrcadle, podle pokynů učitele
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Žák respektuje bezpečnost, předchází úrazům, ošetří poranění, přivolá první pomoc. |
OSV: |
|||
Vhodně reaguje na pokyny a gesta, provádí základní pohybové činnosti podle pokynů učitele, zvládá základní postoje. |
||||
Postupně ovládá zpevňování a uvolňování těla a jeho částí, snaží se o přesné provádění pohybů, vyjadřuje hudbu pohybem, žák si osvojuje pohybové dovednosti. |
||||
Orientuje se v neznámém prostoru, v terénu. |
||||
Zvládá prvky základních atletických disciplín, usiluje o zlepšení výkonu, fyzické zdatnosti. |
atletika: krátké běhy, skok z místa, skok
s rozběhem, krátké běhy k metě, obíhání mety, běh se změnou směru,
vytrvalostní běh se změnou překážek, skok daleký s libovolným, vymezeným
odrazem z místa i z rozběhu, hod míčkem (uchopení míčku, základní
postavení), běh na čas ( |
|||
Postupně zvládá základní činnosti s míčem (držení, chytání, házení), zvládá přihrávky na místě i v pohybu, jednoduché herní systémy. |
||||
Cvičí individuálně, ve dvojicích, družstvech. |
závodivé hry bez náčiní, závodivé hry s náčiním,
překážková dráha, rušné činnosti (honičky, přeběhy), soutěže |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Žák respektuje bezpečnost, předchází úrazům, ošetří poranění, přivolá pomoc. |
OSV: |
|||
Vhodně reaguje na pokyny a gesta, provádí základní pohybové činnosti podle pokynů učitele, zvládá základní postoje. |
||||
Postupně ovládá zpevňování a uvolňování těla a jeho částí, snaží se o přesné provádění pohybů, vyjadřuje hudbu pohybem, žák si osvojuje pohybové dovednosti. |
||||
Orientuje se v neznámém prostoru, v terénu. |
||||
Zvládá prvky základních atletických disciplín. Usiluje o zlepšení výkonu, fyzické zdatnosti. |
||||
Postupně zvládá základní činnosti s míčem a jednoduché herní systémy. |
||||
Cvičí individuálně, ve dvojicích, družstvech. |
pohybové hry různého zaměření |
|||
Zvládá jeden plavecký styl, uplatňuje zásady hygieny a bezpečnosti plavání. |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Žák respektuje bezpečnost, předchází úrazům, ošetří poranění, přivolá pomoc, vhodně reaguje na pokyny a gesta, provádí základní pohybové činnosti podle pokynů učitele, zvládá základní postoje. |
OSV: |
|||
Postupně ovládá zpevňování a uvolňování těla a jeho částí, snaží se o přesné provádění pohybů, vyjadřuje hudbu pohybem, žák si osvojuje pohybové dovednosti. |
||||
Orientuje se v neznámém prostoru, v terénu. |
||||
Zvládá prvky základních atletických disciplín. Usiluje o zlepšení výkonu, fyzické zdatnosti. |
||||
Postupně zvládá základní činnosti s míčem a jednoduché herní systémy. |
||||
Zvládá jeden plavecký styl, uplatňuje zásady hygieny a bezpečnosti plavání. |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Žák respektuje bezpečnost, zvládá ošetření drobných poranění. |
bezpečnost a hygiena, seznámení se s prostory tělocvičny, ošetření raněného, první pomoc, povely, signály, gesta |
OSV: |
||
Orientuje se v prostoru tělocvičny, školy a v jejím okolí, orientuje se podle turistických značek. |
||||
Usiluje o přesné provádění pohybu, usiluje o zlepšení podle svých předpokladů, zvládá jednoduchou organizaci činností, zvládá přípravu nářadí, organizaci činností, zvládá přeskoky nářadí odpovídající výšky, zvládá základní postoje, úchopy, napodobuje pohybovou činnost, pozná správně a chybně provedenou pohybovou činnost, projeví vůli pro zlepšení. |
HV, VV |
|||
Zvládá prvky základních atletických disciplín, usiluje o zlepšení výkonu, fyzické zdatnosti. |
||||
Zvládá herní dovednosti s míčem, zvládá zjednodušená pravidla míčových a pohybových her, uplatňuje herní dovednosti v utkání, zvládá a rozvíjí zdravou soutěživost, řídí se pravidly fair‑play. |
pohybové hry různého zaměření, míčová průprava, nácvik přihrávek horním obloukem jednoruč, obouruč, hry s míčem: vybíjená, přehazovaná, všeobecné, košíková, házená |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Respektuje bezpečnost, orientuje se v prostoru, vhodně reaguje na pokyny, signály a gesta učitele, provede základní pohybové činnosti podle pokynů učitele. |
OSV: |
|||
Zvládá základní atletické disciplíny. |
||||
Orientuje se v prostoru a v přehledné krajině podle výrazných orientačních bodů, zvládne ošetření jednoduchého poranění, uplatňuje základní poznatky z první pomoci. |
||||
Ovládá zpevňování a uvolňování těla a jeho částí, napodobuje pohybovou činnost a vyjadřuje hudbu pohybem, zvládá přípravu nářadí, organizaci činností, základní postoje, úchopy, pozná správně a chybně provedenou pohybovou činnost a projevuje vůli pro zlepšení. |
||||
pohybové hry, míčové hry, vybíjená, přehazovaná, košíková |
||||
Tělesná výchova je na druhém stupni vyučována s dvouhodinovou dotací týdně ve všech ročnících. Výuka je realizována ve dvou tělocvičnách v TJ Sokol. Současně je využíván atletický stadion TJ Sokol.
