Logo školy - zpět na úvodmí stranu Naši žáci Znak Dobřichovic
Slovníček.cz Vesmírný kalendář  Mapy.cz: Najdete nás zde
 Výuka 

 Slunce vychází v 7:20 a zapadá v 16:10
Zkladn kola Dobichovice,5

Zkladn kola Dobichovice,5.kvtna 40

 

koln d

Pedagogick rada projednala dne

31.8.2012

kolsk rada schvlila dne

 

Smrnice nabv platnosti ode dne:

1.9.2012

Klasifikan d (soust kolnho du) projednn a schvlen pedagogickou radou dne:

29.8.2005

 

Na zklad ustanoven 30, odst. 1) zkona . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon) v platnm znn vydvm jako statutrn orgn koly tuto smrnici.

 

I. Veobecn ustanoven

 

1) Tento d stanovuje podrobnosti provozu koly, prva a povinnosti k, podmnky vchovn vzdlvacho procesu ve kole, vetn vztah mezi astnky tohoto procesu a povinnosti pracovnk koly.

2) d koly je zvazn pro vechny ky a pracovnky koly.

3) Pro nkter sousti koly je vydn samostatn d, tj. podrobnosti provozu a pravidel chovn. Jmenovit jde o:

- koln druinu

- koln jdelnu

- koln hit

- dy ueben

- knihovnu

 

 

II. Provoz koly a dochzka k do koly

 

1) Provoz koly je v pracovn dny od 7.00 do 19.00 hodin. Ptomnost jakchkoli

osob mimo tuto dobu nebo v jin dny v prostorch koly mus vdy schvlit editel

koly nebo jeho zstupce.

 

2) Pro ky se budova koly otevr v 7.40 na prvnm stupni a v 7.45 na druhm stupni a uzavr v 7.55 na 1. stupni a v 8.00 na druhm stupni. km je umonn vstup do budovy nejmn 20 minut ped zatkem dopolednho vyuovn a 15 minut ped zatkem odpolednho vyuovn. V jinou dobu vstupuj ci do koly pouze na vyzvn zamstnanc koly, kte nad nimi zajiuj pedagogick dozor. Dohled nad ky je zajitn po celou dobu jejich pobytu ve koln budov, pehled dohled je vyven na vech secch, kde dohled probh. ci pichzej do koly tak, aby nastoupili nejpozdji v 7.55 do ueben na prvnm stupni a v 8.00 na druhm stupni a zaali se pipravovat na vyuovn.

 

3) Pobyt k ve kole je dn rozvrhem povinnch i nepovinnch vyuovacch hodin,

rozvrhem zjmovch krouk a organizac koln druiny a koln jdelny. Vyuovn probh podle asovho rozvren vyuovacch hodin a pestvek, kter je plohou tohoto du. Tyto daje maj ci zapsny v kovskch knkch. Vyuovn kon nejpozdji do 17 hodin. Vyuovac hodina trv 45 minut.

 

4) Dopoledn vyuovn zan v 8.00 hodin na prvnm stupni a v 8.05 na druhm stupni.

 

5) Vyuovn probh podle schvlenho rozvrhu, vetn rozmstn td. Jakkoli

zmny je teba vas projednat se zstupcem editele. Pokud jde o zmny,

kter se tkaj doby pchodu nebo odchodu k ze koly, mus bt zaznamenny

v kovsk knce ka a pedem potvrzeny podpisem zkonnho zstupce.

 

6) Pestvky mezi vyuovacmi hodinami jsou desetiminutov. Po druh vyuovac hodin se zaazuje pestvka v dlce 25 minut na prvnm stupni a 20 minut na druhm stupni. Pestvka mezi dopolednm a odpolednm vyuovnm trv minimln 50 minut. V ppadech hodnch zvltnho zetele jsou zkrceny nkter desetiminutov pestvky na nejmn 5 minut a pestvku mezi dopolednm a odpolednm vyuovnm na nejmn 30 minut. Pi zkracovn pestvek editel koly pihl k zkladnm fyziologickm potebm k.

 

7) Po pchodu do budovy si ci odkldaj obuv a svrky v atnch a ihned odchzej do ueben. V prbhu vyuovn je km vstup do aten povolen pouze se svolenm vyuujcho.     

 

8) Pi organizaci vuky jinak ne ve vyuovacch hodinch stanov zaazen a dlku pestvek pedagog poven vedenm akce podle charakteru innosti a s pihldnutm k zkladnm fyziologickm potebm k.

 

9) Ped ukonenm dopolednho nebo odpolednho vyuovn, zjmovho krouku

nebo jin pedem naplnovan aktivity mohou ci opustit budovu koly jen se

souhlasem tdnho uitele (v ppad jeho neptomnosti zstupce editele nebo

editele), a to na zklad psemnho potvrzen zkonnho zstupce ka. V ppad

nhlch zdravotnch pot ka je nutn jeho osobn pedn rodim, ve

vjimench a odvodnnch ppadech je nutn alespo telefonick souhlas

rodi s odchodem dtte ze koly.V ppad razu nebo akutnch zdravotnch pot zajist kola doprovod ka k lkai bez prodlen a rodie jsou o tto skutenosti informovni v co nejkrat

dob.

 

10) Zkonn zstupce je povinen omluvit ka do 48 hodin od zapoet absence.Po ukonen absence k pedlo neprodlen (nejpozdji do t dn) psemn zdvodnn sv neptomnosti v K.

 

11) Neme-li se k zastnit vyuovn z dvod pedem znmch, pod zkonn

zstupce o uvolnn ka:

a) tdnho uitele, jde-li o neptomnost v rozsahu nejve 1 vyuovacho tdne,

b) editele koly, jde-li o neptomnost del ne 1 tden

V obou ppadech je nutn psemn dost zkonnch zstupc o uvolnn z vyuovn, kter je pedna tdnmu uiteli. K dosti pilo souhlas vyuujcch vzdlvacch pedmt, vetn pehledu jimi zadanch kol vyuujcmi na dobu neptomnosti.

k me bt uvolnn z vyuovn pouze na zklad psemn dosti zkonnch zstupc v kovsk knce, doba a zpsob odchodu mus bt pesn uveden (p.: me odejt sm; vyzvedne ho )

 

12) k je povinen se zastovat vuky vech pedmt uebnho plnu podle

rozvrhu, mimodnch a pedem oznmench vyuovacch hodin (laboratorn

prce, tdnick hodiny apod.), vech vchovnch a vzdlvacch akc, oznaench

kolou jako povinn. Jako povinn mohou bt oznaeny pouze takov akce, kter

nevyaduj finann hradu ze strany rodi. Pokud se k nezastn mimokoln

akce, kter probh v dob bnho vyuovn, stanov mu kola nhradn

zamstnn, na kter je jeho dochzka rovn povinn.

 

13) Dochzka na voliteln nebo nepovinn vyuovac hodiny a pedmty, na kter se

k na zatku kolnho roku nebo pololet pihlsil, je pro nj rovn povinn.

Zmna je mon po souhlasu editele koly vdy jen na konci pololet, a to na

zklad psemn dosti zkonnho zstupce ka.

 

14) Pi vuce nkterch pedmt, zejmna nepovinnch a volitelnch, jsou dleny tdy na skupiny, vytveny skupiny k ze stejnch nebo rznch ronk nebo spojovny tdy, poet skupin a poet k ve skupin se ur rozvrhem na zatku kolnho roku, zejmna podle prostorovch, personlnch a finannch podmnek koly, podle charakteru innosti k, v souladu s poadavky na jejich bezpenost a ochranu zdrav a s ohledem na didaktickou a metodickou nronost pedmtu.

 

15) O vech pestvkch je umonn pohyb dt mimo tdu. Velk pestvky jsou za pznivho poas ureny k pobytu dt mimo budovu koly.     


16) Nejvy poet k ve skupin je 30. Pi vuce cizch jazyk je nejvy poet k ve skupin 24.

 

17)  kola  pi vzdlvn a s nm pmo souvisejcch innostech a pi poskytovn kolskch slueb pihl k zkladnm fyziologickm potebm k a vytv podmnky pro jejich zdrav vvoj a pro pedchzen vzniku sociln patologickch jev.

 

18) kola zajiuje bezpenost a ochranu zdrav k pi vzdlvn a s nm pmo souvisejcch innostech a pi poskytovn kolskch slueb a poskytuje km nezbytn informace k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav.

