Všeobecný zmatek v kalendáři odstranil Gaius Julius Caesar v roce 46 před naším letopočtem. V době, kdy převzal vládu, římský kalendář už vůbec neodpovídal skutečnosti; jarní rovnodennost, která měla být na počátku roku, byla posunuta o dva měsíce a náboženské svátky byly slaveny úplně jindy než se slavit měly. Když Caesar převzal moc, byl též vyhlášen Pontifikem maximem a tím dostal právo zasahovat do kalendáře.
Gaius Julius Caesar (100-45 př. Kr.) vojevůdce, politik (zprvu jeden ze tří triumvirů, později diktátor), spisovatel , ale i reformátor kalendáře.
Rozhodl se, že kalendář důkladně zreformuje. Povolal do Říma proslulého řeckého astronoma Sósigena, který působil v Alexandrii, a pověřil ho, aby vypracoval návrh. Nový kalendář, kterému podle Gaia Julia Caesara říkáme juliánský, byl nepochybně mistrovským dílem. Byl to první skutečně „trvalý“ kalendář, tj. kalendář, který každý rok začínal stejným dnem, na rozdíl od lunárních systémů. Jeho největší vymožeností však bylo zavedení přestupného roku každé čtyři roky, o což se pokoušeli i v Egyptě, ale nepodařilo se jim to. Sósigenes převzal egyptskou délku roku 365 a čtvrt dne a Caesar opakoval Ptolemaiův výnos, že každý čtvrtý rok se má vsunout jeden den navíc, aby byl nový kalendář uveden do souladu s ročními obdobími čtyřletého cyklu. Délka dvanácti měsíců (příležitostný třináctý Mercedonius byl zcela vypuštěn) byla stanovena tak, aby dala 365 dnů v obyčejném roce, a o přestupných letech byl přidán jeden den v únoru, takže měl rok 366 dnů.
Deklaroval tak vlastně kalendář solární, přestupný den byl přidáván po 23. únoru, tzn. po dni, po němž byly přetím přidávány přestupné měsíce. Protože 24. únor byl podle římského datování měsíce 6. dnem před březnovými kalendami dies sextilis, byl přestupný den nazván dies bissextilis (dvakrát šestý) a přestupný rok pojmanován annus bissextilis - ve francoužštině si toto označení uchoval až dodnes année bissextile.
Bylo to jednoduché a téměř dokonalé, až na to, že základ 365 a čtvrt dne v roce nebyl zcela správný. V Řecku už tehdy znali délku roku přesněji a je neuvěřitelné, že by Sósigenes o tom nevěděl a svých znalostí nepoužil. Nicméně se tak stalo. Dá se to vysvětlit třeba tak, že informoval Caesara o nepřesnosti a ten ji považoval za zanedbatelnou.
Sósigenes rozdělil rok na dvanáct měsíců, ponechal jim staré názvy, ale přehodil jedenáctý Januarius a dvanáctý měsíc Februarius na začátek roku. Prvním měsícem roku se stal leden (Januarius), protože v něm od roku 153 před naším letopočtem nastupovali nově zvolení římští konzulové do svého úřadu. Tato změna nám vysvětluje, proč se například december-prosinec nazývá desátým měsícem, když je měsícem dvanáctým.
Reforma kalendáře způsobila dost problémů. Aby se nový kalendář přizpůsobil starému a mohl začít ve správnou dobu, byl starý rok protažen do neuvěřitelné délky 445 dnů o „chybějících“ 85 dní, takže kromě přestupného měsíce byly připojeny ještě další dva. To byl rok 708 A.U.C. (Ab urbe condita - podle římské éry od založení Říma) neboli 46 před naším letopočtem. Později byl znám jako annus confusionis rok zmatků“.
Další změna v kalendáři následovala už o dva roky později. Tehdy byl Julius Caesar zavražděn a Marcus Antonius navrhl, aby na jeho poctu byl měsíc Quintilis, ve kterém se Caesar narodil, přejmenován na Julius.
Kněží, kteří se měli starat o přesné počítání času, zřejmě nepochopili podstatu Sósigenovy úpravy, a až do roku 8 před naším letopočtem vkládali přestupný den ne každý čtvrtý, ale již každý třetí rok. Císař Augustus, nástupce Caesarův, rozhodl, že se nastřádaná nepřesnost odstraní prostě tím, že se až do roku 8 našeho letopočtu nebudou přestupné roky zařazovat. Senát, jako projev úcty k císaři, dále vděku za novou reformu a zároveň jako oslavu jeho velkých vítězství navrhl, aby se měsíc Sextilis přejmenoval na Augustus, což se také stalo. Ovšem Sextilis měl v kalendáři pouhých třicet dnů, což je číslo sudé a tedy nešťastné a navíc je kratší než měsíc Julius, který měl 31 dnů, což by mohlo Velkého Augusta urazit, takže senát zahájil další velké přehazování dnů. Z února se odebral další den, takže má nyní jen 28 (29) dnů. Aby neměly tři měsíce za sebou po 31 dnech, převedli jeden den ze září na říjen a jeden den z listopadu na prosinec a rozrušili tak Sósigenovo pravidelné střídání dlouhých a krátkých měsíců.
Tímto posledním velkolepým přehazováním dnů a přejmenováváním měsíců skončila tvorba juliánského kalendáře, i když se tvrdí, že další římští císaři jako Tiberius, Nero a Commodus se pokoušeli dát posledním měsícům roku svá jména, ale nepodařilo se jim to. Juliánský kalendář zůstal nezměněn až do konce šestnáctého století (v některých zemích až do prvních desetiletí století dvacátého), kdy Řehoř XIII. nařídil jeho úpravu.
Gaius Julius Caesar (100-45 př. Kr.)