Od roku 2001 se 1. leden neslaví jen jako Nový rok, ale také jako státní svátek
- Den obnovy samostatného českého státu.
Do konce roku 1992 existovala Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR).
Obě republiky měly svou vlastní zákonodárnou národní radu a národní vládu.
Centrálními federálními orgány byl prezident, Federální shromáždění a
federální vláda. Toto uspořádání platilo do 31. prosince 1992, kdy právně
i fakticky zaniká Československo. Společný stát Čechů a Slováků
existoval 74 let, dva měsíce a tři dny.
V pátek 1. ledna 1993 vznikly ve střední Evropě dva nové samostatné státy
- Česká republika a Slovenská republika.
Dohodli se o tom představitelé politických stran, vyšlých vítězně z
parlamentních voleb v r. 1992 - české ODS a slovenské HZDS, když nenašli
oboustranně přijatelnou formu soužití obou zemí v jednom státě. Této
skutečnosti předcházel maraton česko - slovenských jednání, nejprve o
kompetencích, poté o státoprávním uspořádání a nakonec o rozdělení státu,
k čemuž došlo přes to, že současné politické a ekonomické faktory nahrávaly
naopak integraci, spojování do většího celku.
V poslední čtvrtině roku 1992 byly projednány základní dokumenty o budoucí
spolupráci samostatných republik: vytvoření celní unie mezi ČR a SR,
smlouva o vzájemném zaměstnávání občanů a o sociálním zabezpečení,
smlouva o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci, zákon o
dělení majetku federace a jeho převodu na republiky, dohoda o podpoře a vzájemné
ochraně investic a řada dalších.
25. 11. 1992 na 5. společné schůzi Federálního shromáždění ČSFR byl přijat
ústavní zákon o zániku ČSFR.
Bývalá Česká národní rada se přeměnila v Poslaneckou sněmovnu
Parlamentu ČR.
19. ledna byla Česká republika přijata za člena OSN.
26. ledna byl Václav Havel zvolen prezidentem České republiky.
30. ledna bylo oficiálně oznámeno, že bude provedena měnová odluka měn
obou států a 8. února začala na území České republiky platit vlastní měna,
která vznikla okolkováním federálních platidel.
Rozpadem Československa nedošlo k destabilizaci poměrů ve střední Evropě.
Jen se nefungující federace změnila ústavní cestou ve dva samostatné státy,
jejichž vztahy jsou korektní a přátelské.