Roční období

Během roku se u nás vystřídají 4 roční období - jaro, léto, podzim a zima. Proč tomu tak je? Tyto změny jsou způsobeny sklonem zemské osy a oběhem Země okolo Slunce. Země oběhne Slunce za 365 a 1/4 dne. Při tomto oběhu Země urazí 939 miliónů km při průměrné rychlosti téměř 30 km/s (tj.107 000 km/h). Průměrná vzdálenost Země od Slunce je 149 500 000 km, což vypočítal již okolo roku 265 před Kristem řecký matematik Aristarchos.
Jistě jste si všimli, že osa, kolem níž se otáčí glóbus, není kolmá k podstavci. Je nakloněná (o 23 a půl stupně vzhledem k podstavci). Stejně nakloněná je i pomyslná osa Země. Při pohybu kolem Slunce se sklon ani směr osy nemění. Směr zemské osy neustále míří k hvězdě ze souhvězdí Malého vozu - k Polárce (podle ní lze v noci určit sever).

Při oběhu Země okolo Slunce se slunečním paprskům střídavě přiklání buď severní nebo jižní polokoule (kvůli neměnnému sklonu zemské osy). Polokoule, která je přikloněna Slunci, je více zahřívána a jsou na ní delší dny než na odkloněné polokouli.

Budeme sledovat roční oběh Země kolem Slunce. Začneme dnem 21.3., kdy na severní polokouli začíná jaro.

Dne 21.3. je jarní rovnodennost.
   Na severní polokouli začíná jaro. Slunce svítí rovnoměrně na severní i jižní polokouli. Den i noc trvají stejně dlouho tj. 12 hodin. V poledne svítí Slunce přímo nad hlavou lidem, kteří jsou právě na rovníku. Na severním pólu začíná polární den.
   Na jižní polokouli začíná podzim, na jižním pólu začíná polární noc.
   U nás vychází Slunce v 6 hodin přesně na východě a zapadá v 18 hodin na západě.

   Dne 21.6. je letní slunovrat.
   Na severní polokouli začíná léto. Severní polokoule je nejvíce přikloněna Slunci, na severní polokouli je nejdelší den, na severním polárním kruhu (66,5°s.š.) nezapadne Slunce vůbec, na severním pólu je již od 21.3. polární den. V poledne svítí Slunce přímo nad hlavou lidem, kteří jsou právě na obratníku Raka (23,5°s.š.).
   Po 21.6. se začnou dny zkracovat a noci prodlužovat. Severní polokoule se začne od Slunce odklánět. Místa, kde lidem svítí Slunce přímo nad hlavou, se budou vracet od obratníku Raka zpět směrem k rovníku (proto název slunovrat).
   Na jižní polokouli, která je Slunci nejvíce odkloněna, je to právě naopak. Začíná zima, je nejkratší den a nejdelší noc, na jižním polárním kruhu (66,5°j.š.) vůbec nevyjde Slunce, na jižním pólu je již od 21.3. polární noc.
   U nás vychází Slunce před 4. hodinou na severovýchodě a zapadá ve 20 hodin na severozápadě. Je nejdelší den a nejkratší noc. Slunce je v poledne nejvýše z celého roku.

  Dne 23.9. je podzimní rovnodennost.
   Na severní polokouli začíná podzim. Slunce svítí stejně na severní a jižní polokouli. Den i noc trvají stejně dlouho tj. 12 hodin. V poledne svítí Slunce přímo nad hlavou lidem, kteří jsou právě na rovníku. Na severním pólu začíná polární noc.
   Na jižní polokouli začíná jaro, na jižním pólu začíná polární den.
   U nás vychází Slunce v 6 hodin přesně na východě a zapadá v 18 hodin na západě.

   Dne 21.12. je zimní slunovrat.
   Na severní polokouli začíná zima. Severní polokoule je nejvíce odkloněna od Slunce, na severní polokouli je nejkratší den, na severním polárním kruhu (66,5° .š.) nevyjde vůbec Slunce, na severním pólu je již od 23.9. polární noc. V poledne svítí Slunce přímo nad hlavou lidem, kteří jsou právě na obratníku Kozoroha (23,5°j.š.).
   Po 21.12. se začnou dny prodlužovat a noci zkracovat. Severní polokoule se začne přiklánět ke Slunci. Místa, kde lidem svítí Slunce přímo nad hlavou, se budou vracet od obratníku Kozoroha zpět směrem k rovníku (proto název slunovrat).
   Na jižní polokouli, která je k Slunci nejvíce přikloněna, je to právě naopak. Začíná léto, je nejdelší den a nejkratší noc, na jižním polárním kruhu (66,5°j.š.) vůbec Slunce nezapadne, na jižním pólu je již od 23.9. polární den.
   U nás vychází Slunce okolo 8. hodiny na jihovýchodě a zapadá okolo 16. hodiny na jihozápadě. Je nejkratší den a nejdelší noc. Slunce je v poledne nejníže z celého roku.

Poznámka - upozornění na velmi rozšířený omyl lidí, kteří neznají příčinu střídání ročních období.
Protože se Země pohybuje okolo Slunce po elipse, kdy v nejbližším místě se k Slunci přiblíží na 147 000 000 km a v nejvzdálenějším se vzdálí na 152 000 000 km, myslí si někteří lidé, že je-li Země nejblíže, je léto, je-li nejdále, je zima. Toto je ale velký omyl! Je-li Země nejblíže k Slunci, je na severní polokouli zima a je-li nejdále je na severní polokouli léto.
Vliv vzdálenosti Země od Slunce a naklonění zemské osy se tedy na severní polokouli od sebe odečítá (je-li Země nejdále je na severní polokouli léto a je-li nejblíže je zima) a na jižní polokouli se sčítá (je-li Země nejdále je na jižní polokouli zima a je-li nejblíže je léto).
Z toho vyplývá, že na jižní polokouli jsou léta o trochu teplejší a zimy chladnější než na severní polokouli.

- V 21. století nás čekají (v ČR dle SEČ) tři premiéry:
V roce 2052 nastane jarní rovnodennost poprvé dne 19.3.,
v roce 2020 nastane letní slunovrat poprvé dne 20.6. a
v roce 2088 nastane zimní slunovrat poprvé dne 20.12.
Tyto změny jsou následky tzv. precesního pohybu zemské osy (více informací zde).

Obrázky jsou z knihy:
1) Školní atlas světa, Kartografie Praha 1998.