Tělesná výchova je těsně spjata s průřezovými tématy, která jsou v něm realizována v běžných hodinách, při akcích školy, na školách v přírodě i v projektech:
Tato průřezová témata realizujeme průběžně:
Hlavním cílem tohoto vyučovacího předmětu je komplexní vzdělávání žáků v problematice aktivního pohybu jako významného činitele působící na zdravotní stav a harmonický rozvoj dítěte. Vede žáky k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, současně i k poznání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Žáci se učí uplatňovat osvojené pohybové dovednosti v různém prostředí a s různými účinky, kdy si zvykají na různé sociální role, které vyžadují spolupráci, tvořivost, překonávání zábran, objektivnost, rychlé rozhodování, organizační schopnosti, i nutnou míru zodpovědnosti za zdraví své i svých spolužáků. Tělesná výchova umožňuje žákům poznat vlastní pohybové možnosti a přednosti i zdravotní a pohybová omezení, rozumět jim, respektovat je u sebe i jiných a aktivně je využívat nebo cíleně ovlivňovat. Vede žáky od spontánního pohybu k řízené pohybové činnosti a zpět k vlastní pravidelné seberealizaci v oblíbeném sportu nebo v jiné pohybové aktivitě.
Ve vyučovacím předmětu Tělesná výchova využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem
1.2 usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti; z nabídky zvolí vhodný rozvojový program
1.3 samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností – zatěžovanými svaly
1.4 odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím; upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištění ovzduší
1.5 hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech – v nestandardním prostředí, první pomoc při TV a sportu v různém prostředí a klimatických podmínkách, improvizované ošetření poranění a odsun raněného
žák:
2.1 zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěži, při rekreačních činnostech
žák:
3.1 užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uživatele internetu
3.2 naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky – čestné soupeření, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlavní, ochranu přírody při sportu
3.3 dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje ji
3.4 rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora
3.5 sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí
3.6 zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni školy; spolurozhoduje osvojované hry a soutěže
žák:
4.1 uplatňuje odpovídající vytrvalost a cílevědomost při korekci zdravotních oslabení
4.2 zařazuje pravidelně a samostatně do svého pohybového režimu speciální vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením, usiluje o jejich optimální provedení
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu, předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost. |
||||
Aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem. |
||||
Usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti, z nabídky zvolí vhodný rozvojový program. |
OSV: |
|||
Samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností – zátěžovými svaly. |
průpravná, kompenzační cvičení |
|||
Odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím, upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištění prostředí. |
||||
Zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojené pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje v praxi, označí zjevné nedostatky osvojené činnosti a jejich možné příčiny. |
||||
Užívá osvojené tělocvičné názvosloví. |
||||
Naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky – čestné soupeření, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlaví, ochranu přírody při sportu. |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Dohodne se na
spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a
dodržuje ji. |
||||
Rozlišuje a uplatňuje
práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka,
organizátora. |
||||
Používá aktivně
osvojené pojmy. |
||||
Rozvíjí pohybové
schopnosti na základě individuálních možností. |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
pojmy osvojovaných činností |
||||
Pečuje o svou tělesnou zdatnost a zdraví. |
||||
Rozpozná význam
atletiky jako vhodné průpravy pro jiné sporty. |
||||
Užívá a rozpozná
jednotlivé startovní povely. |
||||
Aplikuje průpravná
cvičení pro jednotlivé atletické činnosti. |
||||
Snaží se o fair‑play
jednání při hrách, má radost ze hry. |
||||
Dohodne se na
spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a
dodržuje ji. |
||||
Používá aktivně
osvojené pojmy. |
||||
Pojmy, cvičební polohy a postoje. |
||||
Rozvíjí pohybové
schopnosti na základě individuálních možností. |
||||
Sleduje určené prvky
pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí. |
||||
Zorganizuje samostatně
i v týmu jednoduché turnaje, závody na úrovni školy, výsledky zpracuje
a podílí se na jejich prezentaci. |
turnaje na ŠvP a jiných akcích |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Změří srdeční frekvenci, stanoví, jak tento údaj využít pro úpravu pohybové zátěže. |
||||
Používá základní cviky a sestavy pro různé účely a dovede je převážně samostatně využít v denním režimu. |
pojmy osvojovaných činností |
|||
Pečuje o svou tělesnou zdatnost a zdraví. |
zdravý životní styl, odmítání škodlivin |
|||
Rozpozná význam
atletiky jako vhodné průpravy pro jiné sporty. |
základy techniky disciplín, průpravná cvičení pro hody, skoky, běhy |
|||
reakce na signál, startovní polohy, nízký start |
||||
atletická abeceda, průpravná cvičení |
||||
Dohodne se na
spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a
dodržuje ji. |
herní činnosti jednotlivce, herní kombinace |
|||
Používá aktivně
osvojené pojmy. |
pojmy, cvičební polohy a postoje |
|||
akrobacie, přeskoky, hrazda, kruhy |
||||
Rozvíjí pohybové
schopnosti na základě individuálních možností. |
||||
Sleduje určené prvky
pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí. |
výsledky atletických disciplín, sportovních her |
|||
Další cizí jazyk je vyučován jako druhý cizí jazyk od šestého do devátého ročníku. Je mu vyčleněna časová dotace dvě hodiny týdně v šestém ročníku, tři hodiny týdně v sedmém ročníku, čtyři hodiny týdně v osmém ročníku a tři hodiny týdně v devátém ročníku. Předmět je realizován v jazykové nebo jiné učebně a také na akcích školy mimo budovu, jako jsou především výměnné pobyty s partnerskou školou.
