28. září - Den české státnosti

V r. 2000 je poprvé den 28. září slaven jako Den české státnosti. Tento svátek souvisí s uctíváním knížete Václava, který patřil v 10. st. k třetí křesťanské generaci vládnoucího rodu Přemyslovců. Osmileté panování knížete znamenalo christianizaci Čech, což byl jediný způsob, jak stmelit tvořící se stát, zajistit jeho existenci a povznést ho kulturně a duchovně. Hned poté, co byl úkladně zavražděn svým bratrem Boleslavem, začali Čechové Václava uctívat jako mučedníka a patrona své země. První kostel mu byl zasvěcen již r. 972 na Proseku (dnes Praha). Svatým byl Václav prohlášen brzy po své smrti, kdy byly jeho ostatky převezeny z Boleslavi do pražského rotundy v místě dnešního chrámu sv. Víta. Svatováclavská tradice se stala ústředním motivem českého středověkého státu již v 10. st. a svého vrcholu dosáhla za Karla IV.
Ten přispěl k oslavě sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily pojednáním, v němž zdůraznil jejich státotvorné poslání. Karel IV. svěřil do ochrany patrona sv. Václava českou svatováclavskou korunu jako symbol české státnosti a dal nad jeho hrobem v chrámu sv. Víta vystavět k jeho poctě nádhernou Svatováclavskou kapli s cyklem maleb z jeho života. O oblibě sv. Václava v zemi svědčí přes 330 chrámů a kostelů jemu zasvěcených. V našem století byl k poctě sv. Václava vztyčen jeho monumentální jezdecký pomník od J. V. Myslbeka, kde je národní světec ve společnosti dalších patronů a patronek země české z doby přemyslovské: sv. Ludmily, sv. Prokopa, sv. Vojtěcha a sv. Anežky České.
Do jeho blízkosti přicházejí lidé v nejvýznamnějších chvílích života země. 28. října 1918 zde proběhla demonstrace ke vzniku československého státu, zde byl ohlášen konec 2. sv. války, ale předtím i zřízení protektorátu a v r. 1948 i „vítězství pracujícího lidu nad reakcí". Před zraky sv. Václava se pro svobodu své země upálili Jan Palach a Jan Zajíc. Zde také nakonec zvonili občané klíči a za tichého souhlasu sv. Václava si bez krveprolití vydobyli cestu k demokratické společnosti.