 

19) kola vede evidenci raz k, vyhotovuje a zasl zznam o razu stanovenm orgnm a institucm.

 

20) Bezpenost a ochranu zdrav k ve kole zajiuje kola svmi zamstnanci, pedagogickmi i nepedagogickmi. Zamstnance, kter nen pedagogickm pracovnkem, me editel koly k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav k urit pouze, pokud je zletil a zpsobil k prvnm konm.

 

21) Veker akce mimo objekt koly (exkurze, vychzky, vlety, kulturn a sportovn

akce apod.) mus bt pedem projednny se zstupcem editele, kter mj. zajist

vykonvn dozoru nad ky a dal provozn a bezpenostn podmnky akce.

 

 

III. Reim pi akcch mimo kolu


1) Bezpenost a ochranu zdrav  (BOZ) k pi akcch a vzdlvn mimo msto, kde se uskuteuje vzdlvn, zajiuje kola vdy nejmn jednm zamstnancem koly - pedagogickm pracovnkem. Spolen s nm me akci zajiovat i zamstnanec, kter nen pedagogickm pracovnkem, pokud je zletil a zpsobil k prvnm konm.

 

2) Pi akcch konanch mimo msto, kde kola uskuteuje vzdlvn, nesm na jednu osobu zajiujc bezpenost a ochranu zdrav k pipadnout vce ne 25 k. Vjimku z tohoto potu me stanovit s ohledem na nronost zajitn bezpenosti a ochrany zdrav k editel koly. kola pro plnovn takovchto akc stanov tato pravidla kadou plnovanou akci mimo budovu koly pedem projedn organizujc pedagog s vedenm koly zejmna s ohledem na zajitn BOZ. Akce se povauje za schvlenou uvedenm v tdennm plnu prce koly, kde zrove s asovm rozpisem uvede editel koly jmna doprovzejcch osob.

 

3) Pi akcch konanch mimo msto, kde kola uskuteuje vzdlvn, kdy mstem pro shromdn k nen msto, kde kola uskuteuje vzdlvn, zajiuje organizujc pedagog bezpenost a ochranu zdrav k na pedem urenm mst 15 minut ped dobou shromdn. Po skonen akce kon zajiovn bezpenosti a ochrany zdrav k na pedem urenm mst a v pedem urenm ase. Msto a as shromdn k a skonen akce oznm organizujc pedagog nejmn 2 dny pedem zkonnm zstupcm k a to zpisem do kovsk knky, nebo jinou psemnou informac.

 

4) Pi pechzen k na msta vyuovn i jinch akc mimo budovu koly se ci d pravidly silninho provozu a pokyny doprovzejcch osob. Ped takovmito akcemi doprovzejc uitel ky prokazateln pou o bezpenosti. Pro spolen zjezdy td, lyask kursy, koly v prod plat zvltn bezpenostn pedpisy, se ktermi jsou ci pedem seznmeni. Pi pobytu v ubytovacch zazench se astnci akce d vnitnm dem tohoto zazen.     

 

5) Pokud kola zaad do kolnho vzdlvacho programu zkladn plaveckou vuku, uskuteuje ji v rozsahu nejmn 40 vyuovacch hodin celkem bhem prvnho stupn. Do vuky mohou bt zaazeny tak dal aktivity jako bruslen, koly v prod, atd. Tchto aktivit se mohou astnit pouze ci zdravotn zpsobil, jejich rodie o tom dodaj kole psemn lkask potvrzen ne star jednoho roku.

 

6) Chovn ka na mimokolnch akcch je soust celkovho hodnocen ka vetn hodnocen na vysvden.

 

7) Pi zapojen koly do sout bezpenost a ochranu zdrav k po dobu dopravy na soute a ze sout zajiuje vyslajc kola, pokud se zkonnm zstupcem ka nedohodne jinak. V prbhu soute zajiuje bezpenost a ochranu zdrav k organiztor.

 

 

IV. Povinnosti k

 

1) k je povinen se ve kole a pi vech akcch podanch kolou chovat slun, respektovat pokyny pedagog a dodrovat zkladn mravn principy a pravidla spoleenskho chovn. Zejmna se mus zdret takovho jednn, kter by :

- ohroovalo i pokozovalo zdrav jeho samho nebo jeho spoluk,

- sniovalo dstojnost i poruovalo prva kterhokoli spoluka,

- vedlo k pokozovn i znehodnocovn uebnic, kolnch poteb, kolnho majetku a majetku       spoluk,

 

- jakkoli naruovalo prbh vyuovn nebo jin akce podan kolou.

Pravidla slunho a spoleenskho chovn dodruj ci i na prostranstv koln

zahrady, kolnho hit a ped koln budovou, a to i v dob mimo vyuovn.

 

2) V celm arelu koly a pi vech akcch podanch kolou plat pro ky zkaz noen, dren, distribuce a uvn nvykovch ltek a to vetn alkoholu a tabkovch vrobk.

 

3) k je povinen v ppad negativnho hodnocen svho chovn ze strany pedagogickch pracovnk usilovat o npravu.

 

4) Kad k je povinen dodrovat zkladn hygienick pravidla (podrobnj informace obdr od tdnho uitele).

 

5) Kad k zodpovd za istotu a podek svho pracovnho msta a podl se podle svch monost na udrovn istoty a estetickho vzhledu cel uebny a ostatnch spolench prostor koly. Zpsob-li jakkoli pokozen zazen koly,uebnch pomcek nebo majetku spoluk, je povinen to ihned hlsit uiteli, je-li koda zpsobena mysln, jsou rodie povinni ji v pln me uhradit. Za podek v uebn (vetn istoty tabule) odpovd sluba, uren tdnm uitelem.

 

6) ci zstvaj o pestvkch na svch patrech nebo pedem urench prostorech. Do jinho patra i aten mohou ci pouze se svolenm dohlejcho uitele a to jen z vnho dvodu.

 

7) Po ukonen pestvky se kad k zdruje na svm mst v uebn, je povinen mt ped zahjenm vyuovn pipraveny sv vci a pomcky tak, aby je v prbhu vyuovac hodiny mohl co nejefektivnji pouvat. Dostav-li se do uebny pozd, ihned se omluv vyuujcmu.

 

8) km je psn zakzno nosit do koly jakkoli pedmty, ktermi by mohlo dojt k ohroen zdrav vlastnho nebo jinch osob (noe a jin zbran, jedovat a nebezpen ltky, pyrotechnick vrobky apod.).

 

9) k nenos do koly pedmty, kter nesouvis s vukou a mohly by ohrozit zdrav a bezpenost jeho nebo jinch osob. Cenn pedmty, vetn perk a mobilnch telefon odkld pouze na msta k tomu uren, to znamen pouze do osobnch uzamykatelnch sknk, ppadn na pokyn vyuujcch, kte je po stanovenou dobu peberou do schovy a zajist jejich bezpenost.

 

10) Pouvn mobilnho telefonu je zakzno v dob, kdy by mohlo jakkoli naruovat innost uitele a ostatnch k, tj. zejmna pi vuce, bhem zjmovch krouk,innosti koln druiny a spolench akc mimo koln budovu (nap. nvtvch koncert, divadelnch pedstaven, muze apod.) V tto dob je k povinen telefon vypnout. k nesm bez svolen natet (ani poizovat fotografie) uitele i spoluky ve vuce a ani o pestvkch. Poruen tohoto ustanoven je povaovno za hrub poruen kolnho du.

 

11) k m svj telefon v osobnm opatrovn po celou dobu pobytu ve kole nebo na akcch, organizovanch kolou, s vjimkou ppad, kdy si jej mus odloit na pokyn uitele na stanoven msto nebo kdy si jej mus odloit na msto k tomu uren v souvislosti s innostmi, kter pm opatrovn telefonu vyluuj (napklad vuka tlesn vchovy, sportovn krouek, prce v keramick dln, prce na pozemku apod.). V dob, kdy m k svj telefon v pmm opatrovn, nenese kola za jeho ztrtu, pokozen i odcizen odpovdnost a k (resp. jeho

zkonn zstupce) nem nrok na nhradu kody. Vichni ci jsou ale povinni si ponat tak, aby ke kodm pokud mono nedochzelo.

 

12) ci jsou ve kole upraveni a obleeni pimen prosted a innostem, kter vykonvaj.

