zpět na referáty   zpět na zeměpis   zpět na život školy

  Arménie

Arménie je vnitrozemským hornatým státem v oblasti Euroásie nacházející se mezi Černým a Kaspickým mořem. Hraničí s Tureckem na západě, Gruzií na severu, Ázerbajdžánem na východě a Íránem na jihu.

Téměř celý povrch Arménie zabírá náhorní plošiny a hory Malého Kavkasu a Arménské vysočiny, která je sopečného původu a čas od času je postižena zemětřesením. Známé je vysokohorské jezero Sevan, které zabírá plochu asi 1 200 km2. Podnebí je suché subtropické, rostlinstvo stepní a polopouštní. V kamenné a skalnaté krajině se nacházejí vyhaslé sopky (nejvyšší Aragac) a vysoko položené lávové plošiny, do nich se zařezávají hluboké kaňony. Nejdelší řekou Arménie je Aras, která měří 914 km. Nejvyšší horou je Aragac, který měří 4090 m.
Arménie má 3 milióny obyvatel. Hlavní město Jerevan (1 250 000 obyv.) leží v nadmořské výšce 1042 m. Národnostně je složená z 94% Arménů, 1,5%Ázerbájdžánců, 1,5% Kurdů, 1% Rusů a ostatní 2%.

Většina věřících se hlásí k arménské apoštolské církvi, menšiny katolíků a muslimů.

V Arménii je hospodářství, základem ekonomiky zvláště v posledním těžkém obdobím opět rozvinuto zemědělství. Rozhodující je rostlinná výroba, především ovoce, v nižších polohách i fíky, ve vyšších polohách jablka, broskve a vinná réva. Dále se pěstují brambory, zelenina, tabák, a méně obilovin. Na horských pastvinách se chovají ovce a skoti. Nejdůležitějším odvětvím je těžba a zpracování rudy (produkce mědi a hliníku). Následuje výroba automobilů, celosvětově byla významná výroba elektromotorů a přesného strojírenství, důležitý byl chemický průmysl. Tradiční je textilní výroba včetně produkce koberců, obuvnictví a potravinářství se známou výrobnou kvalitního koňaku vína.
Arménie je v těžké dopravní situaci, prakticky izolována od ostatního světa. Největší význam pro ní má železniční a silniční spojení z gruzínských přístavů a letecká doprava s mezinárodní pomocí.

V prosinci roce 1988 zemi postihlo zemětřesení o síle 7,2 stupně magnitudy, které připravilo o život více než 50 000 lidí především ve městech Spitak, Leninakan (dnes Gyumri) a Kirovakan (dnes Vanadzor).