Křesťanský letopočet nevznikl v době Kristova narození či jeho života, ale začal se užívat až na základě návrhu opata římského kláštera Dionýzia Exigua v 6. století našeho letopočtu. Zmíněný opat se pokusil r. 532 n. l. pomocí rozličných historických pramenů odvodit datum Kristova narození zpětně, ale jak dnes víme, nepodařilo se mu to úplně přesně. Paradoxně se Kristus narodil nejméně 4 roky, ale nejspíše již 7 let před počátkem křesťanského letopočtu.
Křesťanský letopočet nezná žádný rok nula! Zatímco tachometr zcela nového auta je při sjetí vozu z výrobní linky nastaven přesně na nulu (fakticky na 00000), náš letopočet byl na počátku nastaven na jedničku, jelikož v té době nikdo nebral nulu jako rovnoprávné celé číslo, na rozdíl od desítky, stovky či tisícovky (jak známo, existují římské číslice I, V, X, L, C, D a M, ale rozhodně žádná římská nula).
Dionýzius Exiguus uvažoval i historické události před jím spočítaným datem Kristova narození, a pro ně se zavedly letopočty záporné, takže celá situace v době kolem počátku letopočtu se dá schematicky zobrazit takto:
Počátek našeho letopočtu je tedy onen předěl mezi 31. prosincem r. -1 a 1. lednem r. +1. Od tohoto okamžiku se pak dají počítat uběhlá desetiletí, století a tisíciletí. Odtud plyne, že první století našeho letopočtu skončilo 31. prosincem r. 100 a první tisíciletí 31. prosincem r. 1000 (tehdy také skončilo 10. století). Z téhož důvodu končí 20. století 31. prosincem r. 2000 a třetí tisíciletí stejně jako 21. století začíná až 1. ledna 2001.
Astronomický (Cassiniho) letopočet
Brzy se ale přišlo na to, že se při počítání času kolem roku nebo přes rok narození Krista dojde k chybnému výsledku, protože v desítkové soustavě, ve které jsou naše chronologická data dnes zaznamenávána, chybí v období narození Krista nulový letopočet. Na tyto problémy jako první zareagovali astronomové a na popud ředitele Pařížské observatoře Cassiniho bylo v roce 1740 rozhodnuto, že rok předcházející "prvnímu roku po Kristu", tedy rok "1 př.Kr.", bude označen za rok nulový, a v astronomickém i historickém počítání času budou letopočty „př.Kr.“ označovány znaménkem mínus tak, že se rok př.Kr. zmenší o jednu jednotku: např. rok 256 př.Kr. je rok -255.