(i s měsíci Io, Europa, Ganymedes a Callisto) 
Ganymedes |
Jupiter, planeta pojmenovaná po vládci všech římských bohů, je největší a nejhmotnější planetou naší sluneční soustavy. Na obloze je dobře vidět pouhým okem. Je složen převážně z plynů a jeho chemické složení je podobné Slunci (převažuje vodík). Rychlá rotace může za zploštění Jupiterova kotoučku a za výrazně zbarvené pásy v jeho atmosféře. Charakteristickým útvarem Jupiterovy atmosféry je Velká rudá skvrna, ohromný vír, který má charakter anticyklony. Vír je větší než naše Země. Ve svém nitru obsahuje Jupiter pravděpodobně kamenné jádro, nad ním by se mohla vyskytovat vrstva kapalného metalického vodíku s heliem. Jupiter uvolňuje asi 2-krát více energie, než dostává od Slunce. Tato produkce by se dala vysvětlit pomalým smršťováním planety, asi 1 mm za rok. Kolem planety je rozsáhlá magnetosféra. Na noční straně Jupiteru byly pozorovány polární záře mnohem jasnější než pozemské. Sonda Voyager (1979) objevila u Jupiteru tenký systém prstenců. Je složen převážně z prachových částic a ze Země není pozorovatelný. Mnoho informací o planetě přinesla i sonda Galileo, která prováděla výzkum z oběžné dráhy po dobu několika roků a vypustila i malé pouzdro přímo do hlubin Jupiterovy atmosféry. Jupiter má velkou rodinu měsíců, ke konci roku 2002 jich bylo známo 28. Čtyři největší dosahují svými rozměry velikosti planety Merkuru a objevil je již r.1610 Galileo Galilei. Jsou vidět i v menším dalekohledu. Jmenují se Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Nejzajímavější je asi Io, na jehož povrchu byly objeveny činné sopky. Europa je zase pokryta tlustou ledovou krustou, pod kterou je pravděpodobně tekutý slaný oceán. Ganymedes je největší měsíc ve sluneční soustavě a je větší než planeta Merkur.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
