Jak se Země otáčí okolo své osy (ve směru od západu na východ), vystupují
ze stínu na osvětlenou stranu Země stále nová místa. Sluneční paprsky dopadnou v jeden okamžik
na místa, která leží na jednom poledníku. Pro celý poledník pak začíná ve stejnou chvíli ráno, ve
stejnou chvíli nad ním vrcholí Slunce a je poledne a ve stejnou chvíli Slunce zapadne a začíná noc.
Říkáme, že místa ležící na jednom poledníku mají stejný místní čas. Za jednu hodinu se Země otočí o 15° zeměpisné délky. Protože jedna hodina má 60 minut dá se spočítat za jak dlouho se Země otočí o 1° : Například Prachatice leží na 14°v.d. a Kouřim na 15°v.d. To znamená, že je-li místní čas v Kouřimi přesně 12.00, je místní čas v Prachaticích teprve 11.56 hodin. Je zřejmé, že používáním místních časů by docházelo ke velkým zmatkům. Proto byla Země rozdělena na časová pásma. |
Jedno časové pásmo zaujímá 15° zeměpisné délky a celkem jich je
24. Všechna místa v jednom časovém pásmu mají stejný čas. Tento čas se řídí podle času na
středním poledníku. Čas na tomto poledníku se vždy o hodinu liší od časů sousedních pásem.
Střední poledníky procházejí středy pásem a tvoří je poledníky 0°, 15°, 30° ... vždy po 15° až do
180°. |
Poledník 180° tvoří datovou hranici. Při překračování datové
hranice se mění datum. Při překročení východním směrem musíme zmenšit datum o jeden den
(např. 1.června se dostáváme opět do 1.června),
západním směrem musíme datum zvětšit o jeden den (např. 1.června se dostáváme do 3.června). |
Obrázky jsou z knihy: Mapy - příroda - životní prostředí, autoři Jiří Kastner, Vít Vilímek, Irena Rybová, Scientia 1997. |