8. květen - Den vítězství

Počátkem roku 1945 německé válečné hospodářství kolabovalo. Strategické nálety anglo-amerických leteckých sil sice měly výrazně omezenější dopad na samotné výrobní kapacity, než se očekávalo (mj. díky masovému zavádění podzemních továren), jeho účinek na dopravní infrastrukturu však byl zdrcující a ještě významnější byl postup spojeneckých armád, který Německo postupně připravoval o zdroje surovin nepostradatelných ve výrobě. To se projevovalo jednak klesajícím obsahem výroby, jednak kvalitou výrobků. Německá armáda již byla zřetelně oslabena a naprosto nebyla schopna zvládat všechny přidělované úkoly, které jí Hitler přiděloval naprosto bez ohledu na realitu. Ve zbrani sice bylo na 7,5 mil. mužů, ale jejich výzbroj a zásobování byly naprosto neadekvátní.

V noci z 12. na 13. ledna zahájila sovětská vojska ofenzívu, při níž prolomila německé pozice v Poznaňsku a postupovala denně o 60 km. 31. ledna stála Rudá armáda na Odře, což bylo zhruba 70 km od Berlína. Přes naléhání Stalina, který si přál okamžitý útok na Berlín, se sovětské vrchní velení soustředilo na zabezpečení křídel a zahájilo útok proti silnému německému seskupení v Pomořansku. Pokračovaly boje ve Východním Prusku a v Maďarsku. Ve dnech 4. až 11. února se v Jaltě konala konference zástupců SSSR, USA a Velké Británie. Německé jednotky zahájily svoji poslední významnější útočnou operaci druhé světové války 6. března (viz Operace Jarní probuzení), ale ta brzy uvízla na tvrdém odporu početně i materiálně mnohem lépe situované Rudé armády a vyčerpala poslední německé rezervy. Na západní frontě překročila americká vojska 7. března 1945 most přes Rýn u Remagenu a zahájila postup do nitra Německa. 11. dubna dorazila 9. americká armáda k Labi a vybudovala předmostí necelých 80 km od Berlína. Dne 14. dubna se úplně rozpadla německá fronta v Itálii. 16. dubna zahájila Rudá armáda útok, jeho cílem měl být obchvat a úplné obklíčení Berlína. První sovětské jednotky dorazily do předměstí německého hlavního města 24. dubna, o den později začal přímý útok na Berlín. 30. dubna 1945 spáchal Adolf Hitler sebevraždu a 2. května se berlínská posádka vzdala. Dne 6. května 1945 zahájila sovětská vojska Pražskou ofenzívu proti německým vojskům na území Čech. Kapitulační akty Německa byly podepsány 7. května v Remeši a 8. května v Berlíně. Poslední boje v Evropě se odehrály na území Čech a Moravy, kde byla soustředěno silné uskupení německých vojsk a kde došlo k povstání, přičemž poslední boje se uskutečnily ještě 11. května 1945.

Na tichomořském válčišti probíhaly v lednu 1945 další boje o Filipíny – 9. ledna se Američané vylodili na Luzonu. 1. února Spojenci osvobodili Severní Borneo. Dne 19. února se Američané vylodily na Iwodžimě a 1. dubna 1945 na Okinawě, čímž začal útok na japonské ostrovy. Dne 6. srpna 1945 došlo ke svržení atomové bomby na japonské město Hirošimu, 9. srpna byla svržena atomová bomba na Nagasaki. Dne 8. srpna 1945 vyhlásil Sovětský svaz Japonsku válku , následujícího dne zahájil útok proti japonské armádě v Mandžusku. 15. srpna bylo uzavřeno příměří a byly ukončeny boje, samotný kapitulační akt se odehrál 2. září 1945.