XVI. Poměry náboženské. | |
Starobylost kostela karlického potvrzuje nade vší pochybnost, že Dobřichovice a zdejší okolí záhy
přijaly víru křesťanskou. Ve válkách husitských mnozí přijali učení Husovo. Dle jmen, která si
dávali, jako Drak, Šílenec, Sršeň se zdá, že náleželi k výstředním Táboritům. Mám za to, že i zde
byli vyznavači lidové sekty ,,Mikulášenci". Vznikla r.1471 a založil ji Mikuláš Vlásenický, jenž
přísný život kázal, dogmata zavrhoval a hájil přijímání kališnické. Mikulášenci měli v čele starší,
které nazývali bratry. Tito kázali, vykládali vidění a dbali, aby lid byl mravný. Mravouka jim byla
nad věrouku. V stol.XVI. byli rozšířeni v jihov. Čechách kolem Tábora, Soběslavi, Bechyně. V
Praze a v okolí jednotlivě. Starší vykládali evangelium a po výkladu pozakrývali svou tvář a dali
se všichni do pláče. Odtud se jim říkalo ,,bratří plačící". Plakávali v přestávkách, které starší činil,
vykládaje a napomínaje. Scházeli se, modlili se a plakali. Na myšlenku, proč zde mohli býti
Mikulášenci, přivedl mne název jedné stráně za Karlíkem, jež dosud sluje ,,Plačtivá". Než jest to
náhled můj soukromý. |