Planetky (asteroidy)

zpět
 
Planetka Ida s měsícem Dactyl
ze sondy Galileo

Planetka Ida má rozměry 58 x 23 km, měsíc Dactyl 1,2 x 1,6 km. Měsíc obíhá planetku ve vzdálenosti 90 km.


Planetka Gaspra
ze sondy Galileo


Rotační pohyb planetky Toutatis

Jde pravděpodobně o pozůstatek ze stavby Sluneční soustavy, o nedokončenou planetu, která se měla nacházet mezi Marsem a Jupiterem. Gravitační vliv Jupitera pravděpodobně zabránil tvorbě této planety.

Velikosti planetek jsou rozmanité. Největší planetka v pásu mezi dráhami Marsu a Jupiteru je Ceres o průměru 933 km. Ze známých planetek má jenom 35 průměr nad 200 km. S průměrem nad 80 km je jich přes 100 a s průměrem nad 10 km už několik tisíc. Předpokládá se, že existuje minimálně 300 000 planetek větších jak jeden kilometr a jejich celková hmotnost je asi dvojnásobek hmotnosti Ceresu (2,6% hmotnosti Pluta s Charonem).

Tvar planetek je nepravidelný, velmi podobný Phobosu a Deimosu. Malá hmotnost planetek nestačila k utviření kulovitého tvaru vlastní gravitací, ani k udržení atmosféry.

Nejvíce planetek rozeznáváme mezi dráhami Marsu a Jupiteru. Některé z nich však protínají dráhu Země a přibližují se k Slunci, jiné se pohybují až za dráhou Jupiteru, Neptunu, dokonce i Pluta.

Největší známá planetka obíhá až za dráhou Pluta v tzv. Kuiperovém pásu. Jmenuje se Quaoar, její průměr je přibližně 1 200 km, což je srovnatelné s Charonem, měsícem Pluta, jehož průměr je 1 172 km.

První planetky byly objeveny na začátku 19. století:
1801 - Ceres
1802 - Pallas
1804 - Juno  
1807 - Vesta

Největší planetky:
Jméno Průměr v km rok objevení 
Ceres 933 1801
Pallas 583 1802
Vesta 555 1807
Hygeia 443 1849
Interamnia338 1810
Davida 335 1903
Cybele 311  

Informace o planetce Eros:

Planetka Eros (433) v číslech
Fotografie a animace planetky Eros

zpět