zpět na světadíly   zpět na zeměpis   zpět na život školy

Evropa

Východní pevninská hranice Evropy s Asií: Bajdaracký záliv, východní úpatí pohoří Ural, dále řeka Emba do Kaspického moře, severní předhůří Velkého Kavkazu k ústí Donu do Azovského moře, dále Černé moře a úžiny Bospor a Dardanely.

Podnebí: značně ovlivněno Golfským proudem, pronikajícím až k nejsevernějším výběžkům; také převládající severozápadní větry přenášejí mírnící vlivy oceánu daleko do vnitrozemí.

Pobřeží: Evropa má neobyčejně velkou členitost, největší ze všech kontinentů. Z celkové rozlohy Evropy připadá jedna třetina na poloostrovy (největší Skandinávský, Balkánský, Apeninský, Pyrenejský, Kola, aj.) a ostrovy (Velká Británie, Island, Irsko, Nová země, Svalbard, Sicílie, Sardínie, aj.).

Povrch: je výškově i tvarově rozmanitý, neboť vznikl různými horotvornými pochody v různých geologických dobách. Severní část tvoří Baltský štít, přecházející ve Východoevropskou rovinu, severozápadní Evropa má hornatý reliéf, vzniklý starými horotvornými pohyby, podobně střední Evropa. Jiřní část Evropy je nejmladší, vznikla ve druhohorách a třetihorách, proto tvary Pyrenejí, Alp, Dinarid jsou velehorského rázu, dodnes pak zde doznívá horotvorný pochod sopečnou činností.

Povodí: Evropské řeky mají rozvodí v nevelkých výškách starých středoevropských pohoří, popř. Východoevropské tabule. V bezodtokové pánvi Kaspického moře končí největší Evropská řeka Volha a Ural. Do Atlantského oceánu ústí řeky spojené řadou průplavů (Loira, Seina, Rýn, Labe, Odra, Visa, Němen, Západní, Dvina, Něva, …); středomořské řeky odvodňují jižní Evropu a část střední Evropy (Ebro, Rhôna, Pád, …) do moře Středozemního, Dunaj, Don, Dněstr, Dněpr do moře Černého a Azovského. Severní část Evropy je úmořím Severního ledového oceánu (Oněga, Severní Dvina, Mezeň, Pečora).

Květena a zvířena: ovlivněna podnebím; sever je pokryt tundrou, přecházející k jihu v pásmo jehličnatých a smíšených lesů s bohatstvím zvěře. Na většině území byl již tento pás proměněn v tzv. kulturní step s dobrou ornou půdou, a proto s intenzivním zemědělstvím. Jižní Evropa má již středomořskou květenu se stále zeleným křovím.

Rozloha: 10 382 000 km2 Počet obyvatel: 700 000 000
Hustota zalidnění: 68 obyv./km2 Počet států: 43
Podíl rozlohy souše: 7% Podíl rozlohy celého povrchu Země: 2%
Střední výška: 290 m Nejnižší bod: v proláklině Kaspického moře –28 m pod hladinou moře
Nejsevernější bod: mys Nordkinn v Norsku 71°08’ s.š. Nejjižnější bod: mys Marroqui ve Španělsku v Gibraltarské úžině 35°59’ s.š.
Nejzápadnější bod: mys Roca v Portugalsku 9°29’ z.d. Nejvýchodnější bod: východní úpatí Polárního Uralu 67°20’ v.d.
Délka pobřežní čáry: 37 900 km (bez přilehlých ostrovů)  

Nejvyšší hora: Mont Blanc (Monte Bianco) 4 807 m n.m., Savojské Alpy (Francie, Itálie, Alpy)
Nejdelší řeka: Volha - 3 531 km (Rusko)
Největší ostrov: Velká Británie - 216 325 km2 Největší jezero: Ladožské (Rusko) - 18 390 km2
Největší činná sopka: Etna 3 323 m (Itálie) Největší poloostrov: Skandinávský - 774 000 km2
Nejlidnatější stát: Rusko - 107 000 000 (Evropská část) Největší stát: Rusko - 3 955 800 km2 (Evropská část)
Největší město: Moskva (Rusko) - 8 436 000 obyv.
Nejvyšší hory  Mont Blanc (Monte Bianco) 4 807 m n.m., Savojské Alpy
   Monta Rosa (Pic Dufour) 4 634 m n.m., Penninské Alpy
   Dom 4 545 m n.m., Valaiské Alpy
   Weisshorn 4 506 m n.m., Valaiské Alpy
   Matterhorn (Monte Cervino) 4 478 m n.m., Penninské Alpy
   Dent Blanche 4 357 m n.m., Valaiské Alpy
   Grand Combin 4 314 m n.m., Valaiské Alpy
   Finsteraarhorn 4 274 m n.m., Bernské Alpy
   Aletschhorn 4 195 m n.m., Bernské Alpy
Nejdelší řeky  Volga (Volha) 3 531 km
   Dunaj 2 850 km
   Ural 2 428 km
   Dněpr 2 201 km
   Kama 2 032 km
   Don 1 870 km
Největší jezera  Ladožské 18 390 km2
   Oněžské 9 616 km2
   Vänern 5 585 km2
   Saimaa 4 400 km2
Činné sopky  Etna 3 323 m n.m., Sicílie
   Beerenberg 2 277 m n.m., Jan Mayen
   Askja 1 510 m n.m., Island
   Hekla 1 491 m n.m., Island
   Vesuv 1 277 m n.m., Itálie
   Stromboli 926 m n.m., Liparské o.
   Théra 584 m n.m., Řecko