zpět na referáty   zpět na zeměpis   zpět na život školy

Yellowstonský park

Yellowstonský národní park se rozkládá na severozápadě státu Wyoming (91 % parku), na jihozápadě státu Montana (7,6 % parku) a jihovýchodě státu Idaho (1,4 % parku). Rozprostírá se na území o rozloze 8987 km² na území Skalnatých hor. Je nejstarším národním parkem na světě. Byl založen v roce 1872 presidentem USA Ulyssem Simpsonem Grantem, který se zaměřil na ochranu přírodního bohatství.

 

Nachází se zde okolo 110 vodopádů a velké množství horských pramenů, bublajících bahnitých jam, horských jezer, kaňonů, erodovaných lávových proudů a gejzírů. Nejznámějším gejzírem je Old Faithful, jenž tryská průměrně po 64,5 minutách do výšky 40 m, maximálně pak až do výšky 56 m.

 

Old Faithful však není nejvyšším gejzírem v Yellowstonu. Tím je Steamboat (Parník), který má však velmi nepravidelné intervaly erupcí: od 4 dnů po 50 let. Kdysi býval nejvýše (až 76 m) tryskajícím Giant Geyser (Obří gejzír); ten však „usnul“ v roce 1955.

 

Pro Yellowstonský národní park jsou charakteristické také četné fumaroly (vývěry horkých plynů) a bublající bahenní sopky. Latentní vulkanismus je příčinou vzniku i unikátních teras a kaskád v oblasti při severním okraji národního parku, zvané Mammoth Hot Springs (Mamutí horké prameny). Podzemním míšením prosáklé dešťové vody s oxidem uhličitým, který uniká z podpovrchového horkého magmatu (relativně velmi mělce uloženého, jen v hloubce 5–8 km), vzniká kyselina uhličitá. Z této vody se vylučuje travertin, který se usazuje. Terasy jsou zbarveny většinou bíle, popř. vlivem oxidů železa krémově. Někde však mají v důsledku přítomnosti termálních bakterií a řas (identifikováno bylo zatím 65 druhů těchto organismů) nádech žlutý, oranžový, hnědý či zelený.

 

Tento park získal jméno podle řeky Yellowstone, která protéká tímto územím a jejíž břehy lemují vysoké žluté skály.

 

V lesích převažují jehličnaté porosty tvořené zejména borovicí těžkou, smrkem Engelmanovým, méně již jedlí běloplodou, douglaskou tisolistou, borovicí pokroucenou aj. Z listnáčů zde lokálně převažuje topol osikovitý a některé z více než 50 druhů severoamerických dubů.

 

Žijí zde los, ovce velkorohá, medvěd grizzly, medvěd baribal, jelen wapiti, vlci, vydry, jezevci, kojoti, svišti, ale i další savci. Dále šest druhů hadů a okolo 240 druhů ptáků včetně národního ptáka USA – orla bělohlavého. Jádrem parku je Yellowstonské jezero, které je největším ledovcovým jezerem Severní Ameriky. Vzniklo po ústupu ledovců zhruba před 12 tisíci lety. Jeho hladina leží 2357 m n.m, největší hloubka je 91 m, rozloha představuje 355 km². Menších jezer lze najít v oblasti národního parku několik.

 

Řeka Yellowstone, pramenící v horské skupině Bighorn, tvoří v severní části parku hluboký kaňon, dlouhý 40 km. Kaňon je hluboký až 366 metrů; vznikl ve žlutých skalách vulkanického původu. Na řece i jejích přítocích je několik vodopádů, z nichž nejimpozantnější Lower Falls dosahuje výšky 94 metrů.