Zakavkazsko
Jižní část kavkazského regionu
se označuje jako Zakavkazsko. Zakavkazsko
je nevelké území, odedávna značně hustě osídlené. Má pestré přírodní podmínky,
obyvatelstvo i hospodářství. Jsou tam 3 republiky: Arménie, Ázerbajdžán a
Gruzie.Arméni a Gruzíni patří mezi staré křesťanské národy s vysokou kulturou.
Arménie byla první zemí na světě, v níž se křesťanství v roce 301 stalo státním
náboženstvím. Ázerbajdžánci jsou příbuzní Turkům. Věřící vyznávají islám.Vztahy
mezi kavkazskými národy jsou složité, v některých případech velmi
napjaté.Zakavkazsko zaujímá hlavně část jižních svahů Velkého Kavkazu, Malý
Kavkaz, Arménskou vysočinu a nížiny Kura-arakskou a Kolchidskou.Zakavkazsko je
důležité protože vyváži ropu.
Arménie
Rozloha:
29800 km2
Počet obyvatel: 3800000 (1998)
Hlavní město: Jerevan 1226000 obyvatel
Nejvyšší hora: Aragac 4090 m
Významná
řeka (jezero): Aras Nehri (Araks) 1072 km; Sevan 1200 km2
Hlavní etnické skupiny: Arméni 93%, Ázerbajdžánci 3%, Kurdové
Úřední Jazyk: arménština
Náboženství: arménská apoštolská církev
Hospodářství: rozvinutý průmysl, zemědělství
Tato země byla součástí perské říše, roku
301 se stala prvním křesťanským státem světa. Roku 1828 část země získalo
Rusko. Během první světové války turecká vláda nechala z Anatolie
deportovat asi 1,75 milionu Arménů. Někteří se usadili v ruské části Arménie a roku
1918 založili nezávislou republiku, ze které vznikla v roce 1920 Arménská
SSR. Turecká část Arménie se roku 1923 stala součástí nové Turecké republiky.
Arménie je jedna z trojice
zakavkazských republik, které až do roku 1991 patřily k Sovětskému svazu.
Na severu a východě ji lemuje pohoří Malého Kavkazu. Jinak většinu rozlohy země zaujímá
Arménská vysočina, která je sopečného původu. Proto je oblast postihována častými
zemětřeseními. Poslední vážné otřesy přišly v roce 1988,
kdy téměř srovnaly se zemí město Gyumri na západě země.
Koncem 80. let
vypukl spor mezi Arménií a Ázerbajdžánem o Náhorní Karabach (etnicky
arménská část Ázerbajdžánu), který přerostl ve válku.
V současnosti stojí v čele
státu prezident Robert Sedraki Kočarjan,který vládne s podporou
parlamentní koalice. Snaží se o mírové řešení konfliktu v Karabachu.
Gruzie
Rozloha: 69700 km2
Počet obyvatel: 5431000 (1998)
Hlavní město: Tbilisi 1253000 obyvatel
Nejvyšší
hora: Šchara 5068 m
Významné řeky: Kura 1364 km, Rioni 327 km
Hlavní etnické skupiny: Gruzínci 70%,
Arméni 8%, Ázerbajdžánci 6%, Rusové, Osetinci
Úřední jazyk: gruzínština
Náboženství:
gruzínští pravoslavní 65%, muslimové 11%
Hospodářství: rozvinuté zemědělství. Hlavními plodinami je vinná réva, ovoce, čaj a
zelenina. Země je známá pro výborné víno, brandy a keramiku.
Původní
obyvatelstvo dnešní Gruzie tvořily kmeny Kolchů a Iberů. Od počátku 19.
století byly jednotlivé části Gruzie postupně připojovány k Rusku, celá
země mu připadla roku 1864. Po ruské revoluci a neúspěšném pokusu
o federaci zakavkazských států vznikl v roce 1918 v Gruzii
nezávislý stát, roku 1921 se území stalo součástí Zakavkazské SFSR v rámci SSSR. V roce 1936 byla vytvořena
Gruzínská SSR. Roku 1991 vyhlásila Gruzie nezávislost, v roce 1993 se
stala členem SNS. V první polovině 90. let v zemi probíhala občanská
válka mezi politickými frakcemi a boje se separatisty v autonomních
oblastech Abcházie a Jižní Osetie.
V současnosti stojí v čele státu prezident Michail Nikolozovič Saakašvili,
bývalý ministr spravedlnosti. Jeho hnutí Kmara roku 2003 donutilo
k odstoupení prezidenta Ševarnadzeho.
Ázerbajdžán
