Každý žák ZŠ ze zeměpisu 6. ročníku ví, že se střídá den a noc díky rotaci Země kolem své osy, že tato osa je skloněna o 23,5° a že se při oběhu kolem Slunce  její směr v prostoru nemění, že míří stále k Polárce, a proto podle Polárky za jasné noci můžeme určit severní směr.

Ve skutečnosti se poloha rotační osy v prostoru s časem mění, neboť díky gravitačním poměrům ve Sluneční soustavě osa vykonává precesní a nutační pohyb.

Precesi si můžeme vyvolat doma sami – stačí roztočit obyčejnou káču (nebo vlčka či setrvačník z autíčka). Dokud se káče točí dostatečně rychle, je její rotační osa  svislá a stálá vzhledem k podložce. Jakmile se však rotace káči zmenší, začne se osa kolébat a opisovat v prostoru plášť kužele a to je právě ta precese. Tento pohyb vykonává i rotační osa Země.

Oba případy – rotace Země i rotace káči – jsou konkrétními případy pohybu setrvačníku. Volný setrvačník se snaží udržet si stálou osu rotace (Tohoto úkazu využívají tzv. gyroskopy – setrvačníkové navigační přístroje v letectví). Jakmile však na setrvačník působí další síly, dostane se do precese. V případě naší káči jsou těmito silami zemská gravitace a tření o podložku, v případě Země je to gravitační působení Slunce a Měsíce, v menší míře i planet na sploštělou Zemi.

Precesní pohyb lze podle vlivů těles na precesi lunisolární a planetární.

Při lunisolární precesi, díky gravitačnímu vlivu Měsíce a Slunce, opíše v prostoru rotační osa Země plášť kužele, a to jednou za 25 725 roků v záporném smyslu (tj. na východ) kolem střední polohy světového pólu. Tato perioda se nazývá  Platónský rok.

Při planetární precesi se gravitačním působením planet nepatrně mění poloha roviny ekliptiky.

Vlivem obou precesí se posouvá průsečík světového rovníku s rovinou ekliptiky – jarní bod. Pohyb jarního bodu (asi 50´´) zjistil již Hipparchos (125 př. Kr.). Od té doby činí posun jarního bodu východním směrem skoro 30°, což je právě jedno znamení zvěrokruhu. Proto jsou znamení posunuta o jedno zpět (např. znamení Berana do souhvězdí Ryb a roku 2300 se jarní bod dostane do souhvězdí Vodnáře).