 

13) k je povinen nosit vechny vyuovac pedmty i na akce podan kolou, kovskou knku, kterou pravideln (minimln 1 x tdn) pedkld ke kontrole rodim. Dle je povinen nosit vechny pslun pomcky na vyuovn a uebnice podle pokynu vyuujcch.

 

14) Po vstupu do budovy jsou ci povinni se pezout a boty i svrchn odv odloit v atn. V ppad, e k pijede do koly na jzdnm kole, kolobce, skateboardu, kolekovch bruslch apod. a zanech je v atn nebo kdekoliv objektu koly, in tak na sv riziko a v ppad ztrty nebo odcizen nem nrok na nhradu kody.

 

15) Kad k se sna podle svch monost pispvat k tomu, aby ve kole vldla klidn a ptelsk atmosfra, aby se mnostv hluku snilo na minimum a aby prce ve vyuovacch hodinch probhala co nejefektivnji.

 

16) Ped ukonenm vyuovn ci z bezpenostnch dvod neopoutj koln budovu bez vdom vyuujcch. V dob mimo vyuovn ci zstvaj ve kole jen se svolenm vyuujcch a pod jejich dohledem.

 

17) k zdrav v budov a na kolnch akcch pracovnky koly srozumitelnm pozdravem. Pracovnk koly kovi na pozdrav odpov.

    

 

 

 

V. Prva k

 

1) k m prvo svobodn vyjadovat sv nzory, a to ve vech zleitostech, kter se ho tkaj a pi dodren pravidel slun komunikace. Jeho nzorm mus bt vnovna patin pozornost.

 

2) k me pi dodren zsad slun komunikace vznet dotazy k uitelm a m prvo na sv dotazy obdret odpov (ani by byl krn za nevdomost nebo vyruovn).

 

3) k m prvo vyuvat v maximln mon me vzdlvac nabdku koly, kter je dna rozvrhem vyuovacch hodin a dalch akc podanch kolou. Prvo asti ka na akcch mimo objekt koly vak me bt omezeno v ppad, e by touto ast mohly bt ohroeny zdrav nebo bezpenost jeho samho nebo jinch (napklad v dsledku obtn zvladatelnho chovn ka).

 

4) k m prvo vyuvat pimen svmu vku a schopnostem materiln vybaven koly, koln zazen a prostory, uren km, a to v souladu s tmto dem a ppadn dalmi obecn stanovenmi provoznmi pravidly.

 

5) k m prvo vyuvat podle monost koly dostupn informan technologie,vyhledvat, pijmat a roziovat informace (pokud to nen v rozporu s jinmi obecn zvaznmi pedpisy ochrana osobnosti, autorsk prva apod.).

 

6) k m prvo na respektovn svch individulnch zvltnost a odlinost a zdravotnho stavu.

 

7) k m prvo na osobn bezpe v prostorch koly i na vech akcch podanch kolou a na innou pomoc v ohroen.

 

8) Nov pijat k m prvo na pomoc pi adaptaci v novch podmnkch.

 

9) k m prvo kdykoli se obrtit na pedagogickho pracovnka koly se dost o pomoc, radu i informaci.

 

10) k m prvo astnit se sout a prezentace svch prac, vrobk a npad.

 

11) k m prvo pichzet s npady, podnty a nvrhy, kter se tkaj innosti koly nebo tdy, a to bu pmo k uiteli nebo editeli koly.

 

12) k m prvo uit se v pknm a istm prosted a na pozitivn klima ve td.

 

13) k m prvo na spravedliv hodnocen s pihldnutm k individulnm zvltnostem a osobnm handicapm a na vasn a objektivn seznmen se svm hodnocenm.

 

14) k m prvo na vasnou informaci o zmnch rozvrhu, vyuujcch, uebnch apod.,

 

15) k m prvo na pomoc vchovnho poradce a specilnho pedagoga.

 

16) k m prvo bt zvolen a volit sv spoluky do kovskho parlamentu (v souladu

s pravidly).

 

17) Ve kole pracuje koln parlament jako dal soust vlivu k na dn ve kole. Zstupce do parlamentu vyslaj jednotliv tdy. kovsk parlament je orgnem k, kter umouje demokratickou cestou hledat a nalzat nejvhodnj een jejich problm, uspokojovn jejich poteb a zjm a kter garantuje realizaci nalezench een. kovsk parlament spolupracuje zejmna s editelem koly.

 

 

VI. Prva zkonnch zstupc k

 

Zkonn zstupci k maj prvo:

1. na informace o prbhu a vsledcch vzdlvn svho dtte,

 

2. volit a bt voleni do kolsk rady

 

3. vyjadovat se ke vem rozhodnutm tkajcm se podstatnch zleitost jejich dt, piem jejich vyjdenm mus bt vnovna pozornost,

 

4. na informace a poradenskou pomoc koly pro jejich dti v zleitostech tkajcch se vzdlvn podle kolnho vzdlvacho programu,

 

5. podat o uvolnn ka z vuky podle pravidel tohoto du.

6. zastnit se vyuovn, bt seznmeni s nroky a s hodnocenm a klasifikac k, zastnit se prce koln samosprvy. Pi nvtv koly svm jednnm pispvaj k pozitivn atmosfe ve kole.

7. Pravideln jsou svolvny tdn schzky nebo konzultan hodiny, pi kterch maj vichni rodie prvo uplatovat sv pipomnky a nvrhy napklad prostednictvm zpisu z tdnch schzek. Krom tdnch schzek maj rodie monost informovat se o chovn a prospchu svch dt po pedchoz dohod s vyuujcm a to zsadn v dob mimo vyuovn v dob konzultanch hodin. Aktuln informace o dn ve kole zskte na internetu.

 

VI. Povinnosti zkonnch zstupc k

 

Zkonn zstupci k maj povinnost:

1. Zajistit, aby k dochzel dn do koly.

 

2. Na vyzvn editele koly se osobn zastnit projednn zvanch otzek tkajcch se vzdlvn ka.

 

3. Informovat kolu o zmn zdravotn zpsobilosti, zdravotnch obtch ka nebo jinch zvanch skutenostech, kter by mohly mt vliv na prbh vzdlvn.

 

4. Zkonn zstupce ka je povinen doloit dvody neptomnosti ka ve vyuovn nejpozdji do 3 kalendnch dn od potku neptomnosti ka - psemn nebo telefonicky. Po nvratu ka do koly psemn na omluvnm listu v kovsk knce. Omluvu podepisuje jeden ze zkonnch zstupc ka. Omluvenku pedlo k tdnmu uiteli bez zbytenho odkladu po nvratu do koly. Absenci ka omlouvaj zkonn zstupci ka. Z jedn vyuovac hodiny uvoluje pslun vyuujc, na del dobu uvoluje tdn uitel.

 

5. Oznamovat kole daje nezbytn pro koln matriku ( 28 odst. 2 a 3 kolskho zkona) a dal daje, kter jsou podstatn pro prbh vzdlvn nebo bezpenost a ka, a zmny v tchto dajch

 

6. Zajistit, aby ci pichzeli do koly na vyuovn a koln akce vas, sprvn vybaveni a pipraveni, nebyli infikovni, nemocni a intoxikovni.

 

7. V ppad neomluven absence  a pi pozdnch omluvch absenc je kola povinna informovat o dochzce ka pslun oddlen pe o dt.

 

8. Zstupce ka m povinnost udvat pravdiv daje veden ve koln matrice, neprodlen nahls zmny. Informace, kter zkonn zstupce ka poskytne do koln matriky nebo jin dleit informace o kovi (zdravotn zpsobilost,) jsou dvrn a vichni pedagogit pracovnci se d se zkonem . 101/2000 Sb., o ochran osobnch daj.

 

9. Vyzve-li editel koly nebo jin pedagogick pracovnk zkonnho zstupce k osobnmu projednn zvanch otzek tkajcch se vzdlvn ka, konzultuje termn schzky se zkonnm zstupcem ka.

 

10. Zkonn zstupce ka zodpovd za to, e dt dochz do koly bez v ve vech jeho podobch. V ppad vskytu v bude dtti umonn nvrat do kolnho kolektivu v odvodnnch ppadech pouze se svolenm dtskho lkae.

 

 

VII. Reim ve koln jdeln

 

1) Ve koln jdeln se ci stravuj za pedpokladu, e zde pln vechna pslun pravidla du koly, vetn pokyn zamstnanc kuchyn.

