Nejvyšší naměřemá teplota: +57,8 stupňů celsia (ve stínu) - Al Azízíyah (Libye) Nejvyšší měsíční průměrná teplota: +48,9 stupňů celsia - Údolí smrti (USA) Nejvyšší roční průměrná teplota: +34,4 stupňů celsia - Dalol (Etiopie) Nejnižší naměřemá teplota: -89,2 stupňů celsia - polární stanice Vostok (Antarktida) Nejnižší měsíční průměrná teplota: -72,0 stupňů celsia - polární stanice Vostok (Antarktida) Nejnižší roční průměrná teplota: -56,4 stupňů celsia - polární stanice Plateau station (Antarktida) Nejvyšší absolutní výkyv teploty: -71,2 a +35,0 stupňů celsia - Ojmjakon (Rusko) Nejkratší období slunečního svitu: Slunce nevychází 168 dní - severní pól Největší naměřená rychlost větru: 416 km/h (při povrchu Země) - Mt. Washington (USA)
Nejvyšší roční průměrné srážky: 12 090 mm - ostrov Kauai (USA) Nejvyšší sněhové srážky: 31,1 m - Mt. Rainier (USA) Nejvyšší srážky za 1 rok: 26 461 mm - Čérápuňdží (Indie) Nejvyšší srážky za 1 měsíc: 9 299 mm - Čérápuňdží (Indie) Nejvyšší srážky za 24 hodin: 1 870 mm - ostrov Réunion (Indický oceán) Nejprudší déšť: 38,1 mm za 1 minutu - Guadeloupe (Malé Antily) Nejnižší roční průměrné srážky: 0,5 mm - Dakhla (Egypt) Nejdeštivější místo - Kauai ( Oceánie / USA stát Havaj) - průměrné roční srážky – 12 090 mm Nejzasněženější místo - Mount Rainier (Severní Amerika /USA - stát Washington) - poční sněhové srážky - 31,3 m Nejsušší místo – Asuán (Afrika/Egypt) - průměrné roční srážky – 0,5 mm Největrnější místo - záliv Commonwealth (Antarktida) - vítr zde dosahuje rychlosti až 320 km/h.
Vodstvo
Největší oceán - Tichý oceán - rozloha 179 679 000 km2 (50% rozlohy světového oceánu) Nejmenší oceán - Severní ledový oceán - rozloha 13 100 000 km2 (4% rozlohy světového oceánu) Největší salinita - Rudé moře - salinita dosahuje 41 promile. Salinita je obsah solí rozpuštěných v mořské vodě, největší část solí tvoří sodík a chlór (kuchyňská sůl) a to 85% v moři rozpuštěných látek. Kdyby se voda z oceánů odpařila, vytvořila by se na všech kontinentech 150 m silná vrstva soli. Nejnižší salinitu má Baltské moře 7,2 promile - důvodem je přítok sladké vody do tohoto moře. Průměrná salinita moře je mezi 33 až 37 promile. Teplota mořské vody - na mořské hladině se pohybuje od -2 stupňů Celsia v Bílém moři až po 35,6 stupňů v mělkých částech Perského zálivu. Teplota je ve velkých hloubkách stejná, má asi 0-3 stupňů Celsia.
Nejrychlejší mořský proud 29,6 km/h je Nakwakto Rapids v Slingbyjském průlivu v Britské Kolumbii v Kanadě. Nejvyšší vlny - na otevřeném moři byla pozorována vlna vysoká 34 m, vytvořila se během hurikánu. Vlny tsunami vznikají díky podmořskému zemětřesení a sesuvech. Dosahují rychlostí až 800 km/h. Na otevřeném moři jsou to nízké vlny, ale při nárazu na pobřeží narůstají až do výšky několika desítek metrů. V roce 1771 se u ostrovů Rjúkjú vytvořila tsunami, jejíž výška se odhaduje na 85 m! Největší hloubka oceánu - Mariánský příkop (Tichý oceán, 340 km jihozápadně od ostrova Guam) - hloubka 10 924 m. V roce 1959 provedla měření posádka ruské lodě Vitjaz. Zjistila hloubku 11 034 m. Podle posledního měření Japonska (v roce 1984) dosahuje největší hloubka 10 924 (+/-10m). Největší moře - Filipínské moře (Asie - Oceánie) - plocha - 5 726 000 km2, max. hloubka 10 830 m. Největší záliv - Bengálský záliv (Asie) - plocha - 2 172 000 km2 max. hloubka 3 955 m. Nejdelší průliv - Mosambický průliv (Afrika) - délka - 1760 km, šířka – 422 až 925 km. Nejširší a nejhlubší průliv - Drakeův průliv (Jižní Amerika - Antarktida) - šířka více než 1 100 km, délka 460 km, průměrná hlubka 3 400 m (max. hlubka 5 248 m). Nejužší mezikontinentální průliv – Bospor (Evropa – Asie/ Turecko) - minimální šířka 660 m, délka 32 km, hloubka 33 až 105 m. Průliv mezi Evropou a Asií, spojuje Černé a Marmarské moře. Nejmohutnější fjord – Vestfjorden (Evropa/ Norsko) - 255 km dlouhý záliv mezi severozápadním pobřežím Norska a souostrovím Lofoty. Nejvyšší mořské útesy – Milfordský záliv (Oceánie/ Nový Zéland) - břehy vystupují z vody 1 584 m nad hladinou a pod ní ještě klesají do hloubky 400 m. Najdeme jej na Jižním ostrově Nového Zélandu, jde o fjord, vymodelovaný ledovcem. Nejvyšší mořský příliv – záliv Fundy (Severní Amerika/ Kanada) - při přílivu stoupá hladina moře v zálivu až o 19,6 m. Záliv v délce 151 kilometrů je vklíněn mezi pevninu a poloostrov Nové Skotsko na východním pobřeží Kanady.