Další cizí jazyk je spjat s těmito průřezovými tématy:
Dále průběžně realizujeme tato průřez.témata:
Obsah předmětu Další cizí jazyk poskytuje jazykový základ pro komunikaci žáků v rámci Evropy a světa. Výuka umožňuje osvojení si komunikačních dovedností mluvenou i psanou formou. Do obsahu předmětu patří výuka slovní zásoby, praktických každodenních frází, gramatiky, pravidla správné výslovnosti, práce s textem, práce s audio a video nahrávkami, práce s autentickými materiály a práce s počítačovými výukovými programy. Výuka je doplněna poznatky z různých oblastí života zemí mluvících daným jazykem. Součástí výuky je také projektové vyučování, kdy žáci zhodnotí vše, co se již naučili a podle svých schopností a zájmu dosavadní znalosti a dovednosti rozšiřují.
Ve vyučovacím předmětu Další cizí jazyk využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů
1.2 pracuje podle slovního návodu a předlohy
žák:
1.3 vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu
1.4 využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic
1.5 volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu
žák:
2.1 zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi
žák:
2.2 provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž
2.3 pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu
žák:
3.1 provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování
žák:
3.2 provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování
3.3 ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny
3.4 volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní
žák:
4.1 připraví tabuli pro jednoduché stolování
4.2 chová se vhodně při stolování
žák:
4.3 orientuje se v základním vybavení kuchyně
4.4 připraví samostatně jednoduchý pokrm
4.5 dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vytváří různé předměty. |
práce s drobným materiálem, vlastnosti materiálu, nástrojů a pomůcek, lidové zvyky, tradice řemesla |
PRV |
MKV: Kulturní rozdíly |
|
Zvládá práci se stavebnicí. |
manipulace se stavebnicí |
M |
|
|
Provádí pozorování přírody. |
péče o rostliny ve třídě, péče o rostliny na školní zahradě, práce na školní zahradě |
PRV |
EV: Ekosystémy |
|
Pečuje o nenáročné rostliny. |
péče o rostliny ve třídě, péče o rostliny na školní zahradě, práce na školní zahradě |
PRV |
EV: Ekosystémy |
|
Chová se vhodně při stolování. |
pravidla stolování |
PRV |
MKV: Kulturní rozdíly |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vytváří různé předměty. |
práce s drobným materiálem, vlastnosti materiálu, nástrojů a pomůcek, lidové zvyky, tradice řemesla |
PRV |
|
|
Pracuje podle slovního návodu. |
práce s drobným materiálem, vlastnosti materiálu, nástrojů a pomůcek, lidové zvyky, tradice řemesla |
PRV |
|
|
Zvládá práci se stavebnicí. |
manipulace se stavebnicí |
M |
|
|
Provádí pozorování přírody, zaznamenává výsledky pozorování. |
péče o rostliny ve třídě, péče o rostliny na školní zahradě, práce na školní zahradě |
PRV |
EV: Ekosystémy |
|
Pečuje o nenáročné rostliny. |
péče o rostliny ve třídě, péče o rostliny na školní zahradě, práce na školní zahradě |
PRV |
EV: Ekosystémy |
|
Připraví tabuli pro jednoduché stolování. |
pravidla stolování |
PRV |
|
|
Chová se vhodně při stolování. |
pravidla stolování, pravidla společenského chování |
PRV |
|
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vytváří různé předměty. |
práce s drobným materiálem, vlastnosti materiálu, nástrojů a pomůcek, lidové zvyky, tradice řemesla |
PRV |
|
|
Pracuje podle slovního návodu a předlohy. |
práce s drobným materiálem, vlastnosti materiálu, nástrojů a pomůcek, lidové zvyky, tradice řemesla, pracovní operace a postupy, organizace práce |
PRV |
|
|
Zvládá práci se stavebnicí. |
manipulace se stavebnicí |
M |
|
|
Provádí pozorování přírody, zaznamenává a hodnotí výsledky pozorování. |
péče o rostliny ve třídě, péče o rostliny na školní zahradě, práce na školní zahradě |
PRV |
EV: Ekosystémy |
|
Pečuje o nenáročné rostliny. |
péče o rostliny ve třídě, péče o rostliny na školní zahradě, práce na školní zahradě |
PRV |
EV: Ekosystémy |
|
Připraví tabuli pro jednoduché stolování. |
pravidla stolování |
PRV |
|
|
Chová se vhodně při stolování. |
pravidla stolování, pravidla společenského chování |
PRV |
|
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vytváří různé předměty na základě své představivosti. |
práce s drobným materiálem, vlastnosti materiálu, nástrojů a pomůcek, lidové zvyky, tradice řemesla, pracovní operace a postupy, organizace práce |
PŘ |
|
|
Využívá při tvořivých činnostech prvky lidových tradic. |
práce s drobným materiálem, vlastnosti materiálu, nástrojů a pomůcek, lidové zvyky, tradice řemesla, pracovní operace a postupy, organizace práce |
PŘ |
|
|
