kosmickým teleskopem 
údolí vyhloubené pravděpodobně vodou 
Místo přistání Mars Pathfinderu 
|
Mars je jednou z planet zemského typu. Obíhá jako čtvrtá planeta v pořadí od Slunce. Kvůli své červené barvě, připomínající oheň a krev, dostal pojmenování podle římského boha války. Již od dob Schiaparelliho a jeho domnělých kanálů (1877) bývá spojován s mimozemskou formou života. Přestože sondy Viking 1 a 2, které na jeho povrchu přistály a udělaly chemický a biologický rozbor hornin, žádnou formu života nepotvrdily, je tato otázka dodnes živá. Současný povrch tvoří kamenitá poušť pokrytá načervenalým pískem a prachem. Barva je způsobena vysokým obsahem železa. Jsou zde obrovské sopky, z nichž ta největší - Olympus Mons, je vysoká 24 km a 550 km široká. Je to největší sopka ve sluneční soustavě. Pro Mars jsou dále charakteristické systémy kaňonů (Valles Marineris - délka 5000 km) a vyschlá řečiště řek. To svědčí o tom, že Mars byl dříve teplejší, vlhčí a tekla zde voda. Mars je menší než naše Země, jeho průměr je jen o málo větší než zemský poloměr. Přestože podmínky na jeho povrchu jsou pro člověka velmi nepříznivé, je Mars planetou Zemi nejpodobnější. Den zde trvá jen asi o půl hodiny déle než na Zemi a sklon rotační osy způsobuje střídání ročních období, podobně jako na Zemi. Průměrná teplota na jeho povrchu je hluboko pod bodem mrazu, může ale v létě kolem poledne vystoupit až ke 20 stupňům nad nulou. Atmosféra planety je velmi řídká - na povrchu je tlak asi stokrát nižší než na Zemi - a skládá se převážně z oxidu uhličitého. Občas se zde vyskytují obrovské celoplanetární bouře, kdy se celá planeta zahalí do zvířeného prachu. Rychlost větru může dosahovat až 450 km/hod. Na pólech můžeme již menším dalekohledem spatřit bílé skvrny, tzv. polární čepičky. Jsou tvořeny ledem a zmrzlým oxidem uhličitým. Jejich průměr se mění v závislosti na roční době. Kolem Marsu obíhají dva měsíce, Phobos (Strach) a Deimos (Hrůza). Byly to pravděpodobně dříve planetky, které Mars zachytil svojí gravitací. Mají nepravidelný tvar a jejich přibližný průměr je 23 a 16 km. Jejich povrch je poset krátery.
| ||||||||||||||||||||||||||