Ledovce
Největší plocha mořského ledu - Arktida (Evropa, Asie, Severní Amerika/ Norsko, Rusko, USA, Kanada) - rozloha mořského ledu koncem léta 9 milionů kilometrů2. Rozloha ledu koncem zimy 12 milionů kilometrů2. Průměrná tloušťka ledu je 3 až 5 m. Souvislé plochy ledu otevřeného moře tvoří tabulový led, silný 2 až 2,5 m. Vlivem vlnění, mořských proudů a přílivu se rozlámou tabule na kry a vytvoří 5 až 6 m vysoké ledové vrstvy, pod hladinou až 3 násobně větší (dohromady 15 až 20 m). Ledové kry na moři nemají svůj původ v mořském ledu. Tyto mohutné plovoucí kry vznikly ulomením (telením) kontinentálního ledovce. Tyčí se až 80 metrů nad hladinou (přitom je to jen 1/9 jejich výšky, zbytek ukryt pod vodou). Tyto obrovské masy ledu mohou díky mořským proudům a větru cestovat do velkých vzdáleností. V Atlantiku až po 36 stupeň s.š. a mohou ohrožovat i námořní dopravu (např. Titanic r. 1912). Největší plocha kontinentálního ledu – Antarktida je z 99% zaledněná. Rozloha ledu tedy činí 13 802 000 kilometrů2. Roztáním ledu by vzniklo 24 900 000 kilometrů krychlových vody, čímž by se zaplavilo asi 10% souše. Průměrná tloušťka ledu je 2 200 m, maximální tloušťka je 4 776 m. Nejdelší vysokohorský ledovec – Beringgův ledovec (Severní Amerika/ USA – Aljaška) - délka je 170 km. Vysokohorský ledovec se plazí z Vrchů svatého Eliáše (Mt. Logan 5 951 m) až k ostrovu Kayak ležícímu u břehu Aljašky. Ledovce se pohybují různou rychlostí. Například alpské se pohybují 80 – 150 m/rok, himalájské 700 - 1300 m/rok, na pobřeží Grónska je ovšem rychlost až 9 900 m/rok.
Jezera
Největší jezero – Kaspické moře (Evropa, Asie/Ruko, Kazachstán, Turkmenistán, Írán, Azerbajdžán) - plocha 371 000 kilometrů2, max. hloubka 1 025 m. Bezodtokové jezero v nejrozsáhlejší depresi – Kaspické proláklině (-28,5 m pod hladinou moře). Před asi 12 miliony lety bylo spolu s Černým mořem a Aralským jezerem součástí velkého moře Tethys. Asi 1/3 vody pochází z řeky Volhy. Salinita se pohybuje od 0,05 promile u ústí řeky Volhy po 350 promile v zálivu Garabogazköl. Průměrná salinita je pak 11-13 promile. Největší sladkovodní jezero – Velká kanadská jezera (Severní Amerika/USA, Kanada) - celková rozloha jezer je 244 725 kilometrů2 . Spojený komplex pěti jezer tektonického a ledovcového původu odvodňuje řeka sv. Vavřince do Atlantického oceánu. Největším jezerem je Hořejší jezero – 82 414 kilometrů2 (větší než ČR). Dalšími jezery jsou jezero Huronské (59 596 km2), Michiganské (57 441 km2), Erijské (25 745 km2) a jezero Ontario (19 529 km2). Nejhlubší jezero – Bajkal (Asie/Rusko) - maximální hloubka 1 637 m (průměrná hloubka 730 m), rozloha 31 500 km2. Najdeme jej v tektonické proláklině na jihu východní Sibiře. Obsahuje asi 18% světových zásob pitné vody na Zemi (21 670 km3), což je tolik, jako Velká kanadská jezera dohromady. Napájí ho 336 řek, ale vytéká jenom jediná Angara. Nejvýše položené splavné jezero – Titicaca (Jižní Amerika/Peru, Bolívie) - leží v nadmořské výšce 3 810 m, max. hloubka je 304 m. Největší soustředění jezer – Finská jezerní plošina (Evropa/Finsko) - více než 60 tisíc jezer a jezírek hustě propojených řekami tvoří rozsáhlý vodní systém. Finskou jezerní plošinu vytvořil pleistocénní kontinentální ledovec. Jezera pokrývají 9% území Finska.