Vybírá vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu. |
práce s drobným materiálem, vlastnosti materiálu, nástrojů a pomůcek |
PŘ |
|
|
Udržuje pořádek na svém pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu. |
zásady hygieny a bezpečnosti, pravidla první pomoci při úrazu |
PŘ |
|
|
Provádí montáže a demontáže se stavebnicemi. |
manipulace se stavebnicí, sestavování modelů |
M |
|
|
Pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého návrhu. |
návody, předlohy, jednoduché náčrty |
M |
|
|
Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu. |
zásady hygieny a bezpečnosti, pravidla první pomoci při úrazu |
PŘ |
|
|
Provádí jednoduché pěstitelské činnosti. |
péče o rostliny ve třídě, péče o rostliny na školní zahradě, práce na školní zahradě |
PŘ |
EV: Ekosystémy |
|
Pečuje podle daných zásad o pokojové i jiné rostliny. |
péče o rostliny ve třídě, péče o rostliny na školní zahradě, práce na školní zahradě |
PŘ |
EV: Ekosystémy |
|
Volí podle druhu pěstitelských činností vhodné pomůcky, nástroje a náčiní. |
vlastnosti nástrojů a náčiní |
|
|
|
Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu. |
zásady hygieny a bezpečnosti, pravidla první pomoci při úrazu |
PŘ |
|
|
Orientuje se v základním vybavení kuchyně. |
základní vybavení kuchyně, technika v kuchyni |
PŘ |
|
|
Připraví samostatně jednoduchý pokrm. |
výběr nákup a skladování potravin, úprava pokrmů |
PŘ |
|
|
Dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování. |
pravidla stolování, pravidla společenského chování |
PŘ |
|
|
Udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu v kuchyni. |
zásady hygieny a bezpečnosti, pravidla první pomoci při úrazu |
PŘ |
|
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Vytváří různé předměty na základě své představivosti. |
práce s drobným materiálem, vlastnosti materiálu, nástrojů a pomůcek, lidové zvyky, tradice řemesla, pracovní operace a postupy, organizace práce |
|
|
|
Využívá při tvořivých činnostech prvky lidových tradic. |
práce s drobným materiálem, vlastnosti materiálu, nástrojů a pomůcek, lidové zvyky, tradice řemesla, pracovní operace a postupy, organizace práce |
|
|
|
Vybírá vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu. |
práce s drobným materiálem, vlastnosti materiálu, nástrojů a pomůcek |
PŘ |
|
|
Udržuje pořádek na svém pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu. |
zásady hygieny a bezpečnosti, pravidla první pomoci při úrazu |
PŘ |
|
|
Provádí montáže a demontáže se stavebnicemi. |
manipulace se stavebnicí, sestavování modelů |
M |
|
|
Pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého návrhu. |
návody, předlohy, jednoduché náčrty |
M |
|
|
Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu. |
zásady hygieny a bezpečnosti, pravidla první pomoci při úrazu |
PŘ |
|
|
Provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování. |
péče o rostliny ve třídě, péče o rostliny na školní zahradě, práce na školní zahradě |
PŘ |
EV: Ekosystémy |
|
Pečuje podle daných zásad o pokojové i jiné rostliny. |
péče o rostliny ve třídě, péče o rostliny na školní zahradě, práce na školní zahradě |
PŘ |
EV: Ekosystémy |
|
Volí podle druhu pěstitelských činností vhodné pomůcky, nástroje a náčiní. |
vlastnosti nástrojů a náčiní |
|
|
|
Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu. |
zásady hygieny a bezpečnosti, pravidla první pomoci při úrazu |
PŘ |
|
|
Orientuje se v základním vybavení kuchyně. |
základní vybavení kuchyně, technika v kuchyni |
PŘ |
|
|
Připraví samostatně jednoduchý pokrm. |
výběr, nákup a skladování potravin, úprava pokrmů |
PŘ |
|
|
Dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování. |
pravidla stolování, pravidla společenského chování |
PŘ |
|
|
Udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu v kuchyni. |
zásady hygieny a bezpečnosti, pravidla první pomoci při úrazu |
PŘ |
|
Předmět Pracovní činnosti se vyučuje na druhém stupni v šestém až devátém ročníku. V šestém až devátém ročníku je předmět vyučován s týdenní dotací 1 hodina týdně.
Obsah učiva a tematické celky jsou určeny všem žákům, proto není nutné pro výuku dělit třídu na chlapce a dívky, ale dělit ji na skupiny s respektováním bezpečnostních předpisů. Žáci mají pracovat ve vhodném prostředí vybaveném nářadí a pomůckami. Obsah učiva uvedený ve vzdělávacím obsahu vyučovacího předmětu je širší, než je možné v dané časové dotaci realizovat, čímž je dána vyučujícímu možnost pracovat s obsahem učiva tvůrčím způsobem, podle podmínek a možností školy.
Předmětem prolínají tato průřezová témata:
Výchovně vzdělávací program postihuje široké spektrum pracovních činností. Veškeré dovednosti a pracovní návyky žáci získávají v přímých praktických činnostech, které jsou dominantní v pojetí předmětu Pracovní činnosti.
