Chorvatsko
Hlavní město:
Záhřeb
Rozloha: 56 542 km² z toho 0,01 %
vody
Nejvyšší bod: Sinjal
(
Počet obyvatel: 4 496 248
Hustota zalidnění: 78 ob. / km²
Jazyk: chorvatština
Národnostní složení:Chorvati, Srbové, Bosňáci
Náboženství: římsko-katolické 90 %,
ortodoxní 4,44%, islám 1,3%
Vznik: vyhlášeno 25. června 1991
(rozpad Jugoslávie)
Prezident: Stjepan
Mesić
Měna: kuna
O Chorvatsku
K Chorvatsku patří poloostrov Istrie a severodalmatské
ostrovy. V povodí řeky Drávy a Sávy rozsáhlé nížiny;
podél pobřeží Jaderského moře jsou pohoří Dinárské soustavy s krasovými jevy.
Jsou to například Velika a Mala
Kapela, Velebit, Biokovo.
Rostlinstvo bukových, dubových a smíšených lesů.Ložiska kamenného uhlí,
ropy a zemního plynu, bauxitu, vápence. Průmysl těžební ,energetiky, hutnický,
strojírenský, elektrotechnický, loďařský, chemický a petrochemický,
farmaceutický, plastických hmot, cementárenský,
textilní, oděvní, kožedělný, obuvnický, polygrafický, dřevozpracující.Pěstuje
se pšenice, kukuřice, cukrová řepa, slunečnice, konopí, len, pícniny, brambory,
citrusy, vinná réva; ovocnářství. Chov skotu, prasat, ovcí, koní, drůbeže. Lov
ryb; těžba dřeva. Turistický ruch.Doprava železniční, silniční, námořní ,letecká
(Záhřeb, Dubrovník, Split).
Chorvaté
Chorvaté jsou převážně obyvatelé
Chorvatska.Významná chorvatská menšina je také v Austrálii či v Německu.
Chorvati jsou velice mírumilovní, pokud ovšem je nenaštvou Srbové. Jsou rovněž
považováni za zakladatele Moravstánu (viz šachovaná
orlice "v chorvatské zbroji"). Do roku 995 měli Chorvati významný
vliv i v Čechách a byli blízko jejich ovládnutí. Byli ale zákeřně vyvražděni
přemyslovskými monarchofašisty. Chorvati jsou proslulí svojí statečností (boje
s Maďary, Turky, Benátčany a Srby), ale také trendem zvyšování cen na Jadranu.
Civilisté, kteří jsou na tom často na štíru jako návštěvníci Jadranu Češi, s
tím ale často nesouhlasí. Říká se, že Chorvati dodnes na dálku podporují Moravstán v boji proti Pražákům.
Chorvatská kuchyně
Chorvatská kuchyně je pestrá a zdravá.
Ovlivněna kuchyní italskou, rakouskou, maďarskou a částečně také tureckou. Na
jídelníčku Chorvatů se často objevují různé druhy zeleninových salátů, ryby,
hovězí a obzvláště chutně zpracované pokrmy z jehněčího masa (janjetina). Oblíbené jsou také vepřové řízky (odrezak) připravované na různý způsob. Kuřecí maso nemá
takovou oblibu jako u nás.Asi nejznámější chorvatskou specialitou je pršut, což je šunka z vepřového
masa.
Historie
Ve starověku
žily na území dnešního Chorvatska illyrské kmeny,
které se později stáhly do dnešní Albánie. V 1. století př.n.l. zemi ovládli
Římané jako součást provincie Illyricum, po rozpadu
jejich říše připadlo Chorvatsko Byzanci. V 7. století se v zemi usídlili
Slované. V 9. století zde vznikl samostatný stát, který byl od konce 11.
století spojen personální unií s Uherským královstvím. Po bitvě u Moháče (1526)
většinu území ovládli Turci (do konce 17. století), zbytku vládli Habsburkové.
Za napoleonských válek bylo Chorvatsko součástí Napoleonových Illyrských provincií. Po první světové válce a rozpadu
Rakouska-Uherska byla vyhlášena nezávislost a země se stala součástí Království
Srbů, Chorvatů a Slovinců (později Jugoslávie). Za druhé světové války zde
vznikl fašistický loutkový stát. Po válce bylo Chorvatsko svazovou republikou v
rámci Jugoslávie. Odtud roku 1991 vystoupilo, což bylo jednou z příčin zahájení
občanské války na Balkáně. Boje trvaly do roku 1995, napětí přetrvává dodnes.
V současnosti stojí v čele státu prezident Stjepan Mesić, bývalý premiér,
který usiluje o vstup země do EU.