|
Saturn je druhá největší planeta ve sluneční soustavě a neozbrojeným okem jej vidíme jako jasnou hvězdu. Ale již malý dalekohled udělá ze Saturnu, díky jeho prstenci, jeden z nejkrásnějších objektů na obloze. Saturn patří k obřím plynným planetám, ale jeho hustota je ze všech planet nejnižší. Je dokonce nižší než hustota vody, takže by Saturn na vodě plaval. Stejně jako všechny velké planety se rychle otáčí kolem své osy. V jeho atmosféře můžeme, stejně jako u Jupiteru, pozorovat soustavu různobarevných pásů. Nejsou ale tak výrazné. Atmosféra obsahuje ze 2/3 vodík, zbytek připadá na helium. Ve svém nitru obsahuje pravděpodobně malé jádro z křemičitanů železa, obklopené kovovým vodíkem. Saturn uvolňuje více energie, než dostává od Slunce. Může za to zřejmě pomalé smršťování planety. Saturnův prstenec pozoroval již G.Galilei (1610) ale to, že se ve skutečnosti skládá ze stovek úzkých prstenců, jejichž uspořádání připomíná drážky na gramofonové desce, ukázaly teprve snímky ze sondy Voyager (1978, 1979). Přestože prstence jsou široké několik desítek tisíc km, jejich tloušťka je necelý kilometr. Prstence tvoří kameny, kamínky a zrníčka prachu se značnou příměsí ledu. Saturn má rozsáhlou rodinu měsíců. Do konce roku 2000 jich bylo známo 30, ale bezpochyby to není konečný počet. Pouze osm z nich jsou však tělesa překračující svými rozměry stovky kilometrů, ostatní jsou drobné objekty o velikosti pouhých několika málo kilometrů. Největším měsícem je Titan, který (podobně jako Jupiterův Ganymed) je jen o málo menší než planeta Mars. Titan má hustou atmosféru a v programu sondy Cassini je i vysazení výzkumného pouzdra na povrchu tohoto měsíce. Na měsíci Mimas je obrovský kráter způsobený impaktem, který málem měsíc roztrhl.
| ||||||||||||||||||||||||||