 

2) Do jdelny pichzej ci v uren as (nejdve v 11.50), chovaj se zde slun, dbaj vech pravidel sprvnho stolovn a spoleenskho chovn. Po obd uklid sv msta.

 

3) V ppad, e nkter k opakovan poru kze v jdeln, me bt po pedchozm upozornn rodi vylouen na uritou dobu ze stravovn. O vylouen rozhoduje editel koly.

 

4) Posledn dozor v jdeln kon s odchodem vech dt z jdelny a uitel uzamkne vstupn dvee.

 

 

 

VIII. kovsk parlament

 

1) kovsk parlament je orgnem kovsk samosprvy a partnerem veden koly a

pedagogickho sboru pi projednvn vech zleitost, kter se pmo tkaj k

koly.

 

2) kovsk parlament se skld z volench zstupc 6. - 9.td.

 

4) kovsk parelament vol svho pedsedu a 1 - 2 mstopedsedy. Jednn rady se uskuteuj podle poteby, svolv je pedseda z vlastn iniciativy nebo na zklad podn len rady, editele koly.

 

5) kovsk parlament me pedkldat veden koly sv nvrhy, pipomnky a podnty,kter se tkaj k a dat jejich projednn.

 

 

 IX. mluva mezi ky a uiteli

 

(Pozn.: Tato st kolnho du je vsledkem projednvn kolnch pravidel v jednotlivch

tdch a vychz z nzor a poteb k. Me bt doplovna a upravovna, a to vdy

k zatku novho kolnho roku. Zmnu mohou iniciovat jak uitel, tak ci.)

 

1) Komunikace mezi uitelem a kem se odehrv na zklad slunosti, vzjemnho respektu a tolerance. Nejsou ppustn dn urky a poniovn, ztrapovn,zesmovn, vulgrn vyjadovn atp.

 

2) Kolektivn tresty nejsou ppustn (uitel neme trestat vechny ky za pestupky jednotlivc i mench skupin).

 

3) Uitel i k budou respektovat as zatku i konce vyuovac hodiny.

 

4) Uitel vdy km pedem oznm, e se bude pst spolen klasifikovan psemn prce v rozsahu vtm ne polovina vyuovac hodiny. V jednom dnu nesm dochzet ke kumulaci vce tchto delch psemnch prac.

 

5) k nebude zneuvat svch prv, deklarovanch v oddlu V.

 

6) k bude respektovat uitele, a to i tehdy, kdy mu nevyhovuje souasn stav nebo kdy se domnv, e uitel nepostupuje sprvn. V ppad neshody lze eit s vedenm koly za asti vech zastnnch.

 

7) Kad k se podle svch schopnost a sil sna pispvat k tomu, aby vzjemn vztahy mezi ky a uiteli a mezi ky navzjem byly vytveny na zklad vzjemnho respektu a tolerance.

 

8) k nebude ve koln jdeln nucen do jdla.

 

9) Vichni zamstnanci koly budou ky chrnit ped  vemi formami patnho zachzen, sexulnm nsilm, vyuvnm. Budou dbt, aby nepichzeli do styku s  materily a informacemi pro n nevhodnmi. Nebudou se vmovat do jejich soukrom a jejich korespondence. Budou ky chrnit ped nezkonnmi toky na jejich  povst. Zjist-li, e dt je trno, krut trestno nebo je s nm jinak patn zachzeno, spoj se se vemi  orgny na pomoc dtti. Speciln pozornost budeme vnovat ochran ped nvykovmi ltkami.

 

 

 

X. Podmnky zajitn bezpenosti a ochrany zdrav dt a jejich ochrany ped sociln patologickmi jevy a ped projevy diskriminace, neptelstv nebo nsil

 

1. Vichni ci se chovaj pi pobytu ve kole i mimo kolu tak, aby neohrozili zdrav a majetek svj ani jinch osob.  

 

2. km nen v dob mimo vyuovn dovoleno zdrovat se v prostorch koly, pokud nad nimi nen vykonvn dohled zpsobilou osobou.      

 

3. Kad raz, porann i nehodu, k n dojde bhem pobytu k ve koln budov nebo mimo budovu pi akci podan kolou ci hls ihned vyuujcmu, nebo pedagogickmu dozoru.

 

4. km je zakzno manipulovat s elektrickmi spotebii, vypnai a elektrickm vedenm bez dohledu pedagoga.

 

5. Pi vuce v tlocvin, dlnch, na pozemcch, v laboratoi zachovvaj ci specifick bezpenostn pedpisy pro tyto uebny, dan dem odborn uebny. Vyuujc danho pedmtu provedou prokazateln pouen k v prvn vyuovac hodin kolnho roku a dodaten pouen k, kte pi prvn hodin chybli. O pouen k provede vyuujc zznam do tdn knihy a K. Pouen o BOZP a PO se provd rovn ped kadou akc mimo kolu.

 

6. koln budova je voln pstupn zven pouze v dob, kdy je dozrajcmi zamstnanci koly zajitna kontrola pichzejcch osob; pi odchodu k z budovy pedagogov podle plnu dohled.

 

7. Vichni zamstnanci koly jsou pi vzdlvn a bhem souvisejcho provozu koly povinni pihlet k zkladnm fyziologickm potebm dt, k a student a vytvet podmnky pro jejich zdrav vvoj a pro pedchzen vzniku sociln patologickch jev, poskytovat km nezbytn informace k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav.

 

8. Vichni zamstnanci koly jsou povinni oznamovat daje souvisejc s razy k, poskytovat prvn pomoc a vst evidenci raz podle pokyn veden koly. 

 

9. Po posledn vyuovac hodin dopolednho a odpolednho vyuovn vyuujc pedv ky, kte jsou pihleni do koln druiny vychovatelkm koln druiny. Ostatn odvd do aten a stravujc se ky pak do koln jdelny. Dozor v atnch nad ky odchzejc z budovy vykonv dal dohlejc pedagog.    

 

10. Pedagogit zamstnanci dodruj pedpisy k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a protiporn pedpisy; pokud zjist zvady a nedostatky ohroujc zdrav a bezpenost osob, nebo jin zvady technickho rzu, nebo nedostaten zajitn budovy, je jejich povinnost informovat o tchto skutenostech nadzenho a v rmci svch schopnost a monost zabrnit vzniku kody. Sleduj zdravotn stav k a v ppad nhlho onemocnn ka informuj bez zbytench prtah veden koly a rodie postienho ka. Nemocn k me bt odesln k lkaskmu vyeten i oeten jen v doprovodu dospl osoby. Tdn uitel zajist, aby kad k ml zapsny v kovsk knce tyto daje: rodn slo, adresu, telefonn sla rodi do zamstnn a dom.  

Pi razu poskytnou kovi nebo jin osob prvn pomoc, zajist oeten ka lkaem. raz ihned hls veden koly a vypln zznam do knihy raz, ppadn vypln pedepsan formule. Oeten a vyplnn zznam zajiuje ten pracovnk, kter byl jeho svdkem nebo kter se o nm dovdl prvn.   

 

11. Pedagogit a provozn pracovnci koly nesm ky v dob dan rozvrhem bez dozoru dospl osoby uvolovat k innostem mimo budovu, nesm je samotn poslat k lkai atd. kola odpovd za ky v dob dan rozvrhem vuky ka, vetn nepovinnch pedmt, pestvek. 

 

.

XI. Postup koly pi vskytu podezel ltky a pi podezen na uit omamn ltky kem

 

1.      Vytvoit podmnky pro pedchzen vskytu ppad uvn nvykovch ltek v prostorch koly v dob kolnho vyuovn, vetn vech kolnch akc i mimokoln innosti.

2.      Zajistit bezpenost a ochranu zdrav k ped kodlivmi inky nvykovch ltek v prostorch koly v dob kolnho vyuovn, vetn vekerch kolnch akc.

3.      Poskytovat km vcn a pravdiv informace o nvykovch ltkch formou, kter je pimen jejich rozumovmu a osobnostnmu vvoji.

4.      Psobit na ky v oblasti primrn prevence uvn nvykovch ltek.

5.      Do vekerch pouen o bezpenosti a ochran zdrav zakotvit informace o nebezpenosti uvn nvykovch ltek a zkazu jejich uvn pi vech innostech souvisejcch se kolnmi aktivitami.

