![]() ze sondy Galileo Planetka Ida má rozměry 58 x 23 km, měsíc Dactyl 1,2 x 1,6 km. Měsíc obíhá planetku ve vzdálenosti 90 km. ![]() ze sondy Galileo ![]() |
Jde pravděpodobně o pozůstatek ze stavby Sluneční soustavy, o nedokončenou planetu, která se měla nacházet mezi Marsem a Jupiterem. Gravitační vliv Jupitera pravděpodobně zabránil tvorbě této planety. Velikosti planetek jsou rozmanité. Největší planetka v pásu mezi dráhami Marsu a Jupiteru je Ceres o průměru 933 km. Ze známých planetek má jenom 35 průměr nad 200 km. S průměrem nad 80 km je jich přes 100 a s průměrem nad 10 km už několik tisíc. Předpokládá se, že existuje minimálně 300 000 planetek větších jak jeden kilometr a jejich celková hmotnost je asi dvojnásobek hmotnosti Ceresu (2,6% hmotnosti Pluta s Charonem). Tvar planetek je nepravidelný, velmi podobný Phobosu a Deimosu. Malá hmotnost planetek nestačila k utviření kulovitého tvaru vlastní gravitací, ani k udržení atmosféry. Nejvíce planetek rozeznáváme mezi dráhami Marsu a Jupiteru. Některé z nich však protínají dráhu Země a přibližují se k Slunci, jiné se pohybují až za dráhou Jupiteru, Neptunu, dokonce i Pluta. Největší známá planetka obíhá až za dráhou Pluta v tzv. Kuiperovém pásu. Jmenuje se Quaoar, její průměr je přibližně 1 200 km, což je srovnatelné s Charonem, měsícem Pluta, jehož průměr je 1 172 km.
První planetky byly objeveny na začátku 19. století: Největší planetky:
Informace o planetce Eros: Planetka Eros (433) v číslech Fotografie a animace planetky Eros |