Časová pásma

Jak se Země otáčí okolo své osy (ve směru od západu na východ), vystupují ze stínu na osvětlenou stranu Země stále nová místa. Sluneční paprsky dopadnou v jeden okamžik na místa, která leží na jednom poledníku. Pro celý poledník pak začíná ve stejnou chvíli ráno, ve stejnou chvíli nad ním vrcholí Slunce a je poledne a ve stejnou chvíli Slunce zapadne a začíná noc. Říkáme, že místa ležící na jednom poledníku mají stejný místní čas.
Víme, že Slunce je nejvýše nad obzorem právě v poledne. Na každém poledníku je však poledne v jiný okamžik. Například je-li v Praze poledne, je v Londýně teprve 11 hodin a v Moskvě už 14 hodin.
Země se otočí kolem své osy za 24 hodin. Za těchto 24 hodin opíše každé místo na Zemi celý kruh. Kruh má 360° a z toho se dá spočítat, o kolik stupňů se otočí Země za jednu hodinu:

360° : 24 = 15°
Za jednu hodinu se Země otočí o 15° zeměpisné délky.
Protože jedna hodina má 60 minut dá se spočítat za jak dlouho se Země otočí o 1° : 60 minut : 15° = 4 minuty Mezi místy vzdálenými 1° je časový rozdíl 4 minuty.
Například Prachatice leží na 14°v.d. a Kouřim na 15°v.d. To znamená, že je-li místní čas v Kouřimi přesně 12.00, je místní čas v Prachaticích teprve 11.56 hodin.
Je zřejmé, že používáním místních časů by docházelo ke velkým zmatkům. Proto byla Země rozdělena na časová pásma.

Jedno časové pásmo zaujímá 15° zeměpisné délky a celkem jich je 24. Všechna místa v jednom časovém pásmu mají stejný čas. Tento čas se řídí podle času na středním poledníku. Čas na tomto poledníku se vždy o hodinu liší od časů sousedních pásem. Střední poledníky procházejí středy pásem a tvoří je poledníky 0°, 15°, 30° ... vždy po 15° až do 180°.
Naše republika leží v časovém pásmu, jehož střed tvoří poledník 15°v.d. Čas v tomto pásmu se nazývá čas středoevropský.
Ve skutečnosti se ale hranice časových pásem nemohou dodržovat přesně podle poledníků. Jsou přizpůsobeny hranicím států (viz obr).

Poledník 180° tvoří datovou hranici. Při překračování datové hranice se mění datum. Při překročení východním směrem musíme zmenšit datum o jeden den (např. 1.června se dostáváme opět do 1.června), západním směrem musíme datum zvětšit o jeden den (např. 1.června se dostáváme do 3.června).
Poledník 180° je vhodný pro změnu data, neboť nevede přes žádnou pevninu, ale jen přes oceán. Kdyby procházel pevninou, měli by lidé západně od datové hranice například ještě neděli, zatímco lidé na východ od ní by museli do práce, neboť by měli už pondělí. Proto byl hlavní poledník umístěn do Londýna, aby vyšel 180. poledník (datová hranice) do nekonečných vod Tichého oceánu.

Obrázky jsou z knihy:
Mapy - příroda - životní prostředí, autoři Jiří Kastner, Vít Vilímek, Irena Rybová, Scientia 1997.