6.      Pi een ppad souvisejcch s uvnm nvykovch ltek nebo distribuc OPL je teba spolupracovat s dalmi zainteresovanmi institucemi Policie R, orgny sociln-prvn ochrany dt, kolsk poradensk zazen apod.

7.      V ppadech, kter stanov zkon, plnit ohlaovac povinnost smrem k orgnm innm v trestnm zen, orgnm sociln-prvn ochrany obce s rozenou psobnost a zkonnm zstupcm ka.

8.      V zvanch ppadech (zejmna s ohledem na vk nebo chovn dtte) a jestlie se jednn opakuje, vyrozum kola orgn-sociln prvn ochrany obce s rozenou psobnost. kola me od orgnu sociln-prvn ochrany obce vyadovat pomoc.

9.      Z konzumace tabkovch vrobk, alkoholu a dalch nvykovch ltek ve kole je teba vyvodit sankce tmto stanoven kolnm dem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

XII. Pravidla hodnocen k                                                                      Ploha kolnho du

 

 

Klasifikan d

                         (schvleno pedagogickou radou dne 29.8.2005)

 

 

Obecn ustanoven

 

Na zklad ustanoven zkona . 561/2004 Sb. o pedkolnm, zkladnm stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon) vydvm jako statutrn orgn koly tuto smrnici.

Smrnice je soust kolnho du koly, podle 30 odst. (2) kolskho zkona (koln d obsahuje tak pravidla pro hodnocen vsledk vzdlvn k a student.).

 

I. Zsady hodnocen prbhu a vsledk vzdlvn a chovn ve kole a na akcch podanch kolou, zsady a pravidla pro sebehodnocen k

 

1. Pedagogit pracovnci zajiuj, aby ci, studenti, zkonn zstupci dt a nezletilch k,poppad osoby, kter vi zletilm km a studentm pln vyivovac povinnost byly vas informovny o prbhu a vsledcch vzdlvn ka nebo studenta.

 

2. Kad pololet se vydv kovi vysvden; za prvn pololet msto vysvden je vydvn kovi vpis z vysvden.

 

3. Hodnocen vsledk vzdlvn ka na vysvden je vyjdeno klasifikanm stupnm (dle jen "klasifikace"), slovn nebo kombinac obou zpsob. O zpsobu hodnocen rozhoduje editel koly se souhlasem kolsk rady.

 

4. kola pevede slovn hodnocen do klasifikace nebo klasifikaci do slovnho hodnocen v ppad pestupu ka na kolu, kter hodnot odlinm zpsobem, a to na dost tto koly nebo zkonnho zstupce ka. kola, kter hodnot slovn, pevede pro ely pijmacho zen ke stednmu vzdlvn slovn hodnocen do klasifikace.

 

5. U ka s vvojovou poruchou uen rozhodne editel koly o pouit slovnho hodnocen na zklad dosti zkonnho zstupce ka.

 

6. Do vyho ronku postoup k, kter na konci druhho pololet prospl ze vech povinnch pedmt stanovench kolnm vzdlvacm programem s vjimkou pedmt vchovnho zamen stanovench rmcovm vzdlvacm programem a pedmt, z nich byl uvolnn. Do vyho ronku postoup i k prvnho stupn zkladn koly, kter ji v rmci prvnho stupn opakoval ronk, a k druhho stupn zkladn koly, kter ji v rmci druhho stupn opakoval ronk, a to bez ohledu na prospch tohoto ka.

 

7. Nelze-li ka hodnotit na konci prvnho pololet, ur editel koly pro jeho hodnocen nhradn termn, a to tak, aby hodnocen za prvn pololet bylo provedeno nejpozdji do dvou msc po skonen prvnho pololet. Nen-li mon hodnotit ani v nhradnm termnu, k se za prvn pololet nehodnot.

 

8. Nelze-li ka hodnotit na konci druhho pololet, ur editel koly pro jeho hodnocen nhradn termn, a to tak, aby hodnocen za druh pololet bylo provedeno nejpozdji do konce z nsledujcho kolnho roku. V obdob msce z do doby hodnocen navtvuje k nejbli vy ronk, poppad znovu devt ronk.

 

9. M-li zkonn zstupce ka pochybnosti o sprvnosti hodnocen na konci prvnho nebo druhho pololet, me do 3 pracovnch dn ode dne, kdy se o hodnocen prokazateln dozvdl, nejpozdji vak do 3 pracovnch dn od vydn vysvden, podat editele koly o komisionln pezkouen ka; je-li vyuujcm ka v danm pedmtu editel koly, krajsk ad. Komisionln pezkouen se kon nejpozdji do 14 dn od doruen dosti nebo v termnu dohodnutm se zkonnm zstupcem ka.

 

10. k, kter pln povinnou koln dochzku, opakuje ronk, pokud na konci druhho pololet neprospl nebo nemohl bt hodnocen. To neplat o kovi, kter na danm stupni zkladn koly ji jednou ronk opakoval; tomuto kovi me editel koly na dost jeho zkonnho zstupce povolit opakovn ronku pouze z vnch zdravotnch dvod.

 

11. editel koly me kovi, kter splnil povinnou koln dochzku a na konci druhho pololet neprospl nebo nemohl bt hodnocen, povolit na dost jeho zkonnho zstupce opakovn ronku po posouzen jeho dosavadnch studijnch vsledk a dvod uvedench v dosti.

 

12. Zvlt hrub slovn a mysln fyzick toky ka nebo studenta vi pracovnkm koly nebo kolskho zazen se vdy povauj za zvan zavinn poruen povinnost stanovench tmto zkonem.

 

 

Zkladn vzdlvn

 

1. editel koly me na zklad vlastnho rozhodnut nebo na zklad podntu jin prvnick i fyzick osoby kovi po projednn v pedagogick rad udlit pochvalu nebo jin ocenn za mimodn projev lidskosti, obansk nebo koln iniciativy, zslun nebo staten in nebo za dlouhodobou spnou prci.

 

2. Tdn uitel me na zklad vlastnho rozhodnut nebo na zklad podntu ostatnch vyuujcch kovi po projednn s editelem koly udlit pochvalu nebo jin ocenn za vrazn projev koln iniciativy nebo za dletrvajc spnou prci.

 

3. Pi poruen povinnost stanovench kolnm dem lze podle zvanosti tohoto poruen kovi uloit:

 

a) napomenut tdnho uitele,

b) dtku tdnho uitele,

c) dtku editele koly.

 

4. Pravidla pro udlovn pochval a jinch ocenn a ukldn napomenut a dtek jsou uvedena ve Vchovnm du Z Dobichovice, kter je plohou kolnho du

 

5. Tdn uitel neprodlen oznm editeli koly uloen dtky tdnho uitele. Dtku editele koly lze kovi uloit pouze po projednn v pedagogick rad.

 

6. editel koly nebo tdn uitel neprodlen oznm udlen pochvaly a jinho ocenn nebo uloen napomenut nebo dtky a jeho dvody prokazatelnm zpsobem kovi a jeho zkonnmu zstupci.

 

7. Udlen pochvaly a jinho ocenn a uloen napomenut nebo dtky se zaznamen do dokumentace koly. Udlen pochvaly a jinho ocenn se zaznamen na vysvden za pololet, v nm bylo udleno.

 

II. Stupn hodnocen prospchu a chovn v ppad pouit klasifikace, zsady pro pouvn slovnho hodnocen

 

1. Chovn ka ve kole a na akcch podanch kolou se v ppad pouit klasifikace hodnot na vysvden stupni:

a) 1 - velmi dobr,

b) 2 - uspokojiv,

c) 3 - neuspokojiv.

 

2. Vsledky vzdlvn ka v jednotlivch povinnch a nepovinnch pedmtech stanovench kolnm vzdlvacm programem a chovn ka ve kole a na akcch podanch kolou jsou v ppad pouit slovnho hodnocen popsny tak, aby byla zejm rove vzdln ka, kter doshl zejmna ve vztahu k oekvanm vstupm formulovanm v uebnch osnovch jednotlivch pedmt kolnho vzdlvacho programu, k jeho vzdlvacm a osobnostnm pedpokladm a k vku ka. Slovn hodnocen zahrnuje posouzen vsledk vzdlvn ka v jejich vvoji, ohodnocen ple ka a jeho pstupu ke vzdlvn i v souvislostech, kter ovlivuj jeho vkon, a naznaen dalho rozvoje ka. Obsahuje tak zdvodnn hodnocen a doporuen, jak pedchzet ppadnm nespchm ka a jak je pekonvat.