V průběhu praktických činností získává žák základní poučení o technických výkresech, materiálu, pomůckách a nářadí, které používá a o bezpečnosti práce s nimi. V praktických činnostech jsou uvedeny jen základní informace o materiálech, pomůckách a nářadí a to jako nezbytné poznatky s ohledem na využití v praxi. Svět práce je určen jen pro osmé a deváté ročníky, má žákům poskytnout nezbytné informace pro jejich profesionální orientaci.
žák:
1.1 provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou kázeň
1.2 řeší jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálů, pracovních nástrojů a nářadí
1.3 organizuje a plánuje svoji pracovní činnost
1.4 užívá technickou dokumentaci, připraví si vlastní jednoduchý náčrt výrobku
žák:
2.1 sestaví podle návodu, náčrtu, plánu, jednoduchého programu daný model
2.2 navrhne a sestaví jednoduché konstrukční prvky a ověří a porovná jejich funkčnost, nosnost, stabilitu aj.
2.3 provádí montáž, demontáž a údržbu jednoduchých předmětů a zařízení
žák:
3.1 volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin
3.2 pěstuje a využívá květiny pro výzdobu
3.3 používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu
3.4 prokáže základní znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty
žák:
4.1 provádí jednoduché operace platebního styku a domácího účetnictví
4.2 ovládá jednoduché pracovní postupy při základních činnostech v domácnosti a orientuje se v návodech k obsluze běžných domácích spotřebičů
4.3 správně zachází s pomůckami, nástroji, nářadím a zařízením včetně údržby; provádí drobnou domácí údržbu
4.4 dodržuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy a poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu elektrickým proudem
žák:
5.1 používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče
5.2 připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy
5.3 dodržuje základní principy stolování, společenského chování a obsluhy u stolu ve společnosti
5.4 dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni
žák:
6.1 orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí
6.2 posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy
6.3 využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání
6.4 prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Užívá technickou dokumentaci, připraví si vlastní jednoduchý náčrt výrobku. |
technické náčrty a výkresy, technické informace, návody |
OSV: |
||
Organizuje a plánuje svoji pracovní činnost. |
||||
Provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou kázeň. |
||||
Řeší jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálů, pracovních nástrojů a nářadí. |
||||
Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin. |
PP |
OSV: |
||
Používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu. |
oprava a údržba nářadí |
|||
Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin. |
pěstování vybraných druhů zeleniny, druhy ovocných rostlin, způsob pěstování, uskladnění a zpracování |
PP |
OSV: |
|
Používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu. |
oprava a údržba nářadí |
|||
Orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí. |
trh práce: povolání lidí, druhy pracovišť, pracovních prostředků, objektů, charakter a druhy pracovních činností: požadavky kvalifikační, zdravotní a osobní, rovnost příležitostí na trhu práce |
VOZ |
OSV: |
|
OSV: |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Užívá technickou dokumentaci, připraví si vlastní jednoduchý náčrt výrobku. |
technické náčrty a výkresy, technické informace, návody |
|||
Organizuje a plánuje svoji pracovní činnost. |
organizace práce, důležité technologické postupy |
|||
Provádí jednoduché práce s technické materiály a dodržuje technologickou kázeň. |
||||
Řeší jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálů, pracovních nástrojů a nářadí. |
||||
Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin. |
||||
Pěstuje a využívá květiny pro výzdobu. |
PP |
|||
OSV: |
||||
Dodržuje technologickou kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu. |
základní podmínky pro pěstování, půda a její zpracování, výživa rostlin, ochrana rostlin a půdy |
|||
chovatelství: chov zvířat v domácnosti, podmínky chovu, hygiena a bezpečnost chovu, kontakt se známými a neznámými zvířaty |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
OSV: |
||||
Organizuje a plánuje svoji pracovní činnost. |
OSV: |
|||
Používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče. |
kuchyně: základní vybavení, udržování pořádku a čistoty, bezpečnost a hygiena provozu |
|||
Připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy. |
||||
Dodržujte zásady hygieny a bezpečnosti práce – poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni. |
||||
Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin. |
pěstování vybraných druhů zeleniny, druhy ovocných rostlin, způsob pěstování, uskladnění a zpracování |
PP |
OSV: |
|
Používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu. |
oprava a údržba nářadí |
|||
Orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí. |
VOZ |
OSV: |
||
OSV: |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Užívá technickou dokumentaci, připraví si vlastní jednoduchý náčrt výrobku. |
OSV: |
|||
Organizuje a plánuje svoji pracovní činnost. |
||||
Provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou kázeň. |
||||
Řeší jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálů, pracovních nástrojů a nářadí. |
pracovní pomůcky, nářadí a nástroje pro ruční opracování, vlastnosti materiálu, užití v praxi (dřevo, kov, plasty) |
|||
Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin. |
PP |
OSV: |
||
Používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu. |
oprava a údržba nářadí |
|||
Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin. |
OSV: |
|||
Orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí. |
VOZ |
OSV: |
||
OSV: |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Užívá technickou dokumentaci, připraví si vlastní jednoduchý náčrt výrobku. |
technické náčrty a výkresy, technické informace, návody |
OSV: |
||
organizuje práce, důležité technologické postupy |
OSV: |
|||
Používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče. |
||||
Připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy. |
||||
Dodržujte zásady hygieny a bezpečnosti práce – poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni. |
bezpečnost a hygiena provozu |
|||
Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin. |
pěstování vybraných druhů zeleniny, druhy ovocných rostlin, způsob pěstování, uskladnění a zpracování |
OSV: |
||
oprava a údržba nářadí |
OSV: |
|||
Posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy. |
volba profesní orientace: základní principy – sebepoznávání: osobní zájmy a cíle, tělesný stav a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, sebehodnocení, vlivy na volbu profesní orientace, informační základna pro volbu povolání, práce s profesními informacemi a využívání poradenských služeb |
|||
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Užívá technickou dokumentaci, připraví si vlastní jednoduchý náčrt výrobku. |
OSV: |
|||
Organizuje a plánuje svoji pracovní činnost. |
||||
Provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou kázeň. |
||||
Řeší jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálů, pracovních nástrojů a nářadí. |
||||
Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin. |
PP |
OSV: |
||
Používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu. |
oprava a údržba nářadí |
|||
Posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy. |
volba profesní orientace: základní principy – sebepoznávání: osobní zájmy a cíle, tělesný stav a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, sebehodnocení, vlivy na volbu profesní orientace, informační základna pro volbu povolání, práce s profesními informacemi a využívání poradenských služeb |
OSV: |
||
Další cizí jazyk je vyučován jako druhý cizí jazyk od šestého do devátého ročníku. Je mu vyčleněna časová dotace dvě hodiny týdně v šestém ročníku, tři hodiny týdně v sedmém ročníku, čtyři hodiny týdně v osmém ročníku a tři hodiny týdně v devátém ročníku. Předmět je realizován v jazykové nebo jiné učebně a také na akcích školy mimo budovu, jako jsou především výměnné pobyty s partnerskou školou.
