(poledníky a rovnoběžky)
(poledníky a rovnoběžky)
| "Ztroskotali jsme na 37°11´jižní šířky a na 56°23´ západní délky SOS, SOS!" Již kolem roku 150 před Kristem rozdělil řecký matematik Hipparchos celou Zemi 360ti polokružnicemi a 180ti kružnicemi. Vznikla tak síť, pomocí které můžeme určit polohu kteréhokoliv místa na Zemi. Dodnes se toto dělení používá na mapách i glóbusech. |
|
Polokružnice spojují oba póly a říkáme jim poledníky. Jsou všechny stejně dlouhé (20 000 km)
a
číslují se číslují se v zeměpisných stupních. Lidé žijící na stejném poledníku mají shodný čas. Nejdůležitějším poledníkem je hlavní (nultý) poledník. Kartografové jej umístili do Londýnského předměstí Greenwich (grynyč). Hlavní poledník zde prochází hvězdárnou. Označuje se 0°. |
|
Vlevo od nultého poledníku jsou další, označené čísly do 180°. Protože na mapách je vlevo západ,
jsou to poledníky západní délky (z.d.). Vpravo jsou poledníky také číslovány od 0° do 180°.
Jsou to poledníky východní délky (v.d.). Číslo 180° má poledník, který je přímo proti poledníku 0°(hlavnímu poledníku). Tyto dva poledníky spolu tvoří kružnici, která dělí Zemi na dvě polokoule - východní a západní. |
| Pomocí poledníků se tedy měří zeměpisná délka. Na většině map nenajdeme všechny poledníky. Na některých mapách jsou zakresleny po 2 stupních, na jiných po 5, nebo 10 stupních. Na některých mapách není hlavní poledník. To ale nevadí. Na horním (nebo dolním) okraji je napsáno např. "záp. od Gr." nebo "vých. od Gr.", tedy západní nebo východní délka. O jakou zeměpisnou délku jde bychom poznali i bez těchto údajů. Nulu si totiž můžeme domyslit podle toho, kterým směrem čísla klesají. Pak máme celou mapu umístěnu buď vpravo, nebo vlevo od nuly. Máme tedy buď východní či západní délku. |
| K určení zeměpisné polohy kromě poledníků potřebujeme i kružnice zvané rovnoběžky. Celá zeměkoule je rozdělena kružnicemi, které jsou kolmé na poledníky a vedou ve směru od západu k východu. Tyto rovnoběžky, nejsou stejně dlouhé. Nejdelší z nich je uprostřed mezi severním a jižním pólem. Nazýváme ji zemský rovník. Měří přibližně 40 000 km. Označujeme ji číslem 0°. |
|
Rovník rozděluje zeměkouli na dvě polokoule - severní a jižní. Od rovníku k severu je 90 kružnic rovnoběžných s rovníkem (proto jim říkáme rovnoběžky). Směrem k pólu se zkracují a na pólu se mění v bod. Také ony se označují (podobně jako poledníky) podle zeměpisných stupňů. Rovnoběžky mají čísla od 0° (rovník) nahoru, na sever, až po 90° severní šířky (s.š.), což je severní pól. Dolů, k jihu, také od 0° po 90° jižní šířky (j.š.), což je jižní pól. |
| Pomocí rovnoběžek se tedy měří zeměpisná šířka. Čísla rovnoběžek jsou napsána na levém a pravém okraji map, kde rovnoběžky končí. Na některých mapách rovník nemáme. Kterým směrem je rovník si můžeme domyslet podle toho, jakým směrem čísla rovnoběžek klesají. Klesají-li směrem dolů, pak jsme na severní polokouli, klesají-li směrem nahoru, jsme na jižní polokouli. Máme tedy buď severní nebo jižní šířku. |
| Každým místem na zeměkouli probíhá jedna rovnoběžka a jeden poledník. Můžeme tak u každého místa zjistit jeho zeměpisnou šířku a délku - určit jeho zeměpisné souřadnice. Žádné dva body na Zemi nemohou mít stejné zeměpisné souřadnice. |
| Mapy Evropy a Karibiku |
|
Sydney 34°j.š. 152°v.d. Maracaibo 11°s.š. 72°z.d.(viz mapa Karibiku) Praha 50°s.š. 14°25´v.d. |
| Obrázky jsou z knih: 1) Mapy - příroda - životní prostředí, autoři Jiří Kastner, Vít Vilímek, Irena Rybová, Scientia 1997, 2) Školní atlas světa, Kartografie Praha 1998. |
