Slovinsko

Geografické údaje

 

Rozloha: 20 253 km²

Počet obyvatel: 1991000

Časové pásmo: GMT + 1

Hlavní město: Lublaň

Jazyky: slovinština (91%), chorvatština (7%)

Náboženství: katolíci (90%)

Měna: Slovinský tolar

 

Ekonomika

 

Dnes je Slovinsko nejbohatší ze zemí, které si v 90. letech 20. století prožily transformaci od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Postupně se připojuje k vyspělým evropským zemím; vstup země v roce 2004 do EU a přijetí eura na začátku roku 2007 podpořilo již tak vysoký hospodářský růst. Zdejší HDP na obyvatele činí 84 % průměru EU. Přestože se Slovinsko při transformaci vydalo složitou a riskantní cestou, díky tehdejším ekonomům i politikům se úspěšně začlenilo hospodářsky zpět do Evropy a dnes je nejbohatší z post-jugoslávských republik.

 

Přírodní poměry

Na severu, západě a v centrální části státu se rozkládají vápencová pohoří - Julské Alpy, Karavanky, Dinárské hory. Na území Slovinska zasahuje Dinárský kras s množstvím krápníkových jeskyní. Na východě leží Panonská nížina. Největší řeky se jmenují Sava a Drava. Na severu a východě je podnebí mírné přechodné kontinentální s oceánskými vlivy, na pobřeží středomořské. Průměrné lednové teploty klesají na -1°C až 2°C, červencové činí 20°C až 22°C. Roční úhrn srážek v hlavním městě je 1400 mm.

 

Historie

Od 2. století př. n. l. do 4. století náleželo Slovinsko římské říši. V 5. a 6. století se neubránilo nájezdům Hunů, Avarů a Ostrogótů. Slovinské kmeny přišly v 6. století. V 7.-8. století vznikla Karantánie, v polovině 8. století území ovládla franská říše. V 10. století bylo Slovinsko začleněno do římskoněmecké říše, roku 1335 do habsburské říše. 1809-1815 Ilyrská provincie. 30.10.1918 se Slovinsko stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Roku 1945 se stalo součástí SFRJ. Nezávislost byla vyhlášena 25.6.1991.

Obyvatelstvo

Obyvatelé Slovinska se nazývají Slovinci. Je to ve skutečnosti endemitní vysokohorský (přesněji alpský) druh Srba, který byl ovládnut roku 1918 kmenem praotce Jáneza, který přišel roku 1918 z Bosny. Dospělí Slovinci užívají své děti jako levnou pracovní sílu. Od toho je odvozen slovinský ekvivalent pro slovo dítě = otrok. Naprostá většina slovinských mužů nese jméno Janez (Jánez). Pokud se někdo náhodou někdo jmenuje jinak, tak Boštjan nebo Tomaž (s ž na konci). U žen převažuje jméno Mojca. U Slovinců je silný kult. Nejvíce Slovinců uctívá zbožštělého premiéra Janeze Janšu, o něco méně pak bývalého prezidenta Janeze Drnovšeka. Pravoslaví a katolictví je zde postaveno mimo zákon.