Protesty
§ 1. Protesty se nepřijímají a neprojednávají, jestliže se týkají rozhodnutí rozhodčích, které závisí na přesnosti jejich pozorování. Není přípustné protestovat proti rozhodnutí, zda :
a) Odpal je dobrý nebo chybný.
b) Běžec je na metě včas nebo je aut.
c) Nadhozený míč je dobrý nebo špatný.
d) Nadhoz je proveden správně nebo nesprávně.
e) Běžec se při běhu dotkl nebo nedotkl mety.
f) Běžec vyběhl z mety neoprávněně při chycení odpalu v letu.
g) Míč je chycen v letu správně nebo nesprávně.
h) Je vnitřní chycený.
i) Je hřiště způsobilé k pokračování ve hře nebo k opětovnému zahájení hry.
j) Polař překáží běžci nebo běžec brání polaři ve hře.
k) Je dostatečně vidět, aby se pokračovalo ve hře.
l) Protest není přípustný ve všech ostatních případech, které závisejí na přesnosti pozorování rozhodčích.
§ 2. Protesty je možno přijmout a projednat, jestliže:
a) Rozhodčí rozhodl na základě chybného výkladu pravidel.
b) Rozhodčí rozhodl podle pravidla pro příslušnou situaci nevhodného.
c) Rozhodčí se dopustil chyby při uložení trestu za přestupek.
d) Došlo k nesprávnému střídání.
e) Je hráč oprávněný nebo neoprávněný ke hře.
§ 3. Protestovat lze jak proti obsahu rozhodnutí, tak proti výkladu pravidel.
Příklad : Družstvo má jeden aut a druhá a třetí meta jsou obsazeny. Pálkař je aut za chycení odpáleného míče v letu. Běžec ze třetí mety vyběhl správně po chycení a dosáhl bodu dříve, než byl autován hrou na výzvu běžec z druhé mety za to, že vyběhl neoprávněně. Rozhodčí neuznal bod. Není možné protestovat proti rozhodnutí, zda běžec vyběhl neoprávněně, ani proti tomu, zda běžec dosáhl bodu dříve, než byl druhý běžec aut. Rozhodčí udělal chybu tím, že se řídil pravidlem pro tuto situaci nevhodným a neuznal bod, jehož běžec dosáhl před třetím autem. Proto lze v této situaci podat protest.
§ 4. Záznam o úmyslu protestovat se musí udělat ihned před dalším nadhozem.
Výjimka: Oprávněnost hráče ke hře.
a) Vedoucí družstva, které protestuje, ihned oznámí hlavnímu rozhodčímu, že podává protest. Rozhodčí uvědomí o protestu vedoucího soupeřova družstva a zapisovatele.
b) Všechny rozhodující skutečnosti se zaznamenávají, aby bylo možno správně rozhodnout.
c) Záznam o protestu je neplatný, není-li podán podle předpisů soutěže.
§ 5. Zapsaný protest se musí projednat v přiměřené lhůtě.
a) Pokud lhůtu nestanoví soutěžní řád, bude se protest projednávat ve lhůtě přiměřené povaze případu nebo obtížím se získáváním údajů potřebných k jeho vyřízení.
b) Za přiměřenou lhůtu se obvykle považuje doba 48 hodin po utkání.
§ 6. Protest musí obsahovat tyto údaje:
a) Datum, čas a místo utkání.
b) Jména rozhodčích a zapisovatele.
c) Pravidlo a odstavec, jehož se protest týká.
d) Rozhodnutí rozhodčího a okolnosti, které rozhodnutí ovlivnily.
e) Všechny podstatné skutečnosti, které protest vyvolaly.
§ 7. Vyřízení protestu:
a) Protest je shledán neopodstatněným a platí výsledek utkání.
b) Protestu je vyhověno pro nesprávný výklad pravidel. Hra se opakuje od okamžiku nesprávného rozhodnutí a rozhodnutí je opraveno.
c) Protestu proti startu neoprávněného hráče je vyhověno a utkání je skrečováno v neprospěch družstva, ve kterém hráč neoprávněně nastoupil.