Dějinné záznamy o zdejší škole pocházejí z konce stol. XVI., když M. Jindřich Dvorský z Hefenburku, administrátor konsistoře pod obojí, uvádí spor, jenž povstal mezi dobřichovickým učitelem Václavem Nejsrem a řevnickým farářem Václavem Egeriem r.1592. Zdejší škola byla jednou z nejstarších na okrese. Jiný spor je zaznamenán v r.1612, když rektor školy Řehoř Kuklička žaluje arcibiskupu Loheliovi na řevnického faráře Jana Jindřicha Popelia.
Ze soupisu všech řádových poddaných z r.1660 uvádí se škola jako 24.dům mezi 32 domy, kteréž tehdy zde i v Karlíku stály. Škola stávala na témže místě, na němž dnes stojí, byla zbudována ze dřeva s jednou učebnou v přízemí a bytem pro řídícího a zajisté i s hospodářskými budovami, ježto za starých dob učitel měl pole a desátek ve slámě a zrně.
Prastará školní budova byla zničena ohněm při velkém hoření Dobřichovic. Vypukl totiž oheň ve statku č.10 a zachvátil celou řadu stavení, přeskočil přes ulici a zanítil školní budovu, jež lehla úplně popelem. Téhož roku byla nákladem záduší farního kostela sv. Martina a Prokopa postavena škola nová. Účet zachovaný v kostelních účtech z r.1715 vypočítává podrobně, že nová škola byla vystavěna za obnos 231f122 kr. Tato škola trvala až do polovice stol. XIX., kdy byla již tak chatrná a sešlá, že se v ní nemohlo vyučovati. Ve střeše bylo pod spuchřelým šindelem a došky vidět vyčnívající latě a krovy, následkem čehož do učebny pršelo a vyučovati se nedalo. Proto bylo nutno vyhledati nové místnosti, nežli mělo dojít k stavbě nové školy. Tu byla zatímě škola umístěna ve statku u Řezníčků č.d.41. To se stalo v r.1859 a tenkrát byla škola již dvoutřídní. První třída byla umístěna ve statku, druhá ve zvláštním, asi výměnkářském, domku. Dne 12.března 1861 vyhořela stará opuštěná škola a mimo to i Řezníčkův statek a s ním jedna třída. Jen výměnek s druhou třídou byl zachráněn. Po nějaký čas se vyučovalo v druhé třídě střídavě. Řádový velmistr Jakub Beer nařídil stavět novou školu. Stavbu prováděl zednický mistr Mariák ze Zbraslavě a výlohy stavební obnášely 14.000 zl mimo dovoz kamene, dříví, cihel, kterýž obstarávaly přiškolené obce Lety, Vonoklasy a Rovina. Školu vysvětil řádový převor Jestřábek a promluvu měl představený kláštera P.Lichtblau ze Skalky. Obec darovala po dokončení stavby místo na školní zahrádku.
Škola, původně jednotřídní, stala se v r.1859 dvoutřídní, 1872 trojtřídní, 1878 čtyřtřídní, v r.1913 pětitřídní, 1929 šestitřídní. Ježto školní budova nemá tolik místností, aby se v ní najednou mohlo v šesti třídách vyučovat, má třetí třída střídavě vyučování a šestá jest umístěna v světnici statku Zíkova v č.44.

r.1598 Václav Nejser

r.1612 Řehoř Kuklička

r.1685 Jan Hoffmann

r.1689 Řehoř

r.1689 Jakub Dvořák a Jolana manželka. V urbární knize z r.1660 jsou zaznamenány jeho dítky: syn Matěj na vojně, Matouš v Strašnicích, Jan na Tursku, dcera Veruna a Ludmila v Dáblicích, Maria po jiné ženě, Markyta a syn Jakub.

