Složka

 

Složka

Abychom mezi programy a datovými soubory na disku udrželi pořádek, ukládáme je do složek.  Do jednotlivých složek ukládáme soubory, které k sobě logickým způsobem patří. Každá složka může obsahovat libovolný počet podsložek. V podsložce mohou být další podsložky. Úroveň vnoření je prakticky neomezená. Podobně jako soubory, musí i složky a podsložky být pojmenovány. Název složky se tvoří podle stejných pravidel jako jméno souboru.

Poznámka: Pokud někdo hovoří o adresářích na disku, vězte, že mluví o složkách. Ve starších systémech se používal termín adresář (directory), ve Windows se razí termín složka. Je to totéž.

 

Příklad:

Se složkami přicházíme do styku od nejútlejšího dětství, kdy nás maminka nutila dělat pořádek ve skříni. Můžeme si představit, že skříň je disk počítače, kam ukládáme veškeré soubory. Jako malí jsme měli tendenci naházet všechno na jednu hromadu na dno skříně: ponožky, trenýrky, košile, trička, plyšové medvědy a třeba i lízátka od babičky. Potom nás maminka naučila používat složky – jednotlivé zásuvky ve skříni. Do jedné jsme dávali košile, do druhé trička, do třetí trenýrky, do čtvrté medvědy a do páté ponožky. Poslední zásuvka měla dvě přihrádky (podsložky) - jednu na bavlněné ponožky a druhou na ponožky zimní, vlněné. Časem jsme dali pryč medvědy, zásuvku jsme nadepsali „ctitelky“ a rozdělili ji na dvě přihrádky na dopisy a fotografie. V každé přihrádce jsme vyhradili samostatné části podle jednotlivých ctitelek.

 

Skříň          košile

 

                  Trička

 

                  Trenýrky

 

                  ponožky      bavlněné     

                                      vlněné

 

                  ctitelky        dopisy         Alena         

                                                        Katka

                                                        Zuzka

 

                                     fotografie    Alena

                                                        Katka

                                                        Zuzka