Pákistán
Základní informace
- striktní islámská země
- nejvíc obyvatelstva kolem řeky Indus
- spory o Kašmír s Indií
- jaderná velmoc
- v zemi mají moc kmenoví náčelníci
- v zemědělství jsou na vysoké úrovni - systémy zavlažování
- rozvinutý textilní průmysl
- hlavně na vývoz
Pákistán
má velice různorodý terén. Nejdůležitější řekou Pákistánu je řeka Indus,
která odvodňuje celou zemi. Nejvyšší horou je známá K2 místně zvaná Čhogori. V severní části země se rozprostírají Himaláje.
Západ země a především hranice s Afgánistánem je velice hornatý. Rozprostírá se zde
pohoří Hindúkuš. Na jihu země se rozprostírají úrodné nížiny Pandžábu, které jsou zavodňovány řekou Indus.
Jihozápad je pokryt plošinami Balúčistánu. Pákistán má především vnitrozemské
subtropické klima, které se vyznačuje horkými léty a mírnými zimami. Velký
teplotní rozdíl je mezi dnem a nocí.
Historie
Středověk a starověk
Počátky rozvinuté civilizace na území Pákistánu lze vypozorovat už ve 3. tisíciletí př. n. l. zejména v oblasti kolem řeky Indus (naleziště Harappa, Mohenjo-daro). Od počátku 16. století n. l. existovala v Pákistánu Mughalská říše. V této době se v oblasti silně prosadil islám.
Nezávislost a
konflikty s Indií
Pákistán byl později součástí Britské Indie, spojení s převážně hinduistickými indickými oblastmi však vyvolávalo četné konflikty. Po zániku Britské Indie roku 1947 vznikl samostatný Západní a Východní Pákistán a Indie. Východní a západní Pákistán v roce 1956 vytvořili po přijetí ústavy Islámskou republiku Pákistán. V roce 1960 byl za hlavní město Pákistánu zvolen Islámábád. O dva roky později byl po vojenském převratu zaveden výjimečný stav. V roce 1965 vypukl opět ozbrojený konflikt mezi Pákistánem a sousední Indií o území Kašmíru. konflikt trvá s přestávkami už od roku 1948. Pákistán si nárokuje území, protože většina obyvatel jsou muslimové. Indie chce území jako zajištění své severní hranice. Válka skončila bez většího úspěchu jedné či druhé strany a Kašmír byl rozdělen mezi oba státy. Konflikt trvá dodnes a hraniční přestřelky mezi pákistánskými a indickými vojáky jsou i dnes zcela normální. Konflikt vzbuzuje veliký zájem po celém světě, protože Indie i Pákistán jsou vlastníky atomových zbraní.
Dnešní situace
Země se potýká se sílící mocí islámských radikálů. Velice časté jsou srážky vojska s radikály a protivládní demonstrace. Po těchto událostech vláda velice často vyvolává výjimečný stav, který někdy trvá až nepřirozeně dlouho. Centrální vláda nemá žádnou kontrolu nad územím při hranici s Afgánistánem, kde kvete obchod se zbraněmi a drogami. Toto území je pod kontrolou místních kmenových vůdců, kteří většinou podporují svržený Taliban a teroristickou organizaci Al-Kaidu. Podle některých zdrojů se právě zde skrývá terorista Usáma bin Ládin. Pákistánská armáda začala naplno bojovat s radikály na severozápadě země na začátku roku 2008. Své útoky provádí hlavně v oblasti severního a jižního Vazíristánu, není však dobře vyzbrojena a radikálové se mohou opřít o podporu místních obyvatel, kteří s nimi většinou sympatizují.
Zdroj: wikipedie a jiné stránky