Další cizí jazyk je spjat s těmito průřezovými tématy:
Dále průběžně realizujeme tato průřez.témata:
Obsah předmětu Další cizí jazyk poskytuje jazykový základ pro komunikaci žáků v rámci Evropy a světa. Výuka umožňuje osvojení si komunikačních dovedností mluvenou i psanou formou. Do obsahu předmětu patří výuka slovní zásoby, praktických každodenních frází, gramatiky, pravidla správné výslovnosti, práce s textem, práce s audio a video nahrávkami, práce s autentickými materiály a práce s počítačovými výukovými programy. Výuka je doplněna poznatky z různých oblastí života zemí mluvících daným jazykem. Součástí výuky je také projektové vyučování, kdy žáci zhodnotí vše, co se již naučili a podle svých schopností a zájmu dosavadní znalosti a dovednosti rozšiřují.
Ve vyučovacím předmětu Další cizí jazyk využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby
1.2 rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým větám
1.3 rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje
1.4 rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci a odpověď na otázku
1.5 používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník
žák:
2.1 sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině a běžných každodenních situacích, vyplní základní údaje do formulářů
2.2 reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace
2.3 napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních gramatických struktur a vět
žák:
3.1 zapojí se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace dalších osob prostřednictvím běžných výrazů, poskytne požadované informace
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
AJ, ČJ, VOZ |
OSV: Sociální rozvoj VGS: Evropa a svět nás zajímá |
*probíraná slovní zásoba a gramatika uvedena v učivu pod tabulkou 2.1 |
||
Zapojí se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace prostřednictvím běžných výrazů, poskytne požadované informace. |
AJ, ČJ, Z |
OSV: Sociální rozvoj |
||
Napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních gramatických struktur a vět. |
dopis, e-mail, omluva, inzerát, pozvání a reakce na něj, plakát, slovní zásoba, gramatika viz* |
ČJ, AJ, VOZ, VV |
||
Odpovídá správně na otázky po poslechu známých každodenních výrazů, zcela základních frází a jednoduchých vět. |
nahrávky jednoduchých rozhovorů rodilých mluvčích,
písniček v souladu se slovní zásobou a gramatikou viz * |
OSV: Sociální rozvoj |
||
pokyny učitele související s výukou a odpovědi na ně. *gramatika: |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
*základní slovní zásoba z těchto tematických okruhů: koníčky, trávení volného času, cestování, informace o zemích německé jazykové oblasti – turistické zajímavosti, typická jídla a nápoje, sport, povolání, zdraví, hudba, popis a charakteristika osob a věcí |
OSV: Sociální rozvoj VGS: Evropa a svět nás zajímá |
|||
OSV: Sociální rozvoj VGS: Objevujeme Evropu a svět MKV: |
||||
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
EV OSV: Morální rozvoj, Kreativita, Hodnoty, postoje, praktická etika MKV: Kulturní rozdíly MV |
||||
EV MKV: Lidské vztahy |
||||
Vysvětlí obsah a smysl přiměřeně obtížného textu, vyhledá v něm potřebnou informaci a odpověď na otázku. |
||||
EV |
||||
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
sdělení – vyprávění, popis, úvaha, žádost |
OSV: Sociální rozvoj VGS: Evropa a svět nás zajímá, Objevujeme Evropu a svět MKV: Lidské vztahy, Kulturní rozdíly, Multikulturalita |
|||
dopis, e‑mail, inzerát, plakát, článek do novin |
||||
OSV: Sociální rozvoj MKV: Lidské vztahy VDO: |
||||
VGS: |
||||
Další cizí jazyk je vyučován jako druhý cizí jazyk od šestého do devátého ročníku. Je mu vyčleněna časová dotace dvě hodiny týdně v šestém ročníku, tři hodiny týdně v sedmém ročníku, čtyři hodiny týdně v osmém ročníku a tři hodiny týdně v devátém ročníku. Předmět je realizován v jazykové nebo jiné učebně a také na akcích školy mimo budovu, jako jsou především výměnné pobyty s partnerskou školou.
