Gotika vzniká v polovině 12. století ve Francii v kraji, v němž leží Paříž a postupně se šíří do celé Evropy. Do českých zemí přichází v druhé čtvrtině 13. století a zůstává tu přibližně po tři staletí.
Ve své rané fázi zůstává přes řadu vynikajících staveb slohem importovaným, ale již od počátku 14. století se domácí prostředí chápe samostatné tvorby a vrcholná česká gotika se staví do čela evropského vývoje. Obdobné postavení získává po letech stagnace znovu na sklonku svého trvání jako pozdní neboli vladislavská gotika.

Gotická architektura se oprostila od masivnosti románských staveb tím, že uplatňovala nové prvky - štíhlé pilíře, žebrové křížové klenby, lomený oblouk, důmyslný opěrný systém a štíhlost tvarů směřujících vzhůru (vertikalitu).

Na Katedrále sv. Víta na Pražském hradě velice zřetelně vidíme typické znaky gotických katedrál: Tíha celé stavby spočívá na pilířích Tíhu celé klenby nesla tenká kamenná žebra, která se opírají o pilíře Protože pilíře bylo nutno podepřít, aby se nezhroutily, byly postaveny mimo stavbu ještě další opěrné pilíře, někdy i dvojité. Horní část pilířů a spojovací žebra zdobí nespočetné malá věžičky - fiály s kraby přenášejí šikmý tlak na svislý. Z opěrných pilířů jsou nahoře vysunuty chrliče, jež odvádějí vodu, aby netekla při dešti na fasádu. Chrliče představují ďábly vyhnané z chrámu, a proto mají podobu bájných zvířat, různých draků, lvů, psů a oblud, jimž dešťová voda vytéká z otevřené tlamy. Protože hlavní tíhu stavby nesou pilíře, je umístěno do zdi velký počet oken, vyplněných obrazy z barevných sklíček. Ze zdí tak zbyly jen rámy pro okna. I na oknech chrámu vidíme typický lomený oblouk.

Detaily některých typických prvků gotiky:

Některé další gotické památky: