zpět na kalendáře   zpět na život školy
Juliánský den, Juliánské datum

S pojmem Juliánský den, Juliánské datum se můžeme setkat například v astronomii. Níže je vysvětleno, odkdy je Juliánský den počítán.

Francouzský astronom Joseph Justus Scaliger (1540-1609) byl první, kterému se řehořský kalendář nelíbil, a který již roku 1583 navrhl v traktátu „Nová práce o zdokonalení letopočtu“ vést chronologii nikoli podle roků, jejichž délka je nepravidelná, ale podle jednotlivých dnů. Nový kalendář považoval za horší než juliánský, protože se v něm při přesných astronomických výpočtech musely brát v úvahu nejen pravidelné přestupné dny, ale navíc se musel každých 128 let jeden přestupný den vypouštět. Za počátek datování (nazval ho juliánským na počest svého otce Julia Scaligera) považoval 1. leden roku 4713 před n. l., neboli 1. leden roku minus 4712.

V předchozí větě se ukázal další nedostatek našeho kalendáře: při určování počtu roků mezi dvěma hodně vzdálenými událostmi obvykle uděláme chybu. Na otázku kolik let uplynulo od založení Říma v roce 753 řekne v roce 2000 skoro každý, že 2753 let (753 plus 2000). Avšak od roku 753 před naším letopočtem do roku 2000 našeho letopočtu uplynulo jen 2752 let, protože po prvním roce před naším letopočtem následuje hned rok našeho letopočtu - chybí rok nulový. Nesrovnalosti si jako první povšimli astronomové a na návrh ředitele Pařížské observatoře Cassiniho bzlo již v roce 1740 rozhodnuto, že při počítání astronomického času bude rok předcházející „prvnímu roku po Kristu“ považován za rok nulový, a aby nedošlo k nedorozumění, značí se léta před nulovým rokem znaménkem minus: rok 753 před n. l. = rok -752. Scaligerův kalendář je založen na období dlouhém 7980 roků po 365,25 dne, což dává dohromady 2.914.695 dní. První rok periody - 1. leden roku minus 4712 - byl označen nulou a každý následující den dostal své pořadové číslo. Např. 1. leden 1960 označují astronomové jako 2.436.935 J. D. K přepočtům se používá velmi jednoduché tabulky, podle níž lze pro každé datum, uváděné řehořským nebo juliánským kalendářem snadno vyhledat příslušný den juliánského období, označovaného písmeny J. D. Juliánská perioda skončí roku 3267 a potom se začne počítat znovu od nuly s poznamkou, že se jedná o druhé období.

Když Scaliger vystoupil s návrhem datovat podle J. D., zdůrazňoval jako jednu z důležitých předností skutečnost, že počínajíc rokem minus 4712 zahrnuje všechny známé historické události a začátky všech letopočtů: v roce 1583 se však ještě nic nevědělo o mayském kalendáři. Moderní astronomové museli rozšířit jeho systém o tabulku jdoucí zpětně až do roku minus 10.000. Používá se v ní záporných čísel, stejně jakose označují léta před naším letopočtem.

Počítání času na Juliánské dny se začalo rozšiřovat až od 19. století, kdy německý astronom a chronolog Kristián Ludvík Ideler napsal: „Plným právem se dá říci, že teprve zavedením juliánského období nastal v chrono pořádek“.

Juliánská perioda nebyla zvolena náhodně, je součinem čísel 28, 19 a 15. Obsahuje tedy 28-mi letý sluneční cyklus, 19-cti letý Metonův měsíční cyklus a 15-cti letý cyklus římské indikcie. Po uplynutí slunečního cyklu se pořadí dnů v měsíci vrací na stejné dny v týdnu a po uplynutí měsíčního cyklu případné fáze Měsíce na stejné dny měsíce. Po uplynutí římské indikcie se v římském impériu vybírala zvláštní daň. Aby se zachovala definice cyklů, začátek juliánské periody připadl, jak bylo už zmíněno, na 1,5 leden 4713 př. n. l.

Juliánské datum tedy umožňuje zjistit dny v týdnu, číslo slunečního kruhu, zlaté číslo a indikcii. Když dělíme juliánské datum příslušného dne ke 12-cté hodině světového času UT (celočíselnou část JD) číslem 7, zbytek určí o jaký den se jedná. Když se rovná zbytek nule, dnem je pondělí, jedné odpovídá úterý, 2 = středa, 3 = čtvrtek, 4 = pátek, 5 = sobota a 6 = neděle. Když dělíme juliánské datum číslem 28, 19 anebo 15, dostaneme jako zbytek číslo slunečního kruhu, zlaté číslo anebo indikcii (římský počet).

Den v juliánském datumu se začíná v poledne. Tento starý astronomický začátek dne, tj. o 12 h, se zachovával až do 1. 1. 1925. Někdy se můžeme setkat i s modifikovaným juliánským datumem, značí se MJD. Zavedli ho v pracích Smithsonianské astrofyzikální observatoře v USA na zmenšení počtu číslic v JD. Modifikované juliánské datum se začalo 17,0 listopadu 1858 (JD = 2.400.000,5).
Platí: MJD = JD -2.400.000,5

Juliánské datum 1. ledna 2000 v 0h UT je 2.451.544,5.