 

3. Vsledky vzdlvn ka v jednotlivch povinnch a nepovinnch pedmtech stanovench kolnm vzdlvacm programem se v ppad pouit klasifikace hodnot na vysvden stupni prospchu:

 

a) 1 - vborn,

b) 2 - chvalitebn,

c) 3 - dobr,

d) 4 - dostaten,

e) 5 - nedostaten.

 

4. Pi hodnocen touto stupnic jsou vsledky vzdlvn ka a chovn ka ve kole a na akcch podanch kolou hodnoceny tak, aby byla zejm rove vzdln ka, kter doshl zejmna vzhledem k oekvanm vstupm formulovanm v uebnch osnovch jednotlivch pedmt kolnho vzdlvacho programu, k jeho vzdlvacm a osobnostnm pedpokladm a k vku ka. Klasifikace zahrnuje ohodnocen ple ka a jeho pstupu ke vzdlvn i v souvislostech, kter ovlivuj jeho vkon.

A. v pedmtech s pevahou naukovho zamen

 Stupe 1 (vborn)

k samostatn a tvoiv uplatuje osvojen poznatky a dovednosti. Mysl logicky sprvn. Ovld poadovan poznatky, fakta, pojmy, definice a zkonitosti ucelen a pesn, chpe vztahy mezi nimi a smyslupln propojuje do irch celk poznatky z rznch vzdlvacch oblast. Jeho stn a psemn projev je sprvn, pesn, vstin, inn se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatn studovat vhodn texty, eit problmy a obhajovat sv rozhodnut. Pln respektuje demokratick principy, uvdomle a aktivn pracuje v tmu, jeho psoben je velmi pnosn. Je tm vdy schopen sebehodnocen a hodnocen ostatnch len.

Stupe 2 (chvalitebn)

k s menmi podnty uitele uplatuje osvojen poznatky a dovednosti. Mysl sprvn, v jeho mylen se projevuje logika a tvoivost. Ovld poadovan poznatky, fakta, pojmy, definice a zkonitosti v podstat ucelen, pesn a pln, chpe vztahy mezi nimi a s menmi chybami propojuje do irch celk poznatky z rznch vzdlvacch oblast. stn a psemn projev mv men nedostatky ve sprvnosti, pesnosti a vstinosti. Kvalita vsledk je zpravidla bez podstatnch nedostatk. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s men pomoc studovat vhodn texty, eit problmy a obhajovat sv rozhodnut. Respektuje demokratick principy, v podstat uvdomle a aktivn pracuje pro tm, jeho psoben je pnosn. Je vtinou schopen sebehodnocen a hodnocen ostatnch len.

Stupe 3 (dobr)

k se v uplatovn osvojovanch poznatk a dovednost dopout chyb. Uplatuje poznatky a provd hodnocen jev podle podnt uitele. M nepodstatn mezery v ucelenosti, pesnosti a plnosti osvojen poadovanch poznatk, fakt, pojm, definic a zkonitost, s vtmi chybami propojuje do irch celk poznatky z rznch vzdlvacch oblast. Podstatnj nepesnosti a chyby dovede za pomoci uitele korigovat. Jeho mylen je v celku sprvn, ale mlo tvoiv, v jeho logice se vyskytuj chyby. sten se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle nvodu uitele. Obas nerespektuje demokratick principy, v tmu pracuje ne pli aktivn, jeho psoben je pnosn v men me. Je schopen sebehodnocen a hodnocen ostatnch len.

Stupe 4 (dostaten)

U ka se v uplatovn osvojench poznatk a dovednost vyskytuj zvan chyby. Pi vyuvn poznatk pro vklad a hodnocen jev je nesamostatn. k m v ucelenosti, pesnosti a plnosti osvojen poadovanch poznatk zvan mezery, chybn propojuje do irch celk poznatky z rznch vzdlvacch oblast. V logice mylen se vyskytuj zvan chyby, mylen nen tvoiv. Jeho stn a psemn projev m vn nedostatky ve sprvnosti, pesnosti a vstinosti, mlo se zapojuje do diskuze. Zvan chyby dovede k s pomoc uitele opravit. Pi samostatnm studiu m velk tkosti. Demokratick principy respektuje jen obas, prce v tmu se pouze astn. Jeho psoben nen pli pnosn. Sebehodnocen a hodnocen ostatnch len je schopen mlokdy.

Stupe 5 (nedostaten)

U ka se v uplatovn osvojench vdomost a dovednost vyskytuj velmi zvan chyby. Pi vkladu a hodnocen jev a zkonitost nedovede sv vdomosti uplatnit ani s podnty uitele. k si poadovan poznatky neosvojil, nesmysln propojuje do irch celk poznatky z rznch vzdlvacch oblast. Neprojevuje samostatnost v mylen. V stnm a psemnm projevu m zvazn nedostatky ve sprvnosti, pesnosti, i vstinosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomoc uitele. Vbec nerespektuje demokratick principy, nepracuje pro tm. Svou innost naruuje spoluprci, jeho psoben nen pro tm pnosn. Sprvnho sebehodnocen a hodnocen ostatnch len nen schopen.

B. ve vyuovacch pedmtech s pevahou vchovnho zamen

Stupe 1 (vborn)

k je v innostech velmi aktivn. Pracuje tvoiv, samostatn, pln vyuv sv osobn pedpoklady a velmi spn je rozvj. Vdy pouv bezpen a inn materily, nstroje a vybaven. Jeho projev je esteticky psobiv, originln, proctn a pesn. Osvojen vdomosti, dovednosti a nvyky aplikuje tvoiv. Aktivn se zajm o umn a estetiku. Jeho tlesn zdatnost m vysokou rove.

Stupe 2 (chvalitebn)

k je v innostech aktivn, pevn samostatn, vyuv sv osobn pedpoklady, kter spn rozvj. Pouv bezpen a inn materily, nstroje a vybaven. Jeho projev je esteticky psobiv, originln a m jen men nedostatky. Osvojen vdomosti, dovednosti a nvyky aplikuje mn tvoiv. M zjem o umn a estetiku. Je tlesn zdatn.

Stupe 3 (dobr)

k je v innostech mn aktivn, samostatn a pohotov. Nevyuv dostaten sv schopnosti v individulnm a kolektivnm projevu. Materily, nstroje a vybaven pouv bezpen a inn pouze nkdy. Jeho projev je mlo psobiv, dopout se v nm chyb. Jeho vdomosti a dovednosti maj etnj mezery a pi jejich aplikaci potebuje pomoc uitele. Nem aktivn zjem o umn, estetiku a tlesnou kulturu.

Stupe 4 (dostaten)

k je v innostech mlo aktivn i tvoiv. Rozvoj jeho schopnost a jeho projev jsou mlo uspokojiv. Materily, nstroje a vybaven vtinou nepouv bezpen a inn. koly e s astmi chybami. Vdomosti a dovednosti aplikuje jen se znanou pomoc uitele. Projevuje velmi mal zjem a snahu.

Stupe 5 (nedostaten)

k je v innostech pevn pasivn. Rozvoj jeho schopnost je neuspokojiv. Materily, nstroje a vybaven nepouv tm nikdy bezpen a inn. Jeho projev je vtinou chybn a nem estetickou hodnotu. Minimln osvojen vdomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zjem o prci.

Pi hodnocen ka podle odstavc 1 a 3 se na prvnm stupni pouije pro zpis stupn hodnocen slice, na druhm stupni se pouije slovn oznaen stupn hodnocen podle odstavc 1 a 3.

 

6. Celkov hodnocen ka se na vysvden vyjaduje stupni:

 

a) prospl(a) s vyznamennm,

b) prospl(a),

c) neprospl(a).

 

7. k je hodnocen stupnm

 

a) prospl(a) s vyznamennm, nen-li v dnm z povinnch pedmt stanovench kolnm vzdlvacm programem hodnocen na vysvden stupnm prospchu horm ne 2 - chvalitebn, prmr stup prospchu ze vech povinnch pedmt stanovench kolnm vzdlvacm programem nen vy ne 1,5 a jeho chovn je hodnoceno stupnm velmi dobr,

b) prospl(a), nen-li v dnm z povinnch pedmt stanovench kolnm vzdlvacm programem hodnocen na vysvden stupnm prospchu 5 - nedostaten nebo odpovdajcm slovnm hodnocenm,

c) neprospl(a), je-li v nkterm z povinnch pedmt stanovench kolnm vzdlvacm programem hodnocen na vysvden stupnm prospchu 5 - nedostaten nebo odpovdajcm slovnm hodnocenm.

