Albánie

 

Rozloha: 28 748 km²

Počet obyvatel: 3 374 000

Hlavní město: Tiranë [Tirana] 244 000 obyvatel

Náboženství: 65% muslimů, 20% pravoslavní, 13% římskokatolické

Státní zřízení: republika

Národnostní složení: 98% Albánci, 1,8% Řekové

Měna: 1 lek = 100 quindarů

Úřední jazyk: albánština

Nejdelší řeka: Drini (282 km)

Nejvyšší bod: Korab 2754 m n. m.

 

Přírodní poměry

 

Albánie leží v jihozápadní části Balkánského poloostrova na pobřeží Jaderského moře. 65% povrchu zaujímají pohoří, pouze u pobřeží se táhne 20-30 km široký nížinatý pás.

 

Zemi ze západu omývá Jaderské moře (362 km), na severu pak hraničí s Černou Horou, na severovýchodě s Kosovem, na východě s Makedonií (151 km) a na jihu s Řeckem (282 km).

 

Podnebí je středomořské, teplé a suché. Značná odlišnost panuje mezi pobřežím s mírnou zimou a vnitrozemím, kde v horských oblastech je v zimě sníh a mráz. V zimě vane z hor studený vítr bora a v období dešťů od jihu teplý vítr scirocco.

 

Ekonomika

 

Albánie je jedna z nejchudších evropských zemí s polovinou obyvatelstva zabývající se zemědělstvím. Je nejzaostalejší evropskou zemí. Země se potýká s vysokou nezaměstnaností, korupcí dosahující až na nejvyšší místa a organizovaným zločinem.

Země skoro vůbec nevyváží, dováží hodně z Řecka a Itálie. Peníze na dovoz pocházejí z finanční pomoci a peněz přivezených uprchlíky zpátky do země. Hlavním nerostným bohatstvím země je ropa, měď a další barevné kovy.

 

Energetika

 

Albánie získává 98 % elektrické energie z vodních elektráren. Dokáže však z vlastních zdrojů pokrýt jen 60% spotřeby.Zbytek spotřebované elektrické energie je řešen dovozem.

Protože Albánie není schopna denní potřebu pokrýt z vlastních zdrojů, dochází v albánských domácnostech během odpoledních hodin k vypínání elektrického proudu.

Průmysl

 

Největší význam má průmysl těžební a zpracování nerostných surovin.

Ropa se těží u měst Qytet Stalin a Selenice, odkud se vede ropovodem k pobřeží, dále přírodní asfalt a zemní plyn. Důležitá je těžba rud a výroba chrómu (Bulquice), mědi (Puke Rubik). Hnědé uhlí se těží u Tirany a Korce (Korci).

Za nejrozvinutější je považován průmysl potravinářký - výroba olivového oleje, ovocných, zeleninových a rybích konzerv, tabákových výrobků, vína, destilátů, cukru dále pak a strojírenský průmysl (zemědělské stroje a zařízení).

Průmyslová centra:

Tirana - strojírenský (traktory a stroje), textilní

Dures (Drac) - loděnice

Elbasann - velký dřevozpracující kombinát.
Železnice

 

Albánská železnice patří k nejmladším železnicím v Evropě. Její páteř tvoří trať na jaderském pobřeží s jedinou delší odbočkou procházející náročným horským terénem z Drače (Durrës) do Pogradece. Albánská železniční síť je dlouhá 447 km a je zcela bez elektrifikace. Maximální dosahovaná rychlost se na většině tratí pohybuje mezi 35 a 50 km v hodině.

 

Zemědělství

 

Téměř 58 % práceschopné populace je samostatně výdělečně činné v zemědělství.

Převažuje rostlinná produkce. Pěstují se obiloviny, luskoviny, olejniny, brambory, cukrová řepa, zelenina ( horských kotlinách), v příhodných podmínkách se vyskytuje vinná réva nebo bavlna. Na pobřežní nížině se středomořským podnebím je typické pěstování ovoce, tabáku a oliv.

Živočišná výroba má menší význam (ovce, kozy, skot, prasata a rybolov).

 

Turistika

 

Turistický potenciál Albánie je perspektivní a bezesporu vysoký. Klima je příjemné, albánské pobřeží Jaderského a Iónského moře má délku asi 420 km. Mezi nejvýznamnější turistická střediska patří okolí Drače (Jadran) a riviéra mezi Vlorou a Sarandou (Iónské moře). Staví se nové ubytovací kapacity s požadovanou vybaveností (restaurace, pizzerie, kavárny a samoobsluhy).

 

Albánie v posledních letech usiluje o zlepšení kvality pláží, které jsou ve velmi špatném stavu, a jejich okolí a také o vytvoření podmínek pro využívání volného časů turistů ve večerních hodinách.