NORSKO

 

Základní údaje:

Rozloha: 323 km2

Hlavní město: Oslo

Nejvyšší hora: Glittertind 2 470 m

Nejdelší řeka: Glama 610 km

Počet obyvatel: 4 330 000

Státní zřízení: pluralitní konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem

Největší města: Oslo 470000, Bergen 220000, Trondheim142000, Stavanger 103000

Úřední jazyk: Norština

Norsko je proslulé lovem ryb.

Oficiální náboženství: evangelické luteránské

Měna: norská koruna

 

Geografie:

Norsko má poměrně nevýhodný tvar - je 1900 km dlouhé, až 430 km široké. Je to hornatá země - Skandinávské pohoří, ktré prostupuje celou zemi, tvoří soustavu ker zarovnaných pevninským ledovcem do náhorních plošin.

Nejrozsáhlejší jsou Hardangervidda a Dovrefjell. Díky množství údolí se po roztátí ledovců vytvořilo 16 000 jezer. Z toho největší je Mjosa. Po zatopení údolí na pobřeží vznikali známé fjordy, které se zařezávají hluboko do pevniny (nejdelší Sognefjord 187 km). Celé pobřeží je lemováno dohromady 50 000 ostrovy. Největší bludiště vytvářejí souostroví Lofoty a Vesteraly na severu. K Norsku také patří Nehostinné arktické souostroví Svalbard (Špicberky) a ostrov Jan Mayen.

Přetože se Norsko nachází blízko polárního kruhu, vliv Golfského proudu podstatně zmírňuje jeho klima. Pobřežní oblast má oceánské podnebí s mírnou zimou, východní Norsko má výrazně chladnější zimy, teplejší léto a nižší srážky. Asi 1/4 Norska je zalesněna, přičemž smrk zasahuje až za polární kruh. Typické jsou porosty jeřabin, brusinek a borůvek. Severskou faunu zastupují sobi, losi, jeleni, vzácně rys, vlk, medvěd, rosomák a liška včetně polární.

 

Historie:

Norsko bylo osídleno již čtyři století před naším letopočtem, kdy jej osídlili germánské kmeny. V osmém století docházelo k rozmachu země v souvislosti výbojů Vikingů. V roce 1350 bylo Norsko postiženo morovou epidemií, jejím důsledkem byla Kalmáská unie, která spojila královské rody Norska, Švédska a Dánska. V první světové válce proklamovalo Norsko neutralitu, ale ve 2. bylo okupováno německými vojsky.

 

Průmysl:

Norsko má nedostatek zemědělské půdy (pouhá 3% plochy země), která se nachází na jihu země. Na farmách se pěstují zejména brambory a krmné plodiny. Obrovský význam má v podmínkách 20 000 km dlouhé pobřeží rybolov. Rozšiřuje se lov ve fjordech. Velmi významná je také těžba dřeva.

Tradiční nerostné zdroje Norska představují železná ruda a rudy barevných kovů. Nevyčerpatelné zdroje vodní energie (Norsko zaujímá 1.místo na světě v produkci elektřiny na obyvatele). Norsko bylo u zrodu výroby oceli, kterou však předstihla produkce hliníku. Norsko je také důležitým vývozcem niklu, mědi, zinku a magnézia.

 

			Norská krajina
	Norské jezero