 

 

8. Vsledky prce v zjmovch tvarech organizovanch kolou se v ppad pouit klasifikace hodnot na vysvden stupni:

 

a) pracoval(a) spn,

b) pracoval(a).

 

9. Pi hodnocen k, kte nejsou sttnmi obany esk republiky a pln v esk republice povinnou koln dochzku, se dosaen rove znalosti eskho jazyka povauje za zvanou souvislost, kter ovlivuje vkon ka. Pi hodnocen tchto k ze vzdlvacho obsahu vzdlvacho oboru esk jazyk a literatura urenho Rmcovm vzdlvacm programem pro zkladn vzdlvn se na konci t po sob jdoucch pololet po zahjen dochzky do koly v esk republice vdy povauje dosaen rove znalosti eskho jazyka za zvanou souvislost, kter ovlivuje vkon ka.

 

 

III. Podrobnosti o komisionlnch a opravnch zkoukch

 

1. ci devtch ronk a ci, kte na danm stupni zkladn koly dosud neopakovali ronk, kte na konci druhho pololet neprospli nejve ze dvou povinnch pedmt s vjimkou pedmt vchovnho zamen, konaj opravn zkouky.

 

2. Opravn zkouky se konaj nejpozdji do konce pslunho kolnho roku v termnu stanovenm editelem koly. k me v jednom dni skldat pouze jednu opravnou zkouku. Opravn zkouky jsou komisionln.

 

3. k, kter nevykon opravnou zkouku spn nebo se k jejmu konn nedostav, neprospl. Ze zvanch dvod me editel koly kovi stanovit nhradn termn opravn zkouky nejpozdji do 15. z nsledujcho kolnho roku. Do t doby je k zaazen do nejbliho vyho ronku, poppad znovu do devtho ronku.

 

4. V odvodnnch ppadech me krajsk ad rozhodnout o konn opravn zkouky a komisionlnho pezkouen na jin zkladn kole. Zkouky se na dost krajskho adu astn koln inspektor.

 

5. Komisi pro komisionln pezkouen jmenuje editel koly; v ppad, e je vyuujcm danho pedmtu editel koly, jmenuje komisi krajsk ad.

 

6. Komise je tlenn a tvo ji:

a) pedseda, kterm je editel koly, poppad jm poven uitel, nebo v ppad, e vyuujcm danho pedmtu je editel koly, krajskm adem jmenovan jin pedagogick pracovnk koly,

b) zkouejc uitel, jm je vyuujc danho pedmtu ve td, v n je k zaazen, poppad jin vyuujc danho pedmtu,

c) psedc, kterm je jin vyuujc danho pedmtu nebo pedmtu stejn vzdlvac oblasti stanoven Rmcovm vzdlvacm programem pro zkladn vzdlvn.

 

7. Vsledek pezkouen ji nelze napadnout novou dost o pezkouen. Vsledek pezkouen stanov komise hlasovnm. Vsledek pezkouen se vyjd slovnm hodnocenm  nebo stupnm prospchu. editel koly sdl vsledek pezkouen prokazatelnm zpsobem kovi a zkonnmu zstupci ka. V ppad zmny hodnocen na konci prvnho nebo druhho pololet se kovi vyd nov vysvden.

 

8. O pezkouen se poizuje protokol, kter se stv soust dokumentace koly.

 

9. Konkrtn obsah a rozsah pezkouen stanov editel koly v souladu se kolnm vzdlvacm programem.

 

 

IV. Zpsob zskvn podklad pro hodnocen

 

1. Pi celkov klasifikaci pihl uitel k vkovm zvltnostem ka i k tomu, e k mohl v prbhu klasifikanho obdob zakolsat v uebnch vkonech pro uritou indispozici.     

 

2. Hodnocen prbhu a vsledk vzdlvn a chovn k pedagogickmi pracovnky je jednoznan, srozumiteln, srovnateln s pedem stanovenmi kritrii, vcn, vestrann, pedagogicky zdvodnn, odborn sprvn a doloiteln.

 

3. Podklady pro hodnocen a klasifikaci zskvaj vyuujc zejmna: soustavnm diagnostickm pozorovnm k, sledovnm jeho vkon a pipravenosti na vyuovn, rznmi druhy zkouek (psemn, stn, grafick, praktick, pohybov,...) kontrolnmi psemnmi pracemi, analzou vsledk rznch innost k, konzultacemi s ostatnmi vyuujcmi a podle poteby i psychologickmi a zdravotnickmi pracovnky.

 

4. k 2. a 9. ronku zkladn koly mus mt z kadho pedmtu, alespo dv znmky za kad pololet. Znmky zskvaj vyuujc prbn bhem celho  klasifikanho obdob. 

Zkouen je provdno zsadn ped kolektivem tdy, neppustn je individuln pezkuovn po vyuovn v kabinetech. Vjimka je mon jen pi diagnostikovan vvojov porue, kdy je tento zpsob doporuen ve zprv psychologa.     

 

5. Uitel oznamuje kovi vsledek kad klasifikace, klasifikaci zdvoduje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocench projev, vkon, vtvor. Po stnm vyzkouen oznm uitel kovi vsledek hodnocen okamit. Vsledky hodnocen psemnch zkouek a prac a   praktickch innost oznm kovi nejpozdji do 14 dn. Uitel sdluje vechny znmky, kter bere v vahu pi celkov klasifikaci,  zstupcm ka a to zejmna prostednictvm zpis do kovsk knky  -  souasn se sdlovnm znmek km.     

 

6. Kontroln psemn prce a dal druhy zkouek rozvrhne uitel  rovnomrn na cel koln rok, aby se nadmrn nenahromadily v uritch obdobch.  

 

7. O termnu psemn zkouky, kter m trvat vce ne 25 minut, informuje vyuujc ky dostaten dlouhou dobu pedem. Ostatn vyuujc o tom informuje formou zpisu do tdn knihy. V jednom dni  mohou ci konat jen jednu zkouku uvedenho charakteru.

 

8. Uitel je povinen vst soustavnou evidenci o kad klasifikaci ka prkaznm zpsobem tak, aby mohl vdy doloit sprvnost celkov klasifikace ka i zpsob zskn znmek (stn zkouen,  psemn,...). V ppad dlouhodob neptomnosti nebo rozvzn pracovnho pomru v prbhu klasifikanho obdob ped tento klasifikan pehled zastupujcmu uiteli nebo veden koly.  

 

9. Vyuujc zajist zapsn znmek tak do katalogovch list a db o jejich plnost. Do katalogu jsou zapisovny znmky z jednotlivch pedmt, udlen vchovn opaten a dal daje o chovn ka, jeho pracovn aktivit a innosti ve kole.

 

10. Klasifikan stupe ur uitel, kter vyuuje pslunmu pedmtu. Pi dlouhodobjm pobytu ka mimo kolu (lzesk len, lebn pobyty, doasn umstn v stavech, apod.) vyuujc  respektuje znmky ka, kter kole sdl kola pi instituci, kde byl k umstn; k se znovu nepezkuuje.     

 

11. Pi urovn stupn prospchu v jednotlivch pedmtech na konci klasifikanho obdob se hodnot kvalita prce a uebn vsledky, jich k doshl za cel klasifikan obdob. Stupe   prospchu se neuruje na zklad prmru z klasifikace za pslun obdob. Vsledn znmka za klasifikan obdob mus odpovdat znmkm, kter k zskal a dalm kritrim, kter byly sdleny km i rodim.     

 

12. Ppady zaostvn k v uen a nedostatky v jejich chovn se projednaj v pedagogick rad, a to zpravidla k 15. listopadu a  15. dubnu.

                                               

13. Na konci klasifikanho obdob, v termnu, kter ur editel   koly, nejpozdji vak 24 hodin ped jednnm pedagogick rady o klasifikaci, zap uitel pslunch pedmt slic vsledky celkov klasifikace do tdnho vkazu a piprav nvrhy na umonn opravnch zkouek, na klasifikaci v nhradnm termnu apod.     

 

14. Informace jsou rodim pedvny pevn pi osobnm jednn  na tdnch schzkch nebo pi individuln dohodnutch konzultacch daje o klasifikaci a hodnocen chovn ka jsou sdlovny pouze zstupcm  ka, nikoli veejn.     

