Mongolsko
Mongolsko je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem a na jihu s Čínskou lidovou republikou. Země zaujímá plochu 1 566 500 km² (dvacetkrát více než ČR), ale při pouhých 2,7 milionech obyvatel patří k nejřidčeji osídleným končinám světa.
Velkou část Mongolska pokrývají stepi s drsným podnebím, kde hlavním zdrojem obživy je kočovné pastevectví. Kromě vývozu vlněných tkanin (například kašmíru) a výrobků z kůže je důležitou složkou hospodářství těžba nerostných surovin (wolfram, hnědé a černé uhlí, měď, ropa).
Hlavním městem je Ulánbátar, jehož 844 tisíc obyvatel představuje jednu třetinu populace země. Dalšími městy jsou například Erdenet, Darchan a Čojbalsan.
Po vzniku Kazachstánu přestalo být Mongolsko největším vnitrozemským státem
světa, je však státem nejvíc odlehlým od moře (
Mezi
horami na západě se nachází celá řada velkých bezodtokých jezer; tato oblast
bývá proto nazývána Jezerní pánev. Zde se prostírá největší mongolské
jezero Uvs núr
(3 350 km²), dále Char Us núr, Chjargas
núr, Ačit núr aj. Další velké jezero, Chövsgöl
núr (2 620 km²), leží na severu země.
V kontrastu s jihem, postrádajícím stálé vodní toky, v severní
části země existuje poměrně hustá říční síť. Největšími řekami jsou Orchon a Selenga, které odvádějí
vodu do ruského jezera Bajkal, patří tedy k úmoří Severního ledového
oceánu. Selenga je na dolejším toku při ruských
hranicích dokonce využívána pro lodní dopravu. Východ země odvodňuje do
čínského jezera Chu-lun a dále přes Amur do Tichého
oceánu řeka Chrlen
Ekonomika Mongolska je z velké části tvořena zemědělstvím a pastevectvím. Mongolská měna je tugrik. Mongolsko je chudá země.