r.1729 František Vít Novák

r.1743 Karel Václav Český. Dne 10.I. 1733 podává zdejší administrátor P.Samuel Finkaus zprávu velmistru Böhmovi: Učitel dobřichovický jménem Karel Czesky, rodem z Turnova, nyní 33let stár, ženat, muž života bezúhonného, vyučuje pilně mládež v čtení, psaní a zvlášť denně v začátcích víry. Školu vystavěla vrchnost.
Učitel dostává z jmění zádušního 6 fl, mimo to s literáty 4 fl 40 kr, od podaných žita ve slámě 20 mandel, pšenice 1 a půl mandele, ječmene 2 mandele. Dříví dostává na zimu z panenských lesů a týdně sobotáles od dětí. Ježto chudě děti vyučuje zdarma, dostává od vrchnosti 6 strychů žita.

r.1764 František Horák

r.1772 Václav Astl

r.1774 Martin Michaláč, byl synem učitele Josefa Michaláče z Budňan a zemřel zde ve věku 81 let v r.1829.

r.1829 František Herrfort rodilý z Volovic u Zvoleňovse.
r.1872-1886 Matěj Hnitka, nar. ve Velké Pálči 4.IV.1820 a studoval v Litoměřicích. Byl učitelem v Chotěšově, Netvořicích, na Hradištku, v Železné a v Dobřichovicích. Zemřel v Dobřichovicích č.40 zánětem plic dne 24.února 1886.

r.1886-1907 František Bobek. Nar. r. 1849 působil jako učitel v Libni, Modřanech, Zbraslavi a po 21 let jako řídící učitel v Dobřichovicích. Byl znamenitým znalcem hudby. Z jeho synů studoval Ladislav Bobek konservatoř hudby v Praze a jest dlouholetým členem orchestru Národního divadla v Praze. Za nástroj si vyvolil fagot. Druhý je ho syn František jest učitelem v Dobřichovicích.

r.1907-1909 František Šimáček se narodil 4.XI.1857 v Řeporyjích u Prahy a navštěvoval učitelský ústav v Praze. Přišel do Dobřichovic ze Slap. Zemřel po krátké nemoci nachladiv se při pohřbu 10.XII.1909.

r.1909-1921 Josef Kospert, narodil se v Kolíně n./L. 1863 a studoval na učitelském ústavě v Praze. V.r.1882 byl učitelem v Dobřichovicích, dále ve Dříni, Noutonicích, Liboci, Černolicích, Kosoři, pak řídícím učitelem zde. V.r.1921 stal se řídícím učitelem ve Vokovicích u Prahy.

r.1921-1924 Antonín Jelínek. Narodil se v Lochkově u Slivence 1866. Sem přišel ze Slap. V mladších létech uveřejňoval vědecké články do Vesmíru a byl hluboce vzdělán ve vědách přírodních. Zemřel zde byl raněn mrtvicí dne 12.ledna 1924.

r.1924-1928 Hugo Švéd, správce školy. Narodil se ve Mníšku 1870, studoval na uč. ústavě v Praze a byl zde dlouhá léta učitelem. Byl výborným hudebníkem, ovládal všechny nástroje a vyučil celou řadu žáků hudbě. Zemřel po krátké nemoci v Letech, kde měl statek dne 13.III. 1930.

r.1928-1929 František Bobek, správce školy. Narozen ve Zbraslavi, studoval na uč. ústavu v Praze a byl učitelem v Davli, v Horních Mokropsích a zde.

r.1929-    Karel Plaňanský. Nar. v Karlíně, studoval na učitelském ústavě v Soběslavi a působil na škole ve Lhenicích, Trhových Svinech, na Smíchově, ve Slapech, ve Mníšku, v Bojanovicích, jako řídící učitel v Líšnici a ve Štěchovicích.

Karel Plaňanský, řídící učitel
František Bobek, učitel
František Vyhnal, učitel
Antonín Frýdl, učitel
Emilie Tomková, učitelka
Jindřiška Svobodová, učitelka
Rudolf Hlava, učitel
Marie Dvořáková, učitelka ž.r.prací
Amalie Šorejsová-Tejnská, učitelka ž.r.prací
Josef Hradec, farář, učitel katol. náboženství
Josef Urban, říd.uč.v.v., učitel českosl. náboženství.