Pluto

Naše Sluneční soustava má od 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze (14. - 25. srpna 2006) jen 8 "řádných" planet a stále se zvětšující počet malých těles. Na zasedání bylo rozhodnuto o definici planety a následně o rozdělení těles Sluneční soustavy do tří kategorií – planety, "trpasličí planety" a "malá tělesa".

Pluto je tedy od srpna 2006 jen "trpasličí planetou".

Kritéria pro trpasličí planetu jsou:
- obíhá okolo Slunce
- má dostatečnou hmotnost, aby vlivem své gravitace bylo přibližně kulaté
- nesmí být satelitem (měsícem)
- samo „nevyčistí“ okolí své dráhy od ostatních těles

Pluto bylo objeveno teprve v roce 1930. K pozorování Pluta je potřeba již větší hvězdářský dalekohled a podrobnou mapu jeho hvězdného pozadí. V dalekohledu se Pluto neliší od ostatních slabých hvězd v zorném poli dalekohledu.

Kolem Slunce oběhne Pluto jednou za 248 roků, jeho oběžná doba je 1.5x delší než u Neptuna ( v rezonanci 3:2). V řadě parametrů se Pluto odlišuje od ostatních planet. Jeho dráha je značně výstředná, takže se může na dvacet let přiblížit ke Slunci více než Neptun. Tato situace nastala v letech 1979 až 1999. Dráha Pluta se nejvíc odchyluje od roviny ekliptiky (17°). Rozměry Pluta byly dlouho pouze odhadovány, poslední výzkumy ukázaly, že jde o těleso o průměru necelých 2300 km. Pluto je tak menší než řada měsíců velkých planet a dokonce zřetelně menší než náš Měsíc. V posledních letech byla v oblastech za drahou Neptuna objevena další obdobná tělesa, dosahující svými rozměry stovek kilometrů v průměru, ve výjimečných případech až téměř rozměrů Pluta. Všechny tyto skutečnosti otevírají otázku, zda je Pluto možno ještě počítat mezi planety, nebo jej považovat za největšího představitele tzv. Kuiperova pásu planetek.

V roce 1978 byl u Pluta objeven měsíc, který byl nazván Cháron. Ve srovnání s vlastní planetou je v průměru zhruba poloviční a obíhá ve vzdálenosti necelých 20 tisíc km od Pluta. Obě tělesa tak tvoří vlastně jakousi dvojplanetu, což dále podtrhuje jejich zvláštnost a výjimečnost. Nejlepší snímky Pluta a Chárona pořídil Hubbleův kosmický dalekohled.

Pluto je zatím jedinou planetou (bývalou), která nebyla dosud zkoumána kosmickými sondami. Z toho důvodu jsou naše informace o něm značně kusé. Jeho hustota naznačuje, že je složen z křemičitanů a vodního ledu. Ve velmi řídké atmosféře byl zjištěn dusík, methan a oxid uhelnatý.

19.1.2006 odstartovala americká kosmická sonda New Horizons, jejímž hlavním úkolem je výzkum trpasličí planety Pluto a prostředí Kuiperova pásu. V únoru 2008 sonda prolétla v blízkosti planety Jupiter. Cílem je gravitační urychlení sondy, tj. zvýšení její rychlosti a změna dráhy tak, aby 14.7.2015 prolétla kolem dvojice těles Pluto-Charon.

Základní data: Vzdálenost od Slunce 5914 mil. km 39,5 AU Hmotnost 1,27 x 1022 kg 0,002 hmoty Země Rovníkový průměr 2 360 km 0,18 průměru Země Doba rotace 6 h 23 min Doba oběhu 248,5 roku Povrchová teplota -233 °C Počet měsíců 1