Jaký je tvar oběžných drah planet? Astronomové již od Ptolemaya až po Koperníka měli na tuto otázku jasnou (i když chybnou) odpověď. Planeta opíše kruh nebo přinejmenším trajektorii, která může být vysvětlena superpozicí kruhových pohybů (tzv. epicyklů). Byl to až Johanes Kepler, který roku 1609 vyvrátil tuto chybnou představu. Po analýze velké a precizně naměřené série pozorování jednotlivých planet, provedené Tycho de Brahem, příšel na to, že oběžné dráhy planet jsou elipsy. Body elipsy se vyznačují vlastností, že součet vzdáleností k tzv. ohniskům je konstantní.
|
Následující Java aplet objasní tento zákon. Planetou (modrá) můžeme pomocí myši posouvat po její oběžné dráze kolem Slunce (červená). Na zeleném panelu můžeme vybrat jednu z devíti planet Sluneční soustavy nebo Halleyovu kometu. Navíc je možné studovat oběžnou dráhu imaginárního tělěsa dané hlavní poloosy a ekcentricity (menší než 1). Program spočítá délku vedlejší poloosy, nejmenší a největší vzdálenost od Slunce. Tyto vzdálenosti jsou udány v tzv. astronomických jednotkách (AU). 1 AU = 1,49597870 · 1011 m je definována jako střední vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. V pravém dolním rohu můžeme vybrat, zda se bude zobrazovat eliptická dráha, osy souřadného systému nebo spojnice planety a ohnisek (F a F').
|
|
| Fyzika - aplety |
URL: http://www.walter-fendt.de/ph14cz/keplerlaw1_cz.htm
© Walter Fendt, March 25, 2000
© Překlad do češtiny: Miroslav Panoš, Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy
Last modification: December 1, 2005