Další cizí jazyk je spjat s těmito průřezovými tématy:
Dále průběžně realizujeme tato průřez.témata:
Obsah předmětu Další cizí jazyk poskytuje jazykový základ pro komunikaci žáků v rámci Evropy a světa. Výuka umožňuje osvojení si komunikačních dovedností mluvenou i psanou formou. Do obsahu předmětu patří výuka slovní zásoby, praktických každodenních frází, gramatiky, pravidla správné výslovnosti, práce s textem, práce s audio a video nahrávkami, práce s autentickými materiály a práce s počítačovými výukovými programy. Výuka je doplněna poznatky z různých oblastí života zemí mluvících daným jazykem. Součástí výuky je také projektové vyučování, kdy žáci zhodnotí vše, co se již naučili a podle svých schopností a zájmu dosavadní znalosti a dovednosti rozšiřují.
Ve vyučovacím předmětu Další cizí jazyk využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
žák:
1.1 vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby
1.2 rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým větám
1.3 rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje
1.4 rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci a odpověď na otázku
1.5 používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník
žák:
2.1 sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině a běžných každodenních situacích, vyplní základní údaje do formulářů
2.2 reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace
2.3 napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních gramatických struktur a vět
žák:
3.1 zapojí se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace dalších osob prostřednictvím běžných výrazů, poskytne požadované informace
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
základní pravidla komunikace v běžných každodenních situacích: vyjádření existence něčeho, určování času, školní předměty, rozvrh hodin, jednoduchá sdělení: blahopřání, obdiv, názor tematické okruhy: oblékání, nákupy, škola, volný čas a zájmová činnost II, základní zeměpisné údaje o Francii slovní zásoba: význam slov v kontextu, synonyma I, slovní zásoba v textech učebnice a v nadstandardních textech základní gramatické struktury a pravopisná pravidla: řadové číslovky 1-60, dělivý člen u podstatných jmen, přídavná jména a příslovce, zájmena osobní samostatná, zvratná slovesa, konjugace v prézentu, nepravidelná slovesa, složený minulý čas, souminulý čas |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
Jazykové prostředky vyplývají z obsahu použité učebnice a nadstandardních textů. |
Školní výstupy |
Učivo |
Mezipředmětové vztahy |
Průřezová témata |
Poznámky |
základní pravidla komunikace v různých každodenních situacích: vyjádření pocitů (radosti, lítosti, chuti apod.), smluvení schůzky, vyprávění o své četbě, vyplňování formuláře tematické okruhy: cestování, město, zdraví, jídlo, volný čas a zájmová činnost IV, další zeměpisné údaje o Francii (včetně partnerské obce) a frankofonních oblastí (zejména o Québecu) slovní zásoba: význam slov v kontextu, synonyma III, antonyma, slovní zásoba v textech učebnice a v nadstandardních textech |
OSV VGS MKV: Multikulturalita |
Jak již bylo uvedeno v úvodní části ŠVP, účelem vzdělávání žáků v základní škole je vybavit žáka „klíčovými kompetencemi“. Ty představují soubor znalostí, dovedností, návyků a postojů, které jsou využitelné v různých učebních i praktických činnostech a situacích, jsou využitelné v různých učebních i praktických činnostech a situacích a jsou klíčem k úspěšnosti v celoživotním učení, v práci, zájmové činnosti i osobním životě. (Výčet klíčových kompetencí je uveden v úvodní části ŠVP a je podrobně rozpracován v RVP.)
Záměrem autorského kolektivu ŠVP bylo, aby tyto konkretizované výstupy vztažené ke konkretizovanému učivu byly nastaveny tak, aby ve svém souhrnu naplňovaly očekávané výstupy (oborů) vzdělávacích oblastí a vedly tak k očekávanému efektu – vybavit žáka souborem znalostí, dovedností, návyků a postojů – tedy ke klíčovým kompetencím.
Klíčovou roli mezi všemi evaluačními činnostmi zaujímá ve ŠVP hodnocení a klasifikace žáka učitelem. Přímo v průběhu výchovně vzdělávacího procesu poskytuje učitel žákovi nezbytnou zpětnou vazbu a pravdivý obraz o tom, s jakým úspěchem se mu daří dosahovat dílčích konkretizovaných výstupů (vedoucích ke klíčovým kompetencím).
V hodnocení žáka nedává ŠVP přednost žádné formě. Stejně jako výběr vhodných forem a metod výuky je i výběr vhodných forem a metod hodnocení žáka plně v rukou učitele. Při výběru vhodné formy hodnocení by měl vyučující vždy zvážit i její „motivační dopad“ na žáka s ohledem na jeho individuální vlohy a vlastnosti.
Hodnocení žáka vychází z posouzení míry dosažených očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu.
Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za první pololetí bude místo vysvědčení vydán žákovi výpis z vysvědčení. Při přestupu žáka na jinou školu před ukončením druhého pololetí žák odevzdá výpis vysvědčení a škola vydá vysvědčení za první pololetí příslušného školního roku. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen klasifikace), slovně nebo kombinací obou způsobů.
Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. V případě použití slovního hodnocení jsou výsledky vzdělávání popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
V posledním roce plnění školní docházky (na konci prvního pololetí) vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání. Hlavní obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělávání, možnostech žáka a jeho nadání, předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka, chování žáka v průběhu povinné školní docházky a dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také žákovi v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělávání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října. Pro výstupní hodnocení má škola vypracovaný formulář.
Pravidla pro hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků jsou součástí školního řádu zformulovaných ve vnitřním klasifikačním řádu školy a toto hodnocení je:
1. jednoznačné
2. srozumitelné
3. srovnatelné s předem stanovenými kritérii
4. věcné
5. všestranné
Vnitřní klasifikační řád školy stanoví zejména:
1. zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou
2. zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
3. stupně hodnocení prospěchu v povinných a v nepovinných předmětech a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, předem stanovená kritéria
4. zásady pro používání slovního hodnocení, včetně předem stanovených kritérií
5. zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
6. způsob získávání podkladů pro hodnocení
7. podrobnosti o komisionálních zkouškách a opravných zkouškách
8. způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
9. způsob hodnocení žáků v zájmových útvarech
10. způsob hodnocení žáků, kteří nejsou občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku
11. zásady pro udělování výchovných opatření
12. způsob hodnocení žáka při plnění povinné docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky
13. způsob hodnocení žáka při plnění povinné školní docházky formou individuální výuky
Jak již bylo uvedeno výše, hlavním účelem hodnocení a klasifikace je motivovat žáka a poskytnout mu nezbytnou zpětnou vazbu. Je žádoucí, aby si kvalitní zpětnou vazbu dovedli žáci brzy vytvářet i sami, a naučili se vlastnímu kritickému sebehodnocení a hodnocení svých spolužáků. Pro tyto evaluační formy by měl vyučující (všude, kde je to jen trochu možné) vytvářet dostatečný prostor.
Základem formálního hodnocení žáka je tradiční klasifikace v pětistupňové stupnici. Vyučující je při klasifikaci povinen dodržovat platné právní předpisy a vnitřní normy školy (zejména vnitřní klasifikační řád), které upravují pravidla pro klasifikaci. Souhrnné písemné slovní hodnocení může vyučující použít jen v souladu s platnými právními předpisy nebo jako (velmi vhodný) „doplněk“ ke klasifikaci.
Za neopominutelný princip hodnocení a klasifikace žáka považuje ŠVP převahu pozitivní motivace.
Autoevaluace školy a její další evaluační činnost slouží k poskytování nezbytné zpětné vazby vedení školy o tom, jak se škole daří naplňovat stanovené vzdělávací záměry a cíle. Jsou současně i hodnocením kvality školy a hodnocením kvality ŠVP.
Za úroveň výchovně vzdělávacího procesu a za výsledky vzdělávání zodpovídá ředitel školy. Na rozdíl od stěžejní evaluační role vyučujícího daného vzdělávacího předmětu, který hodnotí zejména úspěšnosti žáků při dosahování dílčích kompetencí v průběhu vyučovací hodiny, (za čtvrtletí, pololetí atd.), úloha ředitele školy a jím pověřených metodických orgánů (předmětových komisí, metodických sdružení apod.) spočívá především ve zhodnocení úspěšnosti žáků v dosahování očekávaných výstupů jednotlivých (oborů) vzdělávacích oblastí, a to především na konci prvního, druhého a třetího vzdělávacího období ŠVP. Preferovanou evaluační formou jsou (školou k tomuto účelu vypracované) standardizované testy, které umožní porovnat úspěšnost žáků v ročníku (třídě, mezi spolupracujícími školami apod.). Cíle, předmět hodnocení, obsah, formy a metody by měly zohledňovat i vytčené (dlouhodobé, střednědobé, roční...) vzdělávací priority školy. Škola může využít i případných vhodných standardizovaných evaluačních testů institucí, které se evaluací školních vzdělávacích programů budou zabývat (PISA, SCIO, KALIBRO, ČŠI, MŠMT, VÚP...).
Nedílnou součástí autoevaluace školy (jak se jí daří dosahovat stanovených vzdělávacích záměrů a cílů) je zpětná vazba ze strany klienta (rodič) a ze strany zřizovatele.
Škola proto bude v pravidelných intervalech 3 let opakovat zjišťování vzdělávacích požadavků rodičů (zařizovatele) zejména formou standardizovaných dotazníků. Pro potřeby autoevaluace bude škola využívat i jiné hodnotící zprávy (např. Inspekční zprávu ČŠI apod.).
Evaluační činnosti a aktivity (eventuelně
i použité formy a metody), kterými škola zjišťuje úroveň kvality vzdělávání a
hodnotí dosažené výsledky žáků se zpracovávají na každé vzdělávací období v
písemné podobě formou plánů evaluačních činností a aktivit. Na úrovni
vzdělávacího předmětu je zpracovává vyučující daného předmětu, zpravidla jako
součást svého tématického časového plánu výuky. Na vyšší úrovni (vzdělávací oblast,
„škola“, srovnání škol atd.) je zpracovává ředitel školy nebo jím pověřený
pedagog (předmětová komise apod.) jako součást ročního plánu činnosti školy (eventuelně
jako součást plánu kontrolní a hospitační činnosti). Základními časovými
horizonty pro souhrnné hodnocení jsou: čtvrtletí, pololetí… závěr školního
roku; a 1.,