Evropa - poloha, rozloha a členitost

(kliknutím zvětši obrázek)

Název EVROPA je starý téměř čtyři tisíce let - dochoval se už v semitských nápisech z 2.tisíciletí před naším letopočtem. Vznikl z akkadského ereb nebo irib - večerní soumrak. Západ slunce, tedy země, kde zapadá slunce. Východní pevninská hranice Evropy s Asií: Bajdaracký záliv, východní úpatí pohoří Ural, dále řeka Emba do Kaspického moře, severní předhůří Velkého Kavkazu k ústí Donu do Azovského moře, dále Černé moře a úžiny Bospor a Dardanely.

• Rozloha činí 10,5 mil. km², tj. 7 % světové souše. Je to druhý nejmenší světadíl.
• asi 730 000 000 obyvatel (asi 11% z celosvětové populace)
• ze všech světadílů má nejnižší průměrnou nadmořskou výšku - 290 m
• ze všech světadílů má nejčlenitější pobřeží - délka pobřežní čáry je 37 900 km (bez přilehlých ostrovů)

• Většinu území zaujímají nížiny (60 %).
• Nejnižší místo Evropy leží v proláklině Kaspické nížiny (-28 m).
• Na východě je Východoevropská rovina lemována protáhlým pohořím Ural (1894 m) o délce 2500 km.
• Skandinávské pohoří (2469 m) je na Skandinávském poloostrově. Ledovce zde vyhloubily typické fjordy.
• Nejvyšší evropské pohoří Alpy (Mt. Blanc, 4807 m) jsou vytvořeny třetihorním alpínským vrásněním, stejně jako Karpaty (2655 m), Dinárské pohoří (2751 m), Pyreneje (3404 m) a Apeniny (2914 m).
• V jižní Evropě se setkáváme i s vulkanismem a zemětřesením. Na Sicílii se tyčí i nejvyšší činná sopka Evropy Etna (3340 m).

• Nultý poledník a čárkovaně severní polární kruh.
• Poloostrovy - Skandinávský, Pyrenejský, Apeninský, Balkánský, Jutský, Kola.
• Ostrovy - Velká Británie, Island, Irsko, na severu Nová země (a Špicberky), a na jihu: Sicílie, Sardinie, Korsika a Kréta.
• Nejsevernější bod: mys Nordkinn v Norsku 71°08’ s.š.
• Nejjižnější bod: mys Marroqui ve Španělsku v Gibraltarské úžině 35°59’ s.š.
• Nejzápadnější bod: mys Roca v Portugalsku 9°29’ z.d.
• Nejvýchodnější bod: východní úpatí Polárního Uralu 67°20’ v.d.