 

15. V ppad mimodnho zhoren prospchu ka informuje rodie vyuujc pedmtu bezprostedn a prokazatelnm zpsobem.     

 

16. Pokud je klasifikace ka stanovena na zklad psemnch nebo  grafickch prac, vyuujc tyto prce uschovvaj po dobu, bhem kter se klasifikace ka uruje nebo ve kter se k n mohou zkonn  zstupci ka odvolat - tzn. cel koln rok vetn hlavnch  przdnin, v ppad k s odloenou klasifikac nebo opravnmi zkoukami a do 30.10. dalho kolnho roku. Opraven psemn prce  mus bt pedloeny vem km a na podn ve kole tak rodim.     

 

17. Vyuujc dodruj zsady pedagogickho taktu, zejmna  - neklasifikuj ky ihned po jejich nvratu do koly po neptomnosti del ne jeden tden,  elem zkouen nen nachzet mezery ve vdomostech  ka, ale hodnotit to, co um, - uitel klasifikuje jen probran  uivo, zadvn nov ltky k samostatnmu nastudovn cel td nen   ppustn, - ped provovnm znalost mus mt ci dostatek asu k nauen, procvien a zait uiva. - provovn znalost provdt   a po dostatenm procvien uiva.        

 

18. Tdn uitel (vchovn poradce) jsou povinni seznamovat ostatn vyuujc s doporuenm psychologickch vyeten, kter maj vztah ke zpsobu hodnocen a klasifikace ka a zpsobu   zskvn podklad. daje o novch vyetench jsou soust zprv uitel (nebo vchovnho poradce) na pedagogick rad.        

 

19. Klasifikace chovn     

a) Klasifikaci chovn k navrhuje tdn uitel po projednn  s uiteli, kte ve td vyuuj, a s ostatnmi uiteli a rozhoduje o ni editel po projednn v pedagogick rad. Pokud tdn uitel   tento postup nedodr, maj monost podat nvrh na pedagogick rad i dal vyuujc. Kritriem pro klasifikaci chovn je dodrovn pravidel chovn (koln d) bhem klasifikanho obdob.   

 

b) Pi klasifikaci chovn se pihl k vku, morln a rozumov vysplosti ka; k udlenm opatenm k poslen kzn se pihl  pouze tehdy, jestlie tato opaten byla neinn. Kritria pro   jednotliv stupn klasifikace chovn jsou nsledujc:     

 

Stupe 1 (velmi dobr) k uvdomle dodruje pravidla chovn   a ustanoven vnitnho du koly. Mn zvanch pestupk se   dopout ojedinle. k je vak pstupn vchovnmu psoben a sna   se sv chyby napravit.        

 

Stupe 2 (uspokojiv) Chovn ka je v rozporu s pravidly chovn   a s ustanovenmi vnitnho du koly. k se dopust zvanho   pestupku proti pravidlm slunho chovn nebo vnitnmu du koly;   nebo se opakovan dopust mn zvanch pestupk. Zpravidla se pes   dtku tdnho uitele koly dopout dalch pestupk, naruuje   vchovn vzdlvac innost koly. Ohrouje bezpenost a zdrav svoje   nebo jinch osob.    

 

 Stupe 3 (neuspokojiv) Chovn ka ve kole je v pkrm rozporu   s pravidly slunho chovn. Dopust se takovch zvanch pestupk   proti kolnmu du nebo provinn, e je jimi vn ohroena vchova   nebo bezpenost a zdrav jinch osob. Zmrn naruuje hrubm   zpsobem vchovn vzdlvac innost koly. Zpravidla se pes dtku editele koly dopout dalch pestupk.     

 

 

 V. Zpsob hodnocen k se specilnmi vzdlvacmi potebami.

 

1.Dttem, kem a studentem se specilnmi vzdlvacmi potebami je osoba se zdravotnm postienm, zdravotnm znevhodnnm nebo socilnm znevhodnnm.Zdravotnm postienm je pro ely kolskch pepis mentln, tlesn, zrakov nebo sluchov postien, vady ei, soubn postien vce vadami, autismus a vvojov poruchy uen nebo chovn. Zdravotnm znevhodnnm zdravotn oslaben, dlouhodob nemoc nebo leh zdravotn poruchy vedouc k poruchm uen a chovn, kter vyaduj zohlednn pi vzdlvn. Socilnm znevhodnnm je rodinn prosted s nzkm sociln kulturnm postavenm, ohroen sociln patologickmi jevy, nazen stavn vchova nebo uloen ochrann vchova, nebo postaven azylanta a astnka zen o udlen azylu na zem esk republiky.

 

2. Dti, ci a studenti se specilnmi vzdlvacmi potebami maj prvo na vytvoen nezbytnch podmnek pi vzdlvn i klasifikaci a hodnocen.

 

3. Pi hodnocen k a student se specilnmi vzdlvacmi potebami se pihl k povaze postien nebo znevhodnn. Vyuujc  respektuj doporuen psychologickch vyeten k a uplatuj je   pi klasifikaci a hodnocen chovn k a tak vol vhodn  a pimen zpsoby zskvn podklad.     

 

4. U ka s vvojovou poruchou uen rozhodne editel koly o pouit slovnho hodnocen na zklad dosti zkonnho zstupce ka.

 

5. Pro zjiovn rovn kovch vdomost a dovednost vol  uitel takov formy a druhy zkouen, kter odpovdaj schopnostem  ka a na n nem porucha negativn vliv. Kontroln prce a diktty  p tito ci po pedchoz pprav. Pokud je to nutn, nebude dt  s vvojovou poruchou vystavovno kolm, v nich vzhledem k porue neme pimen pracovat a podvat vkony odpovdajc jeho  pedpokladm.                                                                          

                                                                      

6. Vyuujc klade draz na ten druh projevu, ve kterm m k pedpoklady podvat lep vkony. Pi klasifikaci se nevychz z prostho potu chyb, ale z potu jev, kter k zvldl.     

 

7. Klasifikace byla provzena hodnocenm, t.j. vyjdenm pozitivnch strnek vkonu, objasnnm podstaty nespchu, nvodem,   jak mezery a nedostatky pekonvat,     

 

8. Vechna navrhovan pedagogick opaten se zsadn projednvaj  s rodii a jejich souhlasn i nesouhlasn nzor je respektovn.     

 

9. V hodnocen se pstup vyuujcho zamuje na pozitivn vkony ka a tm na podporu jeho poznvac motivace k uen namsto  jednostrannho zdrazovn chyb.                                            

 

9. Vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami a k nadanch se d vyhlkou . 48/2005 Sb., o zkladnm vzdlvn, pokud nen zvltnm prvnm pedpisem stanoveno jinak.

 

10. editel koly me mimodn nadanho nezletilho ka peadit do vyho ronku bez absolvovn pedchozho ronku. Podmnkou peazen je vykonn zkouek z uiva nebo sti uiva ronku, kter k nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkouek stanov editel koly.

 

2. Individuln vzdlvan k kon za kad pololet zkouky z pslunho uiva, a to ve kole, do n byl pijat k plnn povinn koln dochzky. Nelze-li individuln vzdlvanho ka hodnotit na konci pslunho pololet, ur editel koly pro jeho hodnocen nhradn termn, a to tak, aby hodnocen bylo provedeno nejpozdji do dvou msc po skonen pololet. editel koly zru povolen individulnho vzdlvn, pokud k na konci druhho pololet pslunho kolnho roku neprospl, nebo nelze-li ka hodnotit na konci pololet ani v nhradnm termnu.

 

 

Pehled prvnch pedpis ze kterch klasifikan d vychz:

 

Zkon . 561/2004 Sb. o pedkolnm, zkladnm stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon)

Vyhlka . 48/2005 Sb. o zkladnm vzdlvn a nkterch nleitostech plnn povinn koln dochzky

Vyhlka . 73/2005 Sb., o vzdlvn dt, k a student se specilnmi vzdlvacmi potebami a dt, k a student mimodn nadanch

 

 

 

 

 

 

                                                                                             

Mgr. Bohuslav Stejskal

                                                                                                          editel koly

 



 Fotogalerie:  





© 2002 - 2013 ZŠ Dobřichovice, 5.května 40, 252 29 Dobřichovice, okr. Praha západ    počítadlo.abz.cz